Bulletin. Muzea romské kultury VÝROČNÍ ZPRÁVA ODBORNÁ ROMISTICKÁ PŘÍLOHA

Bulletin Muzea romské kultur y

V ÝROČNÍ ZPRÁVA ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

BULLETIN

MUZEA ROMSKÉ KULTURY

s t á t ní p ř íspěv kové organizace

18/2009

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

OBSAH BULLETINU č. 18/2009

A. VÝROČNÍ ZPRÁVA MUZEA ROMSKÉ KULTURY ZA ROK 2009

Slovo ředitelky / Jana Horváthová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Director‘s Word / Jana Horváthová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

6—12 12—18

I. Přehled veřejné činnosti muzea

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

19—94 19—30 19—27 24 27—30 31—35 36 36—39 39—59 39—43 44—45 45 46—49 49 50—52 53—59 60—71 60 61 61 61—64 65—71 68—70 70—71 72 73—81 82—89 90—94

II. Zprávy z jednotlivých pracovišť . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

95—129 95—126 95—96 97—98 99—100 101—102 102—104 105 106 107 107—108 108—110 110 111—112 113 116—117 118—119 119—120 120

.................................... 1. Výstavy přechodné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1. Výstavy v budově muzea . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pod lupou: Žít! Výstava obrazů rakouské romské malířky Ceiji Stojky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2. Výstavy nebo sbírkové kolekce mimo budovu muzea . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. Stálá expozice — Příběh Romů (etapa 1939—2005) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. Prezentace elektronická – na internetu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4. Muzejní obchod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5. Akce pro veřejnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1. Doprovodné akce k přechodným výstavám . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2. Přednáškový cyklus Kdo jsou Romové? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3. Přednášky jednorázové pro veřejnost. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4. Přednášky a přednáškové cykly pro vysoké školy, pro učitele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.5. Kurzy romštiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.6. Pietní akty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.7. Jiné akce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6. Akce pro školy a organizované skupiny dětí a mládeže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1. Stálé vzdělávací programy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2. Vzdělávací a aktivační programy k výstavám . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3. Vzdělávací a aktivační programy do knihovny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4. Mimořádné akce pro školy a organizované skupiny dětí a mládeže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.5. Komunitní dětské aktivity / Dětský muzejní volnočasový klub a doučování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pod lupou: Bare lavutara 1.—18. 7. 2009. Čtrnáctidenní příměstský tábor Muzea romské kultury / Marie Palacká . Pod lupou: Doučování / Lucie Čechovská . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7. Vydavatelská činnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8. Sebeprezentace a prezentace muzea v médiích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9. Navštívili nás… / Konalo se u nás… (výběr) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10. Zúčastnili jsme se… (výběr) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. Sbírkové oddělení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1. Činnost Sbírkového oddělení / Jana Poláková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.1. Fond dokumentace tradičních romských řemesel, profesí a zaměstnání / Jana Poláková . 1.1.2. Fond výtvarného umění / Petr Mička . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.3. Fond dokumentace vybavení romského interiéru / Margita Rácová . . . . . . . . . . . 1.1.4. Fond textilu / Margita Rácová. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.5. Fond šperku / Margita Rácová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.6. Fond dokumentace typů romských obydlí / Lenka Grossmannová . . . . . . . . . . . . 1.1.7. Fond plakátu a pozvánek /Ján Šariský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.8. Fond ohlasů kultury Romů v kultuře majoritní / Margita Rácová. . . . . . . . . . . . . 1.1.9. Fond písemného materiálu / Michal Schuster . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.10. Nesbírková kolekce kopií archivních dokumentů / Michal Schuster. . . . . . . . . . . . 1.1.11. Fond sebedokumentace / Michal Schuster. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.12. Dějiny Romů / Michal Schuster . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.13. Fond fotodokumentace / Lenka Grossmannová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.14. Fotoateliér muzea / Lenka Grossmannová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.15. Fond audiodokumentace / Petr Mička . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.16. Fond videodokumentace / Anna Babjárová. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . .

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

OBSAH BULLETINU č. 18/2009

1.2. Terénní výzkumy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3. Z přírůstků do sbírek (výběr). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4. Poradní sbor ředitele pro sbírkotvornou činnost (nákupní komise) . . . . . . . . . . . . . . 2. Oddělení vztahů s veřejností. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pod lupou: Neštěstí u Mladé Boleslavi. Ke kauze rumunští Romové v Praze / Margita Rácová . 2.1. Činnost Oddělení vztahů s veřejností / Lucie Matějková. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2. Lektorské oddělení / Marie Palacká . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. Knihovna .......................................... 3.1. Činnost knihovny a studovny / Milada Závodská . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2. Obraz Romů v tištěných médiích / Milada Závodská . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . III. Spolupráce se zahraničím / Michal Schuster. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IV. Personální složení / Petra Zámečková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V. Přehled dotací a grantů / Zuzana Koblásová, Štefan Friča . . . . . . . . . . . . . . . VI. Ekonomická část / Štefan Friča, Irma Martinková, Zuzana Koblásová, Petra Zámečková . . Příloha I. — Organizační schéma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Příloha II. — Příloha k účetní uzávěrce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

121—123 124—126 126 127—129 122—123 127 128 129 129 129 130 131—134 135 136—141 142 143—148

.................................... .................................................. „Cikánská“ Studená Loučka / Jiří Ošanec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Struktura romských obyvatel Moravskoostravska v době první republiky (čeští Romové a Sintové) / Rostislav Černý. Kárný pracovní (sběrný) tábor I a v něm internovaní cikáni / Ctibor Nečas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Výchova romských dětí v náhradní rodinné péči / Martina Vančáková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nálezové zprávy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Svaz Cikánů-Romů v novém světle (na základě výzkumu a výstavy Muzea romské kultury) / Michal Schuster. . . . . Studie romských komunit žijících v Anglii / Lucie Fremlová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kvalifikační práce s romskou tematikou / Ctibor Nečas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Recenze, anotace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

149 151 151—155 156—162 163—166 167—169 170 170—174 175—178 179—194 195—204 205 205—207

B. ODBORNÁ ROMISTICKÁ PŘÍLOHA Odborné příspěvky

Rozhovor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Mahala Rai Banda — drogy, ekonomická krize i Romové z hedvábí / Jana Šustová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Blahopřejeme / But bacht sasťipen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Nina Pavelčíková . Jaroslav Cicko . . Ján Oláh-Širo . . Robert Boldy . . Jana Šustová . .

. . . . .

. . . . . Vzpomínáme / Mi del o Del loki phuv! . Bartoloměj Daniel. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Miroslav Holomek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Annemarie Babbitt, rozená Gottliebová . . . . . . . Andrej Pešta-Corrado . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

Z tvorby romských autorů: výtvarné umění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Jaroslav Cicko Robert Boldy Andrej Pešta Ján Oláh-Širo

. . . .

208—211 208 208 209 209 209 212 212—213 213 214—215 215—216 217 217 218 218 219

A. V ÝROČNÍ ZPRÁVA MUZEA ROMSKÉ KULTURY ZA ROK 2009

Slovo ředitelky Jana Horváthová

Milí návštěvníci, přátelé a příznivci Muzea romské kultury, s letošním ročníkem Bulletinu přinášíme další změnu, která by měla být začátkem cesty k tomu, aby se naše ročenka (její odborná romistická příloha) přetransformovala směrem k odbornému recenzovanému periodiku. V budoucnu budeme usilovat o zařazení Bulletinu MRK na Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik Rady pro výzkum a vývoj ČR. S ohledem na to vznikl letošní Bulletin již pod vedením nové redakční rady, jejíž externí členové patří ve svých oborech k respektovaným osobnostem. Vybrané odborné příspěvky byly podrobeny recenzím. Uplynulý rok 2009 byl po stránce nabídky a realizace akcí pro veřejnost včetně prokázané návštěvnosti a spokojenosti návštěvníků s našimi službami i po stránce sbírkotvorné a odborné činnosti muzea rokem jednoznačně úspěšným. V letošním roce muzeum připravilo pro veřejnost hned čtyři autorské přechodné výstavy (více viz kapitola I. / 1.1. Výstavy v budově muzea, str. 19—27). Naprosto zásadní byly dvě — tradičně umisťované do většího variabilního výstavního prostoru ve 2. patře. Nejprve to byla výstava obrazů rakouské romské malířky Ceiji Stojky Ž í t ! (9. 4.—13. 9.), jejíž vernisáž proběhla jako součást oslav Mezinárodního dne Romů (8. 4.), dokonce za osobní účasti autorky, a byla spojena s autogramiádou její knihy. Celkem výstavu navštívilo téměř 3000 návštěvníků. Tuto výstavu pak v prostoru 2. patra vystřídala výstava s názvem Svaz Cikánů-Romů a podtitulem: Z historie první romské organizace v českých zemích (1969—1973) (9. 10.—21. 3. 2010). Muzeum tak pokračovalo v tradici zpřístupňování svých sbírkových fondů veřejnosti, tentokráte fondu písemného materiálu, který shromažďuje především historické listinné materiály, rukopisy, agendu romských osobností, organizací apod. Smyslem uspořádání historické výstavy bylo upozornit i na odkaz práce za totality zrušeného svazu, stejně jako na fakt, že muzeum považuje svaz za svého předchůdce, na jehož práci vědomě navázalo již při svém založení v roce 1991 a stále v těchto intencích pokračuje. K výstavě jsme vydali publikaci

W Jana Horváthová se spokojeným návštěvníkem muzejní noci (viz Z knihy návštěv, str. 55). Foto MRK — L. Grossmannová

M U Z E A

R O M S K É

s odbornými historickými texty a fotografiemi (více o výstavě viz část B. Odborná romistická příloha / Michal Schuster: Výzkum a výstava o Svazu Cikánů-Romů). V přízemním přednáškové sále pak probíhaly další dvě autorské výstavy muzea. V únoru to byla výstava 37 fotografií vybraných z celkových 264 zaslaných do soutěže Českého rozhlasu Online. Soutěž i výstava nesly shodný název — Romipen (13. 2.—31. 5.); dobře vystihoval témata nafocených snímků ze současného života Romů v deseti různých evropských zemích. V červnu byla za účasti prvního náměstka primátora města Brna MUDr. Daniela Rychnovského zahájena unikátní výstava výtvarných prací dětí z největší romské osady na Slovensku, z Jarovnic u Prešova, a zároveň žáků dnes už famózní školy proslavené právě prezentovanou výtvarnou tvorbou svých žáků pod vedením osvíceného učitele Jána Sajka. Kolekce dětských výtvarných prací byla veřejnosti představena pod názvem Každý máme jinou barvu s podtitulem: Výstava kreseb a maleb romských dětí z 1. základní školy v Jarovnicích (12. 6.—18. 10.). Z výstav a sbírkových předmětů zapůjčených jiným institucím, tedy mimo budovu muzea (více viz kapitola I. / 1.2. Výstavy nebo sbírkové kolekce mimo budovu muzea, str. 27—30), možno uvést, že kompletní výstavy muzea putovaly na osm různých míst; například do Slovenského národného muzea — Etnografického múzea v Martině (pro jeho Muzeum kultúry Romov na Slovensku), které si zapůjčilo autorskou výstavu muzea z fondu plakátu a pozvánek Cigán sa ně prevelice lúbí... Vedle výstavy byly na další místa zapůjčeny i jednotlivé sbírkové kolekce či samostatné sbírkové předměty; například do Srbského muzea v německém Budyšíně (Bautzen) byly pro výstavu s názvem Modern aus Tradition / Ansichten zu den Kulturen der Roma / Zigeuner — Moderni z tradicie Widy na kultury Romow /Cyganow (Moderně z tradice / Pohledy na kulturu Romů / Cikánů) zapůjčeny předměty z fondu řemesel, interiéru, fotodokumentace, textilu a šperku. V době maturit byla romská vlajka z naší stálé expozice instalována jako symbol Romů v maturitní místnosti Střední odborné školy managementu a práva, s.r.o. (dříve Romská střední škola sociální). Stálá expozice (více viz kapitola I. / 2. Stálá expozice, str. 31 —35) byla ve své realizované části (etapa 1939—2005, sály 4., 5., 6.) pro veřejnost přístupná nepřetržitě. Další výstavba nepřístupné části ani v tomto roce nepokročila. Uvolnění zbývající dotace na dostavbu expozice ve výši 2.286.548 Kč (neproinvestovaný zbytek z účelové dotace na výstavbu expozice z původních 8 milionů Kč) je vázáno na výsledek dosud neuzavřené následné kontroly odboru interního auditu MKČR (více viz kapitola II. / VI. Ekonomická část). Na následnou kontrolu, která měla zjistit stav realizace opatření z kontroly v roce 2007, jsme čekali již v roce 2008, dostavila se však v závěru roku 2009 a její výsledky obdržíme až v průběhu roku následujícího.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Přednáškový cyklus Kdo jsou Romové? (více viz kapitola I. / 5.2. Přednáškový cyklus Kdo jsou Romové?, str. 44—45), přinášející od roku 1993 témata z dějin a kultury Romů, vychází vstříc zejména nejčastějším návštěvníkům muzea — vysokoškolským studentům. Probíhá proto semestrálně, vždy od února do května a od října do prosince. Od počátku zimního semestru byl orientován na téma romské dítě v náhradní rodinné péči. Téma bylo zvoleno pro svou ožehavost, kdy zejména po vydání knihy Terezy Boučkové Rok kohouta byla v médiích zahájena rozporuplná veřejná diskuse na téma romských dětí adoptovaných neromskými páry a úspěšnost jejich výchovy. Muzeum cítilo jako důležité seznámit veřejnost i s aktivitami Sdružení pěstounských rodin, které se snaží neignorovat identitu romských dětí v náhradní péči. Jejich přístup je nejen velmi citlivý, ale díky vysoké míře respektu k dítěti přináší i dobré výchovné výsledky. Volba tématu se ukázala jako výborná, přednášky přitáhly řadu posluchačů, proto počítáme s jeho pokračováním v dalším roce. Muzeum letos znovu spolupracovalo s o.s. Zmizelí sousedé na projektu Živá paměť, propagujícím na středních školách v celé ČR fenomén romského holocaustu. Od září do prosince se uskutečnilo celkem pět společných výjezdů, jejichž cílem byly přednášky a besedy s muzejním odborným pracovníkem (nejčastěji historikem) a s romskou pamětnicí (více viz kapitola I. / 6.4. Mimořádné akce pro školy a organizované skupiny dětí a mládeže, str. 61—64). Oborní pracovníci muzea zajišťovali podzimní přednáškový cyklus na FF MU v Ústavu evropské etnografie, přednášeli také pro Seminář romistiky FF UK i jinde. Poskytovali však i řadu přednášek ad hoc. V červnu proběhly v muzeu ve spolupráci s IQ Roma servis, o. s. a střediskem Drom dvě veřejné diskuse na dosti ožehavé téma: Současná problematika romské komunity v Brně. V rámci doprovodných akcí k výstavám proběhla na počátku prosince jedna z nejpříjemnějších veřejných akcí muzea, bohatě navštívená, plná hudby a povídání — beseda s pamětníky Svazu Cikánů-Romů spojená s koncertem legendární brněnské kapely Bagárovci a zpěvačky nyní žijící v Německu, Anny Fečové, z tehdejší vyhlášené rodinné kapely Roma štár pod vedením Jozefa Feča. Na počátku akce došlo k historicky prvnímu vyhlášení Ceny Muzea romské kultury. Tu letošní získala zcela právem redaktorka Českého rozhlasu Online Mgr. Jana Šustová, která nesčetněkrát naprosto nezištně darovala do fondů muzea sbírkové předměty zakoupené z vlastních nevelkých finančních zdrojů. Dále také vytrvale, objektivně a důkladně propaguje romskou kulturu vůbec, a to prostřednictvím webu www.romove.cz, který založila a stále jej buduje a rozšiřuje, v posledních letech v rámci Českého rozhlasu Online. Součástí ceny bylo výtvarné dílo zhotovené speciálně pro tuto slavnostní příležitost — vyšívaný obraz z dílny romské výtvarnice Markéty Šestákové — a čestná vstupenka na všechny akce v budově muzea. Smyslem ceny je vyznamenat

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

a poděkovat výjimečným osobnostem, které muzeum dlouhodobě podporují, jak morálně, tak svými dary. V textu udělené ceny doslova uvádíme: „Za vytrvalou podporu muzea a pomoc při budování jeho sbírkových fondů, za stálou propagaci romské kultury vůbec.” K rozhodnutí vyhlásit cenu směřovalo muzeum již v průběhu několika let, kdy se snažilo analyzovat, proč se vůbec nedaří hledat a nacházet sponozory mezi soukromými podnikateli. Tím spíše se jeví hodné nejen poděkování, ale i zvláštní pocty, pokud tuto podporu najdeme tam, kde bychom ji nečekali — v nepříliš movitém státním zaměstnanci, kterého k podobné altruistické aktivitě vedou výhradně morální motivy. Taková hnutí mysli a rozhodnutí nechceme ponechat bez povšimnutí. Obzvláště v dnešní době, v níž jsou často vyzdvihovány osobnosti s rozporuplným nebo přímo s plytkým smyslem svého veřejného působení, byť za hojné účasti a podpory masových médií. Samotné Muzeum romské kultury bylo shodou okolností v tomto roce také poprvé veřejně oceněno za svoji činnost. Od 1. prosince 2009 je muzeum nositelem ceny Gypsy Spirit (v kategorii Společnost-firma), udělené ministrem pro lidská práv a národnostní menšiny Michaelem Kocábem (více viz kapitola I. / 10. Zúčastnili jsme se, str. 90—94). K nejvýznamnějším veřejným akcím muzea patří jistě oslavy Mezinárodního dne Romů (8. 4.) (více viz kapitola I. / 5.7. Jiné akce, str. 53—54). Stejně jako ve dvou minulých letech i letos, tedy už potřetí, proběhla oslava tohoto svátku ve spolupráci všech brněnských romských a proromských organizací. Muzeum se připojilo k programu oslav výše zmíněnou vernisáží obrazů a kreseb rakouské malířky Ceiji Stojky. Akci zpříjemnilo svěží vystoupení hudebního a tanečního souboru Cikne čhave z Nového Jičína, které vede mladičká a nadaná zpěvačka Veronika Kačová. V tento romský svátek byl vstup do všech výstavních prostor muzea zdarma. Oslavy svátku muzeí (více viz kapitola I. / 5.7. Jiné akce, str. 55—57) jsou rozsahem nabízených atrakcí i v jedinou noc dosaženou návštěvností pro naši instituci fakticky nejvýznamnějším dnem v roce. Letos byla jako Brněnská muzejní noc stanovena sobota 16. 5. Z hlediska návštěvnosti se stala zřejmě nepřekonatelnou a jistě dlouho nepřekonána zůstane. Volba vysoce přitažlivého programu přilákala do muzejní budovy a přilehlého dvora téměř 4000 návštěvníků. Ovšem, objektivně posouzeno, toto číslo je pro stávající prostory muzea již příliš vysoké. V dalších letech tedy bude volen program klidnější tak, aby počty návštěvníky byly pro dané prostory optimální. Jistě největšími taháky pro veřejnost, zejména romskou, ale i překvapivě i neromskou, byl v průběhu noci dvakrát opakovaný koncert pražské romské kapely Bengas, kterým je také neoficiálně přezdívano čeští Gypsy Kings, jistě díky nakažlivé rytmičnosti a skvělým vokálům svých šesti mužských protagonistů. Pro příznivce tradiční romské hudby se třikrát v průběhu večera a noci opakoval koncert cimbálové kapely Ivana Gašpara Hriska, přinášející slovenskou i romskou hudbu vyhlášené etnografické lokality západního Slovenska — Očové. Nečekaně velký zájem byl

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

ovšem i o výklad osudu poskytovaný dvěma romskými vědmami. Na dvoře byl pro ně postaven velký stan dekorovaný romskými textiliemi, které spolu se svíčkami a závěsnými lampami dotvářely magickou atmosféru místa. Hned po otevření bran muzea se u stanu vytvořila nekonečná fronta, v níž nemohli být všichni zájemci bažící po odhalení svého osudu uspokojeni. Taneční vystoupení novojičínského souboru Cikne čhave Veroniky Kačové a souboru Čercheňa (Hvězdy), tanečníků a tanečnic z řad olašských Romů pod vedením skvělé tanečnice a choreografky Renaty Čonkové (mimochodem Miss Roma ČR za rok 2007), probíhalo jednak jako hodinový program v přednáškovém sále, jednak jako lákadlo pro přicházející před budovou muzea, a to za vydatné podpory okolostojícího davu Romů. Zde splnilo účel více než dobře, akce přilákala letos do muzea nejen neromské a romské návštěvníky, ale v hojmém počtu právě také specifickou komunitu Romů olašských, kteří jinak běžně nejsou zvyklí do muzea chodit, ani se s ostatními Romy příliš nedruží. Městnání romských a neromských návštěvníků přinášelo i některé předem tušené nepříjemnosti, kdy romští návštěvníci stojící v nekonečné frontě na věštění osudu nebo se tlačící při koncertu kapely Bengas nevybíravě slovně odesílali neromské návštěvníky do „gadžovských muzeí, když Romové mají svoje všeho všudy jen jedno“. Na dvoře opět předváděl svoji práci romský řemeslník, tentokrát to byl výrobce produktů z proutí — košíkář a dlouholetý spolupracovník muzea Ignác Zima. Průvodci v tradičních oděvech Romů rozličných skupin provázející návštěvníky všemi výstavami muzea se stali už nezbytným doplňkem muzejní noci v Muzeu romské kultury. Naprosto bez chyby i cenově výhodná jak pro návštěvníky, tak nakonec pro samotné muzeum, byla ochutnávka tradiční romské kuchyně, kterou zajistil provozovatel brněnské restaurace U Rudého vola, pan František Hejda. Jídla připravená dle našich dodaných receptů splnila naše představy a umožnila skutečný kulinářský zážitek. Není divu, že jídlo bylo snědeno docela brzy. Dvůr dekoroval živý oheň, na kterém se ohřívala hustá, velmi chutná luštěninová polévka balkánských Romů (paradičomošňi zumin). Ke všem jídlům byly vytištěny a zdarma veřejnosti rozdávány recepty všech jídel, nejen česky, ale i s romskými překlady. Vysoká návštěvnost akce přinesla některá další negativa, než jen netolerantní slovní projevy příslušníků jak menšiny, tak většiny. Totiž ztráty nebo poškození majetku, konkrétně ztrátu baťůžku jednoho z nepozorných návštěvníků z nestřeženého prostoru na dvoře u ohně a bohužel jednoho batůžku také ze střežené šatny muzea (mělo ji zřejmě na svědomí nějaké menší mrštné dítě, které podlezlo pult šatny a batůžek vytáhlo ve chvíli, kdy se dvě šatnářky věnovaly jiným návštěvníkům). Díky pojištění muzea však byla ztráta jen minimální, nicméně špatný pocit zůstává, ten nás mrzí nejvíce, protože jen sami víme, kolik úsilí nás tato akce stála, a že pro dobrý pocit návštěvníků bylo ze strany týmu muzea učiněno skutečné maximum. Nakonec i majitel cateringovné firmy, sám na akci obsluhující, doplatil na svoje dobrosrdečné nasazení do této akce. Jeho starší nepojištěné auto zaparko-

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

vané na chodníku před budovou muzea bylo odcizeno a za pár dnů nalezeno dosti poničené v jiné části města. Dle informací ochotných místních Romů byli pachatelé viděni, opět šlo o děti, tentokrát již vzrostlejší (omladina), bohužel pod vlivem drog, jejichž užívání v naší lokalitě není tak neobvyklé. Policii se však nepodařilo pravděpodobným pachatelům čin dokázat. Inu, tato negativa nutno přičíst faktu, že muzeum sídlí v centru sociálně vyloučené romské lokality. Uctění památky romského holocaustu (více viz kapitola I. / 5.6. Pietní akty, str. 50—52). Muzeum si připomíná zejména tři data, 27. 1. — Den památky obětí holocaustu, letos proběhl již podruhé společný lektorský program pro žáky základních a středních škol (celkem 6 seminářů) organizovaný společně s brněnskou pobočkou Židovského muzea. Tradiční březnová připomínka hromadného transportu Romů z Brna do Osvětimi, který odjel z Brna 7. 3. 1943, se uskutečnila v budově muzea v jeho stálé expozici — sále věnovaném holocaustu, u pamětní desky vytvořené speciálně pro připomínku této události. Srpnový pietní akt v Hodoníně u Kunštátu připomněl už 66. smutné výročí, kdy z místního tzv. cikánského tábora odjel hromadný transport Romů do Osvětmi. Poté tábor prakticky ukončil svoji činnost, neboť již splnil svůj přechodný koncentrační účel. Součástí pietní akce byla obvyklá mše, jako v několika předchozích letech sloužená farářem československé církve husitské Martinem Kopeckým. Letos však poprvé mše probíhala přímo v objektu bývalého tábora, v té době ještě soukromého rekreačního zařízení. Majitelka dala svolení ke konání akce přímo v areálu tábora, neboť celý rok probíhala jednání o možnost odkupu areálu ze strany státu tak, aby na místě mohlo být zbudováno plánované mezinárodní vzdělávací centrum Žalov. To se také nakonec v závěru roku, dne 28. 12. 2009, podařilo. Areál se stal státním majetkem, výstavbu vzdělávacího centra a s tím spojené záležitosti řeší MŠMT ČR, které nakonec přijalo roli koordinátora a organizátora celé akce. Jednání o budoucí výstavbě centra probíhají stále na základě nepatrně upravených architektonických studií, jaké nechala zpracovat už v závěru roku 2008 naše instituce. Je to velmi zdařilé a invenční dílo architektů Martina Klimeckého a Tomáše Dvořáka. Provizorní lesní hřbitůvek je v péči muzea. Naši pracovníci zde několikrát v roce provedli brigádu, při níž došlo k úpravě zeleně, odvozu odpadků, ale také byla iniciována oprava dřevěného oplocení hřbitůvku — náhrada uhnilých pilířů plotu, a to díky pomoci obce Louka, na jejímž katastru hřbitov leží. Oddělení vztahů s veřejností (více viz kapitola II. / 2. Oddělení vztahů s veřejností, str. 127—129) připravuje a podílí se na většině veřejných akcí muzea, má pod sebou také Lektorské oddělení, viz níže. Zcela v kompetenci tohoto oddělení byl vedle jiných akcí také návštěvnicky úspěšný taneční worksop Gypsy Dance pod vedením profesionální romské tanečnice českého původu — Jany Růžičkové, žijící a provozující svoji

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

taneční školu v Ženevě. S touto romskou osobností byla navázána výborná spolupráce již v roce 2008, kdy zajišťovala taneční vystoupení s názvem Romské tance světa na Muzejní noci MRK (viz Bulletin MRK 17 / 2008, str. 54—55). Taneční workshop proběhl na podzim v brněnském Centru tance, na Václavské ulici č. 6. Shodou okolností v budově, a dokonce i prostorách, kde kdysi, do roku 1998, mělo své kanceláře i Muzeum romské kultury, tehdy ještě obecně prospěšná společnost. Workshop Jany Růžičkové byl hojně navštíven jak mladou romskou generací, tak také mladou a střední generací neromských žen. Všichni vyjádřili přání tuto příjemnou relaxační akci zopakovat, což se budeme snažit zorganizovat. Lektorské oddělení (více viz kapitola I. / 6. Akce pro školy a organizované skupiny dětí a mládeže, str. 128). Počet žáků navštěvujících muzeum v rámci školní výuky každoročně stoupá. Zatímco v roce 2007 muzeum navštívilo 1.756 školou povinných dětí a mládeže, za rok 2008 už se návštěvnické číslo zvedlo na 2.141 školáků a za rok 2009 evidujeme o 600 dětí více, přesně 2.800 školáků. Doučování zejména díky podpoře ze strany MŠMT ČR se také rozšiřuje na stále větší počet žáků, letos to bylo už 53 dětí, které naši lektoři doučují a pomáhají jim tak vylepšit školní prospěch. S ohledem k úspěšnosti muzea v této činnosti, kterou lze prokázat i zlepšeným prospěchem dětí, máme v úmyslu podobné aktivity v rámci našich omezených možností dále rozšiřovat. Na tomto místě chci poznamenat, že si vážím práce všech pracovníků muzea, někteří vykazují obdivuhodné výkony, mnohé z nich naleznete zdokumentovány právě v tomto Bulletinu, ale přesto ze všech musím vyzvednout zejména práci lektorek (muzejních pedagožek), jmenovitě Marie Palacké a Lucie Čechovské, které odvádějí neuvěřitelné pracovní výkony umocněné faktem, že práce s romskými dětmi, respektive dětmi ze sociálně vyloučených romských lokalit není standardní, ale je opravdu náročná. Tyto dvě pracovnice nad rámec svých povinností dělají maximum pro pozvednutí dětí, byť na půdě klasické muzejní, a tedy nikoliv vzdělávací instituce nejsou podmínky takové práce vždy optimální. Nesmírně si jejich práce vážím a vím, že nikdy nebude moci být náležitě finančně oceněna. Podobně nemohu nechat bez povšimnutí naprosto nezištnou práci dobrovolníků — lektorů našeho volnočasového klubu, jednak vedoucích kroužků, jednak i doučovatelů, kterých u nás v roce 2009 působilo celkem 20. Těm patří můj vřelý a upřímný dík (více viz kapitola I. / Pod lupou: Doučování, str. 70—71). O Dětském volnočasovém muzejním klubu referuje podrobněji kapitola I. / 6.5. — Komunitní dětské aktivity / Dětský muzejní volnočasový klub a doučování, str. 65—71. Kurzy romštiny pro veřejnost díky podpoře ze strany MŠMT ČR a zájmu samotných frekventantů pokračovaly i letos. Skladba vyučujících zůstala stejná. Je to dnes již dobře sladěná dvojice lektorů tvořená interní romistkou muzea Miladou Závodskou a rodilým mluvčím, spisovatelem, ale i kytaristou a zpěvákem Gejzou Horváthem. Ten s účastníky nejen

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

konverzoval, ale také je učil romské písně za doprovodu své kytary (více viz kapitola I. / 5.5. Kurzy romštiny, str. 49). Vydavatelská činnost muzea (více viz kapitola I. / 7. Vydavatelská činnost, str. 72). Muzeum poprvé vydalo v jednom svazku svého Bulletinu MRK za rok 2008 výroční zprávu i odbornou romistickou přílohu. K výstavě o Svazu Cikánů-Romů vyšel katalog s odbornými historickými texty i sbírkovými fotografiemi. V poslední čtvrtině roku jsme vydali dlouho očekávané materiály pro naše nejmenší návštěvniky — pexeso, omalovánky a vystřihovací panenku Aranku s oděvy, to vše na motivy romské tradiční kultury a v trojjazyčné česko-romsko-anglické verzi. Sbírkové oddělení (více viz kapitola II. / 1. Sbírkové oddělení, str. 95—126) v roce 2009 podniklo několik výzkumných cest po ČR, kde jeho pracovníci pokračovali zejména v dokumentaci pamětníků Svazu Cikánů-Romů. Zahraniční výzkumné cesty se uskutečnily tři, dvě na Slovensko, kde se dokumentovala řemesla, výtvarné umění a hudební projevy Romů, třetí na podzim na tradiční romský řemeslný trh k městečku Negreni na severozápadní hranici Rumunska s Maďarskem. Vedle záznamů rozhovorů, fotodokumentace apod. patří k nejvýznamnějším výsledkům těchto cest zejména přírůstky do sbírek. K pozoruhodným akvizicím patří hudební nástroj — vioara cu goarnarná — hosule s přídavnou trubkou, jaké si romští hudebníci sami vyrábějí. Do sbírky zlatého šperku, respektive současného olašského šperku, přibyl předmět užitkový, a přesto zároveň i šperk; skutečný dudlík (šidítko) pro nemluvňata se zlatou a bohatě zdobenou rukojetí. Fond řemesel obohatil například soubor kovářských výrobků rumunských Romů a soubor dřevěného nádobí slovenských Romů — korytářů. Z historických dokumentů jsme letos získali kočovnický list (dle zákona o potulných cikánech z roku 1927 se každý vůdce kočovné skupiny musel prokázat kočovnickým listem) a jednu cikánskou legimitaci (dle téhož zákona jediný možný průkaz totožnosti pro potulného cikána nad 14 let věku). Zatímco cikánská legitimace je tímto přírůstkem v našich sbírkách už pátým kusem, kočovnický list je v našich sbírkách dosud prvním exemplářem svého druhu. Pro fond výtvarného umění jsme získali dílo současné romské výtvarnice Ladislavy Gažiové (nar. 1981, absolventka Vysoké školy umělecko průmyslové — ateliér konceptuální a intermediální — Jiří David), obraz Srebrenica, stříkaný spreji na plátno, dále starší plastiku z pálené hlíny s názvem Hřiště od nevidomé brněnské sochařky Boženy Přikrylové. Anebo také soubor obrazů již nežijícího insitního výtvarníka Julia Lakatoše (1938—2008), který v tíživé finanční situaci nabídly k odprodeji jeho manželka a dcera. (Výzkumy více viz část B odborná romistická příloha / Anna Babjárová, Lenka Grossmannová, Petr Mička, Jana Poláková: Sousedi známí neznámí aneb výzkumné cesty pracovníků Sbírkového oddělení Muzea romské kultury na Slovensko.) V roce 2009 bylo v prvním stupni evidence zapsáno celkem 780 přírůstkových čísel, což představuje 4500 kusů sbírkových před-

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

mětů. Nejpočetnějším fondem je fond písemného materiálu s více než 130 novými přírůstkovými čísly. Do Centrální evidence sbírek bylo za rok 2009 nahlášeno 7259 přírůstkových čísel. Tým muzea (více viz kapitola IV. Personální složení, str. 131—134) zaznamenal v průběhu roku významné změny a jednoznačně ve většině případů k lepšímu. Od počátku roku nastoupily dvě nové kurátorky fondů. Na místo kurátorky fondu fotodokumentace se poprvé podařilo získat profesionální studovanou fotografku MgA. Lenku Grossmannovou, Helenu Danielovou odcházející po dlouhých letech z pozice kurátorky fondu textilu a šperku na lukrativnější místo pojišťovací agentky nahradila také Romka, tentokrát však s vysokoškolským diplomem, Mgr. Margita Rácová (absolventka katedry romské kultury Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře). Velmi schopná a nadaná videodokumentaristka Anna Babjárová (dříve Juránková) odešla na podzim na mateřskou dovolenou, jejím nástupcem se stal také profesionální dokumentarista Bc. Martin Chlup (absolvent JAMU). Při časově náročné práci na evidenci sbírek ve II. stupni a také při dalším zpracování sbírek (například přepisy audizáznamů) pomáhali koncem roku na částečné úvazky dokumentátoři, zejména ve fondu foto a adiodokumentace a také v knihovním fondu, kde probíhala transformace na plně automatizovanou veřejnou knihovnu, jejíž tituly bude možno vyhledávat na internetu. Velkou posilu v odborné práci muzea představovala tříměsíční stáž Jana Švimberského z berlínské univerzity, který udělal pro muzeum spoustu kvalitní překladatelské práce, pomáhal s instalací dvou výstav. V rámci odborných studentských praxí naši práci podpořilo i 26 praktikantů, studentů zejména Masarykovy univerzity v Brně, ale také romských studentů brněnské Střední odborné školy managementu a práva (více viz kapitola I. / 9. Navštívili nás, str. 84, 88). Lektorské oddělení bylo od září díky projektu MŠMT ČR posíleno o dalšího půl úvazku. Student speciální pedagogiky Stanislav Havlík se stal dalším doučovatelem našich dětí. Kompletní výměna nastala v letních měsících na recepci, na pozici denní vrátný-recepční, kdy se těchto míst ujala středoškolačka Sandra Šariská a Peter Oračko, jinak skvělý cimbalista. Byla nově vytvořena kumulovaná pracovní pozice — zástupce za denního vrátného, noční ostrahu, průvodce výstavami, protože právě pracovní neschopnosti či dovolené na těchto pozicích nás přiváděly do situace neustálého hledání vhodných náhradníků, navíc tyto krátkodobé brigády odčerpávaly finance z limitovaných prostředků určených na ostatní osobní náklady. Od srpna byla z těchto důvodů zřízena také stálá pracovní pozice uklízečky, která byla velmi šťastně obsazena Zuzankou Mižigárovou, s níž chodí uklízet bez nároku na odměnu také manžel, mnohdy pomáhají i jejich starší děti. Každopádně jejich poctivá práce je na chodbách muzea denně vidět. Od února nastoupila Petra Zámečková na místo sekretářky ředitele, personalistky a pokladní. Z místa hlavní účetní-správce rozpočtu odešla

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

Svatava Míšková. Sama cítila, že práci nezvládá, jednak jí na této pozici bylo opravdu hodně, jednak jí také chyběly zkušenosti z provozu příspěvkové organizace, přišla do muzea ze soukromého sektoru. Tu nahradila, ale jen krátce setrvala, velmi schopná Martina Cendelínová. Od dubna pak místo obsadila Irma Martinková, která přicházela se zkušenostmi z příspěvkové organizace, byť to byla základní škola. Z rozvleklých těžkostí s obsazením místa a udržením dobré účetní jsme však učinili závěr, že je nutno její práci rozdělit a posílit tým právě o další ekonomy. Zpracování mezd jsme tedy zadali externí firmě a od července se podařilo získat výraznou posilu pro ekonomickou práci muzea. Zkušený ekonom, Ing. Štefan Friča, přešel do naší organizace přímo z postu ekonomického náměstka ředitele Technického muzea v Brně. Po jeho zorientování v chodu muzea bylo od listopadu vytvořeno pod jeho vedením nové Ekonomické oddělení muzea a zřízeno také nové hospodářské středisko. Funkce hlavní účetnísprávce rozpočtu byla rozdělena, Irma Martinková zůstala hlavní účetní, Ing. Štefan Friča se jako vedoucí Ekonomického oddělení stal správcem rozpočtu. V důsledku toho se významně pozměnila organizační struktura a schéma muzea. V příštím roce budou probíhat aktualizace ekonomických interních řídících aktů muzea. Interní auditorku, JUDr. Evu Burdovou, dlouhodobě řešící své zdravotní problémy, nahradila od září Ing. Radana Jedonová, jinak zkušená hlavní účetní Technického muzea v Brně. Od října se novým správcem počítačové sítě muzea stal Ing. Pavel Baňař, což jednoznačně přispělo k našemu plnějšímu využívání výpočetní techniky, ubylo napětí z nedosažitelnosti řešení některých technických problémů sítě, termíny plnění zadaných úkolů se podstatně zkrátily. Změna svým dílem přispěla i ke klidnější pracovní atmosféře. K převodu budovy z majetku města Brna do vlastnictví státu. Po složitých jednáních, která probíhala mezi městem Brnem a MK ČR od roku 2005 (vznik státního muzea), se již v roce 2008 do těchto jednání vložilo MRK prostřednictvím své smluvní právničky JUDr. Surynkové. Jistě i díky její práci se podařilo dát tuto agendu do pohybu, jehož výsledkem byla v závěru roku 2009 konečně připavená smlouva na převod domu, s níž souhlasili jak zástupci MK ČR, tak zástupci města Brna. Doufáme, že v následujícím roce tedy dojde již ke skutečnému převodu domu do vlastnictví státu (MRK). Stávající situace je velmi nevhodná pro správu tohoto muzeem užívaného majetku. Město Brno již nemá vůli investovat finance do opravy domu, který perspektivně má patřit státu, stát prostřednictvím MK ČR nemůže do majetku, který mu ještě nepatří, vkládat jakékoliv finance. To je také důvod, proč už dva roky hyzdí strop ve vstupní hale muzea nevábný otvor, z něhož tu a tam odkapává či přímo vytéká voda. Podobný problém existuje v přízemí i přes veškerou hygienu a dezinfekci se zapáchajícími

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

záchody, který naznačují vážný defekt v systému kanalizace. Obě závady mají zjevně původ v nesprávném a nedostatečně pečlivém postupu při původní přestavbě a rekonstrukci budovy před rokem 2000. Obě opravy tedy budou dosti nákladné. (Viz kapitola I. / 10. Zúčastnili jsme se, str. 94) Ze zprávy o hospodaření (více viz kapitola VI. Ekonomická část, str. 136—141) možno uvést, že Muzeum romské kultury s.p.o. hospodařilo v roce 2009 s celkovou částkou 10,8 milionů Kč. Dosáhlo mírně zlepšený výsledek hospodaření ve výši 1 tisíc Kč. Tržby z prodeje služeb a za prodané zboží činily 318,7 tisíc Kč. Ostatní provozní výnosy činily 16,4 tisíc Kč, úroky a kursové zisky 0,4 tisíc Kč. Muzeum nespoléhalo jen na provozní příspěvek, bylo úspěšné v získávání účelových dotací, které se ve výši 624 tisíc Kč staly zdrojem financování veřejně prospěšných projektů. Muzeum v roce 2009 navštívily některé významné osobnosti, 5. 6. si výstavy muzea se zájmem prohlédl eurokomisař a svým původním povoláním historik Vladimír Špidla. 8. 6. poctil muzeum svojí návštěvou prezident Václav Klaus s chotí, provázený krajským hejtmanem Michalem Haškem a jeho manželkou. Prezidentský pár si přál v muzeu uspořádat debatu se členy romských komunit, což se také podařilo. Na závěr se prezident i jeho žena nechali opakovaně a velmi ochotně zvěčnit s přítomnými Romy do jejich rodinných alb. Bylo nám ctí obdarovat pana prezidenta i pana hejtmana originálními dílky romského insitního sochaře Ondreje Gadžra z Košic, sadou luxusních per s romským moudrem a jeho českým překladem (Khere som adaj, kaj man den paťiv. / Doma jsem tam, kde si mě váží.) a jinými drobnostmi zejména z naší knižní produkce. 19. 8. pak již zřejmě v rámci nastupující (i když později díky posunu termínu voleb zastavené) předvolební kampaně po březnovém pádu vlády navštívil muzeum tehdejší předseda ODS Mirek Topolánek. Přišel v doprovodu brněnského romského podnikatele Milana Ščuky, předsedy představenstva firmy Cooptel (více viz kapitola I. / 9. Navštívili nás, str. 82—89). Počty celkové návštěvnosti akcí uvnitř i mimo budovu MRK činí 22.264 návštěvníků. Oproti roku 2008, kdy byla návštěvnost celkem 25.145, ale už další rozbor naznačuje, že návštěvníků muzea přesto přibývá. Celkové číslo návštěvnostri za rok je složeno z počtu návštěvníků akcí přímo v budově muzea a z návštěvníků akcí muzea mimo jeho budovu (výstavy zapůjčené jinam apod.). Zásadní jsou počty návštěvníků v budově; zatímco v roce 2008 navštívilo muzeum v jeho stálém stánku 8.296 návštěvníků v roce 2009 už to bylo 9.422 lidí, což je o více než 1.200 návštěvníků více. Děkuji všem, kteří v minulém roce jakoukoliv formou přispěli ke zlepšení dobrého jména muzea a kteří jsou nakloněni myšlence podporovat romskou kulturu pro její zachování budoucím generacím.

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

V průběhu roku 2009 sbírkových fondů muzea využilo celkem 109 badatelů, kteří zde uskutečnili 152 badatelských návštěv. Návštěvnost všech akcí v muzeu 9.422 osob. Návštěvnost všech akcí mimo muzeum 12.842 osob. V roce 2009 navštívilo muzeum, jeho akce a výstavy, celkem 22.264 návštěvníků, pouze výstavy pak 16.925 návštěvníků. Z toho bylo 2.800 z řad organizovaných skupin školní mládeže ve výstavách a akcích v budově muzea, na akcích muzea pak celkem 7654 dětí, mládeže a dalších návštěvníků za zvýhodněné vstupné.

Director‘s Word Jana Hor váthová

Dear visitors, friends and fans of the Museum of Romani Culture,

This year’s volume of the Bulletin introduces another change which shall constitute the beginning of the transformation of our Annual (Specialized Romani Studies Supplement of the Bulletin) into a professional peerreviewed journal. In future we shall strive to have the Museum of Romani Culture Bulletin indexed in the List of refereed non-impacted periodicals of the Research and Development Council of the Czech Republic. In line with this undertaking this year’s Bulletin was already produced under the leadership of a new editorial board the external members of which are among the recognised personalities in their respective fields. The selected scholarly papers were submitted for peer-reviews.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

The past year 2009 was unequivocally successful with regards to the number and realization of public events, including verified attendance and visitor satisfaction with our services, as well as to the collection and professional activities of the Museum. This year the Museum prepared not less than four author’s temporary exhibitions (Chapter I. / 1.1. Exhibitions in the Building of the Museum, p. 19—27). Two of them were absolutely fundamental — they were traditionally situated in the larger variable exhibition room on the second floor. First it was the exhibition of paintings of the Austrian Romani painter Ceija Stojka Ž í t ! (T o L i v e !) (April 9—September 1). Its opening made part of celebrations of the International Roma Day (April 8) and even the author was present there in person signing her book. The total number of visitors of this exhibition was almost 3000. This exhibition on the second floor was then replaced by the exhibition named Svaz Cikánů-Romů (Association of Gypsies — Romanies) with the undertitle From the History of the First Romani Organisation in Czech Lands (1969—1973) (October 9 —March 21). Thus the Museum carried on with its tradition to open up its collections for the public; this time the funds of written materials containing predominately historical deeds, manuscripts and agenda of Romani personalities and organizations and other materials. The purpose of putting on a historical exhibition was to draw attention to the heritage and work of the association dissolved in the Communist regime and to the fact that the Museum considers the Association to be its predecessor whose work it consciously took over as soon as it was established in 1991 and has carries on with it in the scope of these intentions. A publication with specialized historical texts and photographs accompanying this exhibition was issued by the Museum (more information on the exhibition, see Part B. Specialized Romani Studies Supplement / Michal Schuster: The Association of Gypsies-Romanies — Research and Exhibition). In the lecture theatre on the ground floor there were two more author’s exhibitions of the Museum. In February, the exhibition of 37 photographs selected out of the total of 264 photographs sent to the competition of the Czech Radio Online was organized. Both the competition and the exhibition had identical names– Romipen (February 13—May 31); which corresponded to the topics of snaps from the contemporary lives of the Roma in ten different European countries. In June, a unique exhibition of drawings and paintings of children from the biggest Romani settlement in Slovakia Jarovnice near Prešov was opened up with the participation of the First Deputy of Brno Mayor MUDr. Daniel Rychnovský. It was the exhibition of works of pupils from now famous school renowned for the presented paintings and drawings of its pupils made under the leadership of an enlightened teacher Ján Sajko. The collection of children’s art works was introduced to the public with the name Každý máme jinou barvu

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

(Each of us is a different colour) and the undertitle Exhibition of drawings and paintings by Roma children from the 1st Primary School in Jarovnice (June12—October 18). As for the exhibits and collection items loaned to other institutions — therefore outside the Museum’s building (Chapter I. / 1.2. Exhibits or Collections Outside the Museum’s Building, p. 27—30), complete exhibitions of the museum went to eight different places, for instance to Slovak National Museum — Ethnographic Museum in Martin (to its Museum of Romani Culture in Slovakia). The Slovak museum borrowed our Museum’s exhibition of the collections of posters and invitation cards Cigán sa ně prevelice lúbí... (Oh, How Much I Like the Gypsy...) Besides this exhibition, individual collections or separate objects of collection were lent to other places too, for instance to the Serbian Museum in German Bautzen for the exhibition named Modern aus Tradition / Ansichten zu den Kulturen der Roma / Zigeuner — Moderni z tradicie Widy na kultury Romow /Cyganow (Modern from tradition/ Views of the Culture of Roma-Gypsies). Various objects from the collections of crafts, interior, photo documentation, textile and jewellery were loaned there. At the time of school leaving exams, the Romani flag from our permanent exhibition was installed as a symbol in the examination room of the Secondary School of Management and Law, s.r.o. (former Romani Secondary School of Social Work). The permanent exhibition (Chapter I. / 2. Permanent Exposition, p. 31—35) was continuously open to public in its accomplished part (stage 1939 to 2005, rooms 4, 5 and 6). The release of the remaining subsidy in the amount of CZK 2,286,548,- (non-invested rest from the original 8 million crowns of the special-purpose subsidy for the exhibition construction) is bound to the result of the subsequent audit made by the Internal Audit Department of the Ministry of Culture of the Czech Republic that has not been concluded yet (Chapter II. / VI. Economic Part). It was in 2008 when we awaited the subsequent audit that should have ascertained the state of implementation of measures from the audit made in 2007, yet it came only at the end of 2009 and its results will be obtained no sooner than in the course of the next year. The lecture series called Who Are the Roma? (Chapter I. / 5.2. The Series “Who Are the Roma?”, p. 44—45), which has been introducing subjects from the Romani history and culture since 1993, meets in particular requirements of the most frequent visitors of the Museum — university students. Therefore it takes place in the course of university terms; always in the periods from February till May and from October till December. Since the beginning of the winter term it has been directed to the topic of A Romani Child in Foster Care. The topic was selected due to its delicacy. Particularly after the release of the book Rok kohouta (Year

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

of the co*ck) by Tereza Boučková, a controversial public debate began in the media discussing the topic of Romani children adopted by non-Romani couples and success of their education or rather the lack of it. The Museum considered as important to make the public familiar with activities of Foster Families Association, since the Association seeks not to ignore the identity of Romani children in foster care. Their approach is not only very sensitive, but it brings good results of upbringing because it accentuates high measure of respect towards the child. The topic choice has proven excellent as the lectures attracted number of listeners and therefore we count on their continuation next year. This year the Museum collaborated again with the civil association Zmizelí sousedé (Lost Neigbours) on the project Živá paměť (Living Memory) informing students from secondary schools throughout the Czech Republic about the phenomena of the Romani Holocaust. From September to December the total of five collective tours was organized where lectures and debates with the Museum’s professional worker (most frequently with the historian) and Romani woman witness remembering those times (Chapter I. / 6.4. Extraordinary events for Schools and Organized Groups of Children and Youth, p. 61—64). Museum’s professional workers organized autumn lecture series in the Section of European Ethnography at the Faculty of Arts of Masaryk University and also gave lectures for the Romany Studies Seminar at the Faculty of Arts of Charles University. However, they gave a number of ad hoc lectures too. In June, two public discussions took place in cooperation with the civil association IQ Roma servis and Drom Centre having as its subject matter the rather controversial topic of the Contemporary Issue of the Romani Community in Brno. As far as the supporting events of exhibitions are concerned, one of the most pleasant events of the Museum took place at the beginning of December. It was a highly attended talk with contemporary witnesses of the Association of Gypsies-Romanies, full of music and talking as it was organized together with the concert of the legendary Brno band Bagárovci (the Bagár Family) and of the singer now living in Germany, Anna Fečová from then popular family band Roma štár led by Jozef Fečo. At the beginning of the event, the historically first Award of the Museum of Romani Culture was presented. This year’s prize was deservedly awarded to Mgr. Jana Šustová, a broadcast journalist of the Czech Radio Online who, on numerous occasions and with total unselfishness, donated various objects to the Museum’s collections that had been bought with her moderate financial means. She also objectively promotes Romani culture as a whole with great persistence and thoroughness on the web pages www.romove. cz which she created and carries on with their enhancing and extending, in recent years also within the Czech Radio Online. The award contained the

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

art work made especially for this festive occasion — embroidered painting from the workshop of a Romani artist Markéta Šestáková and a honorary ticket to all events in the building of the Museum. The purpose of the prize consists in the decoration of and thanks to exceptional personalities who support the museum in a long term both morally and as donors. In the awarded prize we literally state: “For the persistent support of the Museum and help in the building of its collections and for the consistent promotion of the Romani culture as a whole.” The Museum had headed towards the decision to present an award for several years trying to analyse why it did not succeed in looking for and finding sponsors among private businessmen. The more so it appears worth not only thanking, but even conferring special honour if we find such a support where we would not expect it — in the case of a state employee of moderate means who is led to such an altruistic activity by exclusively moral motives. We would not like to leave such considerations and decisions unnoticed, especially at present time when personalities are made prominent for controversial or even banal public activities, still with the abundant participation and support of mass media. By coincidence, this year the Museum of Romani Culture was also publicly awarded for its activities for the first time. Since December 1, 2009 the Muzeum has been the Gypsy Spirit Prize Winner (in the category of Company). The prize was awarded by Michael Kocáb, Minister for Human Rights and Minorities (Chapter I. / 10. We Participated In, p. 90—94). The celebrations of the International Roma Day (April 8) belonged to the most significant public events of the Museum (Chapter I. / 5.7. Other Events, p. 53—54) Similarly to the last two years, this year we celebrated this festive day together with all other Romani and pro-Romani organizations from Brno — it was for the third time already. The Museum enriched the programme of celebrations with the above-mentioned opening of the exhibition of paintings and drawings made by the Austrian painter Ceija Stojka. The event was made even more enjoyable with the vivid performance of the music and dance group Cikne čhave from Nový Jičín lead by a very young and talented singer Veronika Kačová. On this Romani festive day the entrance to all exhibition rooms of the Museum was free of charge. Actually, the celebrations of the Museums Festival (Chapter I. / 5.7. Other Events, p. 55—57), represent the most significant event of our institution both for the scope of offered attractions and for the achieved visiting rate at one night. This year the Brno Museum Night fell on Saturday on May 16th. As for its attendance, it was unequalled and it will surely remain so for long. The choice of a highly attractive programme drew almost 4,000 visitors to the Museum and the adjoining courtyard. Nevertheless, objectively considered, such a number is too high for the

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

existing room of the Museum. Therefore the program to be selected in years to follow shall be calmer so that the numbers of visitors can be optimal for the given space. The biggest hit for the public, particularly for the Romani audience, but surprisingly also for the non-Roma, was certainly the concert of the Romani band Bengas twice repeated at the night. Bengas are also unofficially nicknamed Czech Gypsy Kings, surely thanks to the ear-catching rhythms and fabulous vocals of six male musicians. For the fans of the traditional Romani music there was a concert of the cimbalom band of Ivan Gašpar Hrisko which was performing Slovak and Romani music of the popular ethnographic locality of western Slovakia — Očová region. However, visitors were also unexpectedly interested in fortunes told by two Romani female fortune-tellers from cards. A big tent was built for them at the courtyard decorated with Romany drapes that together with candles and pendant lamps contributed to the magic atmosphere of the place. As soon as the gates of the Museum were open, an unending line was created in front of the tent and not everyone desiring to have their fortunes predicted could be satisfied. The dancing performances of the ensemble Cikne čhave from Nový Jičín led by Veronika Kačová and of the group Čercheňa (Stars), male and female dancers from the community of the Wallachian Roma under the leadership of a fantastic dancer and choreographer Renata Čonková (by the way Miss Roma of the Czech Republic in 2007), took place both in the lecture theatre as an hour’s programme and in front of the building of the Museum as an appetizer abundantly supported by the surrounding crowd of the Roma. The event fulfilled its purpose better than well as it attracted not only Romani and non-Romani visitors to the Museum, but also great numbers of the specific community of the Wallachian Roma who are not otherwise used to going to the Museum or making friends with other Roma. The crowding of Roma and non-Roma brought about some unexpected troubles. Romani visitors standing in an unending line for the fortunetelling or pushing their way at the concert of the Bengas band verbally sent the non-Roma to “museums for Gadje because the Roma have but this one.” A Romani craftsman showed how he was working again at the courtyard, this time it was a basket-maker working on his products made of wickers, an old collaborator of the Museum Ignác Zima. Guides in traditional costumes of various communities of Roma leading visitors to all exhibitions of the Museum became an indispensable part of the Museum Night in the Museum of Romani Culture. The tasting of traditional Romani cuisine, provided by the owner of the Brno restaurant U Rudého vola, Mr František Hejda, was flawless and economical too both for visitors and even for the Museum. Meals prepared according to the recipes we supplied were as we had imagined it and it made everyone enjoy a real gourmet experience. No wonder the food was eaten up quite soon. The courtyard was enlivened by a campfire on which a thick and very tasty legume soup

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

of Balkan Roma (paradičomošňi zumin) was cooking. When eating, the public was given recipes of all dishes printed not only in Czech, but also with translations into Romany. The high attendance brought about also negative features other than intolerant remarks of both members of the minority and the majority. We can count loss of or damage to the property among such drawbacks; to be specific the loss of a bag of an inattentive visitor from the unguarded place at the campfire at the courtyard and unfortunately also of a bag from the guarded cloakroom of the Museum (possibly a small child is to blame who crept under the counter of the cloakroom and took the bag away in the very moment in which the two cloakroom attendants paid their attention to other visitors). Thanks to Museum’s insurance the loss was just minimal, yet the bad feeling remains and that is what we are sorry for because no one knows better than we do how much effort was put into organizing this event and that the Museum’s team did its very best for the good feeling of our visitors. Even the owner of the catering company serving the dishes himself at the event paid for his good-hearted commitment to the event. His older uninsured car parked on the pavement in front of the museum building was stolen and found in another quarter of the city after a few days. According to the information of the local Roma, the offenders were seen — they were again children, but older ones (youth). Unfortunately, they were under the influence of drugs whose abuse is not uncommon in our locality. However, the Police were not successful in proving the offence to probable perpetrators. In short, these negative features shall be contributed to the fact that the Museum is situated at the centre of the socially excluded Romani locality. Tribute to the Memory of the Romani Holocaust (Chapter I. / 5.6. Acts of Commemoration, p. 50—52) The Museum commemorates especially three days; January 27 — Holocaust Remembrance Day — this year the second joint programme took place for elementary and secondary schools (the total of 6 seminars) organized together with the Brno branch of the Jewish Museum. The traditional March commemoration ceremony of a mass transport of the Roma from Brno to Auschwitz that departed from Brno on March 7, 1943 was prepared in the Museum building in its permanent exhibition hall dedicated to holocaust, at the memorial tablet made specially for commemorating that occasion. The August act of commemoration in Hodonín u Kunštátu marked the 66th tragic anniversary when a mass transport of the Roma departed from the local so-called Gypsy camp to Auschwitz. Then the existence of the camp was practically ended since it had fulfilled its purpose of concentration. A usual mass made part of the commemoration ceremony which was celebrated by a parson of the Czechoslovak Hussite Church Martin Kopecký as in several previous years. Yet this year it was the first time when the mass took place directly in the area of the former camp, at that time still private leisure centre. For the first time the owner gave her permission to

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

the commemoration act being made right on the premises of the camp because for the entire year dealings had been carried out concerning the buyout of the area by the state so that a planned international education centre Žalov could be built in the place. This intention was finally fulfilled at the end of the year, on December 28, 2009. The premises became state property. The Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic conducts the construction of the education centre and matters connected with as it accepted the role of a coordinator and organizer of the entire project. Dealings on future construction of the centre are under way now. They are based on architectural study drawings but slightly modified which our institution had ordered to be made already at the end of 2008. It is a very successful and inventive work of architects Martin Klimecký and Tomáš Dvořák. The temporary wood cemetery is under the care of the Museum. Our workers did some gardening work and waste disposal there several times a year. They also initiated the repair of the wooden fence of the small cemetery consisting in the replacement of rotten bars which was made thanks to the help of the village Louka on whose cadastre the cemetery is situated. The Department of Public Relations (Chapter II. / 2. The Department of Public Realtions, p. 127—129) prepares and partakes in most public events of the Museum and includes the Lecturers Department mentioned hereinafter. Besides other events, this department was in charge of dancing workshop Gypsy Dance which was the most satisfying for visitors being led by a professional Romani dancer of a Czech origin Jana Růžičková nowadays living and managing her school of dance in Geneva. A perfect cooperation with this Romani personality was launched as soon as in 2008 when she organized a dancing performance called Romani Dances of the World at the Museum Night of the Museum of Romani Culture (refer to MRC Bulletin 17/2008, p. 54—55). The dancing workshop took place in Brno’s Dance Centre, in Václavská Street 6 in the autumn. By coincidence it was in the very building and even on the premises where the Museum of Romani Culture used to have its offices until 1998, then being Public utility establishment. The workshop of Jana Růžičková was much frequented both by young Romani generation and by young and middle-aged non-Romani women. Everyone requested that the pleasant relaxing event should be repeated and therefore we would seek to organize it again. The Lecturers Department (Chapter I. / 6. Events for Schools and Organized Groups of Children and Youth, p. 128) The number of pupils visiting our Museum on the basis of their school training is on the rise each year. While in 2007 the Museum was visited by 1,756 school children and youth, in 2008 the number of visitors went up to 2,141 school children and in 2009 we recorded approximately 600 more children, the exact number being 2,800 school children. Especially thanks to the support by the

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic, the tutoring is extended to continuously rising number of pupils. This years our tutors taught as much as 53 children helping them to improve their school results. Our intention is to expand similar activities within our limited potential with the view of the satisfying outcomes of tutoring that are also proven in improved results of children at school. In this place I would like to point out that I highly appreciate the work of all the team of our museum. The performance of some workers is admirable; mostly they are represented in this very Bulletin yet in spite of that I shall particularly praise the efforts of the tutors (teachers of the Museum), namely of Marie Palacká and Lucie Čechovská whose working performance is unbelievable and moreover, it is highlighted by the fact that work with Romani children or, as the case may be, with children from socially deprived Romani localities, is not standard, but extremely demanding. Going beyond their duties, the two workers do their best to elevate these children even though their conditions are not always optimal being on the classical museum premises, and not in an educational institution. I appreciate their work immensely though I know it cannot ever be adequately financially rewarded. Similarly I cannot leave unnoticed the absolutely disinterested work of our volunteers — leaders of the leisure club, leaders of leisure activity groups and tutors whose total number was in 2009. My hearty and sincere thanks go to them. (For further details see Chapter I. / Tutoring, Under the Magnifying Glass, p. 70—71) For more information on Children’s Museum Leisure Club refer to Chapter I. / 6.5. — Community children’s activities / Children’s Museum Leisure Club and Tutoring, p. 65—70. Public Romani language courses continued also this year, thanks to the support from the Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic and to the interest of the students of this courses. The composition of lectors remained unchanged. It is a pair of lecturers already working in harmony consisting of an internal Romani Studies worker of the Museum Milada Závodská and a native speaker Gejza Horváth who is also a writer, guitarist and singer. Mr. Horvath conversated with his students and also taught them Romani songs accompanying himself on the guitar. (Chapter I. / 5.5. Romani language courses, p. 49) Publishing activity (Chapter I. / 7. Publishing Activity, p. 72) of the Museum. For the first time, the Museum published both 2008 Annual Report and the Specialized Romany Studies Supplement in one volume of its Bulletin. A catalogue with specialized historical texts and collection photographs was issued for the exhibition Association of Gypsies — Romanies. In the last quarter of the year we published the long awaited materials for our youngest visitors — Memory card game, a colouring book and a cutout doll Aranka with her clothes; all of them with the motifs of the traditional Romani culture and in a three-language Czech-RomanyEnglish version.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

In 2009, the Collection Department (see Chapter II. / 1. Collection Department, p. 95—126) undertook several research trips throughout the Czech Republic where its workers mainly went on with collecting the documentation of contemporary witnesses of the Association of Gypsies-Romanies. Three foreign research trips were carried out — two to Slovakia which documented crafts, art and musical performances of Roma; the third took place in autumn and its destination was a traditional Romani Craft Fair in the town Negreni on the Northwest border of Rumania with Hungary. Besides interviews, photo documentation etc., the most significant outcomes of these trips are mainly collection acquisitions. One of the most remarkable acquisitions is a musical instrument vioara cu goarnarná — a violin with a mounted trumpet that Romani musicians make by themselves. A real baby dummy (comforter) with a golden and richly ornamented handle, an object of daily use and at the same time a jewel was added to the collection of golden jewellery or contemporary Wallachian jewellery, as the case may be. The authentic Fund of Crafts was enriched by a collection of blacksmith products made by Romanian Roma and collection of wooden dishes produced by Slovak Roma — trough-makers. As for historical documents, this year we obtained a nomadic certificate (in compliance with the Law on Wandering Gypsies from 1927, each leader of a nomadic group had to identify himself with a nomadic certificate) and a Gypsy card (in compliance with the same law, it was the only possible identity card for a wandering gypsy over 14). While a Gypsy card is the fifth acquisition of our collection of this type, a nomadic certificate is the first exemplar of its kind. For the Fund of Art, we obtained a work of a contemporary Romani artist Ladislava Gažiová (born on 1981, graduated from the Academy of Arts, Architecture and Design in Prague — Conceptul and Intermedial Studio — Jiří David), painting Srebrenica, paint sprayed on canvas, or an older sculpture in baked clay called Hřiště (Playground) by a blind Brno sculptor Božena Přikrylová. We can also mention a collection of paintings of a deceased naïve artist Julius Lakatoš (1938—2008) which were offered for sale by his wife and daughter in an oppressive financial situation (For more information on research, refer to Part B of the Specialized Romany Studies Supplement / Anna Babjárová, Lenka Grossmannová, Petr Mička, Jana Poláková: Neighbours — Known Unknows or Research Trips to Slovakia made by Workers of the Collection Department of the Museum of Romani Culture) In 2009, the total of 780 acquisition numbers was filed at the first stage of recording representing 4,500 pieces of collection. The most numerous fund is that of written material with more than 130 new acquisition numbers. 7,259 acquisition numbers were reported to the Central Record of Collections in 2009. The Museum’s team (Chapter IV. The staff, p. 131—134) was marked by significant changes throughout the year which were in the majority of cases unambiguously to the better. At the beginning of the year

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

two new collection curators were hired. The post of the photo-documentation collection curator was for the first time filled by a professionally educated photographer MgA. Lenka Grossmannová. Helena Danielová, who left the position of the curator of the textile and jewellery collection for a more lucrative job of an insurance agent, was also replaced by a Romani woman but this time with a university diploma — Mgr. Margita Rácová (graduate from the Department of Romani Culture at Constantine the Philosopher University in Nitra). In autumn a highly capable and talented documentary filmmaker Anna Babjárová (with the previous surname of Juránková) went on a maternity leave and became substituted by an equally professional documentary filmmaker Bc. Martin Chlup (graduate of Janáček Academy of Music and Performing Arts in Brno). Towards the end of the year several part-time job documentalists assisted with the time-consuming work of recording the collections at the 2nd stage and during further processing of the collections (e.g. transcripts of audio recordings), chiefly in the photoand audio-documentation collections and also in the library collection which was undergoing transformation into a fully automated public library. In the future it will be possible to search for the books on-line. Of big help in the expert work of the Museum was the three-month fellowship of Jan Švimberský from the Berlin University who did a great job at translating a large quantity of materials and helped with the installations of two exhibitions. Within the scope of student trainings we received support from 26 trainees, mainly students of Masaryk University in Brno, but also from Roma students attending the Secondary School of Management and Law in Brno (Chapter I. / 9. Who came to visit us, p. 88). In September the Lecturers Department gained another part-time job thanks to the project of the Ministry of Education, Youth and Sports of the CR. The student of special pedagogics, Stanislav Havlík, became another tutor of our children. During the summer months a complete exchange occurred at the reception positions of the daily porter and reception clerk which were filled by a secondary education graduate Sandra Šariská and Peter Oračko, who is otherwise an excellent cimbalom player. A new combined job position was created — deputy of the daily porter, night guard and exhibition guide — to solve the distressing situation of searching for suitable substitutes in the cases of sick leaves or leaves of absence. Moreover, these temporary jobs were diverting funds from the otherwise limited resources designed for other staff expenditures. Starting from August a permanent position of a janitor was created for similar reasons which was luckily filled by Zuzanka Mižigárová whose husband and frequently also her older children come to help without any wage claims. In any case, their thorough work can be seen in the Museum corridors every day. In February Petra Zámečková became the director’s secretary, personnel manager and treasurer. Svatava Mišková left from the post of the chief accountant-budget administrator. She herself felt that she was not coping

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

with the really heavy workload and she equally lacked experience in the operation of allowance organizations since her previous background was in the private sector. She came to be shortly substituted by highly capable Martina Cendelínová. In April the post was filled by Irma Martinková who disposes of previous experience with an allowance organization, even though it was only an elementary school. The protracted difficulties of filling and maintaining the position of a skilled accountant made us conclude that the job needs be divided and that the team must be boosted by further accountants. The wage management was thus subcontracted out to an external firm and in July we managed to hire an experienced economist, Ing. Štefan Friča. He previously worked at the position of economic assistant manager at the Technical Museum in Brno and now constitutes a considerable reinforcement of the economic work at our Museum. In November — after he had become acquainted with the Museum’s operation — a new Economic Department of the Museum and an economic centre were established under his leadership. The function of the chief accountant-budget administrator became divided: I. Martinková remained at the post of the chief accountant and Ing. Š. Friča became the budget administrator from his title of the manager of the Economic Department. As a result the organizational structure and scheme of the Museum were subject to noticeable transformations. Over the next year updates to the economic internal management actions of the Museum will take place. In September our internal auditor, JUDr. Eva Burdová, with long-term health problems, came to be replaced by Ing. Radana Jedonová, an experienced chief accountant from the Technical Museum in Brno. In October Ing. Pavel Baňař joined us as a new computer network administrator which certainly contributed to our better use of computer technology and to a decrease in tension arising from some seemingly insoluble technical problems with the network. Equally, the deadlines of assigned jobs became substantially shorter. The change also contributed to calmer working atmosphere. Transfer of the building from the ownership of the City of Brno into state ownership. Already in 2008, following complicated negotiations between the City of Brno and the Ministry of Culture of the CR which were initiated in 2005 (the date of the foundation of the state museum), the Museum of Romani Culture (MRC) represented by JUDr. Surynková as a contract attorney became engaged in the issue. The agenda was set into motion also due to her work with the result that finally towards the end of 2009 the contract for the transfer of the building ownership was produced based on the agreement between the Ministry of Culture and the City of Brno negotiators. We hope that the coming year will see the actual transfer of the building into state ownership (MRC). The current state of affairs is highly unsuitable for the administration of this

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

R O M S K É

property in use by the Museum. The City of Brno is not willing to invest funds into the reconstruction of the building which shall prospectively belong to the state and the state (by the mediation of the Ministry of Culture of the CR) cannot invest funds in a property on which it cannot yet claim its ownership. This is also the reason why the ugly hole in the ceiling of the entrance hall to the Museum, from which water sometimes drips or even flows out, has not yet been fixed. A similar problem exists on the ground floor where the malodour of the toilets resists all attempts at hygiene and disinfection indicating a serious defect of the sewerage system. Both defects are apparently due to an incorrect or careless procedure during the original conversion and reconstruction of the building prior to 2000. It can be also assumed that both repairs will be fairly expensive. (See Chapter I. / 10. We Participated In, p. 94) Relative to the Management Report (Chapter VI. Economic section, p. 136—141) let us mention that in 2009 the Museum of Romani Culture s.p.o. implemented the budget of CZK 10.8 million. It reached a slightly better management result of CZK 1,000. The receipts from sale of services and from goods sold amounted to CZK 318,700. Other operation yields totalled CZK 16,400 and the interest rates and exchange rate profits brought in CZK 400. The Museum did not only rely on the operational allowance but it succeeded in obtaining block grants in the amount of CZK 624,000 which became the source of funding for projects beneficial to the public. In 2009 several eminent personages visited the Museum; on June 5 the EU commissioner Vladimír Špidla, originally a historian by profession, made a tour of and showed great interest in the Museum’s exhibitions. On June 8 the President Václav Klaus accompanied by his wife and the Governor of the South Moravian Region — Michal Hašek — and his wife all paid their respects to the Museum. The presidential couple expressed a wish to hold a debate with the members of Roma communities that actually took place in the Museum. At the end of the discussion the President and his wife readily posed for photographs designed for the family albums of the Roma participating in the debate. It was our great pleasure to gift the President and the Governor with original works produced by a Roma naïve art sculptor Ondrej Gadžro from Košice, a set of luxurious pens with a Romani wisdom saying and its Czech translation (Khere som adaj, jak man den paťiv. / I am at home there where they respect me) and some other minor presents chiefly from our literary production. On August 19, obviously as a part of the oncoming election campaign (although later cancelled due to the postponed election date) after the March fall of the government, Mirek Topolánek, the then Chairman of the Civic Democratic Party (ODS) paid a visit to the Museum. He came in the company of the Brno Roma entrepreneur Milan Ščuka, the chairman of the Cooptel board of directors (Chapter I. / 9. Who came to visit us, p. 82—89)

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

In total the events inside and outside the MRC building were attended by 22,264 people. This is less than in 2008, when the visitor rate stood at 25,145, but the following analysis indicates that the number of actual visitors to the Museum building is on an upswing. The total attendance per year is constituted by the number of visitors to the events directly in the Museum building and the visitors to the Museum events outside of it (exhibitions which were lent elsewhere, etc.). It is the number of visitors to the building itself which is essential; while in 2008 the attendance to the Museum and its permanent stand stood at 8,296 visitors, in 2009 it grew to 9,422 people, which is almost 1,200 visitors more. My thanks go to all those who in the past year in any way participated in the improvement of the Museum’s good reputation and to those who favour the idea of supporting Romani culture for the purpose of its preservation for the future generations.

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

I. Přehled veřejné činnosti muzea

1. Výstavy přechodné 1.1. Výstavy v budově muzea

znamená „romství“ a zahrnuje v sobě to, co je pro Romy důležité: romské tradice, romskou kulturu a identitu. Fotosoutěže se zúčastnilo 42 autorů z deseti různých zemí, kteří do konce května 2008 zaslali 264 fotografií, zachycujících život Romů v patnácti zemích světa. Výstava Romipen obsahovala výběr z (nejen) oceněných fotografií.

PŘÍZEMÍ — PŘEDNÁŠKOVÝ A VÝSTAVNÍ SÁL Throughout 2009 the total of 109 research workers, who carried out 152 research visits, used the collections of the Museum. The attendance to all events of the Museum totalled 9,422 visitors. The attendance to all events outside the Museum stood at 12,842 visitors. As of 2009 the total attendance to the Museum, its events and expositions was 22,264 visitors, from which 16,925 visited just exhibitions. Out of which 2,800 visitors were school children groups. The exhibitions and other events within the Museum were then visited by 7,654 children, students and other visitors with reduced admissions.

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

Trochu jiný svět

Fotografie Pavla Štěrby 14. 11. 2008—1. 2. 2009 Vernisáž 13. 11. 2008 Výstava klasických černobílých fotografií Pavla Štěrby (*1975), studenta Institutu tvůrčí fotografie v Opavě. Kolekce snímků je rozdělena do dvou tematických a souborů. První, s názvem „Kamarádi“, vznikal od roku 2002 v různých obdobích na jedné lokalitě na východním Slovensku — v romské osadě Letanovce. Název cyklu naznačuje, že obyvatelé osady se pro autora stali mnohem víc než jen pouhým fotografovaným objektem. Druhý soubor zahrnuje fotografie z Rumunska, které vznikly v letech 2004 a 2005. Základ tohoto souboru tvoří několik menších podsouborů, jako je „Eco Reciclare“, kde je zpracováno téma práce Romů na skládce (firma Eco Reciclare se zabývá recyklací odpadů) nebo „Romská mše“, kterou slouží rumunský romský král. Soubor je doplněn i o další fotografie, zachycující například tradiční řemesla či kočovný způsob života Romů.

SČekání na matku. Foto Douglas Green, Litva

Romipen

Fotografie ze soutěže na téma život Romů, tradice a zvyky 13. 2.—31. 5. Vernisáž 12. 2. Mezinárodní fotografickou soutěž Romipen vyhlásil na sklonku roku 2007 Český rozhlas Online. Úkolem soutěžících bylo zachytit život Romů, jejich tradice a zvyky. To naznačuje i název soutěže — slovo romipen v romštině

SPohledy, Paní Mirgová se svým vnukem. Foto Martin Holík, Česká republika

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

R O M S K É

Každý máme jinou barvu

Výstava kreseb a maleb romských dětí z 1. základní školy v Jarovnicích 12. 6.—18. 10. Vernisáž 11. 6. Děti pocházející z mnohdy neutěšeného prostředí největší slovenské romské osady, která se nachází poblíž obce Jarovnice na východě Slovenska (dříve okr. Sabinov), zobrazují v hodinách výtvarné výchovy pestrý svět plný fantazie, barev a života. Tato díla vznikají díky výjimečnému přístupu jejich učitele Jána Sajka, který působí na škole již přes dvacet let. Práce jarovnických dětí jsou vysoce ceněny doma i v zahraničí, barevné malby obdivují návštěvníci desítek galerií a muzeí po celém světě. Pro výstavu v Muzeu romské kultury byly zvoleny obrazy prezentující různé výtvarné techniky (kresba, malba, kombinovaná technika...), ale i originální metody Jána Sajka (skupinová práce, malba na vyřazené školní lavice, výtvarný „překlad“ romských písní). Dva obrazy upomínají na ničivou povodeň v Jarovnicích, při níž zahynulo 50 obyvatel romské osady — tragicky při ní zemřeli také jejich autoři. Prostor je věnován i dvěma výjimečným absolventům jarovnické školy — malíři a pedagogickému asistentovi jarovnické školy Martinu Kalejovi a jeho jmenovci, vysokoškolskému pedagogovi, doktorandovi, Mgr. et PhDr. Martinu Kalejovi. Výstavu do-

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

provázejí romské písně, jež jsou zobrazené na malbách. Návštěvníci si mohou v muzejním obchůdku zakoupit pohlednice, samolepky, puzzle a další krásné předměty s malbami jarovnických dětí.

 Z KNIHY NÁVŠTEV „Prosím! Buďte hrdí na to, že jste Romové!!!! Nikdo se vám nepodobá, tím pádem na vás nikdo nemá. Respekt a klobouk dolů, před učitelem i všemi dětmi a jejich obrovským talentem. Tahle výstava mě posadila na prdel.“ Pepa a Ilona Šochmanová „Společně-Jekhetane o.s. děkujeme, že jste se nám plně věnovali.“ (podpis nečitelný) „Škoda, že není dostatek času. Bylo by krásné pobýt mezi těmito obrazy aspoň půl dne. Je na co se dívat a o čem přemýšlet.“ Ctirad Novák „Je hezké, že se tu najdou věci, které jsou svým obsahem utěšující pro tak už dost utrápená srdce většiny nás ‚Romů‘.“ (podpis nečitelný)

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

Sintové a Romové ve fotografiích Rogiera Fokkeho 12. 11. 2009—23. 3. 2010 Vernisáž 11. 11. Fotografie má specifickou schopnost zachycovat náš život jak na povrchu, tak i z nitra. Ve fotografiích se více či méně odehrávají příběhy (romské slovo paramisa znamená pohádky, v přeneseném významu příběhy). A právě tato dějovost nemusí být pouze v dokumentu či reportáži, protože nakonec k nám hovoří každá fotografie. Nejinak je tomu i u výstavy Paramisa. Na první pohled nevidíme nic jiného než lidské tváře. Žádný pohyb, žádná akce. Ale paradoxně v těchto „žiS Pozvánka na výstavu Paramisa vých zátiších“ se může odehrávat velmi hluboký a silný příběh. Výstava byla finančně podpořena grantem Velvyslanectví Nizozemského království v ČR. Dne 10. 12. proběhla v prostorách výstavy doprovodná akce při příležitosti Mezinárodního dne lidských práv. Na organizaci této akce se podílelo Velvyslanectví Nizozemského království v ČR. Součástí byla i speciální dílna pro děti, během níž si samy vytvořily svůj portrét — a to nejen na fotografii. Akce pokračovala i večer, kdy byl v kině Art promítnut dokumentární film o slavném romském hudebníkovi z Holandska „Jimmy Rosenberg. Otec, syn a talent“.

Ani jsem se nenadál, že by tu mohly být tak skvělé fotografie a černobílé! Hurá!! Díky Vám a vydržte — boj s nepřízní bude těžký. (podpis nečitelný)

s kurátorkou výstavy Janou Polákovou. Foto MRK — L. Grossmannová

SNa vernisáži zatančily děti z muzejního

klubu, doprovázela kapela Bongáči ze ZŠ Brno-Křenová. Foto MRK — L. Grossmannová

S Vernisáž výstavy Každý máme jinou barvu.

Foto MRK — L. Grossmannová

1 8 / 2 0 0 9

Paramisa

 Z KNIHY NÁVŠTEV

SKristýnka Horváthová moderuje vernisáž spolu

K U L T U R Y

S Foto autorů a spolupracovníků výstavy Paramisa, zleva: kurátorky výstavy Lenka Grossmannová a Margita Rácová, nad nimi Jennes de Mol, zástupce velvyslance Nizozemského království, Rogier Fokke, autor fotografií, Lucie Matějková, vedoucí Oddělení vztahů s veřejností a Kateřina Skočdopolová, referentka pro kulturu Velvyslanectví Nizozemského království. Foto MRK — J. Horváthová

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

2. PATRO — VARIABILNÍ VÝSTAVNÍ SÁL Romská socha

25. 5. 2008—22. 3. 2009 Vernisáž 24. 5. 2008 Historicky první samostatná výstava děl romských sochařů z Česka, Slovenska a Rakouska. Byla představena díla 21 autorů, kteří pracují se dřevem, kamenem, hlínou, ale i dalšími, netradičními materiály (chlebová střídka, siporex, zvířecí kost atd.). Vedle veřejnosti téměř neznámých autorů byla zastoupena i díla uznávaných výtvarníků, jako je Rudolf Dzurko či Božena Přikrylová. Výstavu doprovázel videodokument o životě a díle autorů. Pro školy a dětské návštěvníky byly připraveny lektorské programy, vycházející z metod výtvarné a dramatické výchovy.

 Z KNIHY NÁVŠTEV

Jedinečné, opravdu strhující snímky. Ukazují život romských spoluobčanů. Josef Hradecký, Oslavany

Děkuji za milé zacházení a interaktivní přístup. Příjemně jsme se tu cítili. Charlotte

Nádherná výstava. Nejenže jsou to nádherné fotky, krásní lidé ve své přirozenosti, ale i záměr výstavy se myslím povedl. Oči opravdu ukazují část duše. Děkujeme za krásný zážitek. Lenka a Radek

Lepší výstavu jsem zde ještě neviděla. Gratuluji kurátorům. Jsem ráda, že v této ojedinělé instituci pracují takto schopní lidé. Alena Nováková

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

R O M S K É

Žít!

Výstava obrazů rakouské romské malířky Ceiji Stojky 9. 4.—13. 9. Vernisáž 8. 4. Zahájení výstavy proběhlo v rámci celobrněnských oslav Mezinárodního dne Romů. Osobní účast autorky umožnila uspořádat veřejné čtení a autogramiádu její knihy Žijeme ve skrytu, v roce 2008 u nás vyšla poprvé v nakladatelství Argo. Celá vernisáž byla pojata v oslavném duchu, proto nemohl chybět ani tanec a hudba, o kterou se postaralo sympatické rodinné uskupení Cikne čhave (malé děti) z Nového Jičína pod vedením Veroniky Kačové, mladičké zpěvačky okouzlujího zjevu a především hlasu. Ceija Stojka se narodila v roce 1933 v rakouském Štýrsku do rodiny kočovných Romů, Lovárů, koňských handlířů. Po anexi Rakouska Německem byla jako ostatní Romové perzekuována a nakonec s matkou a sourozenci transportována do koncentračního tábora v Osvětimi (přesněji v Auschwitz II-Birkenau), do tzv. cikánského tábora. Později se dostala i do jiných táborů, kde těsně před osvobozením zažila snad ještě otřesnější okamžiky než v Osvětimi (Ravensbrück, Bergen-Belsen). Ani po osvobození však nebyl život rodiny jednoduchý. Malovat začala Ceija Stojka v roce 1989, ve svých padesáti šesti letech. Impulsem se jí staly besedy a přednášky pro děti, kdy pochopila, že zažité utrpení nelze věrně slovy popsat, že vždy něco zbývá, co bylo nevyřčeno. To se snaží vyjádřit ve svých pracích.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

Jak zmiňuje výtvarná pedagožka a překladatelka malířčiných knih Jana Zoubková, výtvarná tvorba Ceiji Stojky má mnoho poloh — od barvami hýřících květinových polí přes kresbou i malbou ztvárněné prožitky z nacistických lágrů až po výjevy z kočovného života Romů před válkou. Na obrazech malířky téměř nikdy nechybí ptáci, symbol volnosti, její kamarádi z doby věznění. Ptáci ale na rozdíl od ní „mohli kdykoliv odletět“. Vedle podpisu autorky najdeme skoro vždy nakreslenou či namalovanou větvičku stromu, životabudiče, jehož kůra, míza a listy jí v Bergen-Belsenu zachránily život. Instalace v Muzeu romské kultury nechala barevné obrazy vyznít na bílých stěnách, na šedivých panelech v pološeru byly umístěny černobílé kresby, většinou zachycujících nejhrůznější dojmy z koncentračních táborů. Černá plocha rolet byla prolomena vystřiženými obrazci, písmeny ŽÍT, jimiž pronikalo do sálu světlo. V přísálí byl promítán dokument v původním znění s českými titulky, zachycující rozhovor s malířkou v jejím vídeňském bytě. Výstavu navštívilo celkem 2830 návštěvníků. Mezi nimi byli žáci základních, středních i vysokých škol, nízkoprahové kluby, ale i osobnosti veřejného života, jako prezident České republiky Václav Klaus, předseda ODS Mirek Topolánek, eurokomisař Vladimír Špidla či ředitel Goethe-Institutu Heinrich Blömeke. Při příležitosti derniéry výstavy muzeum připravilo českou premiéru filmu rakouské režisérky Karin Berger Pod prkny zelená tráva z roku 2005, pojednávající o životních osudech Ceiji Stojky za II. světové války.

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

SCeija Stojka podepisuje svoji knihu. Foto MRK — L. Grossmannová

SVernisáž výstavy Žít! Foto MRK — L. Grossmannová

SReklamní banner k výstavě Žít!

Foto MRK — L. Grossmannová

SAutoři výstavy Žít!, Petr Mička a Anna Juránková. Foto MRK — L. Grossmannová

SCeija Stojka se svým pejskem v prostorách výstavy Žít! Foto MRK — L. Grossmannová

M U Z E A

R O M S K É

 Z KNIHY NÁVŠTEV Zhlédnutí výstavy paní Ceiji Stojky bylo pro mne nesmírně silným zážitkem. Děkuji romskému muzeu. Jan (příjmení nečitelné) Srdcervoucí, ale nezbytné svědectví — velmi kvalitní výtvarné dílo a zejména kresby. Miloš (příjmení nečitelné) Děkujeme, buďte zdraví a šťastní. Romisté (překlad z romštiny)

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Jsem tu poprvé a je to moc zajímavé. Hodně hezkých obrazů, krásné barvy. Moc se nám tu líbilo. Radoslav (příjmení nečitelné) Velice zajímavá a kvalitně připravená výstava. Výrazný výtvarný talent. Důležitější je ale svědectví. (Podpis nečitelný) Jsou výstavy, jež jsou zajímavé, jsou výstavy, z nichž se poučíme, jsou výstavy, které jsou tak silné a zanechají otisk………tohle je jedna z nich. A. Michalová

Výborně udělaná výstava. Každý by ji měl vidět. Pochopil by hrůzy nacismu a nesvobody. (Podpis nečitelný)

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

Svaz Cikánů-Romů

Z historie první romské organizace v českých zemích 9. 10.—21. 3. 2010 Vernisáž 8. 10. Období tzv. Pražského jara v roce 1968 s sebou přineslo také zformování první romské organizace u nás. Přestože mohla působit pouze necelých pět let, dokázala uskutečnit celou řadu svých cílů, které vedly SGrafický znak svazu, který dle ke zlepšení postavení Romů ve podnětů vedení svazu vytvořil společnosti, dalece přesahovaly ak. sochař Lumír Šindelář svou dobu a zůstávají aktuální dodnes. Prostor výstavy byl koncipován jako rekonstrukce dvou dobových místností. V první polovině se návštěvník ocitl v zasedací síni z dob konce 60. let 20. století. Na dobových řečnických pultících si návštěvníci mohli prolistovat magazín Románo ľil (Romský list), který vycházel jako spole-

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

čensko-kulturní časopis, informující o aktivitách svazu. Druhá část výstavy byla koncipována jako dobový obývací pokoj pracovníka či aktivisty svazu. Zde mohli návštěvníci usednout do pohodlného křesla a sledovat archivní záznamy z České televize z doby existence svazu. Návštěvníkům se tak naskytla ojedinělá možnost poslechnout si nahrávky dobových romských kapel, jako byly například brněnské kapely Bagárovci, Dirdovci nebo pražská Roma štár pod vedením Jožky Feča s vyhlášenou zpěvačkou Annou Fečovou. V rámci záznamů promluvil také někdejší předseda českého Svazu Cikánů-Romů, Doc. RSDr. Ing. Miroslav Holomek, CSc. (1925—1988). Mnoho předmětů bylo zapůjčeno přímo od pamětníků SCR. Například koberec ve stylu Brusel, EXPO 58, byl zapůjčen z rodiny Holomků, jejíž členové zastávali ve vedení svazu významné pozice. Díky tomuto interaktivnímu pojetí byla výstava navštěvována s oblibou i žáky a studenty, kteří se zde prožitkovou formou seznámili s fungováním politicko-kulturní organizace a přemýšleli o návrzích řešení pro zlepšení vztahů mezi romskou menšinou a majoritou. K výstavě vyšla publikace Svaz Cikánů-Romů 1969—1973. Muzeum romské kultury, Brno 2009.

Přehled veřejné činnosti muzea

B U L L E T I N

POD LUPOU

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

Žít! Výstava obrazů rakouské romské malířky Ceiji Stojky Nikola Ludlová (absolventka bakalářského studijního programu Semináře romistiky, 1. ročník navazujícího magisterského studia, obor etnologie, FF UK)

Ceija Stojka, rakouská Romka ze skupiny kočovných Lovárů je známá jako spisovatelka, aktivistka za práva Romů a uznání porajmos (romského holocaustu), ale také jako expresivní malířka. Její výtvarná díla byla k vidění již v Rakousku, Německu, Velké Británii, USA a v Japonsku. Na svou malířskou dráhu se Ceija Stojka vydala na konci osmdesátých let po návštěvě Japonska, když ji místní děti požádaly, aby jim na památku namalovala obrázek. Malování se tak pro autorku stalo další formou sebevyjadření a vypořádání se s tíživými zážitky svého pohnutého života. Ceija Stojka si zejména cení možnosti vystavovat v USA, jelikož Američany vnímá jako hlavní osvoboditele vězňů koncentračních táborů. Čeští zájemci se s jejím dílem mohli seznámit v České republice poprvé, a sice v Muzeu romské kultury na výstavě s názvem Žít! Ceija Stojka začala tvořit jako autodidakt, a proto se o ní mluví jako o insitní umělkyni. Dosud však jejímu výtvarnému dílu nebyla věnována žádná odborná uměnovědná studie. Její tvorba se tematicky dotýká zážitků z nacistických koncentračních táborů, předválečného i poválečného života a velká část děl zobrazuje květinová pole nebo se jedná o vyjádření nálad

opět s květinovými motivy. Pestré barvy a jejich kontrastní kompozice jsou typické pro většinu děl. V tvorbě zobrazující smutek, bolest, ničení a ztrátu lidskosti najdeme práce v odstínech hnědi, šedi, bílé nebo černé, stejně jako práce hýřící barvami. Autorka pracuje technikou akrylu na plátně, oleje na plátně nebo používá kombinaci akvarelu / tempery / oleje na kartonu. Významnou část jejího díla zaujímají kresby tuší na papír. Výstava v Muzeu romské kultury, jejímiž kurátory byli MgA. Anna Juránková (od 27. 6. 2009 Babjárová) a Petr Mička, odrážela dílo autorky jako celek, takže na ní byla její tvorba zastoupena rovnoměrně. Převažovaly zde práce menších formátů. V předsálí výstavního sálu mohli diváci zhlédnout dokument o Ceije Stojce, jenž vznikl z rozhovoru pracovníků muzea s umělkyní, kurátorka výstavy pak záznam zpracovala do podoby filmu. Výstava proběhla v návaznosti na prezentaci autobiografické knihy Ceiji Stojky Žijeme ve skrytu, která se konala v Rakouském kulturním fóru v Praze 10. 2. 2009. Kniha obsahuje množství reprodukcí jejích prací, tudíž zájemci, kteří výstavu v Brně nenavštívili, se jejím prostřednictvím mohli seznámit s životním osudem autorky i její výtvarnou tvorbou.

SPohled do výstavy Svaz Cikánů-Romů. Foto MRK — L. Grossmannová

R O M S K É

SZ vernisáže výstavy SCR — hudebníci Gejza Horváth (kytara), Milan Bagár

(akordeon). Foto MRK — L. Grossmannová

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

S Z vernisáže výstavy SCR. Foto MRK — L. Grossmannová

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

S Návštěvníci výstavy. Foto MRK — L. Grossmannová

 Z KNIHY NÁVŠTEV Výstava je velmi zajímavá, poučná, netradiční. Více takových akcí! Děkujeme P.S. I činnost celého svazu je též velmi potřebná — zvláště v dnešní době by chyběla. M. Sýkora

SAutoři výstavy, historikové Michal Schuster a Milada Závodská.

Foto MRK — L. Grossmannová

SPohled do výstavy SCR. Foto MRK — L. Grossmannová

Dnes jsem opět zažila tu krásnou atmosféru — kdy se konal ustavující sjezd SCR. Samozřejmě ve vzpomínkách pro mne stále živé a krásné, na vzácné a milé osobnosti, kteří nám Romům ukázali cestu a dodali sebevědomí. Můj dík patří pánům Holomkovým. Můj vřelý dík patří i zaměstnancům romského muzea, kteří tuto akci — výstavu připravili, o to víc mě to těší, že jsou to gádžové — Neromové, ale cítí jako my, Romové. Vážení, díky. Vaše Margita Lázoková Děkujeme za velice zajímavou a autentickou výstavu, na kterou jsme přijeli až z Prahy! Petra a Ondra Nevěděl jsem, už vím. Michal Práce ve Svazu Cikánů-Romů, kde jsem pracoval v redakci novin Románo ľil, je pro mne nezapomenutelnou, dnes již historickou vzpomínkou na to, že to nebylo jednoduché, ale pro další generace podnětné a pro mne nezapomenutelné. Miroslav Dědič Úžasná výstava, naprosto geniálně graficky a koncepčně řešená se spoustou dobrého materiálu. Žaneta

SNávštěvníci výstavy. Foto MRK — L. Grossmannová

(Více o výstavě viz část B. Odborná romistická příloha / Michal Schuster: Výzkum a výstava o Svazu Cikánů-Romů.)

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

S Děti z Dětského muzejního volnočasového klubu ve výstavě SCR.

Foto MRK — L. Grossmannová

1.2. Výstavy nebo sbírkové kolekce mimo budovu muzea Sál Břetislava Bakaly, Brno — pro Festival Jeden svět Zapůjčeny Prezentační panely Muzea romské kultury. 17. 3.—24. 3. Prácheňské muzeum, Velké nám. 114, Písek — pro výstavu Romové na Písecku. Zapůjčeny sbírkové předměty z fondu řemesel, interiéru, textilu a šperku. 1. 4.—19. 4. Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky, Masarykova univerzita, Šumavská 15, Brno — pro výstavu Jak to vidíme my (výstava děl zrakově postižených autorek Z. Zumrové a B. Přikrylové). Zapůjčeny plastiky a reliéfy Boženy Přikrylové. 2. 4. —15. 5. WW Návštěvníci výstavy Jak to vidíme my. Foto MRK — L. Grossmannová

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

WNevidomá romská

sochařka Božena Přikrylová se svou sochou anděla na výstavě Jak to vidíme my. Foto MRK — L. Grossmannová

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Srbské muzeum, Budyšín (Bautzen), Německo — pro výstavu Modern aus Tradition / Ansichten zu den Kulturen der Roma / Zigeuner — Moderni z tradicie Widy na kultury Romow / Cyganow (Moderně z tradice / Pohledy na kulturu Romů / Cikánů). Zapůjčeny sbírkové předměty z fondu řemesel, interiéru, fotodokumentace, textilu a šperku. 15. 5.—6. 9.

Střední odborná škola managementu a práva, s.r.o. (dříve Romská střední škola sociální), Vranovská 17, Brno — pro maturující ročník studentů dálkového oboru „Sociální péče pro etnické menšiny“. Zapůjčena romská vlajka ze stálé expozice MRK jako dekorace do maturitní místnosti. 18.—21. 5.

SSbírkové předměty MRK z fondu tradičních řemesel, profesí a zaměstnání na

SPohled do maturitní místnosti s romskou vlajkou. Foto MRK — J. Horváthová

výstavě v Budyšíně. Foto MRK — J. Poláková

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

vernisáži výstavy v Budyšíně. Foto MRK — J. Poláková

SStudentka Střední odborné školy managementu a práva u maturitní zkoušky.

Foto MRK — J. Horváthová

1 8 / 2 0 0 9

S Čerstvá absolventka Střední odborné školy managementu a práva s maturitním

S Úspěšná maturantka Zdenka Pompová s vysvědčením.

SZleva: Jana Foltýnová, ředitelka ZŠ Brno-Vranovská, v níž romská škola sídlí, Milan Ščuka ml., předseda představenstva brněnské firmy COOPTEL, stavební a.s., Leo Venclík, starosta městské části Brno-sever. Foto MRK — J. Horváthová

S Ředitel školy JUDr. Emil Ščuka gratuluje studentovi k převzetí vysvědčení.

vysvědčením. Foto MRK — J. Horváthová

S Teresa Mirga a skupina Kale Bala (Černé vlasy) z Czarne Góry (Polsko) na

K U L T U R Y

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

Foto MRK — J. Horváthová

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

Foto MRK — J. Horváthová

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

mové projekce a besedy. Za dobu jeho existence se v Poličce představila řada vynikajících skupin a umělců nejen z Čech, ale z mnoha dalších koutů světa — z Francie, Kuby, Austrálie, Bosny a Hercegoviny, Polska, Maďarska a dalších. Festival, který představuje vyvrcholení řady menších aktivit v průběhu celého roku, si klade za cíl nejen přispět k diskusi o řešení problémů netolerance, rasismu a xenofobie u nás, ale také těmto negativním jevům předcházet.

SNávštěvníci muzea. Foto MRK — J. Horváthová

Kulturní středisko Omega — Musilka, Musilova 2, Brno — pro Hudební festival Amari kereka. Zapůjčeny Prezentační panely Muzea romské kultury. Festival byl pořádán za spolupráce ZŠ a MŠ 28. října, ZŠ a MŠ Křenová 21a ZŠ Merhautova. Na vystoupení účinkovaly i další partnerské organizace těchto škol, a to Drom, IQ Roma Servis, MRK, Mersi. 27. 5. Městská knihovna Polička, Palackého nám. 64 — pro festival Colour Meeting občasnkého sdružení Pontopolis / Polička. Zapůjčena výstava Krásné časy…?, přesněji 42 fotografií v rámu. 1. 6.—30. 6. O akci blíže informoval pořadatel: Colour Meeting je multikulturní festival s mezinárodní účastí, jehož šestý ročník se bude letos konat ve dnech 1.—30. 6. v Poličce. Vedle hlavní hudební části program festivalu vždy zahrnuje také výstavy, fil-

Hrad Červený kameň (Malé Karpaty, 20 km severně od Bratislavy) — pro festival Bašavel občanského sdružení Divé maky. Zapůjčeny Prezentační panely Muzea romské kultury (zmenšená verze). Občanské sružení Divé maky zajišťuje nadaným dětem ze sociálně slabých romských rodin stipendia na rozvoj jejich talentu, podporuje studium na středních školách. V tomto roce poprvé sdružení uskutečnilo festival pro širokou veřejnost, na kterém představilo svoji činnost. Týden před festivalem se konal workshop pro děti, kterým celoročně o. s. přispívá na studium. Děti nacvičily divadelní představení a předvedly svoje znalosti a schopnosti (výtvarné, řezbářské apod.). Na festival byli pozváni také romští řemeslníci (kovář Viliám Šarközy a korytář Ondrej Režný) a romský umělec Ivan Berky Dušík. Festival se konal na hradu Červený kameň, 20 km severně od Bratislavy. Zástupkyně ředitelky muzea Jana Poláková jako doprovodnou akci k výstavě prezentovala činnost muzea. 14. 8.

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

2. Stálá expozice

13. 1. Děkujeme Vám za to, že uchováváte a chráníte romskou kulturu. Nečekali jsme tak bohatou sbírku předmětů a fotografií. Michal Štěfančík, Jozef Ižof

Příběh Romů (etapa 1939—2005)

14. 1. Všechny exponáty se nám velice líbily. Opravdu vyjadřují pravdu a krásu, ale i smutek. Jsem rádi, že jsem sem zavítali a doporučíme ostatním kolegům. Lunerovi z Brna

V roce 2009 nebyla veřejnosti zpřístupněna žádná další část expozice. Návštěvníci tedy měli možnost stejně jako v roce 2008 i letos zhlédnout pouze polovinu z chystané expozice, 4., 5., 6. sál zobrazující historickou etapu let 1939—2005.

 Z KNIHY NÁVŠTEV 11. 1. Krásné muzeum se spoustou informací. Děkuji, že udržujete historii a kulturu Romů všem otevřenou a přístupnou. Alicja Verhagen, The Netherlands (překlad z angličtiny)

Velice pěkná expozice, která mně hodně napověděla o těžkém životě Romů. Díky a hodně úspěchů. J. Rozmahelová, Marta Kučerová 29. 1. Romové jsou bezprostřední, otevření a srdeční. Taková je jejich kultura, hudba. Rozehřeje člověku srdce. Darina Slabivá Líbila se nám moc pěkná hudba. Jeseničáci

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Karmelitská 8, Praha 1 (předsálí Velkého zrcadlového sálu) — pro konferenci Překonávání sociálního znevýhodnění ve vzdělávání. Zapůjčena výstava portrétů romských osobností Roma rising / Romské obrození (10 portrétů), jejichž autorem je americký fotograf Chad Evans Wyatt. Dále byly zapůjčeny Prezentační panely Muzea romské kultury (zmenšená verze). 24. 9.—1. 10. Slovenské národné múzeum — Etnografické múzeum v Martině — Múzeum kultúry Rómov na Slovensku, skanzen Martin. Zapůjčena původní výstava MRK z fondu plakátů a pozvánek Cigán sa ně prevelice lúbí... 19. 11.—15. 3.

S Návštěvníci sledují audiovizuální smyčku v 5. sále stálé expozice. Foto MRK — L. Grossmannová

M U Z E A

R O M S K É

Děkuji za vhled do romské kultury. Je zajisté krásná a přeji si, aby Romové znovu žili podle svých tradic. H. Je to tady velice působivé a člověk mnohé pochopí. Hudba velice podpoří atmosféru. (Podpis nečitelný) Moc hezké a poučné. Určitě doporučím! (Bez podpisu) 18. 2. Tykulová — děkuji za pěkný přehled života a utrpení našich spoluobčanů Romů.

Výborně dělaná expozice, texty vyvážené s exponáty. Opravdu výborný námět expozice i scénář. Také oceňuji spoustu interaktivních prvků. Pavla Karbanová 12. 3. Byla jsem tady s našimi romskými dětmi z dětského domova, aby zjistily, jaké jsou jejich kořeny a co dokáží jejich předkové a současníci. Také pro podporu jejich sebevědomí a sebeúcty, protože jedině tak mohou najít sebe sebe a své místo ve společnosti. Děkujeme za krásnou výstavu. Miluše Rakovská, vychovatelka 18. 3. Snažila jsem se prohlédnout si vše a expozice se mi líbily. Brno

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

26. 3. Bylo to velmi zajímavé a poučné. Škoda, že jsme nestihli vše. Zdraví VHC1 Velmi zajímavé a dobře prezentované. Děkuji! Sean Stewart (Překlad z angličtiny) 29. 3. Děkuji za výstavu. Krásné fotky, plno života v přízemí. (Podpis nečitelný) Kéž krása a kultura této výstavy pronikne co nejvíce i za dveře tohoto muzea — překrásná výstava. (Podpis nečitelný) 3. 4. Obdivuji vysokou úroveň a modernost expozice. Mgr. L. Fialová, Nivnice

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

12. 4. Rodina Šarköziovcov z Dunajskej Lužnej. Veľmi sa nám páčilo. Ďakujeme. Ďakujeme podtrženo 15. 4. Velice podnětná výstava, krásně instalovaná. Díky! (Podpis nečitelný) Fantastické, … Na veľmi profesionálnej úrovni. Ďakujem. (Podpis nečitelný) Mnoho díků za úžasnou zkušenost a informace. Leopold Kellemannn (překlad z angličtiny) 3. 5. Konečně existuje muzeum, které je třeba. (Podpis nečitelný)

Expozice je velmi přínosná. Měl by ji vidět každý. (Podpis nečitelný)

Velice zajímavá výstava, každý by si měl uvědomit, co to byla za hroznou dobu a vážit si, co je teď. (Podpis nečitelný)

5. 4. Děkuji. Bylo to krásné a poučné. (Podpis nečitelný)

15. 5. Pěkné kroje, velmi milí lidé, pěkně připravená výstava. (Bez podpisu)

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

Obdivuji pěknou a vědecky hodnotnou expozici. Jan Litomiský

1 8 / 2 0 0 9

Jak jsme s Jarkou slíbily o muzejní noci, vrátily jsme si výstavní prostory prohlédnout znovu a v klidu. Navíc jsme zhlédly krásnou výstavu „Romská socha“ a fotky v přízemí. Je to zde krásné a poučné. Jana S.+ Jarka P.

 Z KNIHY NÁVŠTEV

22. 2. Děkujeme za krásné muzeum! Sedláčkovi, Praha

K U L T U R Y

Přehled veřejné činnosti muzea

B U L L E T I N

S4. sál stálé expozice věnovaný II. světové válce a romskému holocaustu. Foto MRK — L. Grossmannová

S5. sál stálé expozice, vpravo průvodkyně výstavami Reghina Maruntelu. Foto MRK — J. Horváthová

R O M S K É

 Z KNIHY NÁVŠTEV Taková pěkná výstava (bez podpisu, překlad z romštiny) Pěkná výstava. A dobrá hudba, bylo to moc pěkné. A taky se nám líbila paní Regina. S pozdravem Věra a Jana …….. 16. 5. Katka z Popradu ďakuje za pekný zážitek, a som hrdá na to, že som cigánka. Děkujeme za krásnou a poučnou expozici a za přátelskou atmosféru. (Bez podpisu) Děkuji za krásný den. Franta ze Zlína Děkujeme za vaše krásné programy, které jste dokázali ukázat a provést. Rodina Lakatošova

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Jsem z Brna. Jmenuji se Ferko Dizider. Jsem maďarský Rom, mám 4 děti, ale s bývalou ženou již nežiji od roku 2000. Jsem člověk, který má rád svoji rodinu a mám rád i všechny lidi na světě, ale nemám rád násilí proti nám Romům. Já osobně odsuzuji rasismus a násilí, proti nám, romským občanům v ČR. A proto je velmi nutné, abychom my všichni Romové se postavili proti násilí, z důvodu, že policie ani vláda nic nedělají. Proto abychom mohli žít v klidu a míru v ČR. Proto bych si přál, abychom se my, Romové, sjednotili a bojovali za svoje lidská práva a svobodu všech Romů. 22. 5. Výstava je úplně úžasná. Je tu moc zajímavých věcí. Děkujeme, moc se nám tu líbilo. ZŠ Ostrovačice 31. 5. Jsem dojatá a ohromená duch*em této expozice a chtěla bych muzeu tímto sklonit velkou poklonu. Doufám, že si svět jednou uvědomí a podpoří jedinečnou jiskru, která se v romské kultuře skrývá. Amanda Marshall (překlad z angličtiny)

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

15. 7. Smutné a potřebné. (Podpis nečitelný) 26. 7. Velmi pěkně udělaná expozice s mnoha zajímavými a přitom děsivými fakty. Děkujeme. Regina a Zuzana (příjmení nečitelná)

Veľmi na mňa zapůsobilo toto muzeum. Je zvláštne jako sa môže rychlo zmeniť pohľad na ľudí, ktorý sa vyznačujú inou kulturou a farbou pleti. Som rad, že som sa tu dostal. Wilhelm Yadali, SP

28. 7. Nestihli jsme všechno... děkujeme, ještě přijdeme. Kéž by i zhlédnutí vašeho muzea bylo součástí povinné školní docházky. Kája 5. 8. Romská kultura, hudba i výtvarno, je úžasné, plné radosti a naděje, že to vždycky nějak šlo a vždycky to nějak půjde. Muzeum romské kultury je krásné místo se svébytnou atmosférou. Na shledanou Vendula Šepsová

24. 11. Díky za krásné uspořádání těchto prostor, je to zde velice poučné a zajímavé. Přeji co největší návštěvnost, aby se široká veřejnost seznámila s historii našich spoluobčanů. E. Kubálková

13. 8. Vzhledem k práci na sociálně vyloučených lokalitách naše dvojice přivítala individuální přístup průvodce muzeem. Díky Robertu Šariskému mají dvě příslušnice PČR širší rozhled v historii romské kultury. Prap. Veronika Pirková, prap. Lucie Dvořáková

26. 11. Ta nejsouhrnnější a nejvíce fascinující výstava. Velmi jsme ocenili možnost seznámit se více s historií Romů v České republice i v sousedních zemích. Valerie Raymond, velvyslankyně Kanady, Major generál Tom de Faye. (Překlad z angličtiny)

3. 9. Několik let jsem čekal a těšil se na návštěvu vašeho muzea. A mělo to smysl. Děkuji vám! Pete Watson, USA (překlad z angličtiny)

9. 12. Moc děkujeme za zajímavé aktivity pro děti. ZŠ Drásov. (Podpis nečitelný)

Výborně udělané. Máme zážitky jak ze samých exponátů, tak z krásné doprovodné hudby. (Podpis nečitelný)

16. 12. Velmi zajímavá expozice, měli by ji navštívit všichni občané České republiky, aby poznali i druhou stranu „mince“. (Podpis nečitelný) 18. 12. Děkuji za příjemné páteční odpoledne: Ať se daří v novém roce! (Podpis nečitelný)

Opravdu zajímavé muzeum. Musíme se vrátit. Luciano z Brazílie

Moc pěkná výstava!!!! Vždycky když přijedu tady vidím něco nového, zajímavého, krásného! To je výborně a fakt přijdu ještě! Všechno nejlepší. Peggy

Všechno je moc zajímavé, mělo by to vidět (a slyšet) hodně lidí, aby si zlepšili názor. Umění je asi romská podstata a to je dobré ukazovat. Ať se Vám daří. (Podpis nečitelný)

23. 12. Jsme poctěni, že máte tak krásné muzeum. Dokumenty, fotky, príjemné prostredie. Šárka

6. 10. Super dynamické, smutné i veselé, pestré………Děkuji. Jitka 17. 10. Odcházíme poučenější, smutní, optimističtější. Dobře, že vaše muzeum je!!! (Podpis nečitelný)

1 8 / 2 0 0 9

22. 11. Děkujeme zakladatelům tohoto muzea, jsme rádi, že jsme se zúčastnili prohlídky celé expozice, a když se vrátíme domů, budeme o vás referovat našim soukmenovcům! P.S. Kanada — Toronto, Jura + Melanie Stefanovi, Zlatka Poulíčková z Pohořelic

18. 9. Je to velmi působivá a skvěle prezentovaná výstava. Přeji muzeu silnou podporu a dobrou budoucnost. Ralf Dybiec, Německo (překlad z angličtiny)

SHistorik Michal Schuster čte historický komentář v průběhu pietního aktu v prostorách 5. sálu stálé expozice. Foto MRK — L. Grossmannová

K U L T U R Y

Otevírací doba přechodných výstav a stálé expozice út—pá 10—18 hod., poslední vstup v 17.15 hod. ne 10—17 hod., poslední vstup v 16.15 hod.

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

R O M S K É

3. Prezentace elektronická — na internetu

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

4. Muzejní obchod

Na webové stránce muzea: www.rommuz.cz se v roce 2009 uskutečnilo celkem 50.382 návštěv, které uskutečnilo 35.925 návštěvníků, celkem bylo navštíveno 487.745 stránek na webu našeho muzea. Díky novému správci sítě a jeho spolupráci s novou a velmi schopnou i výkonnou vedoucí Oddělení vztahů s veřejností Mgr. Lucií Matějkovou, MA se nám letos podařilo webové stránky opět zdokonalit. Jednak byly po letech osvěženy barevnou úvodní stránkou, která hned po vstupu informuje návštěvníky o aktuálních akcích v muzeu, jednak začaly práce na tvorbě internetového obchodu tak, aby návštěvníci našich stránek mohli snadno a lehce objednávat zboží z našeho obchodu.

Muzejní obchůdek, který vítá návštěvníky hned u vchodu do muzea, nabízí širokou škálu knih s romskou tematikou, hudebních CD, filmů, výrobků od romských autorů či turistické známky a karty. Na své si tedy přijdou jak zájemci o odbornou romistickou literaturu, tak i laický návštěvník, který hledá upomínkový předmět či dárek pro své blízké. Letos jsme také mohli poprvé nabídnout pexeso s obrázky našich sbírkových předmětů nebo omalovánky a vystřihovánky pro nejmenší návštěvníky.

Přehled rozložení návštěv webu v průběhu roku Měsíc

Počet návštěvníků

Počet návštěv

Leden

3.585

5.424

Počet návštívených stránek na našem webu 42.889

Únor

3.522

5.108

42.634

Březen

4.197

5.976

52.526

Duben

3.460

4.903

73.164

Květen

3.507

4.710

42.746

Červen

2.896

3.935

37.494

ODBORNÁ PERIODIKA Muzeum romské kultury, Brno — bulletin I / 1992 Muzeum romské kultury, Brno — bulletin IV / 1995 Muzeum romské kultury, Brno — bulletin V / 1996 Muzeum romské kultury, Brno — bulletin VI / 1997 Muzeum romské kultury, Brno — bulletin VII / 1998 Muzeum romské kultury, Brno — bulletin VIII /1999 Muzeum romské kultury, Brno — bulletin X / 2001 Muzeum romské kultury, Brno — bulletin XI—XII / 2002—2003 Muzeum romské kultury, Brno — bulletin XIII / 2004 Muzeum romské kultury, Brno — bulletin XIV / 2005 Muzeum romské kultury, Brno — bulletin XV / 2006 Muzeum romské kultury, Brno — bulletin XVI / 2007 Muzeum romské kultury, Brno — bulletin XVII / 2008 Ročenky obsahují zprávu o činnosti muzea za uplynulý rok, historické a etnografické materiály, upozornění na romistickou literaturu a přírůstky muzejní knihovny. Ukázky z tvorby romských spisovatelů, informace o činnosti Muzea romské kultury a z dění v oblasti romistiky. Resumé: v angličtině, němčině a romštině.

Červenec

2.324

3.123

32.738

Srpen

2.286

3.229

34.100

Září

2.309

3.116

35.691

Říjen

2.985

4.020

43.474

Listopad

2.602

3.714

43.144

Prosinec Celkem

2.252 35.925

3.124 50.382

37.145 487.745

SVstupní prostory muzea, recepce s obchodem. Foto MRK — A. Juránková

Kč 20,00 20,00 30,00 30,00 30,00 30,00 39,00 85,00 85,00 100,00 120,00 100,00 100,00

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

ODBORNÁ PERIODIKA Romano džaniben, 1—2 / 99, 3/2000, 3—4 / 2001 Romano džaniben, jevend 2003, jevend 2004 Romano džaniben, ňilaj 2007 Časopis romistických studií, v němž je mj. dáván také velký prostor romskému jazyku a romským osobnostem, přináší odborné studie (resumé v angličtině, němčině, francouzštině), recenze a anotace na romskou a romistickou literaturu aj.

Kč 60,00 120,00 180,00

Žijeme ve skrytu : Ceija Stojka Praha: Argo, 2008. Autobiografické vyprávění. Fenomenálně zpracované vzpomínky na dětství prožité za II. světové války, kdy se desetiletá Ceija v osidlech koncentračního tábora podivuje„ Je tohle celý svět? “ Kniha obsahuje též rozhovor autorky s filmovou dokumentaristkou Karin Berger. Jako ilustrace jsou v českém vydání knihy použity fotografie obrazů Ceiji Stojky. Česky a část textu též romsky (lovárský dialekt).

219,00

Sbírky Muzea romské kultury: Výtvarné umění Collections of the Museum of Romani Culture: Visual Arts Brno: Muzeum romské kultury v Brně o.p.s., 2005 Katalog sbírky výtvarného umění MRK. Obsahuje medailony romských profesionálních i amatérských výtvarníků, jejichž díla jsou součástí sbírky výtvarného umění, a barevné reprodukce všech jejich děl ve sbírce zahrnutých. Úvodní texty přibližují kořeny romského výtvarného umění, jeho vývoj a historii budování sbírky výtvarného umění na půdě MRK. Česky, obsáhlá anglická resumé všech textů.

190,00

Sudba ursitorů : Matéo Maximoff Praha: Argo, 2008 Přední romský spisovatel ve svém románu autorsky zpracoval legendy o sudbách lidských životů, které vycházejí z folklóru Romů — Kalderašů. Jak sám píše na úvod knihy: „Příběh, který se vám chystám vyprávět, patří mezi ty nejpodivuhodnější, jaké si Romové kdy vyprávěli…“. Kniha doposud vyšla ve světě přeložena do více než 15 jazyků, nyní i u nás. Česky.

199,00

120,00

Sbírky Muzea romské kultury: Textil a šperk Collections of the Museum of Romani Culture: The Textile Collection, The Jewellery Collection Brno: Muzeum romské kultury, 2007 Obsah katalogu je rozdělen do tří částí — textil, šperk, nesbírková kolekce. Přináší ucelený seznam více jak 880 sbírkových předmětů fondů textilu a šperku Muzea romské kultury, který doplňují barevné fotografie. Tento seznam podává podrobné informace o každém sbírkovém předmětu, který muzeum získalo do svých sbírek od roku 1991 do roku 2006. Česky, obsáhlá anglická resumé všech textů.

190,00

Memoáry romských žen Karolína — Cesta životem v cikánském voze: Karolína Kozáková Elina — Sága rodu Holomků: Elina Machálková Brno: Muzeum romské kultury, 2004. Vzpomínková vyprávění dvou romských žen, které spojuje podobná životní zkušenost. Česky. Jak jsem chodila do školy: Tera Fabiánová Brno: Společenství Romů na Moravě, 1992. Přední romská autorka a básnířka Tera Fabiánová vypravuje svoje vzpomínky z dětství a ze školy. Romsky s českým překladem.

10,00

250,00

Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou: Elena Lacková Praha: Triáda, 2002. Vynikající životopisné vyprávění přední romské spisovatelky Eleny Lackové, které dosud nezaslouženě uniká většímu zájmu veřejnosti. Bylo přeloženo do několika světových jazyků. Česky.

290,00

Sbírky Muzea romské kultury: Tradiční řemesla, profese a zaměstnání Collection of the Muzeum of Romani Culture: Traditional Crafts, Proffessions and Employment. Brno: Muzeum romské kultury, 2008. Katalog seznamuje se základními informacemi o sbírkovém fondu a jeho postupného budování a prezentaci. Publikace obsahuje jednak odborné texty vztahující se k jednotlivým druhům obživy, jednak doplňující fotografie, kniha ma více než 300 plnobarevných stran. Na základě odborné literatury, historických pramenů i osobních zkušeností z terénních výzkumů sestavila autorka texty o historii a současnosti daného řemesla nebo způsobu obživy, pracovní postupy užívané v minulosti i dnes, rozdíly mezi romským a neromským „provedením“ řemesla. Katalog zahrnuje seznam přibližně 1400 předmětů shromážděných v daném fondu, jenž doprovází fotografie nejzajímavějších z nich. Český text doplňují původní romské výrazy pro nářadí a náčiní či výrobky. Anglické resumé všech textů a popisů fotografií.

Jdeme dlouhou cestou: ed. Erika Manuš Praha: Arbor vitae, 1998. Ojedinělá kniha přináší mozaiku romských osobností, především z oblasti výtvarného umění a literatury, představuje romskou ústní lidovou slovesnost ad. Medailony výtvarníků jsou doplněny o četné reprodukce děl. Česky.

280,00

Peklo, nebe, ráj: ed. Erika Manuš Praha: Arbor Vitae, 2001. Romská vyprávění ze života. Česky.

300,00

Za mřížemi: Ladislav Herák—Arpy Brno: Společenství Romů na Moravě, 2003. Svědectví o nelehkém životě za zdí věznice. Česky.

30,00

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

R O M S K É

Čorde čhave (Ukradené děti): Ilona Ferková Brno: Společenství Romů na Moravě, 1995. Sbírka povídek jedné z nejvýraznějších romských autorek v ČR. Povídky napsané v průběhu 80. let se vracejí do komunistického Československa a v rámci intimních příběhů reflektují změny a problémy, se kterými se v této době Romové v Čechách vypořádávali. Česky a romsky.

35,00

Khamutno kamiben (Žár lásky): Vlado Oláh Praha: Matice romská, sdružení Dženo, 2005. Nejnovější sbírka básní romského básníka a překladatele Vlada Oláha s milostnou tematikou. Uveřejňuje i rozhovor L. Vikové s autorem. Česky a romsky.

120,00

Pal e bari Rama the aver paramisa (O velké Ramě a jiné příběhy): Agnesa Horváthová Praha: Signeta, 2003 Sbírka povídek Agnesy Horváthové obsahuje příběhy vycházející z tradice romské ústní lidové slovesnosti i autorské povídky. Povídky jsou uvozeny krátkým rozhovorem s autorkou. Dvojjazyčná, romsko—česká publikace, český překlad z romštiny Milena Hübschmannová, Marie Bořkovcová.

120,00

HOST, 4 / 2006 Časopis pro literaturu a kulturu Dubnové číslo literárního časopisu HOST z roku 2006 bylo věnováno romské literatuře a jazyku. Kromě ukázek z děl romských autorů v ČR, zde najdete také statě odborníků týkající se témata literatury a jazyka.

100,00

Nechci se vrátit mezi mrtvé: Erika Olahová Praha: Společná budoucnost, Tráda, 2001. Soubor hororově laděných povídek romské autorky. Česky.

148,00

Matné zrcadlo: Erika Olahová Praha: Triáda, 2007 Další soubor hororově laděných povídek romské autorky. Česky.

180,00

Čalo voďi/ Sytá duše: ed. J. Kramářová, H. Sadílková Antologie prozaických textů romských autorů z ČR Brno: Muzeum romské kultury, 2007 Reprezentativní výbor přináší průřez literární tvorbou romských autorů od samých počátků romské literatury v Československu (konec 60. letech 20. stol.) až po současnost. Korpus obsahuje padesát děl z pera dvou desítek autorů, je sestaven na základě excerpce romských časopisů (vycházejících v rozmezí let 1969—1972; 1990—2006), knižních titulů (1979—2006) a písemné pozůstalosti Mileny Hübschmannové. Romsky s českým překladem.

O verdan le grajenca džal / Vůz tažený koňmi jede dál: Jan Horváth Praha: Matice romská, 2007 Básník Jan Horváth publikoval poprvé v roce 1999, kdy vyšla v brněnském nakladatelsví Petrov jeho básnická sbírka „Tumenge“ („Vám“). Nová kniha obsahuje básně i krátké prózy. Sbírka je doprovázena ilustracemi V. Lamra. Jan Horváth toto své dílo věnoval památce Mileny Hübschmannové. Romsky s českým překladem.

290,00

75,00

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

FOTOGRAFIE Roma Rising / Romské obrození: Chad Wyatt Evans Praha: Argo, 2005. Černobílé portréty známých i méně známých Romů žijících v ČR, kteří dosáhli ve svém občanském povolání uznání a úspěchu a „jsou součástí narůstající střední třídy a třídy odborníků“. Fotografie jsou doplněny stručným životopisem portrétovaných osob, včetně stručných odpovědí na otázky směřujících k vlastnímu hodnocení jejich dosavadního života a jejich životního kréda. Česky. Anglicky.

Kč 300,00

Můj svět (očima romských dětí) My world (from the perspective of Romany children) Praha: G plus G, 1998. Barevné fotografie, na nichž se jejich dětští autoři snaží sdělit, jakým způsobem nazírají na svět kolem sebe. Česky. Anglicky.

50,00

Pohlednice z Muzea romské kultury Brno: MRK, 2005. Soubor osmi pohlednic s fotografiemi vybraných sbírkových předmětů MRK. Prodejné jako soubor i po kusech.

35,00 5,00

Horváthová, Jana: Devleskere čhave — svedectvom starých pohľadníc. Vydavatelství Region Poprad, s. r. o., Poprad 2006. Kniha v pevné vazbě, velkého formátu, na křídovém papíře přináší barevné reprodukce 239 pohlednic s „cikánskou“ tematikou, jaké byly vydávány od konce 19. do 30. let 20. století v celém prostoru střední Evropy, Podkarpatské Rusi, Ruska, Balkánu i Španělska. Pohlednice i průvodní text Jany Horváthové jsou rozděleny do sedmi tematických kapitol. Vedle slovenského textu je na každé stránce také překlad do východoslovenského dialektu romštiny, v závěru knihy jsou texty přeloženy také do angličtiny a maďarštiny.

590,00

HUDBA CD Giľa Ďíla Giľora Brno: Muzeum romské kultury o.p.s.,2002. Tradiční písně olašských a slovenských Romů. Original songs of travelling and settled Roma.

Kč 290,00

Apsora: Ida Kelarová Bystré: Miret, 2005 Sbírka pěveckého repertoáru sboru Apsora. Noty, kytarové akordy, romské texty. Koupí podpoříte mezinárodní projekt Apsora. Terne čhave: More, love! Indies Scope, 2008 “IT’S ONLY ROM’N’ROLL....“. Tuto nálepku si vysloužili Terne čhave jako reakci na jejich dvě předchozí studiová alba a množství koncertů, které jsou již pověstné svou nezdolnou energií.

450,00

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

450,00 Sendreiovci & Kokavakere lavutara Indies Scope, 2007 Manželé Vladko a Janka Sendreiovci z Kokavy nad Rimavicou na album zařadili 12 romských lidovek a 5 přearanžovaných písní Věry Bílé a jednu píseň Andreje Gini ml. Album se vyznačuje syrovým a velmi přírodním zvukem. DVD Kč To jsou těžké vzpomínky 100,00 Brno, Praha: Muzeum romské kultury, Asociace film a sociologie, 2002. Dokumentární film o osudech Romů na území protektorátu Čechy a Morava, sestavený na základě vyprávění pamětníků, bývalých vězňů koncentračních táborů na území protektorátu a Polska. Na filmu spolupracovalo Muzeum romské kultury. Námět, scénář, režie: Monika Rychlíková, 28‘. Česky, anglické titulky. Prezentační film Muzea romské kultury 60,00 Brno: Muzeum romské kultury, 2008 Svižný dokument o činnosti Muzea romské kultury. Režie, kamera, střih: Anna Juránková, 15‘. Česky, anglické titulky. PRO DĚTI Kč Pexeso Romská řemesla 30,00 Omalovánky Cesty Romů

25,00

Vystřihovánky Aranka

15,00

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

5. Akce pro veřejnost 5.1. Doprovodné akce k přechodným výstavám K výstavě Paramisa 10. 12.

Doprovodný program k výstavě Roggiera Fokkeho u příležitosti Mezinárodního dne lidských práv Spolupořadateli akce bylo vedle muzea i občanské sdružení Slovo 21 a Velvyslanectví Nizozemského království.

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

450,00

SVystřihovánky Aranka

S Workshop Paramisa ke Dni lidských práv, 10. 12. Foto MRK — L. Grossmannová

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Program:

Dopoledne: organizace Slovo 21 uvedla na vybraných středních školách zážitkový program Ostrov, který se týká tématu imigrace, xenofobie ve společnosti a výchovy k toleranci. Studenti se vcítili do situace obyvatel ostrova, kteří jsou postaveni před volbu mezi přijetím nových obyvatel, imigrantů a jejich odmítnutím. Postoje, jež zastávali během programu, potom byly s lektory rozebírány a uvedeny do souvislostí s aktuálními otázkami imigrace a soužití s menšinami. MRK pořádalo lektorské programy k výstavě Paramisa, jejichž součástí byla i dílna tvůrčího psaní. Děti se nejprve pomocí dramatických a zážitkových metod představily, poté hádaly a sestavovaly příběhy osob z jednotlivých portrétů ve výstavě a seznámily se s vyprávěním romské dívky Heidi Weiss. Poté začaly samy prostřednictvím psaní svého příběhu pracovat na vlastním „portrétu“. Každé dítě bylo pozváno do fotografického ateliéru, kde je muzejní fotografka, MgA. Lenka Grossmannová, vyfototila, následovalo hádání jednotlivých příběhů a slavnostní vyvěšení fotografií v předsálí výstavy.

S Beseda s pamětníky SCR, zleva: Lubomír Kostroň, Margita Lázoková, Václav Kovář, Karel Holomek, Eva Davidová, moderátorka akce Jana Horváthová, s kytarou Gejza Horváth. Foto MRK — L. Grossmannová

SÚčastníci besedy, zleva: Eugen Horváth, Anna Fečová.

SÚčastníci besedy, zleva: Václav Kovář, Anna Koptová, Ignác Zima, Eva Davidová.

S Beseda s pamětníky SCR. Foto MRK — L. Grossmannová

Foto MRK — L. Grossmannová

Večer (od 21.00): Kino Art, Cihlářská 19, Brno Za podpory Velvyslanectví Nizozemského království v ČR se v kině Art promítal holandský snímek „Jimmy Rosenberg. Otec, syn a talent“, pojednávající o známé romské jazzové rodině. K výstavě Žít! 13. 9. Při příležitosti derniéry výstavy muzeum připravilo a promítalo českou premiéru filmu rakouské režisérky Karin Berger „Pod prkny zelená tráva“ (2005), která pojednává o životních osudech Ceiji Stojky za II. světové války.

Foto MRK — L. Grossmannová

K výstavě Svaz Cikánů-Romů 3. 12.

Beseda s pamětníky Svazu Cikánů-Romů s koncertem legendární kapely Bagárovci

SWorkshop k výstavě Paramisa. Foto MRK — Lenka Grossmannová

SWorkshop Paramisa ke Dni lidských práv, 10. 12. Foto MRK — L. Grossmannová

Moderovaná beseda s pamětníky svazu, kde vedle vzpomínání byly také promítány dobové fotografie a zahráli a zazpívali legendární hudebníci a zpěváci z dob svazu (Horváthovci, Bagárovci, Anna Fečová, Zlatice Poulíčková, Emilie Machálková atd.). Na počátku večera proběhlo udělení Ceny MRK (více o udílení Ceny MRK viz kapitola I. / 5.7. Jiné akce, str. 59). Z celé akce byl pořízen audio a videozáznam.

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

S Beseda s pamětníky SCR, zleva: Jana Horváthová, muzikanti: Eugen Horváth,

Eugen Horváth ml., Milan Horváth. Foto MRK — L. Grossmannová

R O M S K É

S Hudební vystoupení v rámci besedy s pamětníky SCR, zleva primáš Milan Horváth a zpěvačka

Anna Fečová. Foto MRK — L. Grossmannová

SZleva: Eugen Horváth na housle, zpěvačka Zlatice Poulíčková, Milan Bagár na akordeon.

Foto MRK — L. Grossmannová

SDebatující Ingác Zima. Foto MRK — L. Grossmannová

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

SPohled do sálu. Foto MRK — L. Grossmannová

B U L L E T I N

M U Z E A

S Zleva: Lubomír Kostroň, Margita Lázoková.

Foto MRK — L. Grossmannová

S Zlatice Poulíčková přijímá poděkování od hudebníka Gejzy Horvátha.

Foto MRK —L. Grossmannová

SNávštěvníci besedy měli možnost se na co*koliv zeptat pamětníků SCR, zleva: Ivan Gašpar

Hrisko, Ján Gašpar Hrisko. Foto MRK — L. Grossmannová

R O M S K É

SEugen Horváth. Foto MRK — L. Grossmannová

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

S Krojované hostesky. Foto MRK — L. Grossmannová

SZ atmosféry besedy SCR. Foto MRK — L. Grossmannová

S Zpěvačky a pamětnice SCR, zleva: Zlatice Poulíčková a Emílie Machálková.

S Celkový pohled do sálu. Foto MRK — L. Grossmannová

SEva Davidová děkuje Eugenu Horváthovi za hudební výkon. Foto MRK — L. Grossmannová

Foto MRK — L. Grossmannová

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

5.2. Přednáškový cyklus Kdo jsou Romové?

ZIMNÍ SEMESTR — ROMSKÉ DÍTĚ V NÁHRADNÍ PÉČI:

Tradiční přednáškový cyklus na téma Romové, dějiny a kultura, byl letos mimo jiné zaměřen na aktuální témata, jako je vzdělávání romských dětí či náhradní rodinná péče.

20. 10. Romské dítě mimo svoji biologickou rodinu Přednášel MUDr. Zdeněk Novotný, ředitel kojeneckého ústavu v Ostravě. Současně proběhla slavnostní prezentace ročenky muzea — Bulletinu Muzea romské kultury č. 17/ 2008.

LE TNÍ SEMESTR

17. 2. Romové ve výtvarném umění Přednášela historička umění PhDr. Jitka Sedlářová

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

8. 12. Romské dítě v neromské rodině Přednášela Mgr. Martina Vančáková, psycholožka a romistka pracující ve Středisku náhradní rodinné péče, vedoucí psycholog náhradní rodinné péče v Rodinné poradně Slaný (zřizovatel: Kolpingova rodina Smečno), založila a vede projekt Naše romské dítě. Sama má současně v pěstounské péči dvě romské děti. Umisťování romských dětí do náhradní rodinné péče. Čím je specifická výchova dětí jiného etnika? Přístup pěstounů k romství přijatého dítěte. Služby pro náhradní rodiny s romskými dětmi, projekt Naše romské dítě (více viz část B. Odborná romistická příloha / Martina Vančáková).

5.3. Přednášky jednorázové pro veřejnost

SPřednáška PhDr. Arne Manna. Foto MRK — L. Grossmannová

SMUDr. Zdeněk Novotný při přednášce. Foto MRK — L. Grossmannová

4. 6. I. veřejná diskuse na téma: Současná problematika romské komunity v Brně Ve spolupráci s IQ Roma servis, o.s. a střediskem Drom, věnovala se především bydlení Romů.

SPosluchači na přednášce MUDr. Zdeňka Novotného. Foto MRK — L. Grossmannová

S Ivona Parčijová moderuje v muzeu veřejnou diskuzi IQ Roma servisu.

24. 11. Budování individuality romského dítěte v neromské rodině Přednášela Mgr. Helena Balabánová, o.s. Jekhetane, Ostrava Přiznat romskému dítěti v adopci nebo v pěstounské péči jeho kořeny? Přijali jste do rodiny romské dítě? Začněte si hledat romské přátele! Začíná-li vaše adoptované romské dítě s kolektivním vzděláváním v MŠ nebo ZŠ, připravte se na problémy! Nepodléhejte řečem pěstounů se špatnými zkušenostmi s romským dítětem.

19. 6. II. veřejná diskuse na téma: Současná problematika romské komunity v Brně Ve spolupráci s IQ Roma servis, o.s. a střediskem Drom

SPhDr. Jitka Sedlářová při přednášce. Foto MRK — L. Grossmannová

17. 3. Eva vypravuje Nejen o historii Romů, ale i o začátcích Muzea romské kultury přednášela romistka a etnoložka PhDr. Eva Davidová, CSc.

21. 4. Kovářství a další tradiční řemesla Romů na Slovensku Přednášel PhDr. Arne Mann, CSc., etnolog Slovenskej akadémie vied, Bratislava. Současně proběhlo veřejné představení již v pořadí třetího katalogu ze sbírkového fondu muzea: Sbírky Muzea romské kultury. Tradiční řemesla, profese a zaměstnání / traditional drafte, professions and employment. Přírůstky 1991—2007 / acquistions 1991—2007. Muzeum romské kultury, Brno 2008.

ST Mgr. Helena Balabánová při přednášce. Foto MRK — J. Horváthová

19. 5. Vzdělávání romských dětí, aktuální situace, možnosti řešení Přednášela Mgr. Helena Balabánová, expertka na vzdělávání romských dětí, dříve ředitelka základní školy Přemysla Pittra v Ostravě, nyní o.s. Jekhetane, Ostrava.

Foto MRK — L. Grossmannová

23. 3. V rámci festivalu Jeden svět — premiéra filmu režiséra Zdeňka Tyce El paso (2009) Po skončení filmu beseda k tématu s ředitelkou MRK Janou Horváthovou, sál Břetislava Bakaly, Brno

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

5.4. Přednášky a přednáškové cykly pro vysoké školy, pro učitele Cyklus přednášek na FF Ostravské univerzity, Dvořákova 7, Ostrava: Aven vakeras pal o Roma — Mluvme o Romech (Přednášky probíhaly v aule) 29. 9. Kultura a tradice Romů / PhDr. Jana Horváthová 12. 10. Historie Romů do roku 1945 / Mgr. Michal Schuster ELEKTRONICKÝ MĚSÍČNÍK OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ ROČNÍK 3 ČÍSLO 9 ZÁŘÍ 2009 přinesl anketu, která zjišťovala u studentů reakce na první přednášku cyklu: 1. Proč jste se zúčastnila této besedy? 2. Co vás nejvíc zaujalo? Martina Krajčová, studentka 5. ročníku sociální práce Fakulty sociálních studií (FSS) OU: 1. Téma besedy mi připadalo zajímavé. Bude se mi hodit k budoucí práci. 2. Zaujaly mne romské košíkářské výrobky. Irena Pavlůsková, studentka 5. ročníku sociální práce FSS OU: 1. Protože mám zájem o tuto národnostní menšinu. Předpokládám, že s Romy budu také pracovat a celkem mne toto téma zajímá. Chodila jsem na romštinu k doktoru Kalejovi. 2. Zaujalo mne, jak získávají exponáty pro muzeum. Nenapadlo mne, že to může být tak složité. Helena Peškarová, studovala poradenství a sociální práci na FF OU, chodila na romštinu a romologická studia k M. Kalejovi, pracuje s romskou mládeží ve volnočasovém středisku: 1. Chtěla jsem si rozšířit své znalosti o Romech. 2. Hodně mě zaujali Romové, kteří vyrábějí nádoby ze dřeva jeho vydlabáváním, a také romská magie.

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

Akreditované semináře Dalšího vzdělávání pro pedagogy a pedagogické pracovníky 13. 3. a 3. 4. Romové — dějiny, kultura ELEKTRONICKÝ MĚSÍČNÍK OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ ROČNÍK 3 ČÍSLO 9 ZÁŘÍ 2009

ÚŘEDNÍCI ROMY NECHÁPOU První z cyklu přednášek Filozofické fakulty (FF): Aven vakeras pal o Roma – Mluvme o Romech proběhla za hojné účasti studentů 29. září v aule Ostravské univerzity v Ostravě. Cyklus vytvořil pro velký zájem studentů o problematiku romologických studií Martin Kaleja a Jan Knejp. Ředitelka brněnského Muzea Romské kultury Jana Horváthová v úvodní přednášce poutavě a s nakažlivým zaujetím vyprávěla o Romech a výtvarném umění. K čemu je vůbec dobré pořádat podobné besedy? „Setkávám se s tím, že informovanost o Romech je velmi malá a ze špatné informovanosti plynou nedorozumění. Řada věcí z jejich kultury je jen zdánlivě odlišná, snažím se o sbližování romské a většinové kultury,” řekla Horváthová. „Velikou část tzv. romského problému tvoří právě nedorozumění. Pokud Romům úředníci neporozumí, dokud nezmapují jejich problémy, nemohou je ani řešit,” dodala Horváthová. Další přednáška se uskuteční 12. října. Cyklus realizuje FF v rámci projektu schváleného a podporovaného MŠMT a vyhlášené výzvy rozvojového Programu na podporu vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí, žáků a studentů v roce 2009. http://ff.osu.cz/ Text a fota na této straně: Hana Jenčová

Na fotografiích zleva: tvůrci cyklu Jan Knejp a Martin Kaleja; ředitelka muzea Jana Horváthová a návštěvnice přednášky.

S Elektronický měsíčník Ostravské univerzity

PROGR A M: 13. 3. 8.00—8.30 8.30—9.00 9.00—10.30 10.30—10.40 10.40—11.40 11.40—13.00

registrace účastníků představení, motivace, očekávání Dějiny Romů od nestarších dob do současnosti přestávka na kávu komentovaná prohlídka expozice přestávka na oběd (účastníci si zajistí sami, možno hromadně objednat, v blízkosti muzea je výborná jídelna a několik restaurací) 13.00—14.30 praktické workshopy „Romská řemesla“ nebo „Romský tanec, hudba a píseň“ 14.30—14.40 přestávka na kávu

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

14.40—16.00 „Můžeme se domluvit?“ beseda a diskuze o soužití Romů a Neromů, romských tradicích a zvycích 16.00—16.30 hodnocení semináře, připomínky, podněty 3. 4. 2009 8.00—8.30 8.30—9.00 9.00—10.30 10.30—10.40 10.40—11.40 11.40—13.00 13.00—14.30 14.30—14.40 14.40—15.20 15.20—16.20

registrace účastníků představení, motivace, očekávání Dějiny Romů ve dvacátém století, holocaust Romů přestávka na kávu „To jsou těžké vzpomínky“ (zhlédnutí krátkého filmu o romském holocaustu, workshop „Jak vyučovat o romském holocaustu“) přestávka na oběd (účastníci si zajistí sami, v okolí jídelna a restaurace) praktické workshopy „Romská literatura a slovesné umění“ nebo „Výtvarné umění Romů“ přestávka na kávu Výuka romských dětí (workshop, beseda s doučovatelem) Závěrečné hodnocení semináře, rozdání osvědčení a výukových materiálů

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

SHistorik Michal Schuster přednáší učitelům o dějinách Romů.

Foto MRK — L. Grossmannová

Památník Terezín 21.—22. 3. Holocaust Romů za II. světové války / Mgr. Michal Schuster v rámci vzdělávacího semináři pro pedagogy v Památníku Terezín. Akreditované třídenní semináře s názvem Jak vyučovat o holocaustu jsou pořádány již od roku 2000 ve spolupráci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze, Muzea romské kultury a Památníku Terezín.

SÚčastníci akreditovaného semináře pro učitele při workshopu s výukou romských tanců. Foto MRK — L. Grossmannová

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

M U Z E A

R O M S K É

Přednáška pro katedru muzeologie FF MU, v MRK 12. 3. Muzeum romské kultury a jeho sbírkotvorná činnost / Mgr. Jana Poláková

Seminářů se účastnilo asi patnáct zájemců, a to nejen učitelů, ale i pracovníků volnočasových zařízení, charitativních organizací apod. Zájemci se seznámili s historií Romů od nejstarších dob až do současnosti, s romskými řemesly, hudbou, literaturou a výtvarným uměním. Součástí byly i besedy o problémech v soužití Romů a Neromů a jejich příčinách. Účastníci semináře obdrželi osvědčení o absolvování vzdělávacího semináře pro pedagogy a pedagogické pracovníky Romové — dějiny a kultura (akreditace MŠMT č. 25 780 / 2008-25), v rozsahu 16 výukových hodin. Písemné ohlasy z ankety: Chtěl jsem si doplnit a rozšířit znalosti z této oblasti a vidět, co je nového v Muzeu romské kultury (předloni jsem zde chodil na kurz romštiny). Mohu říci, že po prvním semináři jsem spokojený a má očekávání byla naplněna.

B U L L E T I N

Přednáška pro Historický ústav FF MU, v MRK 1. 4. Prameny k dějinám Romů a specifika výzkumu mezi Romy / Mgr. Jana Poláková

S Taneční workshop obsahoval ukázky tradičních romských tanců.

Foto MRK — L. Grossmannová

Hodnotím připravenost a zaujetí lektora pro danou věc, výborně připravené koncepty a obrazový materiál. Hodnotná, přínosná přednáška. Jsem nadšená také tím, že jste nám dokument To jsou těžké vzpomínky poskytli pro vlastní potřebu. 100% ho využiju. Skvělé jsou také nápady, jak dětem látku podat zážitkovou pedagogikou.

Program pro studenty romologie Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, v MRK 24. 4. Prohlídka muzejních expozic / Mgr. Michal Schuster Přednáška Výtvarné umění Romů / PhDr. Jana Horváthová Animace Romský holocaust / Mgr. Marie Palacká

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

5.5. Kurzy romštiny V roce 2009 probíhaly v muzeu pokračovací kurzy romštiny. V jarním semestru dobíhal kurz romštiny pro začátečníky s lektory — romistkou Miladou Závodskou a rodilým mluvčím, hudebníkem a spisovatelem Gejzou Horváthem. Tento kurz byl navštěvován asi 10 frekventanty z řad pedagogů, studentů ale i „laických“ zájemců a měl velmi dobrou úroveň. V podzimním semestru jsme mohli díky dotaci z MŠMT ČR otevřít kurzy dva, pro začátečníky (vedl lektor a rodilý mluvčí Ignác Zima) a mírně pokročilé (vedla Milada Závodská a Gejza Horváth). Kurzů se celkem účastnilo dvacet pět frekventantů.

Program pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, v MRK 29. 4. Přednáška a prohlídka expozic / Mgr. Michal Schuster Program pro studenty University of Washington, Seattle, MRK 4. 5. Animace Příběh Romů / Mgr. Marie Palacká Prohlídka muzejních expozic / Mgr. Marie Palacká Přednáška Dějiny Romů v Československu po roce 1945 / Mgr. Michal Schuster

Organizace výborná.

S Jana Poláková vede v rámci semináře pro učitele workshop na téma řemesla.

Foto MRK — L. Grossmannová

Program pro studenty Ústavu informačních studií a knihovnictví, FF UK, v MRK 5. 5. Prohlídka expozic, přednáška o provozu romistické knihovny, o romské literatuře a jazyku / Mgr. Milada Závodská, Mgr. Marie Palacká Přednáška pro studenty Historického ústavu FF MU, v MRK 2. 12. Prameny k historii Romů a specifika výzkumu mezi Romy / Mgr. Jana Poláková

SLektoři kurzů romštiny pro veřejnost Gejza Horváth a Milada Závodská.

Foto MRK — L. Grossmannová

Přednáška pro studenty katedry muzeologie, obor muzejní kritika, FF MU, v MRK 7. 12. Muzeum romské kultury a jeho výstavní a prezentační činnost / Mgr. Jana Poláková

SLektorka Marie Palacká při přednášce v rámci semináře pro učitele

v knihovně muzea. Foto MRK — L. Grossmannová

SŘeditelka muzea Jana Horváthová předává úspěšnému absolventovi semináře osvědčení. Foto MRK — L. Grossmannová

S Výuka romštiny. Foto MRK — L. Grossmannová

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

5.6. Pietní akty, péče o pietní místa

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

23. 8. Pietní akt v Hodoníně u Kunštátu Pietní shromáždění na Žalově v Hodoníně u Kunštátu a hřbitově v Černovicích při příležitosti 66. výročí hromadného transportu Romů z místního protektorátního cikánského tábora do Osvětimi. Pietní shromáždění bylo letos poprvé zahájeno přímo v areálu bývalého protektorátního tábora, nyní rekreačního střediska Žalov. Shromáždění začalo v 11 hodin bohoslužbou v altánku, kterou vedl farář československé církve husitské Martin Kopecký. Poté se všichni účastníci přesunuli k blízkému památníku romským obětem holocaustu, kde byly proneseny projevy a položeny věnce a svíčky. Při letošní akci promluvil ředitel Památníku Terezín Jan Munk, Gabriela Hrabaňová, ředitelka Rady vlády pro záležitosti romské komunity, jako zástupkyně ministra Michaela Kocába. Třetí v pořadí pronesla svůj projev Michaela Marksová-Tominová, ředitelka odboru rovných příležitostí ve školství MŠMT ČR. Poté se svým příspěvkem vystoupil Martin Ander, náměstek brněnského primátora, Karel Holomek, čestný předseda Společenství Romů na Moravě, a Marie Cacková jako zástupkyně Jihom*oravského kraje. Následně se všichni zúčastnění přesunuli na obecní hřbitov do sousedních Černovic, kde uctili památku prvních obětí z hodonínského tábora.

6. 3. Pietní akt v MRK Připomínka prvního hromadného transportu protektorátních Romů z Brna a dalších částí Moravy do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau. Dne 7. března 1943 bylo z brněnských městských jatek nákladními vagóny odvezeno přes tisíc romských mužů, žen a dětí všech věkových kategorií, z nichž většina nepřežila. Pietní akt proběhl už podruhé ve stálé expozici, v sále věnovaném holocaustu (4. sál). Pietní atmosféru podtrhnul hudební odprovod, na housle zahráli Eugen a Milan Horváthovi, zazpívala nejen zpěvačka, ale sama také pamětnice holocaustu, Emílie Machálková. Na promítacím plátně 5. sálu, který disponuje místy k sezení, byl promítnut videozáznam z rozhovoru s pamětníkem romského holocaustu Janem Ištvánem (nar. 1921), z rodiny původních moravských Romů zaznamenaný 7. 2. 2006. Před filmem zazněl vstup historika Mgr. Michala Schustera.

S Pamětní deska k připomínce hromadného transportu Romů z Brna (7. 3. 1943)

S Zleva: Milan a Eugen Horváthovi doprovázejí při zpěvu Emílii Machálkovou

do Osvětimi. Vznikla z iniciativy C. Nečase, MRK a města Brna. V roce 2000 byla umístěna na jedné z budov bývalého shromaždiště Romů — v Brně na Masné ulici. Po demolici objektu byla v roce 2004 přemístěna do MRK. Jejím autorem je ak. sochař Zdeněk Řehořík. Foto MRK — L. Grossmannová

SPamátník v Hodoníně u Kunštátu na místě hromadného hrobu.

Foto MRK — L. Grossmannová

SBohoslužba sloužená při pietním aktu proběhla v areálu bývalého tzv. cikánského tábora. Foto MRK — L. Grossmannová

SProslov kněze Františka Lízny při pietním aktu ve 4. sále stálé expozice.

Foto MRK — L. Grossmannová

SZmocněnec vlády pro lidská práva Ing. Jan Litomiský při proslovu.

Foto MRK — L. Grossmannová

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

SMichal Schuster informuje přítomné o historii místa; obecní hřbitov v Černovicích SHudební doprovod v rámci pietního aktu zajistil Tomáš Jenček na violoncello

a Milan Horváth na housle. Foto MRK — L. Grossmannová

u Kunštátu s pamětní deskou romským obětem tzv. cikánského tábora. Foto MRK — L. Grossmannová

R O M S K É

Celý rok pracovníci muzea udržovali v pořádku místa romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu a v Černovicích u Kunštátu.

Od letošního roku je Muzeum romské kultury v péči o toto místo podporováno MK ČR, péče o místo se tedy od tohoto roku mohla zintenzivnit. Dne 15. 9. 2009 stávající majitel památníku romským obětem na Žalově a informačního kamene u objektu bývalého tábora (díla sochaře Eduarda Oláha) a pamětní desky na obecním hřbitově v Černovicích (dílo sochařky Boženy Přikrylové), tedy Společnost přátel Muzea romské kultury (v roce 2009 došlo k menší změně názvu z původní Společnosti odborníků a přátel MRK) darovala tyto tři objekty Muzeu romské kultury, státní příspěvkové organizaci, která se o ně od té doby oficiálně stará.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

21. 4. Návštěva pietního místa na Žalově v Hodoníně u Kunštátu a v Černovicích u Kunštátu s PhDr. Kateřinou Dvořákovou, soudní znalkyní, za účelem vyhotovení odborného znaleckého posudku ceny pamětního kamene s nápisem, kovovým křížem s kamenným podstavcem a pultíkem na informační ceduli, úklid pietního místa

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

5.7. Jiné akce 29. 1. Prezentace výzkumu: Identifikace sociálně vyloučených lokalit a zpracování jejich mapy ve městě Brně, MRK

29. 7. Návštěva pietního místa na Žalově v Hodoníně u Kunštátu Oprava spadlého plotu kolem památníku, domluva s majitelkou rekreačního areálu Žalov ohledně pietního aktu 26. 8. Úklid pietních míst, natáčení s ČT v Hodoníně u Kunštátu na místě protektorátního cikánského tábora Historik muzea, Mgr. Michal Schuster, přiblížil historii tábora pro reportáž do pořadu Týden v regionech. Reportáž byla vysílána 29. 8. 2009 ve 12.05.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

8. 4. Mezinárodní den Romů, v MRK Jako v minulých letech i letos proběhla oslava tohoto svátku díky spolupráci několika brněnských organizací, jako je římskokatolická fara v Zábrdovicích, středisko Drom a IQ Roma servis. Po úvodních projevech a vázání stužek na Strom tolerance se průvod přesunul ze zábrdovické fary do nedalekého Muzea romské kultury. Zde účastníky průvodu pozdravil hudební a taneční soubor Cikne čhave z Nového Jičína. Soubor působí pod vedením Veroniky Kačové, vítězky soutěže Romský talent 2008. Poté se průvod přesunul do nákupního centra Vaňkovka, kde pokračoval další program. V muzeu byl tento den vstup do všech výstav zdarma, odpoledne proběhla slavnostní vernisáž obrazů rakouské romské malířky Ceiji Stojky (více viz kapitola I. / 1.1. Výstavy v budově muzea, str. 22—24).

21. 10. Úklid pietních míst v Černovicích a Hodoníně u Kunštátu

Celý rok také probíhala jednání u ministra pro lidská práva a národnostní menšiny, Michaela Kocába.

Projednávala se budoucnost areálu bývalého tábora. Jednání se zúčastňovala i ředitelka muzea. Zejména úsilím ministra, ale i všech zainteresovaných zástupců dalších resortů se podařilo dosáhnout toho, že dne 4. 5. 2009 vláda schválila usnesení č. 589, dle kterého měl být areál — dosud rekreační zařízení Žalov v soukromém majetku — vykoupen do vlastnictví státu tak, aby zde mohlo být vybudováno Mezinárodní vzdělávací a konferenční centrum Žalov. Po dlouhých následných jednáních se úkolu ujalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které areál dne 28. 12. 2009 ze soukromého vlastnictví vykoupilo. V dalších letech bude probíhat budování vzdělávacího centra, jehož hlavní náplní by mělo být vzdělávání o holocaustu, ale i obecněji o dějinách a kultuře Romů. Se spoluúčastí muzea na odborné práci centra se počítá, jeho konkrétní podoby budou teprve vyjasněny. 13. 2. Úřad vlády, Praha — interní jednání v kabinetu ministra pro lidská práva Michaela Kocába ve věci možnosti realizace vzdělávacího centra v Hodoníně u Kunštátu, doplnění projektu vzdělávacího centra architektů M. Klimeckého a T. Dvořáka pro účely MŠMT. Účastnila se ředitelka MRK a oba jmenovaní autoři.

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

SMgr. Daniel Topinka při prezentaci výsledků výzkumu.

Foto MRK — L. Grossmannová

V přednáškovém sále muzea proběhla veřejná prezentace výsledků výzkumu sociálně vyloučených lokalit v Brně. Zadavatelem výzkumu byla Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách, zprávu pro ni zpracovala firma Very Vision s.r.o. Prezentaci vedl sociolog Mgr. Daniel Topinka. Výzkumníci se při své práci v Brně setkávali se skutečností, že je lidé v lokalitách často odmítali s tím, že již výzkumníků bylo mnoho, ale nikdo neviděl výsledky jejich práce. Proto se rozhodli poděkovat všem partnerům, kteří jim v práci pomohli, a také veřejně výsledky práce prezentovat, aby se k výsledkům dostali i ti, kteří je mohou dále ve své práci využít (samospráva, neziskové organizace apod.). Součástí prezentace byla i ochutnávka romské kuchyně. (Více viz část B. Odborná romistická příloha / Milada Závodská: Problém pojímání etnicity ve zprávě „Identifikace sociálně vyloučených lokalit a zpracování jejich mapy ve městě Brně“.)

STanečnice souboru Cikne čhave z Nového Jíčina. Foto MRK — L. Grossmannová

23. 6. Úřad vlády, Praha — pracovní oběd na Úřadu vlády, byl iniciovaný ministrem M. Kocábem, jednání ve věci výstavby vzdělávacího centra v Hodoníně u Kunštátu.

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

25. 8. Úřad vlády, Praha — pracovní oběd u ministra M. Kocába SMichal Schuster a Ján Šarišský při pravidelné údržbě pietního území v Hodoníně

u Kunštátu. Foto MRK — L. Grossmannová

23. 9. Úřad vlády, Praha — pracovní oběd u ministra M. Kocába 24. 11. Úřad vlády, Praha — pracovní oběd u ministra M. Kocába

S Oslavy Mezinárodního dne Romů na farní zahradě v Brně-Zábrdovicích; děti s romskou vlajkou zapůjčenou z muzejních sbírek. Foto MRK — L. Grossmannová

SOslavy Mezinárodního dne Romů — průvod procházející městem se zastavil

i před muzeem. Foto MRK — L. Grossmannová

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

SPoradkyně pro záležitosti Romů v městě Brně — Helena Krištofová

váže stužku na Strom přátelství. Foto MRK — L. Grossmannová

SPrůvod městem. Foto MRK — L. Grossmannová

SOslavy Mezinárodního dne Romů v Brně vyvrcholily koncertem

v obchodním centru Vaňkovka. Foto MRK — L. Grossmannová

SOslavy Mezinárodního dne Romů — průvod městem.

Foto MRK — L. Grossmannová

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

16. 5. Muzejní noc — rekordní návštěva muzea — 3.838 návštěvnických vstupů, (z toho minimálně 1/2 — 2/3 Romů) Už tradičně se Muzeum romské kultury zapojuje do Brněnské muzejní noci. Program byl pojat návštěvnicky velmi atraktivně, současně poměrně organizačně náročně. Díky tomu přišlo do muzea rekordní množství návštěvníků — 3.838. Pro Romy byl velkým lákadlem koncert skupiny Bengas. Věštění osudu na dvoře muzea pro nás překvapivě bylo obrovskou atrakcí jak pro Romy, tak i pro Neromy. Vzhledem k tomu, že dům, v němž sídlí muzeum, není nijak velký, kapacita zdaleka nestačila a mnozí návštěvníci měli problém se do muzea či výstavních prostor vůbec dostat. Program byl koncipován tak, aby zaujal širokou veřejnost i odborníky, návštěvníky různého věku a zájmů. Chtěli jsme také využít genia loci — zejména dvoru s ohništěm i dalších prostorů muzea. Výborně se to podařilo např. v knihovně, kde byl vytvořen klidný prostor pro komorní autorské čtení Eriky Oláhové. Naopak přednáškový sál se stal místem setkávání; zde probíhaly koncerty a vystřídalo se v něm velké množství návštěvníků. Vedle přednáškového sálu byl nejživějším místem zmíněný dvůr — kromě košíkářů tu měly svůj stan romské věštkyně. Je zajímavé, že ačkoliv organizátoři věštění brali spíše jako jisté doplnění koloritu akce, samotní návštěvnici se k němu stavěli velmi seriózně a fronta před tajemnými stany neměla konce. Na dvoře mohli návštěvníci ochutnat výborná jídla romské kuchyně (mj. cikánský perkelt — guláš z kuřecího masa s noky, halušky z bramborového těsta s tvarohem, bramborové placky s povidly — marikľa apod.), na ohni se hřála luštěninová polévka, uvařená dle receptu balkánských Romů. Tyto recepty si mohli návštěvníci také odnést s sebou, texty byly v češtině a romštině; pro mnohé návštěvníky to bylo vůbec první setkání s psanou romštinou. Pro velké množství návštěvníků, zejména Romů, byl zlatým hřebem noci koncert populární skupiny Bengas, někteří příznivci divže své idoly neumačkali. Jako výborný nápad se ukázal tanec před muzeem, jenž přirozeně lákal návštěvníky ke vstupu — taneční soubory Čercheňa a Cikne čhave nadchly diváky svou vervou, mnozí se pak přidávali k tanci a zdá se, že tu byl spontánně naplňován jeden z hlavních cílů muzea, být prostorem pro setkávání kultur. Častý tanec nejen romských mladíků s neznámými Neromkami byl toho dokladem. Příval návštěvníků do naší instituce byl jistě podpořen i speciální autobusovou linkou zřízenou jen pro muzejní noc, která měla jednu ze svých zastávek přímo před muzeem, a dále také vysílání videospotů ze všech muzeí, tedy i toho našeho na obrazovce ve středu města. Jako pracovníci muzea a organizátoři akce máme přirozeně velkou radost z vysoké návštěvnosti, v příštím roce bude nicméně potřeba program poněkud zjednodušit, aby organizace nebyla pro náš nepříliš velký tým tak náročná; poslední pracovníci odcházeli z muzea až v neděli, kolem třetí hodiny ranní, nutno poznamenat, naprosto vyčerpaní. Jak napovídaly reakce návštěvníků i zápisy do knihy návštěv, viz níže, naše námaha stála za to.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

 Z KNIHY NÁVŠTEV Dobrý den ! Srdečně zdravím a děkuji za překvapivě nádherný večer, který jsem u Vás při muzejní noci prožil. Muzika, dobré víno a příjemní lidé mne tak okouzlili, že jsem už nikam jinam nešel a zůstal u Vás po celý večer. S poděkováním, úctou a obdivem k Vám. Váš nový příznivec Josef Telecký (viz foto na str. 6) To nejlepší z muzejní noci. Děkuji. Výborná hudba, příjemná společnost. Určitě zase přijdeme. Lucka, Ondra Zdejší muzejní noc byla krásná a neopakovatelná. J. Plesová, J. B. Slaběnčíková

MUZEJNÍ NOC – PROGRAM VÝSTAVA PŘECHODNÁ — PŘÍZEMÍ — PŘEDNÁŠKOVÝ SÁL 18.00—24.00 ROMIPEN, fotografie z mezinárodní soutěže na téma romství STÁLÁ EXPOZICE — 1. PATRO 18.00—24.00 Příběh Romů (etapa 1939—2005), promítání filmu o Muzeu romské kultury VÝSTAVA PŘECHODNÁ — 2. PATRO 18.00—24.00 Ž Í T!, obrazy rakouské romské malířky Ceiji Stojky KONCERTY — PŘÍZEMÍ — PŘEDNÁŠKOVÝ SÁL 18.00—19.00 — koncert cimbálové kapely Ivana Gašpara Hriska 21.00—22.00 — koncert cimbálové kapely Ivana Gašpara Hriska 23.00—24.00 — koncert cimbálové kapely Ivana Gašpara Hriska 19.00—20.00 — koncert populární pražské romské kapely Bengas 22.00—23.00 — koncert populární pražské romské kapely Bengas DVŮR — VĚŠTBA + ŘEMESLA 18.00—21.00 — romský řemeslník převádí tradiční výrobu z proutí, prodej hotových výrobků 18.00—21.00 — romské věštkyně věští osud DVŮR — OCHUTNÁVKA ROMSKÉ KUCHYNĚ — OBČERSTVENÍ 19.00—21.00 — halušky s tvarohem a masem (haluški ciraleha), placky s povidlím (marikľa lekvariha) 21.00—22.00 — luštěninová polévka balkánských Romů (paradičomošni zumin), v kotli na otevřeném ohni

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

22.00—23.00 — kuřecí perkelt s noky (kachňalo perkeltos nokedlenca), placky s povidlím (marikľa lekvariha) 23.00—24.00 — placky s povidlím (marikľa lekvariha) KNIHOVNA — ČTENÍ Z ROMSKÉ LITERATURY — 2. PATRO 21.00—22.00 — spisovatelka Erika Oláhová čte ukázky z vlastní literární tvorby ROMSKÝ LIDOVÝ TANEC — PŘÍZEMÍ — VCHOD, SÁL 18.00—20.00 — Čercheňa / Hvězdy, soubor Muzea romské kultury, Brno, PŘED VCHODEM DO MUZEA 18.00—20.00 — soubor Cikne čhave / Malé děti, Nový Jičín, PŘED VCHODEM DO MUZEA 20.00—21.00 — soubory Čercheňa, Cikne čhave, PŘEDNÁŠKOVÝ SÁL

SBrněnská muzejní noc — romský soubor Čercheňa před budovou muzea.

Foto MRK — L. Grossmannová

SBrněnská muzejní noc —kapela Bengas. Foto MRK — L. Grossmannová

S Brněnská muzejní noc —cimbálová kapela Ivana Gašpara Hriska. Foto MRK — L. Grossmannová

PRODEJ LITERATURY A SUVENÝRŮ — PŘÍZEMÍ 18.00—23.00 — stánek s literaturou, CD, DVD, PŘEDSÁLÍ PŘEDNÁŠKOVÉHO SÁLU 18.00—24.00 — prodej suvenýrů, literatury, CD, DVD, RECEPCE MUZEA KAVÁRNA — !CAFÉ BENG! — PŘÍZEMÍ, DVŮR 18.00—24.00 — studená jídla a alko i nealko nápoje, výčep na dvoře S Brněnská muzejní noc — návštěvníci ve výstavě Žít!

Foto MRK — L. Grossmannová

SNávštěvníci muzejní noci v MRK.

Foto MRK — L. Grossmannová

SBrněnská muzejní noc — posluchači koncertu kapely Bengas.

Foto MRK — L. Grossmannová

S Brněnská muzejní noc — vystoupení pražské romské kapely Bengas a tanečnic

z brněnského souboru Merci. Foto MRK — L. Grossmannová

SIgnác Zima při předvádění výroby z proutí.

SAutorské čtení Eriky Oláhové v knihovně. Foto MRK — L. Grossmannová

Foto MRK — L. Grossmannová

S Návštěvnice muzejní noci v MRK.

Foto MRK — L. Grossmannová

SSoučástí muzejní noci v MRK je už tradičně živý oheň. Foto MRK — L. Grossmannová

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

13. 7. Veřejné promítání sestřihu dokumentačních videozáznamů z výzkumné cesty po Rumunsku Videodokumentátorka muzea Anna Babjárová (dříve Juránková) vytvořila zajímavý a pestrý dokument o výzkumné cestě po Rumunsku, k nejpoutavějším částem patřil záznam tradiční romské svatby a rozhovory s místními hudebníky.

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

1 8 / 2 0 0 9

3. 12. Udílení ceny Muzea romské kultury za rok 2009 (poté beseda s pamětníky SCR) V přednáškovém sále muzea se odehrálo historicky první udílení Ceny Muzea romské kultury. Na předávání ceny pak navázala beseda s pamětníky Svazu Cikánů-Romů a živé vystoupení legendárních hudebníků z doby svazu. Cílem vyhlášení Ceny Muzea romské kultury je ocenit každoročně jednu osobnost, která svým působením ve velké míře přispěla fungování Muzea romské kultury. V tomto roce obdržela Cenu MRK redaktorka Českého rozhlasu Online Jana Šustová. Vytrvale podporuje muzeum, pomáhá při tvorbě sbírkových fondů a neúnavně propaguje aktivity spojené s romskou kulturou vůbec. Večer dále pokračoval moderovanou besedou s pamětníky první oficiální romské organizace v českých zemích, Svazu Cikánů-Romů. Vzpomínkový večer se uskutečnil jako doprovodná akce k výstavě Svaz Cikánů-Romů (1969—1973) (více viz kapitola I. / 5.1. Doprovodné ake k přechodným výstavám, str. 41—43).

20. 9. Celodenní hudební festival v muzejní kavárně Café !Beng! Akci podpořil volný vstup do všech výstav muzea. 19. 10. Gypsy Dance workshop Taneční workshop v prostorách Centra tance pod vedením Jany Růžičkové. Jana Růžičková, tanečnice původem ze skupiny historických českých Romů, žije v Ženevě, kde také provozuje vlastní taneční školu. Výuce tance se věnuje již přes 30 let. Specializuje se především na Gypsy Dance a Bollywood. Akce se setkala velkým zájmem veřejnosti, konala se v Centru tance, na adrese Václavská 237/6, Brno.

SJana Horváthová vyhlašuje Cenu Muzea romské kultury.

Foto MRK — L. Grossmannová

K U L T U R Y

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

WSUkázky z tanečního workshopu Jany Růžičkové. Foto MRK — J. Horváthová

SJana Šustová při převzetí ceny. Foto MRK — L. Grossmannová

SDržitelka první Ceny Muzea romské kultury — Mgr. Jana Šustová.

Foto MRK — L. Grossmannová

SŠťastná držitelka Ceny Muzea romské kultury. Foto MRK — L. Grossmannová

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

R O M S K É

6. Akce pro školy a organizované skupiny dětí a mládeže 6.1. Stálé vzdělávací programy Největší skupinu lektorských programů tvoří školy, eventuálně další vzdělávací organizace (dětské domovy, volnočasová centra atd.). Je pozitivní, že tato návštěvnická skupina stále narůstá (v roce 2008 to bylo 2.141 návštěvníků, v roce 2009 už 2.800 návštěvníků). Školám mateřským, základním a středním se snažíme místo přednášek nabízet speciální animace, využívající mimo jiné metod dramatické výchovy, zážitkové pedagogiky, objektového učení, kritického myšlení apod. Přednášky jsou naopak nabízeny studentům VŠ, ty jsou eventuálně doplněny jednotlivými vzdělávacími aktivitami dle specifických potřeb skupiny.

SStudenti skládají časovou přímku (program Porajmos-šoa-holocaust).

Foto MRK — L. Grossmannová

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Během roku 2009 byly vytvořeny a pilotně vyzkoušeny tyto nové animace: Holocaust Romů Interaktivní program pro žáky 7.—9. tříd ZŠ nebo studenty SŠ, který se zaměřuje na často opomíjené téma v učebnicích dějepisu. Za pomoci časové osy, dobových dokumentů a jednotlivých životních příběhů se žáci seznámí se situací Romů před a během II. světové války. Následuje krátký film „To jsou těžké vzpomínky“. Součástí programu je také upřesnění pojmů diskriminace, xenofobie, předsudky. Program také učí žáky reagovat na konkrétní situace, dává jim možnost rozhodnutí, za něž ale musí nést odpovědnost. Program je možno absolvovat ve variantě Porajmos-šoa-holocaust, tedy včetně židovského holocaustu. V případě větší skupiny je možno domluvit besedu s pamětníkem.

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

Slovesný folklór Knihovní fond muzea romské kultury Vliv romské kultury na kulturu majoritní Vzdělávání romských dětí Romský jazyk Zlatá šedesátá? O romském životě a tradicích Luminita tančí (módní přehlídka za doprovodu romské hudby)

6.2. Vzdělávací a aktivační programy k výstavám

1 8 / 2 0 0 9

6.4. Mimořádné akce pro školy a organizované skupiny dětí a mládeže 26., 27. a 28. 1. 2009 Programy Porajmos-šoa-holocaust Ke Dni památky obětí holocaustu připravilo muzeum ve spolupráci s brněnskou pobočkou Židovského muzea lektorský program pro SŠ a vyšší ročníky ZŠ. Celkem bylo realizováno šest seminářů o délce asi 2 hodin, jejich součástí je kromě vzdělávacích aktivit i beseda s pamětníkem. Dle závěrečné ankety hodnotili studenti program jako velmi přínosný, nejvíce ocenili možnost setkání s pamětníkem holocaustu.

Kromě stálých programů byly vytvořeny animace ke všem krátkodobým výstavám muzea v roce 2009

Mire bala kale hin (Moje vlasy jsou černé) Interaktivní pohádkový program pro žáky 1. stupně ZŠ nebo MŠ, který vychází z krásných večerníčků finsko-romské režisérky Katariiny Lillqvist. V příběhu o kouzelném zrcadle se dozvíme, proč Romové putují světem, a společně složíme roztříštěné střípky romského zrcadla. Černá Sára nás něco naučí o romských řemeslech a společně s ní zachráníme před vojáky tajemnou cizinku. S Baltazarovým psem se budeme učit romské písničky a pak už jen najdeme správný klíč, odemčeme dveře a čeká nás malá výtvarná dílna, samozřejmě na pohádkové a romské motivy.

Programy k přechodným výstavám:

Není muže nad kováře Romská řemesla Co je to pišot? Může kovář u práce sedět? Z čeho se vyrábí kartáč? Jak se hraje na grumli? Společně se seznámíme s typickými romskými řemesly, řemeslníky i jejich nástroji a výrobky. Pomocí dramatické aktivity se pokusíme oživit staré obrazy romských řemeslníků. Vyzkoušíme pletení tzv. cikánské tkanice a na závěr si promítneme krátký film o romských řemeslech, samozřejmě doprovázený výbornou romskou hudbou. Program je určen pro 2. stupeň ZŠ a SŠ, může být uzpůsoben i pro 1. stupeň ZŠ.

6.3. Vzdělávací a aktivační programy do knihovny

Nabídka přednášek:

Aktivně proti předsudkům a rasismu (Interaktivní programy zaměřené na předcházení projevům rasismu a netolerance, často v kombinaci s besedou s romskou osobností.)

Děti větru To jsou těžké vzpomínky Tradiční romská řemesla ve sbírkách MRK Dějiny Romů Náboženství a religiozita Romů Tradiční hudební a písňová kultura Romů

K U L T U R Y

Trochu jiný svět Romipen Každý máme jinou barvu Paramisa Romská socha 2008 Žít! Svaz Cikánů-Romů

SProžitkový program Jaké je to být uprchlíkem, který pořádalo o.s. Nesehnutí.

Foto MRK — L. Grossmannová

Programy v knihovně muzea aktivně využívají literárních děl romských autorů k seznámení s romskou mentalitou, kulturou a historií. Nově jsme začali užívat i metody tvůrčího psaní. Hrdinové z pohádek Moudrost romské ústní lidové slovesnosti Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou

Můžeme se domluvit? Koláž Výchova k toleranci a proti rasismu Mentální obraz Romů

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

SOchutnávka ukrajinských vareniků, program Krásná Ukrajina.

Foto MRK — L. Grossmannová

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

B U L L E T I N

Program:

PONDĚLÍ 16. 3.

10.00 až 11.00 11.00 až 12.00

S Děti coby překážky, program O výcviku vodicích psů. Foto MRK — L. Grossmannová

13.00 až 14.30

Co také zaznělo ve studentské anketě: Bylo to výborné, hlavně ta paní, jak vyprávěla. Program bych doporučil i ostatním, protože si myslím, že hodně lidí má z této doby málo informací.

Nejvíc se mi líbilo setkání s pamětnicí. Byla u toho a dokázala o tom říct, co my se v knihách nedozvíme.

16. 3.—20. 3. Týden proti předsudkům a rasismu V rámci European-Wide Action Week Against Racism proběhl v Muzeu romské kultury týden plný aktivit pro žáky a studenty s tématy rasismu, lidských práv, diskriminace, uprchlictví, předsudků, romské kultury a kultury dalších etnických menšin. Programů se účastnilo přes 350 žáků a studentů.

Krásná Ukrajina program pro žáky 8. a 9. tříd ZŠ nebo SŠ Víš, co je to maršrútka? Z čeho se vaří boršč? Víš, proč bys neměl na Ukrajině říkat, že je něco úžasného? Proč si nekupovat v obchodě „čerstvý chléb“? ÚTERÝ 17. 3. (pokrač.)

ÚTERÝ 17. 3.

8.30 až 10.00

10.30 až 12.00

Můžeme se domluvit? určeno pro žáky 8. a 9. tříd a studentům SŠ Interaktivní formou se společně zamyslíme nad příčinami problémů v soužití Romů a Neromů — jak je vidí Romové i jak je vnímá majoritní společnost. Studenti se pokusí navrhnout řešení, která by mohla současnou situaci zlepšit.

Všimli jste si někdy, s kolika obchodními značkami se denně setkáváme? Víte, jak vznikla Coca-Cola a proč má Santa červenou čepici? Kolonizují nadnárodní společnosti svět? A je externalita sprosté slovo? Pomocí příběhu všedního dne, který je vyjádřen logy běžných výrobků, si studenti uvědomí sílu a vliv obchodních značek a současně získají představu o velikosti společností stojících v jejich pozadí. Na příkladu CocaColy se pak společně zamyslí nad tím, kdo všechno je s konečným produktem spojen a kdo a za jakých podmínek se podílí na jeho výrobě.

R O M S K É

8.30 až 10.00

STŘEDA 18. 3.

10.30 až 12.00

To všechno z lásky Program pro SŠ Beseda s pracovnicí Intervenčního centra Spondea Janou Levovou o rozšířeném a současně nejméně kontrolovaném druhu násilí. Dozvíme se, co je a není domácí násilí, že obětí nejsou zdaleka jen „slabé“ ženy, kam se obrátit o pomoc, jak jednat v případě podezření, že se v našem okolí domácí násilí děje apod. Co dělat v krizi? Pro 2. stupeň ZŠ a SŠ Interaktivní program a beseda s pracovnicí krizového centra pro děti a mládež — přijďte si s námi popovídat a najít odpovědi na otázky, kde hledat radu nebo pomoc (seznámení s činností krizového centra, debata o nejčastěji řešených problematikách, přiblížení krizových situací prostřednictvím interaktivních her).

1 8 / 2 0 0 9

12.30 až 14.00

8.30 ČTVRTEK až 19. 3. 10.00

Interaktivní workshop — „Jaké je to být uprchlíkem?“ Určeno pro jednu třídu 2. stupně ZŠ zajišťuje o. s. Nesehnutí Workshop seznamuje žáky a žákyně základních škol zábavnou formou s lidskými právy uprchlíků a s problémy, kterým musí ve světě i v ČR čelit. První částí workshopu je tzv. „hra na uprchlíky“. Všichni účastníci a účastnice hry musí čelit simulovaným situacím, kterým musí ve skutečnosti čelit uprchlíci — vytržení z domácího prostředí, ztráta majetku a blízkých osob, lhostejnost úřadů, jazykové a kulturní bariéry atd. Po skončení hry vždy následuje její zhodnocení, vysvětlení jednotlivých situací. Na tuto fázi volně navazuje beseda o uprchlictví a souvisejících tématech.

STŘEDA 18. 3.

Pomocí interaktivních programů se seznámíme s životem na Ukrajině, s jeho krásami i těžkostmi. Podíváme se do ukrajinských měst a vesnic, hor i rovin, ochutnáme vareniky.

(Lektorka pracovala rok na Ukrajině jako učitelka.)

K U L T U R Y

Soňa a její rodina (Slovensko/ Daniela Rusnoková, 35 min) Pro SŠ Společně zhlédneme dokumentární film o Soni Pokutové, Romce ze Slovenska, která jako mladá žena už je matkou čtrnácti dětí. Dokument ukazuje nejen běžný život romské rodiny, ale vede i k zamyšlení nad způsobem života majoritní a minoritní společnosti. Film používá objektivní přístup, ale i nadsázku a humor. Následovala diskuze a interaktivní program.

Součástí bude i malý test jazykových a kulturních odlišností obou našich slovanských národů. Dozvíme se o českých krajanech, vesnici Čechohrad, kde dodnes bábušky mluví nádhernou češtinou.

Coca — colonizace (o nadnárodních společnostech /nejen/ v rozvojových zemích) určeno pro studenty SŠ (lépe od 2. ročníku) zajišťuje Společnost pro Fair Trade.

To video bylo opravdu dobře zpracované. (Reakce na krátký film Nedovedu pochopit, srovnávající nacismus a neonacismus, komentuje Anna Hyndráková, bývalá vězeňkyně v koncentračním táboře v Osvětimi.)

9. 3., 12. 3. 2009 Programy Porajmos-šoa-holocaust Program připravený pro Biskupské gymnázium v Brně na téma romského a židovského holocaustu obsahoval celkem čtyři semináře o délce asi 2 hodin, jejich součástí byla kromě vzdělávacích aktivit i beseda s pamětnicí Emílií Machálkovou.

O výcviku vodících psů určeno žákům ZŠ zajišťuje o. s. Vodící pes Naše předsudky se zdaleka netýkají jen etnických menšin, ale třeba také fyzicky handicapovaných. Povídání o tom, jak může být vodicí pes pomocí nevidomému člověku, zprostředkuje nevidomá slečna se svým psem. Ukáže, co vše společně zvládnou, a potom si povykládáme o tom, kteří psi se cvičí a jak výcvik probíhá, jak se z neposlušného štěňátka stane poslušný vodicí pes.

M U Z E A

PÁTEK 20. 3.

8.30 až 9.30

Pohádkový pátek Romské zrcadlo určeno mateřským školám nebo 1. stupni ZŠ Přímo v expozici, obklopeni ukázkami romské kultury, si promítneme dvě krátké animované pohádky, inspirované romskými příběhy — Romské zrcadlo a Černá Sára. Společně složíme rozbité romské zrcadlo, naučíme se romskou písničku a vyrobíme jednoduchou papírovou loutku, inspirovanou zhlédnutými pohádkami.

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

R O M S K É

27.—29. 4. Program Porajmos-šoa-holocaust Lektorský program o romském a židovském holocaustu (MRK a brněnská pobočka Židovského muzea), součástí byla kromě práce s dokumenty, časovou přímkou a prožitkových programů i beseda s romským či židovským pamětníkem.

S Pamětník holocaustu, předseda Židovské obce Brno, Ing. Pavel Fried.

Foto MRK — L. Grossmannová

22. 9. Program Děti větru pro Městskou knihovnu v Třebíči Program byl určen pro žáky 3. třídy. Děti nejprve čekala beseda o romských tradicích a zvycích s Helenou Danielovou. Poté si vyzkoušely animaci Příběh Romů, včetně dramatizace pohádky Romské zrcadlo. Workshop zakončila výtvarná dílna na téma sypaných obrázků romského výtvarníka Rudolfa Dzurka. 22.—24. 9. Program Porajmos-šoa-holocaust Brněnská pobočka Židovského muzea a MRK připravily ve spolupráci další z řady vzdělávacích programů o holocaustu Židů a Romů. Součástí bylo také setkání s pamětníky, E. Bezdíčkovou, P. Friedem a E. Machálkovou. 28. 11. Program Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou V pořadí už druhé celodenní setkání pro Středisko náhradní rodinné péče (Ostrava). První setkání proběhlo na jaře 2009, jeho tématem byly romské tradice a zvyky. Druhé setkání už bylo zaměřeno konkrétněji, jeho předmětem byla romská literatura a ústní lidová slovesnost, ale i kniha obecně. Téma knihy bylo pojato v různých rovinách — mj. pomocí dramatických a výtvarných aktivit, metod tvůrčího psaní a story telling. Tématem příštího setkání, které se má uskutečnit na jaře roku 2010, budou romská řemesla.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Atmosféru akce nejlépe vystihují slova samotných účastníků: Setkání se zúčastnilo 9 rodin z různých míst republiky. Setkání proběhlo tradičně ve velmi přátelské atmosféře a otevřenosti ke sdílení vlastních otázek a zkušeností. Program byl všemi hodnocen velmi kladně, účastníci oceňovali zejména rozšíření obzoru v oblasti kultury a literatury, ale také organizační záležitosti, např. to, že se podařilo zaujmout celé rodiny od nejmenších batolat přes puberťáky až po dospělé. 10. 12. Workshop Paramisa ke Dni lidských práv Ve spolupráci s Velvyslanectvím Nizozemského království ČR byl uspořádán kreativní workshop k výstavě fotografií Rogiera Fokkeho. Tématem byl „příběh“ fotografií, resp. příběh portrétovaných osob, ale i účastníků workshopů. Dílny se účastnilo asi 25 dětí, převážně romských. Pomocí dramatických a výtvarných aktivit, ale i tvůrčího psaní, se děti seznamovaly s příběhy vyfotografovaných Romů, a poté tvořily své příběhy vlastní. Vrcholem workshopu byla návštěva fotografického ateliéru muzea, kde je profesionální fotografka, MgA. Lenka Grossmannová, vyfotografovala, fotky byly poté vystaveny spolu s jednotlivými příběhy v předsálí, kde tvořily neformální součást výstavy.

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

Projekt ve spolupráci s o.s. Živá paměť na téma holocaustu Romů: Zmizelí Romové a Romové dnes 16. 9. Živá paměť — přednáška o holocaustu, ZŠ Knínice u Boskovic Přítomni: E. Machálková, J. Šariský, H. Danielová (celková účast 45 studentů) 20. 10. Živá paměť — přednáška o holocaustu Klvaňovo gymnázium, Kyjov Přítomni: E. Machálková, Mgr. M. Schuster, J. Šariský (celková účast 43 studentů) 13. 11. Živá paměť — přednáška o holocaustu, ZŠ Smetanova, Chotěboř Přítomni: E. Machálková, Mgr. M. Schuster, J. Šariský (celková účast 45 studentů) 16. 11. Živá paměť — přednáška o holocaustu, Gymnázium Jana Palacha, Mělník Přítomni: E. Machálková, J. Šariský (celková účast 48 studentů) 15. 12. Živá paměť — přednáška o holocaustu, Gymnázium Hády, Brno Přítomni: E. Machálková, Mgr. M. Schuster, J. Šariský (celková účast 28 studentů)

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

6.5. Komunitní dětské aktivity / Dětský muzejní volnočasový klub a doučování Aktivity jsou zaměřeny na (převážně) romské děti z okolí muzea. Nabízíme dva typy aktivit (od září 2009 už je mohou děti navštěvovat jen propojeně) — individuální doučování a Dětský muzejní klub (kroužky, výlety a kulturní akce). Zájem ze strany rodičů i dětí roste, což nás velmi těší, na druhou stranu se stává organizace velmi náročnou a v některých případech se jedná o volbu mezi kvalitou a kvantitou. Jako velký přínos vidíme zavedení pevného systému bodování docházky na doučování i kluby, spojené s motivačním ohodnocením (10 bodů za účast, 5 bodů omluvená neúčast, 0 bodů neúčast, za dobrou účast na doučování výlety, za účast na klubech drobné odměny — pastelky, bloček, sportovní potřeby, za tři neomluvené neúčasti vyškrtnutí z daného kroužku atd.).

Přednášky pro gymnázia V listopadu lektorka Mgr. Marie Palacká a historik muzea Mgr. Michal Schuster absolvovali několik přednášek a lektorských programů jako doprovodný program k projektu o.s. Člověk v tísni Příběhy bezpráví. 6. 11. Gymnázium Hladnov, Ostrava Přednáška a interaktivní workshop o romském holocaustu v rámci projektu o.s. Člověk v tísni Příběhy bezpráví 9. 11. Katolické gymnázium Třebíč Přednáška o romském holocaustu v rámci projektu o.s. Člověk v tísni Příběhy bezpráví 12. 11. VOŠP a SPgŠ Litomyšl Přednáška o romském holocaustu v rámci projektu o.s. Člověk v tísni Příběhy bezpráví 19. 11. SPŠP-COP Zlín Přednáška o romském holocaustu v rámci projektu o.s. Člověk v tísni Příběhy bezpráví

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

S Emílie Machálková při besedě v rámci projektu Živá paměť. Foto P. Voves

SDěti z muzejního klubu na výtvarném kroužku. Batikování triček.

Foto MRK — L. Grossmannová

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Kroužky klubu:

sportovní kroužek úterý 15.30—17.00

pěvecký sbor středa 16.30—17.45

dramatický kroužek středa 15.00—16.30

výtvarný kroužek čtvrtek 15.30—17.00

M U Z E A

R O M S K É

27. 3. velikonoční Break, workshop velikonoční tradice, v muzeu potom promítání fotek z akcí klubu pro rodiče a děti, vystoupení chlapců z klubu — Street Dance 5. 4. výlet na zahradní vláčky — Drásov u Tišnova, jízda na vláčku, kromě jízdy na vláčku se děti dozvěděly spoustu věcí o vlacích, vagonech, drezínách, naučily se přehazovat výhybky. Na louce jsme si potom zahráli fotbal, ringo a frisbee.

Pro posílení skupinové práce a spolupráce dětí měl velký význam letní příměstský tábor Bare lavutara (více viz Pod lupou, str. 68—70) a třídenní pobyt v Radějově na Slovácku. Letní tábor chceme v roce 2010 zopakovat, v rozšířené verzi. Aktivity klubu byly hrazeny z finanční dotace poskytované Jihom*oravským krajem, jako důležitou součást ale vidíme, byť i někdy symbolický, podíl samotných klientů na nákladech (cca 20 Kč /akce) — ve většině případů si rodiče dětí na tuto praxi navykli a také děti si začínají uvědomovat hodnotu některých věcí. V roce 2009 fungovaly dobře v rámci klubu jednotlivé kroužky: dramatický a výtvarný, od září 2009 také sportovní a pěvecký. Naopak se nepodařilo udržet kroužek taneční a hudebně-tvořivý (většinou kvůli nezkušenosti lektorů-dobrovolníků v práci s romskými dětmi). Od zavedení pevného systému docházky se úroveň kroužků zlepšila, práce je soustředěnější a děti i lektory více naplňuje. Zcela ojedinělé bylo individuální doučování angličtiny, které vedla po tři měsíce v rámci své praxe anglistka Barbora Charvátová. Doučovala 14 dětí, děti absolvovaly 10 témat (rodina, barvy, škola, oblečení apod.), každé formou originální složky (programy vycházely z romské kultury a muzejních sbírek). Zkušenosti z naší práce poskytneme i dále — CD s těmito materiály bude nabídnuto učitelům ZŠ s vyšším procentem romských dětí. Dětský muzejní klub v muzeu funguje paralelně s programem individuálního doučování (více viz Pod lupou, str. 70—71). Děti, které chodí na doučování, se mohou účastnit volnočasových kroužků, víkendových aktivit (výlety, návštěvy divadla, muzeí a galerií atd.) a letního příměstského tábora s vícedenním pobytem. Dětský muzejní klub tak slouží i jako motivace při doučování, účast na kroužcích je navíc bodována. Při dosažení určitého počtu bodů děti získávají drobné odměny (pastelky, bločky, výtvarné a sportovní potřeby). Děti s nejlepší docházkou ještě navíc koncem roku dostávají zvláštní odměny. Tento systém, inspirovaný bodováním kroužků romských dětí na faře v Brně-Zábrdovicích, se nám velmi osvědčil a přispěl k zefektivnění docházky a větší motivaci dětí. Kroužky jsou vedeny dobrovolníky, většinou z řad studentů PedF či FF MU. Proto i konkrétní nabídka kroužků většinou závisí na konkrétních lektorech, jejich zkušenostech a zájmech. Stabilně funguje kroužek dramatický a výtvarný.

B U L L E T I N

10. 5. Lačhi grasňi (hodná klisna) — výlet do Brna-Komína, jízda na koni, tematické hry — dostihy, závody spřežení, land art (tvorba z přírodnin) na téma kůň. 28. 5. Jak bude vypadat park Hvězdička? Setkání s rodiči a dětmi, diskuze o podobě parku na Hvězdové ulici (v okolí muzea), Street dance, v MRK 30. 5. vystoupení chlapců ze skupiny Street Dance v centru Brna na Malinovském náměstí v rámci prezentace projektu studentů FaVU (organizovala lektorka výtvarného kroužku Kateřina Horáčková) 11. 6. vystoupení chlapců skupiny Street Dance na vernisáži muzejní výstavy Každý máme jinou barvu, s dětmi příprava občerstvení, po vernisáži prohlídka expozice a promítání prezentačního film muzea, v MRK 18. 6. káva s rodiči dětí, informativní schůzka o příměstském táboře, v kavárně muzea 25. 6. vyhodnocení činnosti dětí v klubu, promítání 29. a 30. 6. výlety za celoroční činnost

SMalování hrníčků ve výtvarném kroužku. Foto MRK — L. Grossmannová

Akce klubu mimo pravidelnou klubovou činnost 17. 1. mladší děti, divadlo Polárka, představení Mauglí 14. 2. program More, ma ruš! (Člověče, nezlob se!), deskové hry v klubovně Děti si vyzkoušely nové i starší deskové hry, které máme v klubovně. Poté společně vytvořily deskovou hru se svými portréty a tu si pak hned vyzkoušely. Odpoledne čekalo na děti promítání pohádky Zlatý hlas, která vznikla na motivy romských pohádek. 19. 2. starší děti, divadlo Polárka, představení Mauglí 23. 2. sáňkování na Kraví hoře, sněhulák 24. 2. výlet na Medlánecký kopec, sáňkování, hry ve sněhu 21. 3. divadlo Polárka, Jen počkej, zajíci!

1. 7.—18. 7. Příměstský tábor Bare lavutara (velcí muzikanti) — celotáborová hra na téma putování Romů z Indie do českých zemí, prohlídka muzejních depozitářů a v nich uložených sbírkových fondů, program s kurátory fondů, hry a soutěže o romské historii a kultuře. Výlety na témata celotáborové hry (Brno-Stránská skála, Lednice, Mikulov, Moravský kras). Na závěr tábora třídenní výlet do Radějova za muzikanty z rodu romských primášů Kubíků. Kromě volnočasových aktivit byla důležitou součástí tábora setkání dětí s pracovníky muzea, kurátory fondů, kteří děti provedli depozitáři a na konkrétních předmětech je seznámili s některými tématy romské kultury (obydlí, historie, řemesla, výtvarné umění, textil a šperk). Odpoledne si potom děti dané téma zopakovaly formou soutěží a praktických workshopů (více viz Pod lupou: Bare lavutara, str. 68—70). 31. 8. Škola — bavišagos (škola hrou) — výlet na brněnskou přehradu, rozloučení s prázdninami a nácvik některých školních dovedností. Večer opékání špekáčků na dvoře muzea 11. 9. promítání fotek z tábora Bare lavutara a vystoupení chlapecké skupiny Street Dance, vysvětlení pravidel doučování a kroužků (docházka, odměny)

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

24. 10. divadelní představení Mrazík (Polárka), starší děti 25. 10. výlet s mladšími dětmi klubu do ZOO 17. 11. Drakiáda — dopoledne se pokoušely draky pouštět mladší děti, odpoledne starší. Kromě vlastnoručně vyrobených draků jsme přinesli i dva koupené, jelikož ale bylo naprosté bezvětří, prolítly se spíše děti samotné. Vyzkoušeli jsme také několik her na týmovou spolupráci a pokračovali procházkou přes brněnské Medlánecké kopce. 21. 11. návštěva divadelního představení Paramisa („cikánskogádžovská pohádka“), Centrum volného času Lužánky 7. 12. mikulášská besídka s vyhlášením cen za kluby a doučování, vystoupení dětí z kroužků (dramatický, pěvecký), tanec (čardáše, street dance), v MRK

SNa mikulášské besídce dostaly děti nejen mikulášské balíčky... Foto MRK — L. Grossmannová

S ... ale také diplomy a odměny za celoroční doučování a kroužky. Foto MRK — L. Grossmannová

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

17. a 18. 12. vánoční dílny — koledy v romštině, vánoční zvyky Romů i Neromů, Betlém — dramatická dílna, výtvarné dílny — řetězy z přírodnin, vločky, betlém 19. 12. Anglický výlet pro snaživé děti z individuální výuky angličtiny výlet do Habrůvky, v místní škole program s lektorkou angličtiny Barborou Charvátovou — opakování probraných témat formou soutěží, zážitkové programy — rodiny Pickwicks, Joneses, Smiths a jejich Vánoce — představení se, pudink, stromeček — konverzace v angličtině XPatnáct dětí absolvovalo tříměsíční individuální výuku angličtiny s Barborou

Charvátovou a nakonec i výlet, kde se mluvilo hlavně anglicky. Foto MRK — M. Palacká

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

děti, které normálně nevstávají před devátou, tu postávaly i s maminkami už od čtvrt na osm. Přijely jsme do Radějova a nastala nám trochu horká chvilka, protože děti z přemíry radosti a energie rozbily školní okno. Postupně se ale zklidňovaly, a večer jsme už u Lucky na chatě zvládly s dětmi i uvařit večeři. Největší atrakcí bylo strouhání sýra. Druhý den jsme děti postříkaly repelentem a vyrazily do nádherné rezervace Čertoryje. Odpoledne Mario s Davidem uvařili krupici, které se děti tak najedly, že už potom u ohně zvládly jen po špekáčku. Zpívalo se a hrálo a potom skupinky vyrážely na cestu po svíčkách. Na konci je čekala phuri daj (vědma), které měli říct svá největší přání. Kromě lehce splnitelného „Ať žije naše rodina až do smrti“ si děti přály štěstí a zdraví pro sebe a rodinu, někdo i bohatství. Každá skupinka dostala kousek textu psaného neviditelným písmem (citronová šťáva). Nad svíčkou potom z písma zjistily, že mají pozorně naslouchat a dostanou to, co hledají.

Naslouchat, to je pro naše děti poměrně těžké. Po deseti minutách se jim to ale podařilo a v dlouho neslyšeném tichu se ozval zvuk kouzelného nástroje. S klíčem od muzikantů děti odemkly sklep a tam našly Lucku a varhánky a každý dostal kouzelnou píšťalku. Na píšťalky nás naučila druhý den hrát paní ve strážnickém skanzenu — jsou to vlastně malé fujarky a šikovný hudebník na ně může pěkně trylkovat. Ve skanzenu děti nejvíc nadchla kovadlina a Pepíka ovce, a potom jsme už spěchali na nádraží a dorazili jsme ještě před deštěm. Děti už se hrozně těšily domů. Zakázaly jsme jim dočasně pískat, aby nesrazily nějaký vlak… Dojeli jsme k muzeu na Bratislavskou, děti pískajíce vběhly do dvora bloku svého domova a my jsme si užívaly ticha a klidu. Za chvilku zase vyběhly a nahrnuly se do muzea: „V Brně je to nuda, kdy bude příští výlet?“

SZahájení tábora Bare lavutara, etapa Indie (výlet na Stránskou skálu).

STáborová etapa Jeruzalém (Výlet do Mikulova). Foto MRK — M. Palacká

STáborová etapa Osmanská říše (výlet do Lednice). Foto MRK — L. Čechovská

SSnažili jsme se vést děti k samostatnosti — příprava svačiny.

POD LUPOU

Přehled veřejné činnosti muzea

B U L L E T I N

Bare lavutara 1.—18. 7. 2009 Marie Palacká

„Marie, vstávej, tam v koutě, něco tam je!“ „Mulo“, vyděsí se Darinka. „To není žádný mulo, to je ruksak, co si tam někdo položil,“ snažím se o racionální vysvětlení, ale nápad s mulem se mezi dětmi šíří, takže nezbývá nic jiného než vstát, rozsvítit světlo a ukázat dětem, že ve třídě opravdu žádný mulo nestraší. Kluci hned využívají světla a vytahují karty, ostatní se trousí pod různými záminkami na záchod a do koupelny. Nestačíme se divit, kolik mají najednou energie, i po půldenní cestě vlakem, prolízačkách, bojovce, vaření večeře a putování za romskými muzikanty, bare lavutara, z rodu Kubíků. Jsme na třídenním soustředění v Radějově u Strážnice, s námi osm romských dětí, které byly nejvytrvalejší a pilně chodily deset dní na výlety a programy do Muzea romské kultury. Linkou tábora byl příběh Bare lavutara — starý, umírající Ind odkazuje svým následovníkům tajemství kouzelného nástroje, který umí udělat lidi šťastnými. Kvůli hádkám a sporům se ale nástroj ztratil a cesta k němu je dlouhá a těžká. Starý muž však věří, že tři rody — Kale, Sinti a Manuše, by mohly spojit své síly a pokusit se nástroj najít. Tento příběh si děti vyslechly v jeskyni na Stránské skále, při svitu svíček — i ve tmě a při jisté rozechvělosti ale poznaly, že v kostýmu rumunských Romů není mudrcova žena, ale Jana Poláková, vedoucí Sbírkového oddělení MRK.

Postupně se ale děti do příběhu vžily a začaly s námi putovat z Indie přes Perskou říši do Jeruzaléma a odtud lodí do Uher a českých zemí. Cesta byla lehčí, když našly starou mapu (pro atmosféru dobové Indie se výborně hodil sál o pravlasti Romů dosud nedokončené části muzejní expozice). V každé zemi, kterou děti prošly, se potkaly s nějakým průvodcem a vyzkoušely si činnosti, typické pro danou dobu a zemi. Mezi výlety měly děti program v muzeu s vybraným pracovníkem Sbírkového oddělení — Sinti, Manuše a Kale se tak hodně dozvěděli o romských řemeslech (nejlepší pletař cikánské tkanice byl kupodivu kluk, Mario), špercích a textilu (největší úspěch měla kolegyně Margita s tančící loutkou Arankou), historii (děti se pokoušely číst texty z 15. století a s nadšením si oblékaly bílé archivářské rukavice), romském obydlí a interiéru (stříkání obrázků přes šablony) a s paní ředitelkou se podívaly do depozitáře výtvarného umění, kde ji poznaly na jednom obraze a rozhodly se, že budou taky malíři. Den před třídenním táborem jsme ještě naposledy oběhly s naší lektorkou doučování Luckou Čechovskou všechny rodiče, na faře v Brně-Zábrdovicích si půjčily spacáky a karimatky a ujistily ředitele školy v Radějově, že opravdu přijedeme. Ráno jsme se unavené ploužily k muzeu, zatímco naše

Foto MRK — L. Grossmannová

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

Čtrnáctidenní příměstský tábor Muzea romské kultury

R O M S K É

SDarinka nabírá polévku (třídenní soustředění v Radějově).

Foto MRK — L. Grossmannová

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

SSetkání dětí s muzikanty, bare lavutara, z rodu Kubíků.

Foto MRK — L. Grossmannová

SXDěti se setkaly i s kurátory muzea, kteří jim ukázali nejzajímavější

sbírkové předměty. Foto MRK — L. Grossmannová

POD LUPOU

Doučování Lucie Čechovská

V roce 2009 se v aktivitách doučování romských žáků udály významné změny. Od ledna došlo k personální výměně na pozici lektora doučování. Když zkušená a erudovaná lektorka Mgr. Martina Vyziblová odešla na mateřskou dovolenou, stala se tak novou lektorkou Lucie Čechovská, která je studentkou 5. ročníku oboru religionistika FF MU a 1. ročníku sociální pedagogiky na PedF MU. Za poměrně krátkou dobu se nové lektorce po-

dařilo navázat vztah se všemi doučovanými dětmi a doučovací aktivity mohly plynule pokračovat. K tomu přispělo i schválení projektu Doučování romských žáků základních škol ze strany MŠMT, ve kterém se podařilo získat prostředky pro práci dalšího lektora. Tento požadavek byl motivován zvýšením poptávky po aktivitách doučování v Muzeu romské kultury. Velmi pozitivní zprávou je, že to byli sami rodiče, kdo začal přicházet

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

za lektorem a zajímat se o možnosti doučování svých dětí. Krátce před koncem školního roku tímto způsobem vznikl dlouhý seznam zájemců, který se ještě dále rozšiřoval během prázdninového příměstského tábora. Tábor byl organizován pro děti Dětského muzejního volnočasového klubu (DMK), které současně chodí na doučování. Právě odměny za doučování v podobě výletů a tábora DMK se ukázaly jako velmi efektivní motivační prvek samotného vzdělávání. Druhý lektor doučování, Stanislav Havlík (student 3. ročníku učitelství pro 2. stupeň ZŠ na PedF MU), začal pracovat s novými dětmi od začátku nového školního roku. Ve většině případů se jednalo o mladší sourozence a příbuzné již doučovaných dětí. Tímto způsobem se potvrdil předpoklad o přenášení pozitivních zkušeností a důvěry jednoho dítěte na další, respektive na rodiče doučovaných dětí. Seznam zbylých dětí, které z kapacitních důvodů nemohly být doučovány muzejními lektory, byl odeslán Mgr. Emě Štěpařové z Kabinetu multikulturní výchovy na PedF MU. Krátce po začátku nového školního roku se právě s její pomocí začaly přihlašovat dobrovolnice z řad studentek MU. Do jejich péče se podařilo dostat 25 dětí. Celkový počet muzeem doučovaných v současné době tedy činí 53 dětí. Většina z nich je doučována na půdě muzea, jen v některých případech doučují lektoři děti přímo v jejich domácím prostředí. S vyšším počtem dětí na doučování jsme museli přistoupit k novému systému hodnocení, který jsme více propojili s aktivitou DMK. Děti jsou motivovány průběžně pravidelnými výlety do přírody, divadla či dalších kulturních zařízení. Samotné děti si na systém doučování a hodnocení pomalu zvykají. U starších dětí, zejména žáků 5. třídy, lze pozorovat změnu v zájmech, která zřejmě souvisí s přechodem těchto dětí do období puberty. Motivace k doučování je mnohem těžší, i přesto se však daří udržet je v systému doučování. Velmi pozitivním faktorem v tomto problému je to, že si žáci uvědomují, že jim doučování pomáhá a umí sami přijít s nápadem, co konkrétně by potřebovali zlepšit. V takovém případě je jejich účast na doučování motivována vlastními potřebami a práce je mnohem efektivnější. Problém může nastat paradoxně se zvyšujícím se počtem dětí na doučování právě v tom, že péče o každé dítě už nemůže pojmout i další problémy dítěte. Prostor dříve věnovaný každému dítěti se nyní musí rozdělit i mezi nově příchozí. Navíc se zvyšující se důvěrou rodičů se objevují i prosby o pomoc s jejich problémy. Je tedy otázka do budoucnosti, zda nenavázat pracovní vztah i s některým ze sociálních terénních pracovníků blízkých neziskových organizací věnujících se romské komunitě.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

SLektoři Stanislav Havlík a Barbora Pohlová při doučování.

Foto MRK — L. Grossmannová

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

7. Vydavatelská činnost

Většinová periodika: 19. 1. 21. 1. 3. 2. 5. 2.

SUkázka z omalovánek Cesty Romů (ilustroval Josef Šochman,

grafická úprava Zuzana Kociánová)

S Autorka katalogu řemesel Jana Poláková při slavnostní prezentaci knihy.

Foto MRK — L. Grossmannová

1 8 / 2 0 0 9

8. Sebeprezentace a prezentace muzea v médiích

V rámci výstavy Svaz Cikánů-Romů. Z historie první romské organizace v českých zemích (1969—1973) (9. 10.—21. 3. 2010) jsme vydali odbornou publikaci: Svaz Cikánů-Romů 1969—1973, která vyšla jako doprovodný materiál k výstavě Muzea romské kultury Svaz CikánůRomů (1969—1973). Z historie první romské organizace v českých zemích. Muzeum romské kultury, Brno 2009 (28 stran). Knihu redaktorsky připravili autoři výstavy historici Mgr. Michal Schuster a Mgr. Milada Závodská. Vedle řady sbírkových černobílých fotografií z činnost svazu obsahuje především text historika Mgr. Petra Lhotky (starší dosud nepublikovaný text z roku 1999, P. Lhotka pracoval v muzeu do 31. 5. 2005, ve funkci historika jej nahradil Mgr. Michal Schuster). Publikace je de facto katalogem k výstavě, protože obsahuje úplný seznam exponátů výstavy; veřejnosti byla představena v rámci vernisáže k samotné výstavě, dne 8. 10. 2009.

SV den prezentace katalogu byla publikace k dostání za zvýhodněnou cenu.

K U L T U R Y

V roce 2009 muzeum vydalo opět Bulletin, tentokrát číslo 17/2008, které poprvé obsahovalo Výroční zprávu za uplynulý rok a samozřejmě také odbornou romistickou přílohu, celkem 196 stran včetně řady našich původních fotografií. Na webových stránkách muzea (www.rommuz.cz/O nás/Bulletin 17/2008, Výroční zpráva 2008) je Bulletin uložen v celobarevné variantě, tedy včetně barevných fotografií. Bulletin byl představen veřejnosti dne 20. 10. 2009 na počátku přednášky z cyklu Kdo jsou Romové?, respektive přednášky MUDr. Zdeňka Novotného Romské dítě mimo svoji biologickou rodinu. V poslední čtvrtině roku se podařilo vydat tři materiály o romské kultuře určené našim dětským návštěvníkům, na které se zatím ve vydavatelské činnosti muzea stále nedostávalo. Všechny obohatily muzejní obchod, jedná se o: Pexeso Romská řemesla (čeština, angličtina, romština) Omalovánky Cesty Romů (čeština, angličtina, romština) Vystřihovánky Aranka (s ukázkami oděvů žen různých romských skupin)

SPexeso Romská řemesla vedle obrázků romských řemeslníků a jejich výrobků

obsahuje i zajímavé informace o romských řemeslech.

Bronx v Brně: místo, kam se za tmy nechodí / Lidové noviny Romská socha / Haló noviny Romipen / Haló noviny Leona Paroulková: Areál Žalov bude pietním místem / Blanenský deník 5. 2. Jiří M. Špičák: Kocáb slíbil památník holocaustu i kytaru; Roman Krištof: S virtuálním ministrem v Bronxu / Brněnský deník 5. 2. Miloš Šenkýř: Kocáb nekoupí Lety, ale Žalov / Lidové noviny 5. 2. Tereza Řežňáková: Kocáb navštívil „Bronx“/ MF DNES 11. 2. Leona Paroulková: Žalov bude pietním místem/ Týden u nás, okresní noviny Boskovicko 3. 3. Romipen v Brně / Týdeník Rozhlas 3. 3. Svět za branami metropole / Zoom 10. 3. Karel Holomek: Obětem v Letech u Písku patří čest / Právo 13. 3. Petra Benešová: Romové žádají odškodnění za holocaust / Hospodářské noviny 19. 3. Stát nechce dát. Ale ani brát. / Lidové noviny, Metropole Brno 19. 3. Romské muzeum chátrá / Metro — regionální mutace 19. 3. Romské muzeum má potíže s budovou / MF DNES 26. 3. Muzeum v nesnázích / Květy 31. 3. Romský život přiblíží výstava / Českobudějovický deník 31. 3. Romský život přiblíží výstava / Českokrumlovský deník 1. 4. Romové vystavují, zpívají, tančí / Haló noviny 1. 4. VÝSTAVY — Tipy pro Vás — Fotografie ze života Romů / Koktejl 7. 4. Na romský průvod v Brně dohlédnou strážníci i policisté / Vyškovský deník 7. 4. Barbora Lukšová: Pochod Romů pohlídá policie / MF DNES 8. 4. Petr Kozelka: Brněnští Romové oslaví svůj svátek průvodem s tancem a hudbou / Právo 8. 4. Hana Fasurová: Brněnstí Romové oslavují svůj dnešní svátek/ Břeclavský deník 8. 4. Hana Fasurová: Den Romů: stužky, průvod i tanec / Brněnský deník 8. 4. Tomáš Michálek: Užitečný Den Romů / Brněnský deník 9. 4. Tomáš Škoda: Divoká krev / Vyškovský deník 9. 4. Romové slavili svůj den / Právo 9. 4. Tomáš Hájek: Romové tančili, měli svůj svátek / Lidové noviny 9. 4. Aneta Šedá: Den Romů: Veselí, tanec, fastfood / Vyškovský deník

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

R O M S K É

Žít! Okno do světa utrpení a krutosti / Brněnský deník Obrazy romské malířky / Právo Tomáš Soldán: Žalov: rekreace, nebo muzeum? / Blanenský deník Lenka Hloušková: Čeští Romové opět zaplavují Kanadu. Ta žádá řešení / Právo 21. 4. Jana Horváthová: Integrace? Jaká integrace? / Lidové noviny 5. 5. V Letech vepřín zůstane, a přibude pietní místo / Právo 5. 5. František Cínger: Úprava pietního území může být ještě letos / Právo 6. 5. U Kunštátu bude pomník Romů / MF DNES 6. 5. Tomáš Soldán: Kocáb vyhrál. Žalov uctí Romy / Blanenský deník 6. 5. Tomáš Soldán: Kocáb vyhrál. Žalov uctí Romy / Brněnský deník 7. 5. Den Romů ve Vaňkovce / Galerie Vaňkovka — komerční příloha 7. 5. Dobrou muzejní noc 16. května! www.brnenskamuzejninoc.cz/ Galerie Vaňkovka — komerční příloha 13. 5. Tomáš Fridrich: Vydávám černobílé noviny / A2 14. 5. Tisíce lidí zamíří v noci do muzeí / MF DNES 14. 5. Lubor Mareček: V muzeu až do půlnoci / MF DNES 14. 5. Tomáš Herman: Muzeum jako memento / Brněnský deník 14. 5. Za poznáním neznámého / Haló noviny 15. 5. Jan Trojan: Brno s muzejní nocí / Právo 15. 5. Muzea otevřou do noci a ulice zaplní kejklíři / Brněnský deník 15. 5. Barbora Čapková: Muzejní noc vás nenechá spát / Metro 15. 5. Hlasování startuje ISS / Metro 15. 5. Michal Kárný, Lenka Suchá: Muzea nezavřou a ulice obsadí kejklíři / Vyškovský deník 15. 5. Výběr z programu sobotní muzejní noci a noci kejklířů v Brně / Vyškovský deník 16. 5. Jiřina Veselá: Noc, kdy Brno usne až ráno / Lidové noviny 18. 5. Dalibor Maňas: Srazy na náměstí ohlídá svolavatel / MF DNES 18. 5. Do ulic vyšly desetitisíce lidí / Lidové noviny 18. 5. Muzejní noc: rekordy, fronty, zloději / MF DNES 21. 5. Ostuda v Muzeu romské kultury / Sedmička 27. 5. Pavel Pečínka: Podsvětí — Vandasovi spojenci /Lidové noviny 28. 5. Pavla Komárková: Prezident míří do krajů. První je Jižní Morava. Václav Klaus stráví v kraji tři dny. / MF DNES 28. 5. Přijede Klaus. Na okruh, do muzea i za Romy / Vyškovský deník 28. 5. Klaus se setká v Brně s Romy / Právo 05/09 Jana Horváthová: Sňatky z rozumu v 21. století, Jana Horváthová o sňatcích olašských Romů / Juicy, s. 40—43. 2. 6. Přijede Klaus, na Slovácku stráví týden / Slovácko — regionální týdeník 5. 6. Miloš Šenkýř, Jiřina Veselá: Muzea se stoprocentní slevou / Lidové noviny

K U L T U R Y

6. 6. 8. 6. 8. 6. 9. 6. 9. 6.

1 8 / 2 0 0 9

Milotice Klausovi marinují jelena / MF DNES Klaus navštíví okruh i „Bronx“/ Brněnský deník Dnes přijíždí do kraje prezident / MF DNES Michal Kárný: Návštěva Klause: protesty i omyly / Brněnský deník (foto) Prezident Václav Klaus mezi exponáty Muzea romské kultury v Brně, které včera navštívil / Metro 9. 6. První návštěva / Vyškovský deník 9. 6. Ke Klausovi a oficiálním hostům se přidali i tři kluci / Právo 9. 6. (foto) Na cestě po Jižní Moravě / E15 9. 6. Jídlo pro prezidenty / MF DNES 9. 6. Cíl i pro Klause: Romské muzeum / Lidové noviny 12. 6. Výstava přiblíží kresby romských dětí/ Brněnský deník 12. 6. Barbora Čapková (rozhovor s Janou Horváthovou): „Z muzejní noci mě i dnes bolí hlava“/ Metro — Brno 8. 7. Klára Kubíčková: „K psaní mě donutily lži popíračů holocaustu“/ MF DNES 14. 7. Marné čekání na smlouvu / Lidové noviny 17. 7. Žalov: prodej se vleče, majitelé tratí / Blanenský deník 17. 7. První muzeum utrpení Romů / MF DNES 17. 7. Luděk Navara: Sedm mrtvých denně / MF DNES 21. 7. Petr Kamberský: Otázka romská? Sociální! / Hospodářské noviny 22. 7. Karolína Opatřilová: Žalov: nejsou rekreanti, majitelé tratí / Týden u nás — okresní noviny 30. 7. Rozhovor s ředitelkou muzea Janou Horváthovou na téma Romové / iDNES 6. 8. Zažila jsem kočování s vozem a koněm, říká Romka / Sedmička 7. 8. Lenka Hloušková: Romsky se domluví jen třetina romských školáků/ Právo 22. 8. Pieta uctí romské oběti holocaustu / Brněnský deník 24. 8. Miroslav hom*ola: V Žalově si lidé připomínali Vítkov / Právo 24. 8. Barbora Fialová: Na memento Romů chybí peníze / MF DNES 24. 8. Leona Paroulková: Uctili památku romských obětí holocaustu / Blanenský deník 31. 8. Uctění romského holocaustu / Respekt 7. 10. Miloš Šenkýř: Za romský koncentrák 20 milionů / Lidové noviny 23. 10. Lucie Čechovská: Pomoc Romům? Doučování! / Lidové noviny 27. 10. Romové uctívají mrtvé i vodkou a zpěvem. Obsahuje vyjádření Jany Horváthové k pohřbívání Romů / MF DNES 12. 11. Fotografie vypráví příběh Sintů a Romů / Brněnský deník 19. 11. Město Brno věnuje dům Muzea romské kultury státu. Zdarma / Brněnský deník 19. 11. Lékaři popálené Natálky aspirují na cenu / Haló noviny 19. 11. Budova bude patřit romskému muzeu / Vyškovský deník 21. 11. Petr Kamberský: Černé dítě v bílé rodině / Lidové noviny

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

November / december, CULTUR from the Netherlands and Flanders in the Czech Republic. Newsletter holandské ambasády o výstavě Paramisa 2. 12. Gypsy Spirit patří lékařům malé Natálky / Hospodářské noviny 4. 12. Brněnské Muzeum romské kultury ocenil ministr Kocáb / Brněnský deník 5. 12. Sylva Horáková, Radoslava Renzová: Při udělování cen Gypsy Spirit jsme si připadali jako na slavném předávání Oskarů/ Svitavský deník 7. 12. Ministr ocenil romské muzeum / Vyškovský deník 7. 12. „Cikánský duch“ českých lékařů / Zdravotnické noviny 15. 12. Zuzana Taušová: Brněnští Romové položili základy mluvnici / Vyškovský deník od 21. 12. na http://zpravy.idnes.cz/tradicni-remesla-profese-a-zamestnani-romu-napriklad-sber-a-prodej-jmeli-pred-vanoci-gmh-/kavarna. asp?c=A091222_152333_kavarna_bos (recenze publikace Sbírky Muzea romské kultury. Tradiční řemesla, profese a zaměstnání /Traditional Crafts, Proffessions and Employment. Muzeum romské kultury, Brno 2008., v rámci internetové stránky iDNES Kavárna) 22. 12. Romové ocenili „gádžovku“ / Týdeník Rozhlas Romská periodika: 20. 2. Jiří Salik Sláma: Brněnský Bronx / Romano voďi 20. 2. Výstava fotografií ze soutěže Romipen / Romano voďi 20. 3. Ve zkratce — Kulturní střípky / Romano voďi 22. 6. Každý máme jinou barvu / Romano voďi 22. 6. Ve zkratce — Kulturní střípky / Romano voďi 31. 7. Německý Budyšín hostí výstavu o Romech — Kulturní střípky / Romano voďi 31. 7. Pietní setkání uctí oběti holocaustu / Romano voďi 17. 8. Marie Palacká: Bare lavutara — Příměstský tábor Muzea romské kultury / Romano hangos 17. 8. Michal Schuster: Holocaust českých Romů I. / Romano hangos 4. 9. Michal Schuster: Holocaust českých Romů II. / Romano hangos 7. 9. Nejen pedagogům je určen kurz Amari fajta — Kulturní střípky / Romano voďi 23. 10. Rena Horvátová a František Kostlán: Anketa ke 20. výročí 17. listopadu 1989 / Romano voďi 23. 10. Karel Holomek: 17. listopad 1989 s odstupem 20 let / Romano voďi 23. 10. Lenka Jandáková: Memoáry romských žen / Romano voďi 23. 10. Radka Steklá: Podzim v Muzeu romské kultury — Kulturní střípky / Romano voďi

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

24. 11. Když portrét dokáže mluvit… — Kulturní střípky / Romano voďi 24. 11. Spisovatelce a malířce Ceije Stojce byl udělen profesorský titul — Kulturní střípky / Romano voďi 24. 11. Ve zkratce — Kulturní střípky / Romano voďi 20. 12. Zajímavosti roku 2009 / Romano voďi 20. 12. Stane se Gypsy Spirit tradicí? / Romano voďi 20. 12. Historie v literatuře / Romano voďi Zahraniční periodika: 13.—19. 11. Yngve Leonhardsen: Truet kultur. Článek obsahuje i rozhovor s ředitelkou muzea na téma situace Romů v ČR (při příležitosti desetiletého výročí postavení zdi v Matiční ulici v Ústí nad Labem)./ Norský týdeník Nytid Nr. 47—51, s.19, 26—29 Jiná média: Od 5. 1. Marie Palacká: Romský holocaust. V článku jsou představeny 3 autorské aktivity k výuce romského holocaustu — Hrdina? Zbabělec?, Magda, Musíme si pomáhat? Aktivity využívají metod zážitkové pedagogiky, vychází z dobových pramenů, odborné literatury a expozice MRK/ www.rvp.cz/clanek/2839 Odborná periodika: Martina Vyziblová: Práce s romskými dětmi je víc než doučování/ Speciální pedagogika, Leden 2009, str. 29—37. Jana Poláková: Romská společnost, rodina a dítě. In: Romové mezi námi. Děti závislých matek. Sborník příspěvků II. národního kongresu sociální pediatrie. Ostrava 2009, str. 15—23. Jana Horváthová: Nevidět, neslyšet, nemluvit… Proč se v Česku nedaří řešit romský problém? Arche Pačatak 6/2009, vědecký, politický a literární běloruský časopis. Část Analytika, str. 226—233. (Bělorusky, vychází také na internetu: www.arche.by) Jana Horváthová: Bartosz, Adam: Katalog zbiorów cyganologicznych Muzeum okregowego w Tarnowie. Catalogue of The Romany Collections at the District museum in Tarnow. (Katalog romských sbírek Okresního muzea v Tarnově). Tarnow 2007. In: Romano džaniben, ňilaj 2009. Časopis romistických studií, s. 222—224 (recenze). Publikované přednášky: Jana Horváthová: Romové a výtvarné umění. In: Kaleja, Martin, Knejp, J.: Mluvme o Romech. Aven vakeras pal o Roma. Universita Ostraviensis. Fakulta Philosophica, Ostrava 2009.

Přehled veřejné činnosti muzea

11. 4. 15. 4. 15. 4. 17. 4.

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

R O M S K É

Michal Schuster: Svaz Cikánů-Romů — první romská organizace v českých zemích. In: Kaleja, Martin, Knejp, J.: Mluvme o Romech. Aven vakeras pal o Roma. Universita Ostraviensis. Fakulta Philosophica, Ostrava 2009. Jana Horváthová: Sbírka pohlednic Muzea romské kultury v knize: Devleskere čhave: svědectvím starých pohľadníc. Region Poprad, s.r.o., Poprad 2006. In: Rómovia-Roma-Romanies. Kultúra a vzdelávanie. Zborník príspevkov z medzinárodnej konferencie, Košice, 25.—26. marca 2009. Štátna vedecká knižnice v Košiciach, Košice 2009, s. 31—33. Učebnice — sborníky Michal Schuster, Jana Horváthová: Romská problematika v učebnicích dějepisu. In: Beneš, Z., Gracová, B., Průcha, J. a kol.: Sondy a analýzy. Učebnice dějepisu — teorie a multikulturní aspekty edukačního média. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Praha 2008 Vydal ÚIV, Praha 2009, str. 72—81.

Recenze před publikováním příspěvku v recenzovaném periodiku

Jana Horváthová: Odborná recenze 6 příspěvků s romistickou tematikou do sborníku: Sborník prací Filozofické fakulty Ostravské univerzity 244/2009. Historie / Historica 16/09. Prof. PhDr. Nině Pavelčíkové, CSc. k narozeninám. Sborník prací Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 244/2009, Ostrava, 2009.: Davidová, E.: Romští migranti v Ostravě. Sonda do šedesátých let 20. století. Lipovski, R.: Soupis Romů domovsky příslušných do rakouského Slezska z roku 1910. Lhotka, P.: Pojem „cikána“ v právních normách od začátku 20. století do roku 1945. Pavelčík, J.: Romské děti na školách v Uherském Brodě. Nečas, C.: Nahlédnutí do „prehistorie Romů“ na Ostravsku. Nosková, H.: Romové v pohraničí českých zemí po II. světové válce. Jana Horváthová: Odborná recenze příspěvku Pavelčíkové, Niny: Příchod olašských Romů na Ostravsko v padesátých letech 20. století. Pro: Romano džaniben, ňilaj 2009. Časopis romistických studií.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

ROZHLAS Muzeum romské kultury ve vysílání a na webech Českého rozhlasu v roce 2009

Výstava o Romech v Srbském muzeu v Budyšíně http://romove.radio.cz/cz/clanek/22508#3 Redaktorka Jana Šustová 12. 6. 2009

V Brně se uskuteční setkání aktivistů a pamětníků Svazu Cikánů-Romů http://romove.radio.cz/cz/clanek/22916#3 Redaktorka Jana Šustová 20. 11. 2009

1. Pořad O Roma vakeren — Romové hovoří Český rozhlas 1 — Radiožurnál

Romové v zemích českých, historie, rozhovor s Janou Horváthovou http://romove.radio.cz/cz/clanek/22689#6 Redaktorka Gabriela Grmolcová 7. 8. 2009

Romská malířka a spisovatelka Ceija Stojka získala profesorský titul http://romove.radio.cz/cz/clanek/22928#2 Redaktorka Jana Šustová 27. 11. 2009

Semináře Romové — dějiny a kultura jsou zdrojem inspirace http://romove.radio.cz/cz/clanek/22785#1 Redaktorka Jana Šustová 28. 8. 2009

Oči Romů na fotografiích Rogiera Fokkeho vyprávějí mnohé příběhy http://romove.radio.cz/cz/clanek/22928#5 Redaktorka Jana Šustová 27. 11. 2009

Kresby dětí z osady Jarovnice zobrazují svět plný fantazie, barev a života http://romove.radio.cz/cz/clanek/22822#5 Redaktorka Jana Šustová 25. 9. 2009

První ceny Gypsy Spirit byly rozdány http://romove.radio.cz/cz/clanek/22941#1 Redaktor Robert Ferko 4. 12. 2009

Výstava připomíná 40. výročí od vzniku Svazu Cikánů-Romů, rozhovor s jedním z autorů výstavy Michalem Schusterem http://romove.radio.cz/cz/clanek/22833#2 Redaktorka Jana Šustová 9. 10. 2009

Historicky první cenu Muzea romské kultury získala redaktorka Českého rozhlasu Jana Šustová http://romove.radio.cz/cz/clanek/22941#5 Redaktorka Gabriela Grmolcová 4. 12. 2009

Seminář romských tanců v Brně http://romove.radio.cz/cz/clanek/22868#1 Redaktorka Gabriela Grmolcová 23. 10. 2009

Vánoce ve vzpomínkách zpěvačky Eliny Machálkové http://romove.radio.cz/cz/clanek/22954#5 Redaktorka Jana Šustová 11. 12. 2009

Výstava dokumentující činnost Svazu Cikánů-Romů http://romove.radio.cz/cz/clanek/22876#2 Redaktorka Jana Šustová 30. 10. 2009

Zpěvačka Anička Fečová vzpomíná na Vánoce na východním Slovensku http://romove.radio.cz/cz/clanek/22965#3 Redaktorka Jana Šustová 18. 12. 2009

a) Reportáže Den památky obětí holocaustu v Brně http://romove.radio.cz/cz/clanek/22231#1 Redaktorka Gabriela Grmolcová 30. 1. 2009 Ondrej Gadžor — tvůrce štíhlých a ladných sošek http://romove.radio.cz/cz/clanek/22231#6 Redaktorka Jana Šustová 30. 1. 2009 Výstavy a akce v Muzeu romské kultury, o výstavě fotografií — Romipen s její kurátorkou Lenkou Grossmannovou http://romove.radio.cz/cz/clanek/22251#3 Redaktorka Jana Šustová 20. 2. 2010 Pietní akt připomněl památku prvního hromadného transportu moravských Romů do Osvětimi http://romove.radio.cz/cz/clanek/22277#1 Redaktor Michal Záboj 6. 3. 2009 Rakouská Romka Ceija Stojka a její výtvarná tvorba http://romove.radio.cz/cz/clanek/22291#7 Redaktorka Jana Šustová 13. 3. 2009 Semináře Romové — dějiny a kultura jsou užitečné zvláště pro pedagogy http://romove.radio.cz/cz/clanek/22314#3 Redaktorka Jana Šustová 3. 4. 2009 Brno velkolepě oslavilo Mezinárodní den Romů http://romove.radio.cz/cz/clanek/22356#1 Redaktorka Gabriela Grmolcová 17. 4. 2009 Muzeum romské kultury vydalo unikátní monografii o romských řemeslech, profesích a zaměstnáních http://romove.radio.cz/cz/clanek/22464#6 Redaktorka Jana Šustová 29. 5. 2009

B U L L E T I N

Co vedlo ke zrušení Svazu Cikánů-Romů http://romove.radio.cz/cz/clanek/22883#6 Redaktorka Jana Šustová 6. 11. 2009 Listopad 1989 změnil také život Romů http://romove.radio.cz/cz/clanek/22891#1 Redaktorka Gabriela Grmolcová 13. 11. 2009 Fotografie Rogiera Fokkeho se zaměřují na jednotlivce a osobní příběh http://romove.radio.cz/cz/clanek/22891#3 Redaktorka Gabriela Grmolcová 13. 11. 2009

b) Krátké zmínky ve zprávách pořadu O Roma vakeren Muzeum romské kultury v Brně má potíže se svojí budovou http://romove.radio.cz/cz/clanek/22300#4 20. 3. 2009 Brněnská muzejní noc http://romove.radio.cz/cz/clanek/22428#5 15. 5. 2009 Výstava Svaz Cikánů-Romů http://romove.radio.cz/cz/clanek/22828#4 2. 10. 2009

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

Výstava Paramisa — Sintové a Romové ve fotografiích Rogiera Fokkeho http://romove.radio.cz/cz/clanek/22883#4 6. 11. 2009

R O M S K É

Bezúplatný převod budovy Muzea romské kultury http://romove.radio.cz/cz/clanek/22916#4 20. 11. 2009 Odkoupení rekreačního areálu v Hodoníně u Kunštátu http://romove.radio.cz/cz/clanek/22954#4 11. 12. 2009

2. Ostatní pořady Českého rozhlasu Český rozhlas Brno Připomenutí Dne obětí holocaustu v Muzeu romské kultury, Otázky a odpovědi — Jihom*oravský kraj (redaktorka Gabriela Grmolcová, v pořadu mluví lektorka MRK Marie Palacká, lektorka Židovského muzea Hana Nela Pálková a pamětnice Emílie Machálková). 27. 1. Český rozhlas 3 — Vltava 15 minutový pořad o muzeu do pořadu Toulky Moravou, reportáž Veroniky Žajdlíkové o činnosti muzea a aktivitách Dětského muzejního klubu 14. 2. Český rozhlas 6 pořad „Zaostřeno na lidská práva“, rozhovor historika muzea, Michala Schustera, s redaktorkou Jarmilou Balážovou o protektorátním cikánském táboře v Hodoníně u Kunštátu 27. 2. Český rozhlas Brno pořad Dobré ráno, rozhovor s ředitelkou muzea Janou Horváthovou o záměru vytvořit Mezinárodní vzdělávací centrum v Hodoníně u Kunštátu 21. 5. Český rozhlas Brno pořad Radioservis, reportáž, V Brně se udělila první cena Muzea romské kultury. 3. 12. Český rozhlas 3 — Vltava Muzeum romské kultury, držitel ceny Gypsy Spirit za rok 2009, rozhovor s ředitelkou Janou Horváthovou a reportáž z výstavních prostor muzea 23. 12. Cérémonie du souvenir aux victimes roms à Hodonín http://www.radio.cz/fr/article/119608 http://romove.radio.cz/fr/article/22768 Český rozhlas 7 — Radio Praha Pořad Faits et événements Redaktorka Jaroslava Gissubelova 25. 8. 2009

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Výstava Svaz Cikánů-Romů v letech 1969—1973, rozhovor s Lucií Matějkovou http://www.rozhlas.cz/mozaika/vytvarne/_zprava/642366 http://romove.radio.cz/cz/clanek/22831 Redaktorka Olga Jeřábková Český rozhlas 3 — Vltava pořad Mozaika (zprávy z kultury) 7. 10. 2009 Rozhlasový záznam z předávání cen Gypsy Spirit http://romove.radio.cz/cz/clanek/22937 Český rozhlas 2 — Praha slavnostní večer přímo ze sálu komentovali a oceněné představovali Jan Burda a Jiří Kokmotos 2. 12. 2009 Cena Muzea romské kultury redaktorce Českého rozhlasu http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/669434 http://romove.radio.cz/cz/clanek/22953 Český rozhlas 1 — Radiožurnál pořad Doteky víry Redaktorka Eva Hůlková 13. 12. 2009

3. Zprávy zveřejněné pouze na www.romove.cz a) Cizojazyčné příspěvky First-ever Museum of Roma Culture prize awarded to Czech Radio journalist http://romove.radio.cz/en/article/22942 Redaktorka Gabriela Grmolcová Překlad do angličtiny Gwendolyn Albert 7. 12. 2009 Jana Šustová, une rédactrice aventurière de la Radio tchèque http://romove.radio.cz/fr/article/22946 Redaktorka Jaroslava Gregorová 10. 12. 2009 Le prix du Musée de la culture rom a été décerné à la rédactrice de la Radio tchèque http://romove.radio.cz/fr/article/22961 Redaktorka Eva Hůlková Překlad do francouzštiny Jaroslava Gregorová 21. 12. 2009 Les premiers prix Gypsy Spirit ont été distribués http://romove.radio.cz/fr/article/22977 Redaktor Robert Ferko Překlad do francouzštiny Jaroslava Gregorová 29. 12. 2009

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

b) Drobné zprávy Muzeum romské kultury nabízí kurzy romštiny http://romove.radio.cz/cz/clanek/22235 Redaktorka Jana Šustová 9. 2. 2009 Přednáška na téma Romové ve výtvarném umění http://romove.radio.cz/cz/clanek/22234 Redaktorka Jana Šustová 9. 2. 2009 Výstava fotografií ze soutěže Romipen potrvá přes 3 měsíce http://romove.radio.cz/cz/clanek/22233 Redaktorka Jana Šustová 9. 2. 2009 V Muzeu romské kultury proběhne přednáška Romové ve výtvarném umění http://romove.radio.cz/cz/clanek/22246 Redaktorka Jana Šustová 16. 2. 2009 Pietní akt připomene první hromadný transport protektorátních Romů do Osvětimi http://romove.radio.cz/cz/clanek/22257 TZ MRK 26. 2. 2009 Brno letos opět oslaví Mezinárodní den Romů http://romove.radio.cz/cz/clanek/22309 Autor: Jana Šustová 31. 3. 2009 V Brně bude zahájena výstava obrazů rakouské romské malířky Ceiji Stojky http://romove.radio.cz/cz/clanek/22311 Autoři: František Jemelka, Jana Zoubková 1. 4. 2009 Program Muzea romské kultury na duben 2009 http://romove.radio.cz/cz/clanek/22310 Autoři: František Jemelka, Jana Šustová 1. 4. 2009 Nenechte si ujít přednášku a slavnostní prezentaci katalogu o tradičních řemeslech Romů http://romove.radio.cz/cz/clanek/22346 Autor: Jana Šustová 20. 4. 2009 Výstava Každý máme jinou barvu představí kresby romských dětí z osady poblíž Jarovnice http://romove.radio.cz/cz/clanek/22463 TZ MRK 2. 6. 2009

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Návštěva prezidenta České republiky v Muzeu romské kultury http://romove.radio.cz/cz/clanek/22468 TZ MRK 3. 6. 2009 Výstava Svaz Cikánů-Romů 1969—1973. Z historie první romské organizace v Československu http://romove.radio.cz/cz/clanek/22820 TZ MRK 29. 9. 2009 Výstava Svaz Cikánů-Romů 1969—1973. Z historie první romské organizace v Československu http://romove.radio.cz/cz/clanek/22834 Redaktorka Jana Šustová 8. 10. 2009 V Brně se uskuteční unikátní workshop romských tanců http://romove.radio.cz/cz/clanek/22832 TZ MRK 12. 10. 2009 Pozvánka na výstavu „Paramisa. Sintové a Romové ve fotografiích Rogiera Fokkeho“ http://romove.radio.cz/cz/clanek/22875 TZ MRK 5. 11. 2009

Jiné rozhlasové stanice 30. 3. Rádio Patria, Slovensko Národnostno-etnické vysielanie, program Rómske slovo, rozhovor Jany Patarákové s ředitelkou muzea Janou Horváthovou o knize Devleskere čhave a Muzeu romské kultury 1. 5. a 3. 5. Rádio Proglas Pořad Romové tady a teď (25 min), rozhovor redaktorky Marie Blažkové s ředitelkou muzea Janou Horváthovou 22. 12. Rádio Petrov Rozhovor na téma „Tradiční romské Vánoce“ s romistkou Miladou Závodskou, Ignácem Zimou a Milanem Horváthem, on line: http://www.radiopetrov.com/ tradicni-romske-vanoce/text.html?id=1213 1. 5. Rádio Česko Rozhovor na téma integrace Romů do většinové společnosti v ČR a reakce na útok ve Vítkově, po odvysílání v archivu na webových stránkách: http://www.rozhlas. cz/radionaprani/archiv?p_po=2965&p_pattern=&p_gt=1

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

R O M S K É

TELEVIZE 17. 2. TV Prima Rozhovor s Lenkou Grossmannovou, pozvánka na výstavu Romipen (www.rta, www.rta.cz/index.html!?video 10030640 — odkaz na video) 29. 3. ČT2 V rámci dokumentu „Co dítě, to muzikant — hudba v nás“ (režie Petr Stodůlka) proběhl v muzejní kavárně rozhovor s Monikou Bagárovou, Josefem Bagárem ml. i st. a sourozenci Fečovými. 6. 3. ČT 1 Záznam z Pietního aktu v Muzeu romské kultury, pořad Události v regionech (Brno) 6. 3. ČT 2 Romano jilo, záznam z festivalového koncertu, v jehož rámci byly na plátně na pódiu promítány fotografie ze sbírek muzea, moderátorka koncertu Jana Horváthová předvedla oděvy ze sbírek muzea. 1. 4. ČT 1 FILIP z cyklu: „Tak to vidím já“ v rámci vysílání Smajlík, režie: Monika Rychlíková ČT, B1, RTF, RTA Jižní Morava 8. 4. Mezinárodní den Romů 11. 4. ČT (Studio Brno) Pořad o MRK — rozhovory s pracovníky muzea 20. 4. Slovenská televize 2 V rámci romského magazínu č. 8 / 2009 zařazena reportáž o knize Devleskere čhave a rozhovor s její autorkou a ředitelkou muzea Janou Horváthovou, dále také na http://www.mecem.sk/romovia/?id=rnm 22. 4. Moravská televize Redaktorka Eliška Svobodová vedla rozhovor s ředitelkou muzea Janou Horváthovou, reportáž z celodenních oslav Mezinárodního dne Romů 8.4. včetně vernisáže výstavy výtvarného díla Ceiji Stojky Žít! (www.moravskatelevize.cz/společnost/ mezinarodní-den-romu). 23. 4. ČT 1 (studio Ostrava) V pořadu Dobré ráno s ČT vysílána reportáž z 8. 4. z vernisáže výstavy Žít! malířky Ceiji Stojky, dále reportáž z přednášek a besed muzea o holocaustu Romů v rámci projektu Zmizelí Romové a Romové dnes. Ve studiu vystoupila ředitelka muzea Jana Horváthová a romistka Helena Sadílková ze semináře romistiky FF UK (bývalá pracovnice MRK). 30. 4. ČT (studio Brno) Rozhovor o výstavě Žít! rakouské romské malířky Ceiji Stojky do pořadu kultura.cz 20. 8. ČT1 Studio Brno, Regionální zpravodajství, rozhovor s ředitelkou muzea Janou Horváthovou o chystaném pietním aktu v Hodoníně u Kunštátu a budoucích plánech fungování vzdělávacího centra.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

23. 8. ČT1 Rozhovor s vedoucí kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity, Gabrielou Hrabaňovou, a pamětníci holocaustu Emílií Machálkovou na pietním aktu v Hodoníně u Kunštátu. 29. 8. ČT Pořad Týden v regionech, o Hodoníně u Kunštátu a místě protektorátního cikánského tábora, Památníku Žalov, rozhovor s historikem muzea Michalem Schusterem o historii tábora. 21. 10. Brněnská televize, (18.30, repríza 22.30, další reprízy 22. 10. v 6.30, 8.30 a 12.30) Reportáž o muzejním tanečním workshopu Jany Růžičkové ze dne 19. 10. 23. 10. ČT 24 Pořad Randez vous, rozhovor Michaely Marksové-Tominové s Janou Horváthovou o muzeu, živé vysílání. 22. 12. ČT 1 (studio Ostrava) V pořadu Babylon rozhovor s ředitelkou muzea Janou Horváthovou o ceně Gypsy Spirit a o nominaci muzea, těsně před vyhlášením vítěze. 22. 12. TV Nova Natáčení rozhovoru s Janou Horváthovou o Vánocích u Romů pro vysílání na www.tn.cz. TV Noe 20. 2. Rozhovor se sochařkou Boženou Přikrylovou, natáčení proběhlo ve výstavě Romská socha 2008. Cyklus dokumentů o MRK: Žít! Ceija Stojka Pondělí 15. 6. (13.45) Úterý 16. 6. (00.15) Úterý 16. 6. (09.20) Úterý 16. 6. (18.00) Čtvrtek 18. 6. (12.35) To jsou těžké vzpomínky Pondělí 15. 6. (13.45) Úterý 16. 6. (00.15) Úterý 16. 6. (09.20) Úterý 16. 6. (18.00) Čtvrtek 18. 6. (12.35) Čalo voďi / Sytá duše http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-06-22 Pondělí 22. 6. (13.35) Pondělí 22. 6. (23.50) http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-06-22 Úterý 23. 6. (09.45) http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-06-23 Úterý 23. 6. (17.30) http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-06-23 Čtvrtek 25. 6. (12.35)

WSNávštěvníci muzejní noci v MRK. Foto MRK — Lenka Grossmannová

Muzeum romské kultury http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-06-29 Pondělí 29. 6. (14.05) Pondělí 29. 6. (18.20) http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-06-29 Úterý 30. 6. (11.30) http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-06-30 Úterý 30. 6. (21.45) http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-06-30 Středa 1. 7. (09.45) Romská socha http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-07-06 Pondělí 6. 7. (13.50) Pondělí 6. 7. (18.20) http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-07-06 Úterý 7. 7. (17.15) http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-07-07 Úterý 7. 7. (21.45) http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-07-07 Středa 8. 7. (17.30) Činnost Muzea romské kultury v roce 2005 http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-07-13 Pondělí 13. 7. (15.05) http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-07-13 Pondělí 13. 7. (18.15) http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-07-13 Úterý 14. 7. (17.15) http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-07-14 Úterý 14. 7. (21.45) http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-07-14 Středa 15. 7. (17.30)

Činnost Muzea romské kultury v roce 2006 http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-07-20 Pondělí 20. 7. (18.05) http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-07-20 Úterý 21. 7. (17.20) http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-07-21 Úterý 21. 7. (21.45) http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-07-21 Středa 22. 7. (17.30) http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-07-22 Čtvrtek 23. 7. (15.40) Kde zní zpěv, mizí žal http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-07-28 Úterý 28. 7. (09.35) Úterý 28. 7. (18.15) http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-07-28 Středa 29. 7. (06.50) http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-07-29 Středa 29. 7. (19.15) http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-07-29 Čtvrtek 30. 7. (10.50) Řemesla našich předků http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-08-05 Středa 5. 8. (21.05) http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-08-05 Čtvrtek 6. 8. (08.55) http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-08-06 Pátek 7. 8. (06.15) http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-08-07 Pátek 7. 8. (12.05) http://www.tvnoe.cz/program-na-den.html?date=2009-08-07 Sobota 8. 8. (10.05)

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

9. Navštívili nás… / Konalo se u nás… (výběr) 7. 1.

Kulturní atašé, velvyslanectví USA, David Gainer a Helena Vágnerová, Office of Public Affairs, zhlédli všechny výstavy. 30. 1. Gabriela Hrabaňová, ředitelka Kanceláře Rady pro záležitosti romské komunity

Z KNIHY V. I. P. NÁVŠTEV

Z KNIHY V. I. P. NÁVŠTEV Opravdu nádherné muzeum. Přeji mnoho návštěvníků a mnoho lidí, kteří Vám přejí a kteří Vás mají rádi. Michael Kocáb

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

9. 2. Yngve Leonhardsen, novinář z norského měsíčníku Aftenposten Innsikt, rozhovor s ředitelkou muzea na téma situace Romů v ČR (k 10letému výročí postavení zdi v Matiční ulici v Ústí nad Labem), vyšlo pod názvem článku Truet kultur v norském časopise Nytid, 13.—19. 11. 2009, číslo 41 / 57. str. 19, 26—29 (viz kapitola I. / 8. Sebeprezentace a prezentace muzea v médiích, zahraniční periodika, str. 75) 13. 3. Jana Růžičková, Jana Dance Center, Ženeva 26. 3. Sean Dineen a Sean Stewart z Ottawy, Kanada, komise pro imigranty — na besedě s odbornými pracovníky muzea prodiskutovali zásadní body, zajímající komisi pro imigranty.

21. 4. Heinrich Blömeke, ředitel Goethe-Institut, Praha 29. 4. studenti romistiky — prohlídka muzea 29. 4. zasedání Společnosti odborníků a přátel Muzea romské kultury, zakladatele muzea. Při tomto zasedání se společnost přejmenovala na Společnost přátel MRK a rozhodla se darovat státní organizaci svůj poslední a zbývající majetek, konkrétně památník romských obětí holocaustu na hromadném hřbitově na Žalově v Hodoníně u Kunštátu a desku na obecním hřbitově v Černovicíc u Kunštátu.

SSean Dineen a Sean Steward z kanadské komise pro imigranty při diskuzi

SZasedání Společnosti odborníků a přátel Muzea romské kultury, zleva: Jana Horváthová, právní zástupkyně MRK JUDr. Jiřina Surynková, PhDr. Boris Titzl. Foto MRK — L. Grossmannová

Práce muzea na mě silně zapůsobila. Přeji muzeu mnoho úspěchů do budoucna a těším se na vzájemnou spolupráci mezi našimi organizacemi. Upřímně DG, kulturní atašé, David Gainer, 7. 1. 2009. (Překlad z angličtiny)

s odbornými pracovníky muzea. Foto MRK — L. Grossmannová

SMinistr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb si v doprovodu

ředitelky muzea prohlíží dosud nepřístupné části stálé expozice MRK. Foto MRK — L. Grossmannová

SKulturní atašé Velvyslanectví USA David Garnier ve stálé expozici.

Foto MRK — L. Grossmannová

4. 2.

30. 3. Správní rada Společenství Romů na Moravě, zasedací místnost muzea 31. 3. Ředitel odboru investic MKČR Ing. Miroslav Čížek, prohlédl si celé muzeum včetně výstav. 4. 4. Petr Schwarz, MBC, Psychologický ústav AV ČR, výzkum na téma Evropská unie, prohlédl si celé muzeum včetně výstav. 8. 4. Ceija Stojka, romská výtvarnice z Vídně, při příležitosti zahájení výstavy Žít! a autogramiády její knihy Žijeme ve skrytu (Argo 2008) 15. 4. spisovatelka Jarmila Hannah Čermáková, při příležitosti cesty do Brna na autorské čtení v Mahenově památníku

Z KNIHY V. I. P. NÁVŠTEV S Zasedání Společnosti odborníků a přátel Muzea romské kultury.

Ministr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb s doprovodem, prohlédl si celé muzeum včetně expozic a vyjádřil názor, že stálá expozice MRK je vůbec jednou z nejzajímavějších muzejních expozic, jaké kdy viděl.

Srdečné díky za umožnění prohlídky Vašeho krásného, prostorného a velmi vkusného muzea a všech jeho expozic. Jsem velmi dojata životodárnou tvořivostí a energií romského národa, která dokáže povznést duši nad veškerý smutek, léčit jej a rozdávat zdraví! Čermáková, monogram JH a znak srdce SMichael Kocáb v 6. sále stálé expozice. Foto MRK — L. Grossmannová

Foto MRK — L. Grossmannová

4. 5. Studenti University of Washington, Seattle — animace, přednáška Romové v Československu po roce 1950 10. 5. Martin Weiser, student Karlovy univerzity, fakulta sociálních věd, plánuje projekt zaměřený na rozšíření všeobecného povědomí o romském holocaustu v různých zemích.

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

R O M S K É

10. 5. Studenti oboru bohemistika FF UK (Pod vedením Mgr. A. Scheinostové), přednáška na téma Holocaust Romů v romské literatuře 13. 5. návštěva zástupce romské organizace Indigo z Děčína — Miroslava Grajcara a zástupců SPD AG Euroregion Elbe-Labe z Pirny (Německo), Christiana Bucka a Klause Fiedlera — domluva ohledně poskytnutí materiálů na výstavu v Děčíně a prohlídka muzea 19. 5. návštěva holandských účastníků semináře Eurocity, který organizovalo město Brno — přivítání ředitelkou muzea, prezentační film, prohlídka stálé expozice 20. 5. studenti z Romské střední školy sociální, ze všech detašovaných mimobrněnských center školy, (v Brně studenti studují na Střední odborné škole managementu a práva, s.r.o., Brno) prohlídka expozice a přechodných výstav, animace Příběh Romů.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

23. 5. Návštěva Charge d’Affaires, Jennes de Mol, z Nizozemí — prohlídka výstav a expozice, předběžná dohoda o budoucí spolupráci, zejména při příležitosti Dne lidských práv (10. 12.), možnost uspořádání společné výstavy, bude dále projednáno.

Z KNIHY V. I. P. NÁVŠTEV

B U L L E T I N

8. 6.

M U Z E A

R O M S K É

5. 6.

1 8 / 2 0 0 9

prezident České republiky Václav Klaus s manželkou Livií, hejtman Jihom*oravského kraje Michal Hašek s manželkou Veronikou, prohlídka muzea a beseda s romskou komunitou

Z KNIHY V. I. P. NÁVŠTEV

Děkuji mnohokrát za velmi zajímavou prohlídku muzea. A obzvláště jsem ocenil diskusi s Marií (Marie Palacká, lektorka; poznámka překladatele). Získal jsem tak mnohem hlubší pohled na tradice a kulturu Romů. Těším se na další spolupráci. Jennes de Mol, Velvyslanectví Nizozemského království v Praze (překlad z angličtiny) 4. 6.

K U L T U R Y

SPrezident ČR Václav Klaus se zdraví s ředitelkou muzea.

Foto MRK — L. Grossmannová

I. veřejná diskuse: Současná problematika romské komunity v Brně, společně uspořádaná brněnskými romskými a proromskými organizacemi (IQ Roma Servis, Drom, MRK) v přednáškovém sále muzea eurokomisař Vladimír Špidla s doprovodem, prohlídka všech výstav

Z KNIHY V. I. P. NÁVŠTEV Děkuji za práci, kterou jste vykonali. Bylo to pro mě velmi silné vidět vašima očima část naší společné historie. Vladimír Špidla, 5. 6. 2009

SStudenti Střední odborné školy managementu a práva ve stálé expozici.

Foto MRK — L. Grossmannová

SEurokomisař Vladimír Špidla při prohlídce muzea.

Foto MRK — L. Grossmannová

SPrezident ČR Václav Klaus mezi pracovníky muzea.

Foto MRK — L. Grossmannová

S Článek o návštěvě prezidenta ČR Václava Klause v Muzeu romské kultury,

Právo 9. 6. 2009.

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

SPrezident ČR Václav Klaus při prohlídce stálé expozice muzea.

Foto MRK — L. Grossmannová

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

19. 6. II. veřejná diskuse: Současná problematika romské komunity v Brně, uspořádaná brněnskými romskými a proromskými organizacemi (IQ Roma Servis, Drom, MRK) ve věci bydlení Romů, v přednáškovém sále muzea 19. 8. předseda ODS Mirek Topolánek, v doprovodu Milana Ščuky, předsedy představenstva a ředitele společnosti Cooptel, stavební a.s. Prohlédli si všechny výstavy v doprovodu ředitelky muzea, poseděli v kavárně muzea, M. Topolánek poskytl rozhovor šéfredaktorovi Romano Hangos.

Z KNIHY V. I. P. NÁVŠTEV Přeji romskému muzeu mnoho spokojených návštěvníků romských i neromských, přeji osvícenou vládu a neutuchající nadšení, bez kterého by to nešlo. Vážím si vaší práce na uchovávání romské historie, tradic a paměti. Děkuji Mirek Topolánek

SSPrezident ČR Václav Klaus a hejtman Jihom*oravského kraje Michal Hašek při prohlídce

stálé expozice muzea. Foto MRK — L. Grossmannová

SSBeseda se členy romských komunit a závěrečné rozloučení.

Foto MRK — L. Grossmannová

SXX Předseda ODS Mirek topolánek při prohlídce výstav muzea.

Foto MRK — L. Grossmannová

26. 8. Patrick Beurard-Valdoye, francouzský spisovatel zabývající se romským holocaustem. Prohlédl si výstavy a konzultoval téma tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu. 26.—28. 8. Ředitel polského Muzea Okregowego w Tarnowie Adam Bartosz a čtyři jeho kolegové, prohlídka muzea, diskuze o možné spolupráci 30. 8. správní rada Společenství Romů na Moravě, zasedací místnost muzea

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

Odborné stáže

3. 9. návštěva studentů Christine Hoons a Peter Watson za účelem rozhovoru s ředitelkou muzea. Christine Hoons pracuje v projektu Advocacy, momentálně na stáži ve Sdružení Dženo v Praze. 3. 9. Zuzana Jürgens, budoucí ředitelka Českého centra v Mnichově, zájem o spolupráci, prohlídka muzea 11. 9. akad. architekt a poradce ministra kultury František Formánek, Mgr. Václav Brožek, CSc., náměstek hejtmana Jihom*oravského kraje, prohlédli si společně celé muzeum, hovořili s ředitelkou o možnostech spolupráce Jihom*oravského kraje, MK ČR a muzea ve věci budoucího vzdělávacího centra v Hodoníně u Kunštátu. 17. 9. Školení zaměstnanců o.s. Romodrom (Praha) 22. 9. PhDr. Dana Kalinová, ředitelka Svět knihy, s.r.o. a Mgr. Jana Chalupová, propagace a PR Svět knihy, prohlédly si celé muzeum a projednaly možnost účasti muzea na knižním veletrhu Svět knihy v Praze v roce 2010. 14. 10. Správní rada Společenství Romů na Moravě, zasedací místnost 19.10. romista Mgr. Zbyněk Andrš a studenti II. ročníku bakalářského studia FF UK obor romistika. Prohlédli si detailně výstavu Svaz Cikánů-Romů (1969—1973) i s doprovodnou videoprojekcí, dále se zabývali vybranými tituly v knihovně (výběr dle Mgr. Z. Andrše, zaměřen na hudební kulturu). 12. 11. James I. Deutsch, program Curator Smithsonian Institution, prohlédl si muzeum a nabídl muzeu vzájemnou spolupráci.

Odbornou stáž zde vykonával student berlínské univerzity Jan Švimberský, který vydatně pomáhal s překlady z a do němčiny, s přípravou výstavy Romipen a s výstavou děl Ceiji Stojky — Žít! V knihovně byla na stáži odborná pracovníce Slovenskej národnej knižnice v Martině, Olga Tökölyová, díky níž je navázána spolupráce v oblasti výměny romisticky orientovaných článků z tisku, periodik a tiskovin.

S Stážista Jan Švimberský, student berlínské univerzity, s autory výstavy Žít!,

Annou Juránkovou a Petrem Mičkou. Foto MRK — L. Grossmannová

SOlga Tökölyová, knihovnice Slovenskej národnej knižnice, Martin.

Foto MRK — L. Grossmannová

T Pracovníci muzea se stážistou Janem Švimberským ve výstavě, na jejímž vzniku se podílel. Foto MRK — L. Grossmannová

Z KNIHY V. I. P. NÁVŠTEV Historii romské kultury je důležité sdílet a já se těším na práci s Muzeem romské kultury, která pomůže sdílet tuto historii v USA. James Deutsch (překlad z angličtiny) 12. 11. Rogier Fokke, nizozemský fotograf, autor portrétů Romů a Sintů

Studentské praxe

V průběhu celého roku nám v naší práci vydatně a zdarma pomáhalo celkem 26 praktikantů, zejména studenti Masarykovy univerzity v Brně a romští studenti Střední odborné školy managementu a práva, s.r.o., Vranovská 4, Brno.

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

S Studenti Střední odborné školy managementu a práva na odborné praxi v MRK.

Foto MRK — L. Grossmannová

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

10. Zúčastnili jsme se… (výběr)

22. 1. Jihom*oravský kraj, Brno — Setkání ředitelů škol s vyšším procentem romských žáků, u příležitosti Dne památky obětí holocaustu úvodní projevy (Odbor školství JMK, P. Fried, předseda Židovské obce Brno, ředitelé), vystoupení žáků škol Merhautova a dalších hostů (hudební a literární), prohlídka výtvarných prací žáků ZŠ a SŠ na téma holocaust. Odpoledne promítnutí filmu To jsou těžké vzpomínky, beseda s pamětníky (E. Machálková, B. Felixová). Ředitelům rozdány materiály o výchovně-vzdělávacích programech muzea, seminářích pro učitele. 27. 1. Slavnostní setkání v Senátu, Praha — Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, Jana Horváthová přednesla referát. 2. 3. Hotel Devín, Bratislava — setkání vzdělávací skupiny organizace The Task Force for International Cooperation on Holocaust Education, Remembrance, and Research a její podskupiny pro genocidu Romů 16. 3. Kino Světozor, Praha — v rámci festivalu Jeden svět slavnostní premiéra filmu Břetislava Rychlíka Černá srdce. 23. 3. Sál Břetislava Bakaly, Brno — v rámci festivalu Jeden svět premiéra filmu Zdeňka Tyce El paso, po skončení filmu beseda k tématu s Janou Horváthovou 25.—27. 3. Štátna vedecká knižnica v Košiciach — International Conference on Roma Culture and Education / Mezinárodní konference o romské kultuře a vzdělávání / Jana Horváthová referát Sbírka pohlednic Muzea romské kultury v knize Devleskere čhave, prezentace muzea 1. 5. řetezová demonstrace Dost! (Brno) — Akt solidarity obětem žhářského útoku ve Vítkově, kde byla popálena ani ne dvouletá romská dívenka Natálie Siváková, když do domu její rodiny vhodil neznámý pachatel zápalnou láhev, která následně zapálila celý dům. Malá Natálie byla ve spánku těžce poškozena plameny, 80 % její pokožky bylo popáleno. Na brněnské demonstraci se přímo podílelo muzeum, akci organizovala kurátorka fondů textilu a šperku Mgr. Margita Rácová, další pracovníci ve svém volném čase vyráběli na dvoře muzea transparenty pro demonstraci a osobně se akce zúčastnili. Vedoucí Oddělení vztahů s veřejností Ing. František Jemelka moderoval veřejná vystoupení řečníků demonstrace, která proběhla v centru města

2. 5.

14. 5.

15. 5.

27. 5.

Brna na náměstí Svobody. Akce se vedle muzea účastnilo také Společenství Romů na Moravě, středisko Drom, IQ Roma servis, o.s., připojily se Hnutí Duha či Amnesty International. Kromě jiných na demonstraci promluvil a akci podpořil brněnský režisér a herec Břetislav Rychlík (dále viz kapitola I. / 1.1.16. Fond videodokumentace, str. 120). Karlov — Celodenní lektorský program pro Centrum náhradní rodinné péče lektorský program proběhl na setkání pěstounských rodin v Karlově (Jeseníky). Dílny vedené lektorkou muzea Marií Palackou byly zaměřeny na poznání romské historie a kultury, romské hádanky, výtvarně-sportovní aktivity inspirované obrazy Rudolfa Dzurka, ředitelka muzea Jana Horváthová vedla besedu s dětmi o romské kultuře, osobnostech a o hledání vlastní identity. Jihom*oravský kraj, Brno — zasedání Rady pro národnostní menšiny Jihom*oravského kraje, pod vedením předsedy Viliama Záthureckého, v rámci představování aktivit jednotlivých národnostních menšin ředitelka prezentovala činnost Muzea romské kultury. Srbské muzeum v Budyšíně (Bautzen), Německo — vernisáž výstavy Modern aus Tradition / Ansichten zu den Kulturen der Roma / Zigeuner — Moderni z tradicie Widy na kultury Romow /Cyganow (Moderně z tradice / Pohledy na kulturu Romů / Cikánů), MRK zapůjčilo cca 100 sbírkových předmětů, úvodní slovo na vernisáži pronesla vedoucí Sbírkového oddělení Jana Poláková. Kulturní středisko Omega — Musilka, Brno — hudební festival Amari kereka — zapůjčení Prezentačních panelů MRK, dokumentace akce Hudební festival Amari kereka byl pořádán za spolupráce brněnských převážně romských škol, ZŠ a MŠ 28. října, ZŠ a MŠ Křenová 21 a ZŠ Merhautova. Na vystoupení účinkovaly i další partnerské organizace těchto škol, a to Drom, IQ Roma Servis, MRK a Mersi. Organizace se ujala ZŠ 28. října a velmi úspěšně celou akci zvládla. První část festivalu patřila hudebním skupinám a souboru Bongáči, který celou akci zahájil a svým vystoupením navodil příjemnou náladu, která vydržela až do závěru celého festivalu.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

28.—29. 5. Seminář Romská kultura jako součást kultury evropské Na realizaci 11. ročníku světového romského festivalu Khamoro 2009 v Domě národnostních menšin se podílela i ředitelka muzea Jana Horváthová. Vedle moderování semináře spolu se Zbyňkem Andršem si připravila přednášku Výtvarné umění Romů v prostoru bývalého Československa a představila činnost muzea promítnutím prezentačního filmu.

SHistorička Naděžda Demeter z Ruska při přednesu svého referátu, vlevo lingvista

Hristo Kyuchukov z Bulharska. Foto MRK — L. Grossmannová

SAmari kereka — hudební festival brněnských škol s vysokým podílem romských

dětí se konal v kulturním domě Musilka. MRK zde vystavovalo své Prezentační panely. Foto MRK — L. Grossmannová

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

SNedmedin Neziri, romský vědec-lingvista při přednesu svého referátu, v pozadí

Zbyněk Andrš, moderátor semináře. Foto MRK — L. Grossmannová

R O M S K É

2. 6. Ústav soudobých dějin jednání na úrovni ředitelů o vzájemné odborné spolupráci příprava podkladů pro smlouvu o spolupráci, (smlouva o spolupráci byla uzavřena v dalším roce, 16. 2. 2010) 18.—19. 6. Hrad Sovinec — Konference o orální historii Jana Poláková přednesla přednášku Metodologie a specifika výzkumu mezi Romy, Michal Schuster vystoupil s příspěvkem Prameny k dějinám Romů. 22. 6. Sdružení pěstounských rodin, Brno — O Stefan phenel, seminář romské matky se dvěma romskými dětmi v pěstounské péči — Petry Margity Gelbart na téma romská tradice, zvyky. 21.—25. 6. Oslo, Norsko — účast na konferenci organizace Task Force for International Cooperation on Holocaust Education, Remembrance and Research v Oslu, Norsko. Kromě jednání v romské podskupině jsme navštívili Holocaust centrum v Oslu. 27. 6. Konference Era Assets (o majetku obětí holocaustu), Praha, Kongresové centrum. Jana Horváthová přednesla referát s názvem Téma holocaust Romů v Muzeu romské kultury. 10. 9. Jihom*oravský kraj, Brno — setkání ředitelů škol Jihom*oravského kraje s vyšším procentem romských žáků, lektorka muzea M. Palacká provedla prezentaci seminářů pro učitele, kurzů romštiny a nových programů a animací muzea. 13.—16. 9. Dokumentační centrum německých Sintů a Romů v Heidelbergu, Německo navštívil historik Michal Schuster. 16.—17. 9. Pedagogická fakulta, MU, Brno — Konference o vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním se zúčastnily Mgr. Marie Palacká a Lucie Čechovská 19. 9. Romská pouť na Svatém kopečku u Olomouce MRK se prezentovalo stánkem s knihami vlastní produkce a rukodělnými výrobky romské provenience z muzejního obchodu. 24. 9. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Praha — konference Překonávání sociálního znevýhodnění ve vzdělávání za účasti ministryně M. Kopicové, Jana Horváthová přednesla referát Specifické metody doučování v Muzeu romské kultury. 24. 9. Ostrava — II. Národní kongres sociální pediatrie Romové mezi námi a děti závislých matek, Jana Poláková přednesla referát Romská společnost, rodina a dítě.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

13.—14. 11. FSS MU Brno — Československé město včera a dnes: každodennost — reprezentace — výzkum, akce se zúčastnila Jana Poláková. 19.—20. 11. Centrum orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích — Příběh je základ … a lidé příběhy potřebují … aneb Teoretické a praktické aspekty orální historie, Česká asociace orální historie, Jana Poláková přednesla referát Cigánský učitel (Miroslav Dědič a jeho osudy prostřednictvím vlastních vzpomínek, zápisů v kronikách, literatury a filmu). 1. 12. Předávání ceny Gypsy Spirit za rok 2009, ředitelka muzea byla v porotě pro udělení ceny Čin roku, MRK obdrželo cenu v kategorii Společnost / firma, akce probíhala v kostele sv. Anny („Pražská křižovatka“) na Zlaté / Liliové ulici v Praze.

S Václav Havel při zahájení ceremoniálu předávání cen Gypsy Spirit. Foto MRK — J. Horváthová

SPohled do centra kulturního a duchovního života, tzv. Pražské křižovatky, kde se

1. 12. 2009 uskutečnilo první slavnostní předávání cen Gypsy Spirit. Foto MRK — J. Horváthová

SZleva: Tomáš Halík, Magda Vášáryová, Václav Havel, Miroslav Vlk.

B U L L E T I N

Přehled veřejné činnosti muzea

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

Foto MRK — J. Horváthová

SCenu pro Muzeum romské kultury přebírá z rukou Andrzeje Mirgy Karel Holomek. Foto MRK — J. Horváthová

SS Cena Gypsy Spirit za rok 2009 pro Muzeum romské

kultury. Foto MRK — L. Grossmannová

R O M S K É

8. 12. Nová radnice, Brno — tisková konference za účasti primátora města Brna Romana Onderky, ministra kultury ČR Václava Ridelbaucha a ředitelky MRK Jany Horváthové k chystanému převodu budovy Muzea romské kultury do vlastnictví státu

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

10. 12. Divadlo Reduta, Brno — Koncert menšin: Žijeme v jednom městě: Koncert menšin. V divadle Reduta proběhl pořad, na kterém se představili příslušníci národnostních menšin žijících v Brně. Za romskou menšinu a zároveň jako zástupce MRK vystoupil taneční soubor Čercheňa.

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

1.1. Činnost Sbírkového oddělení Jana Poláková

města Brna Roman Onderka, ředitelka MRK Jana Horváthová. Foto MRK — L. Matějková

SZleva: Roman Onderka, Jana Horváthová. Foto MRK — L. Matějková

1 8 / 2 0 0 9

II. Zprávy z jednotlivých pracovišť

1. Sbírkové oddělení

S Tisková konference, 8. 12., zleva: ministr kultury Václav Ridelbauch, primátor

K U L T U R Y

V roce 2009 přibylo do sbírkových fondů muzea 780 přírůstkových čísel, která představují celkem přibližně 4500 kusů sbírkových předmětů. V nesbírkové kolekci kopií archivního materiálu přibylo celkem 120 předmětů. Sbírkové oddělení zahrnuje celkem 13 sbírkových fondů, o které pečuje 7 odborných pracovníků. Jejich pestrá činnost zahrnuje mimo jiné výzkum a dokumentaci romské kultury a historie. V letošním roce se uskutečnily dvě cesty na Slovensko zaměřené na hudbu, řemesla a výtvarné umění. Přínosná především po stránce sbírkotvorné byla cesta průvodkyně muzea, Reghiny Maruntelu, na řemeslný trh v Negreni na severozápadní hranici Rumunska s Maďarskem. Také v rámci naší republiky se uskutečnilo několik výzkumných cest (podrobněji viz kapitola II. / 1.2. Terénní výzkumy, str. 121—123). Další významnou částí pracovní náplně oddělení je příprava autorských i vypůjčených výstav. V únoru zorganizovala nová kurátorka fondu fotodokumentace Lenka Grossmannová výstavu fotografií (Romipen) pořízených v rámci soutěže vyhlášené Českým rozhlasem. Mezinárodní den Romů oslavilo muzeum zahájením výstavy výtvarných prací významné rakouské Romky Ceiji Stojky s názvem Žít! za účasti autorky. Od června do října si mohli návštěvníci muzea prohlédnout výtvarné práce romských dětí z 1. základní školy v Jarovnicích, které vznikly pod vedením učitele výtvarné výchovy Jána Sajka. Kurátorky Marie Palacká a Jana Poláková zařadily do výstavy kresby, velkoplošné malby i malby na desky vyřazených školních lavic. Fond písemného materiálu doprovázený fotografiemi a audiovizuálním dokumentem představili od října tohoto roku historici Michal Schuster a Milada Závodská prostřednictvím výstavy „Svaz Cikánů-Romů (1969—1973). Z historie první romské organizace v českých zemích“. V listopadu byla uvedena pod názvem Paramisa výstava portrétů Romů a Sintů

předního nizozemského fotografa Rogiera Fokkeho, na které se finančně spolupodílelo také Velvyslanectví Nizozemského království. Vernisáže se zúčastnil osobně i sám autor. Značnou část pracovní náplně Sbírkového oddělení představuje evidence a třídění získaných i již vlastněných sbírkových předmětů. V roce 2009 bylo v prvním stupni evidence zapsáno celkem 780 přírůstkových čísel, což představuje přibližně 4500 kusů sbírkových předmětů. Nejpočetnějším fondem je fond písemného materiálu s více než 130 novými přírůstkovými čísly. Převážná část sbírkových předmětů byla získána vlastním sběrem a prací v terénu. Stále větší procento předmětů nelze však získat jiným způsobem než zakoupením. Důvodem by mohla být i celosvětová finanční krize, která citelně dolehla hlavně na nejnižší sociální vrstvy obyvatelstva. Mnoho našich romských respondentů, kteří by za běžných okolností byli ochotni poskytovat rozhovory a předměty za minimální částky, spatřovalo ve zpoplatnění nahrávání a prodeji alespoň malou možnost přivýdělku. Několik kusů do sbírky jsme získali také prostřednictvím darů. Velmi zajímavé přírůstky zaznamenaly letos fondy písemného materiálu a řemesel (více viz kapitoly příslušných fondů). Na všech úsecích oddělení probíhalo v tomto roce elektronické zpracování sbírek v I. i II. stupni evidence. V roce 2009 proběhly z důvodu předání fondů novým pracovníkům kompletní inventury ve fondu textilu, šperku, interiéru romského obydlí a ohlasů romské kultury v kultuře majoritní. Ve všech depozitářích se dařilo udržovat relativní vlhkost i teplotu v menších výkyvech než v minulých letech. Větší teplotní výkyvy zaznamenal pouze depozitář výtvarného umění C6. Zavedení klimatizací do depozitáře textilu B3 a fotodokumentace B7 přinesly snížení teplotních výkyvů v těchto prostorech a ukázaly se jako správný krok ke zkvalitnění péče o sbírkové fondy. Dalším krokem k zlepšení ochrany sbírkových předmětů, a to prezentovaných v rámci přechodných výstav ve výstavních prostorách s označením C5, bylo nainstalování trvalých fólií do oken zabraňujících průniku UV záření. V letošním roce byla další část sbírek muzea přihlášena do centrální evidence sbírek MK ČR, podle zákona č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy. Data z jednotlivých fondů v počtu 7259 čísel byla souhrnně převedena do programu CESik a zaslána na MK ČR v řádném termínu.

Zprávy z jednotlivých pracovišť

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

1.1.1.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Fond dokumentace tradičních romských řemesel, profesí a zaměstnání Jana Poláková

SDepozitář C6 — sbírka výtvarného umění, malby. Foto MRK — L. Grossmannová

SDepozitář B5 — sbírka výtvarného umění, dřevořezby. Foto MRK — L. Grossmannová

SDepozitář B2 — sbírka řemesel, výrobky ze dřeva.. Foto MRK — L. Grossmannová

SDepozitář B5 — písemný materiál. Foto MRK — L. Grossmannová

Za rok 2009 bylo zaevidováno 88 přírůstkových čísel, pod kterými je zapsáno 93 kusů sbírkových předmětů. Největší počet sbírek byl v letošním roce získán opět z Rumunska, díky osobnímu nasazení průvodkyně muzea Reghiny Maruntelu, pocházející z rumunských kalderašských Romů. Z trhu v Negreni na SKurátorka fondu Jana Poláková. severozápadních hranicích RuFoto MRK — L. Grossmannová munska s Maďarskem přivezla společně s příznivcem muzea Američanem Allanem (Pomem) Collinsem množství předmětů vyrobených rumunskými Romy — soubor dřevěného nádobí z lipového a akátového dřeva a soubor kovářských výrobků, mezi nimiž vynikají ručně vyrobené nůžky a nůž. Doklady o výrobě šperků byly rozšířeny o několik různorodých kusů — náhrdelníků, náramků, prstenů a náušnic. Prsten zdobený filigrány a žlutohnědým kamenem dokonce poměrně atypicky vyrobila žena. Mnozí výrobci se v dnešní době nemohou zaměřovat na jediné řemeslo, což dokládají lité zvony a rolničky, celokožená uzda zdobená červenými třásněmi a rolničkami (viz foto dole) a bič získaný od stejného výrobce. Utěšeně se rozrůstá počet ručně vyrobených sít. Nejnovější přírůstky jsou vyrobeny ze smrkového dřeva s drátěným S Depozitář B3 — sbírka textilu, šperků a ohlasů. Foto MRK — L. Grossmannová

Během roku byla uskutečněna dvě řádná zasedání nákupní komise v novém složení (viz kapitola II. / 1.4. Poradní sbor ředitele pro sbírkotvornou činnost (nákupní komise)), str. 126. Pracovníci Sbírkového oddělení poskytují konzultace a informace badatelům z řad studentů i veřejnosti. V letošním roce navštívilo jednotlivé pracovníky oddělení celkem 46 badatelů, kteří zde uskutečnili 81 badatelských návštěv.

S Depozitář B5 — sbírka výtvarného umění, sádrové a hliněné plastiky.

Foto MRK — L. Grossmannová

SDepozitář B5 — sbírka řemesel, výrobky z kovu. Foto MRK — L. Grossmannová

Zprávy z jednotlivých pracovišť

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

XCelokožená uzda zdobená třásněmi a rolničkami, Negreni (Rumunsko).

Foto MRK — M. Chlup

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

B U L L E T I N

1.1.2.

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Fond výtvarného umění Petr Mička

SHousle s přídavnou trubkou, Negreni (Rumunsko). Foto MRK — M. Chlup

S Souprava na kávu, měděný tácek s pohárky, výrobek rumunských Romů Kalderašů. Foto MRK — M. Chlup

výpletem. Hudební nástroje se díky nákupu na rumunském trhu rozšířily o housle, na nichž je připevněna plechová trubka, umožňující hlasitější a břesknější přenos zvuku, rumunsky zvané vioara cu goarnarná (viz foto vlevo nahoře). Značnou část získaných sbírek tvoří v letošním roce výrobky východoslovenských korytářů. U rodiny Kanalošových z Podhorodi (okres Sobrance) jsme v rámci květnového výzkumu pořídili hodnotné záznamy dokládající výrobu koryta. Od výrobce Petra Kanaloše jsme si odvezli dvě hotová topolová koryta a jedno koryto nedokončené pro dokumentaci výrobního postupu. Pracovní nářadí a náčiní se podařilo doplnit tvarovanou čtvercovou deskou, kterou si korytáři zavěšují pomocí koženého popruhu na krk, čímž si chrání při zarovnávání výrobků hrudník (viz foto vlevo dole). Další soubor korytářských výrobků byl získán při listopadové výzkumné cestě na Slovensko od Ondreje Režného z Horních Zelenic u Trnavy. Tento výrobce pochází rovněž z rodu Kanalošů, příjmení převzal od manželky. Celý rod pochází z Rumunska a podle vzpomínek jednotlivců se na Sloven-

sko dostal v průběhu první poloviny 20. století. Jejich rodným jazykem je rumunština. Ačkoliv se Kanalošovi z Podhorodi hlásí k romskému původu, Ondrej Režný se považuje za Rumuna. V průběhu návštěvy jsme u něj zdokumentovali výrobu ozdobného dřevěného křížku a zakoupili ručně vyráběné mísy, tzv. vahany, a strojově vyráběné drobné nádobí. Manželka pana Režného je sice Slovenka, přesto se naučila vyrábět dřevěné předměty a převzala tak rodové řemeslo manžela. Obě rodiny chovaly do nedávné doby husy, z jejichž peří vázaly tzv. mašlovačky, které prodávaly spolu s dalšími domácími potřebami. Výrobu jsme zaznamenali na kameru a samotný produkt pořídili do sbírek. V roce 2009 přibylo do sbírek několik samostatně získaných dokladů k tradiční romské rukodělné výrobě z mědi, např. konvička na třech nožkách, představující typ nádobí užívaný především v kočovných vozech (viz foto vpravo nahoře). Podmínky k uložení sbírek u jmenovaného fondu jsou vyhovující a odpovídají platným předpisům.

V průběhu roku 2009 bylo do fondu výtvarného umění zapsáno 90 přírůstkových čísel, která zahrnují 161 kusů sbírkových předmětů. Sbírka byla rozšířena především o nová díla ve fondu již zastoupených výtvarníků. Jedná se například o plastiku z pálené hlíny neviSKurátor fondu výtvarného umění domé romské sochařky Boženy a fond audiodokumentace Petr Mička. Přikrylové s názvem Hřiště Foto MRK — L. Grossmannová (2007), výšivku Markéty Šestákové (Žena s dětmi) nebo dva menší obrázky naivisty Rudolfa Dzurka, který tvoří svá díla z barevné skleněné drtě. Od insitního malíře Jozefa Harvana z Českého Těšína byly zakoupeny čtyři obrázky (tempera na papíře) (viz foto dole). Šesti olejomalbami na plátně se podařilo také rozšířit soubor obrazů v loňském roce zesnulého malíře Julia Lakatoše (viz foto vpravo nahoře). Tvorba mladších autorů je ve sbírkách MRK zastoupena zatím jen sporadicky, letos byl zakoupen obraz akademické malířky Ladislavy Gažiové — Srebrenica (2007, sprej na plátně) (viz foto vpravo dole), od výtvarníka Martina Kaleji-Januva ze slovenských Jarovnic pak kresby (portréty) na papíře a dřevořezba Těhotná.

SJulius Lakatoš: Zima, olej na plátně, 1998. Foto MRK — M. Chlup

SLadislava Gažiová: Srebrenica, sprej na plátně, 2007. Foto MRK — L. Grossmannová

SMěděná konvička na třech nožkách, západní Evropa. Foto MRK — M. Chlup WKorytář Peter Kanaloš při práci na korytu, Podhoroď, 2009.

Foto MRK — L. Grossmannová

SJozef Harvan: Romská svatba, tempera na papíře, 2008.

Foto MRK — M. Chlup

Sbírku děl neromských autorů rozšířil darovaný soubor pěti maleb a dvou kreseb (menších formátů) akademické malířky Míly Doleželové, za což patří náš velký dík zejména dárcům Martině Vránové z Prahy a také in memoriam Olze a Miroslavovi Novotným, jejichž poslední vůli tímto darem paní Vránová plnila. Za pozornost stojí i 48 kreseb s romskou a nábožen-

Zprávy z jednotlivých pracovišť

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

B U L L E T I N

1.1.3.

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Zprávy z jednotlivých pracovišť

M U Z E A

Fond dokumentace vybavení romského interiéru Margita Rácová

SOdlévání sošky ze slitiny olova a cínu, listopad 2009.

Foto MRK — L. Grossmannová

SJulius Horn: Cikánka, olej na plátně, první polovina 20. století.

Foto MRK — M. Chlup

SRozhovor s Martinem Kalejou-Januvem v Jarovnicích, květen 2009.

100

Foto MRK — L. Grossmannová

skou tematikou Magdaleny Konečné, z nichž zaujme především soubor návrhů na nerealizovaný Romský oltář, tvořený 21 kusy v obdélníku na sebe navazujících kreseb tužkou a pastelem. Do fondu byl zakoupen i obraz neromského umělce Julia Horna s ohlasovým námětem — Cikánka (viz foto vlevo nahoře). V rámci dokumentace fondu výtvarného umění se podařilo natočit rozhovory s učitelem výtvarné výchovy 1. ZŠ v Jarovnicích Jánem Sajkem (od něhož byly zakoupeny i tři kresby s romskou tematikou) a s pedagogickým romským asistentem téže školy a výtvarníkem Martinem KalejouJanuvem“ (viz foto vlevo dole). U košického insitního sochaře Ondreje Gadžora jsme zaznamenali celý postup přípravy a výroby odlévání sošky ze slitiny cínu a olova (viz foto nahoře). Fond výtvarného umění se v letošním roce představil veřejnosti třemi výstavami. Z předchozího roku přešla do roku 2009 výstava soch romských výtvarníků Romská socha 2008 (do 22. 3. 2009). V termínu 9. 4.—13. 9. se konala výstava rakouské romské malířky Ceiji Stojky Ž í t!, od 12. 6. do 18. 10. se pak uskutečnila výstava prací jarovnických dětí Každý máme jinou barvu. Část prezentovaných prací (11 maleb na školních lavicích a soubor kreseb na papíru) se po ukončení výstavy stala součástí podsbírky dětské tvorby fondu výtvarného umění. V rámci přednáškového cyklu Kdo jsou Romové? zazněla přednáška historičky umění PhDr. Jitky Sedlářové Romové ve výtvarném umění.

Fond dokumentace vybavení romského interiéru se v roce 2009 nerozšířil o žádny sbírkový předmět. Zato však probíhala fotodokumentace specifického vybavení romských interiérů. Ve fondu byla během roku 2009 provedena kompletní inventarizace spolu s vytvořením nového systému uložení SKurátorka fondu Margita Rácová. jednotlivých kusů sbírkových Foto MRK — L. Grossmannová předmětů. Inventarizace fondu obnášela kontrolu stavu předmětů, na základě které se zjistily nedostatky a u některých sbírkových předmětů například opotřebovanost i poškození. Mezi takové předměty patří i zrezivělá konvice na petrolej a další sbírkové předměty, u nichž byla jako navržené opatření zvolena konzervace. Zjištěné nedostatky byly zapsány v protokolu o inventarizaci sbírkového fondu Muzea romské kultury. V současné době je fond systematicky a přehledně rozložen a uložen podle charakteru sbírkových předmětů. Pro kurátorku fondu to znamená výhodnou a snadnější manipulaci při odborné muzejní práci. Kromě evidence v I. stupni byla část sbírky zaevidována již i ve II. stupni evidence v programu Demus katalog.

SInteriér domu — ložnice — výtvarníka Julia Lakatoše a jeho rodiny, Selice,

Slovensko. Foto MRK — L. Grossmannová

SExteriér bývalého víceprostorového domu z pálených cihel legendárního

horňáckého primáše Jožky Kubíka (1907—1978) (v současnosti využívaného jako chalupa), Hrubá Vrbka. Foto MRK — L. Grossmannová

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

S Interiér bývalého domu Jožky Kubíka, Hrubá Vrbka.

Foto MRK — L. Grossmannová

101

R O M S K É

Fond dokumentace vybavení romského interiéru je uložen v depozitáři Muzea romské kultury v prostoru označeném jako B2. Zde je monitorována celková vlhkost, světlost a teplota. Podmínky k uložení sbírek fondu jsou nyní vyhovující a odpovídají platným předpisům.

1.1.4.

Fond textilu Margita Rácová

V roce 2009 bylo do fondu textilu získáno 22 nových přírůstků, které představují stejný počet kusů sbírkových předmětů. Začátkem roku jsme do fondu získali od naší rumunské romské průvodkyně paní Reghiny Maruntelu halenky, které tradičně nosívaly kalderašské ženy i dívky a dosud některé stále nosí. Jsou raglánového střihu s vrapováním u výstřihu a rukávů a typickým materiálem je plátno. Tato část oděvu je zdobena geometrickou propracovanou výšivkou na přední části a na rukávech, které jsou ještě doplněny o háčkovaný ozdobný lem — krajku (viz foto dole). Z rumunských mužských oděvů přibyl pánský široký pásek, kožený přeplétaný barevnou umělou kůží se dvěma kovovými

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Zprávy z jednotlivých pracovišť

M U Z E A

přezkami, také od naší dobré Reghiny Maruntelu (viz foto na str. 103 vlevo nahoře). Od paní Dany Teinitzer-Šarköziové jsme zakoupili do fondu dva kašmírové šátky s květinovou bordurou, které nosívaly ženy na hlavách, a to specificky uvázané vzadu v týlu, nebo pod bradou. Šátky pocházejí z 60. let 20. století (viz foto na str. 103 vlevo dole). Fond byl rozšířen o mnoho dalších tradičních oděvů hlavně sukně a zástěry. Tradiční oděvy jsou všechny velmi zajímavé a jejich získání umožnilo kompletaci například ženského oděvu ze skupiny Kalderašů z Rumunska. Sukně jsou charakteristické tím, že jsou skládané do pevného pasu na zavázání, tvoří je zadní a přední část, tzn. že se jedná o dvouzástěrový typ sukně. Přední SPánský pásek s dvěma přezkami, Rumunsko. Foto MRK — L. Grossmannová

SPánský klobouk nošený Romy z Rumunska. Foto MRK — M. Chlup

část sukně pak někdy bývá doplněna o našité kapsy. Sukně jsou zhotoveny tradičně z vlny, později již častěji z polyesteru. Na sukních jsou obvykle motivy květů nebo jsou protkávány zlatými a stříbrnými nitěmi z lurexu. K sukním a halenkám nesměly chybět kašmírové šátky přes ramena, s třásněmi či bez třásní, opět s oblíbenými motivy nejrůznějších květů. Mužský oděv byl doplněn o čtyři stylizované krojové vesty (viz foto str. 104) a jednu krojovou bílou vyšívanou košili. Vesty a košile nosil primáš Ivan Gašpar Hrisko, syn legendárního cimbalisty Jána Gašpara Hriska, původem ze slovenské Očové, který působil 26 let v uměleckém souboru BROLN SZástěra k tradičnímu oděvu romské ženy ze skupiny kalderašských Romů,

Rumunsko. Foto MRK — L. Grossmannová

SŠátek na hlavu, Brno. Foto MRK — L. Grossmannová

102

SHalenka raglánového střihu, ženský oděv rumunských Romů.

Foto MRK — L. Grossmannová

SZástěra — součást tradičního oděvu romských žen z Rumunska.

Foto MRK — M. Chlup

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

SIvan Gašpar Hrisko s kapelou, 1998 vernisáž výstavy MRK E luma romane

jakhenca — Svět očima Romů, Velvyslanectví ČR, Vídeň, ze soukromého archivu Ivana Gašpara Hriska. Foto J. Horváthová

103

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

(Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů) jako koncertní mistr. Ivan Gašpar Hrisko jako primáš vlastní cimbálové kapely v tomto oděvu hrával koncerty v mnoha evropských zemí. Jako mladík začínal v 70. letech 20. století v otcově kapele Hriskovo trio, později založil vlastní muziku pod názvem Cimbálová kapela Ivana Gašpara Hriska (viz foto str. 103 vpravo dole). V říjnu tohoto roku se Reghina Maruntelu společně se svým přítelem Allanem (Pomem) Collinsem zúčastnili výzkumné cesty do Negreni v Rumunsku, kde se každoročně koná trh romských řemesel a různých výrobků. Zakoupili zde kromě řemeslných výrobků také přírůstky do fondu textilu, jedná se o dva ručně tkané pestrobarevné koberce s třásněmi, z nichž jeden je cca 30 let starý (viz foto níže). Zakoupili zde rovněž pánský klobouk, bez něhož se rumunský romský muž jen stěží obejde. Ve fondu textilu byla po nástupu nové kurátorky do funkce provedena kompletní inventarizace fondu, přitom došlo k uložení sbírkových předmětů do netkaných textilií s ochrannou funkcí. Podstatná část sbírky byla zaevidována ve II. stupni evidence v programu Demus katalog. Fond je uložen v depozitáři B3. Podmínky k uložení sbírek fondu jsou vyhovující a odpovídají platným předpisům.

B U L L E T I N

1.1.5.

M U Z E A

R O M S K É

Margita Rácová

Fond šperku byl v roce 2009 rozšířen o 7 přírůstků, které představují stejný počet kusů sbírkových předmětů. Vzácností je honosný předmět — zlatý dudlík, který jsme získali koupí ze zastavárny v Brně, kde své zlato zastavují místní olašští Romové. Dudlík zřejmě dostali rodiče dítěte, nebo si ho sami dali vyrobit jako šperk pro dítě ke křtu (viz foto níže). Do sbírky jsme získali darem od Reghiny Maruntelu tři šperky, které řadíme do podS Prsten panský pečetní bižuterie. Foto MRK — L. Grossmannová

S Zlatý dudlík věnovaný dítěti při příležitosti křtin. Foto MRK — M. Chlup

fondu bižuterie. Jde o dámské náušnice a dva pánské prsteny (viz foto vlevo dole a vpravo nahoře). Sama tyto šperky dostala darem od Romů z Rumunska, kteří začátkem srpna 2009 tábořili v Husinci u Prahy (viz Pod lupou, str. 122). Jde o kočující rumunské Romy, pocházející s Vilcea v Rumunsku (stanující zde v souvislost s medializovaným úrazem mladého Roma, který nakonec svým zraněním v pražské nemocnici podlehl). Šperky jsou napodobeniny zlatých šperků, tito Romové je sami vyrábějí a obchodují s nimi. Po nástupu nové kurátorky do fondu byla provedena kompletní inventarizace fondu, došlo k přeuložení podfondu bižuterie nacházejícího se v depozitáři B3 (viz foto níže). Kromě evidence v I. stupni byla část sbírky zaevidována ve II. stupni evidence v programu Demus katalog. Podmínky k uložení sbírek fondu jsou vyhovující a odpovídají platným předpisům.

S Náušnice bižuterie. Foto MRK — L. Grossmannová

S Uložení sbírkových předmětů z fondu šperk v depozitáři B3. Foto MRK — M. Chlup

Foto MRK — L. Grossmannová

104

Foto MRK — L. Grossmannová

SKoberec ručně tkaný, Negreni (Rumunsko).

Foto MRK — L. Grossmannová

1 8 / 2 0 0 9

Fond šperku

SStylizovaná krojová vesta, nosil Ivan Gašpar Hrisko.

K U L T U R Y

Zprávy z jednotlivých pracovišť

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

105

R O M S K É

K U L T U R Y

1.1.6.

1 8 / 2 0 0 9

Fond dokumentace typů romských obydlí Lenka Grossmanová

K 31. 12. 2008 ukončila svůj pracovní poměr v MRK dosavadní kurátorka fondu Simona Šreková, DiS. Na její místo nastoupila 5. 1. 2009 MgA. Lenka Grossmannová. Fond obydlí byl v roce 2009 rozšířen o jedno přírůstkové číslo — model kočovného vozu vyrobený Ignácem Zímou z Brna. Obrazová dokumentace typů obydlí spadá pod fond fotografie. Zajímavým přírůstkem je jistě fotografie poskytnutá ze sbírek městského muzea v brit- SKurátorka fondu Lenka Grossmannová ském Bristolu (Bristol Museum, Foto MRK — A. Juránková Gallery and Archive). Jedná se o obytný bohatě řezbou dekorovaný vůz zřejmě z konce 19. století. Podle dostupných informací byl používán rodinou Duntonů, působící v oblasti Gloucesteru ve 20. a 30. letech 20. století (viz foto vlevo). Dále je třeba zmínit soubor fotografií s tematikou romské osady a s tím spojeného obydlí z moravsko-slovenského pomezí z 30. let 20. století. Soubor obsahuje 10 dobových fotografií, na nichž je mimo jiné zřetelně vidět obydlí Romů. Domy jsou podle obrázku v dobrém stavu. Zachycují pro nás důležité znaky z hmotného kulturního dědictví usazených Romů (viz foto str. 116).

SVůz ze sbírek muzea v Bristolu (VB), Museum, Gallery and Archive. Foto D. Emeney XNejvětší slovenská romská osada u obce Jarovnice, květen 2009.

106

Foto MRK — L. Grossmannová

B U L L E T I N

1.1.7.

M U Z E A

R O M S K É

Fond plakátu a pozvánek

XLeták k výstavě Cigáni východného Slovenska kedysi, dnes a zajtra, Košice, 1962.

1 8 / 2 0 0 9

kedysi, dnes a zajtra (viz foto vlevo dole). Autorkou této výstavy byla etnoložka a romistka, naše dnes už externí kolegyně, PhDr. Eva Davidová. Výstava se uskutečnila v Košicích v Domě Košického vládního programu od února do března roku 1962. Sbírkové předměty zahrnuté ve fondu jsou uloženy v depozitáři B5. Klimatizační podmínky ve jmenovaných prostorách jsou vyhovující a odpovídají platným předpisům.

Ján Šariský

Fond plakátu a pozvánek byl v roce 2009 rozšířen o 81 přírůstků, což přestavuje 148 kusů sbírkových předmětů. Tento fond je rozšiřován především o plakáty a další propagační materiály vztahující se ke kulturním akcím (např. festivaly, konference, besedy a semináře, koncerty). Do sbírkového fondu plakátů a pozvánek byly získány zajímavé přírůstky z vlastní produkce muzea, např. plakát k výstavě Svaz Cikánů-Romů 1969—1973. Z historie první romské organizace v českých zemích, graficky vydařený je také plakát k naší původní výstavě Žít! výtvarných děl rakouské romské insitní malířky a spisovatelky Ceiji Stojky. Dětství byla nucena strávit v několika koncentračních táborech. Toto hrůzné období lidských dějin je stěžejním tématem její výtvarné tvorby i knih. Dále byly do fondu plakátu a pozvánek získány plakáty ze soutěže Česko-slovenská SuperStar 2009 (viz foto vpravo nahoře) s portréty romských populárních finalistů soutěže Jana Bendiga, Moniky Bagárové a Nikolety Balogové. Podařilo se získat leták od Ing. V. Turčína z historicko-etnografické výstavy Cigáni východného Slovenska

K U L T U R Y

XPlakát ze soutěže Česko-slovenská SuperStar — finalistka Monika Bagárová z Brna

Zprávy z jednotlivých pracovišť

M U Z E A

SKurátor fondu Ján Šariský.

Foto MRK — L. Grossmannová

1.1.8.

Fond ohlasů kultury Romů v kultuře majoritní Margita Rácová

Za rok 2009 přibylo do fondu 13 přírůstkových čísel, což představuje celkem 13 kusů sbírkových předmětů. Nejcennějším přírůstkem je jistě asi třiceticentimetrová terakotová plastika turecké Romky, z manufakturní keramické dílny J. Maresche z Ústí nad Labem, jejíž vznik se datuje do doby 1890—1920 (viz foto vpravo). Kromě toho přibyly do fondu jako každoročně propagační materiály z obchodních sítí působících v České republice, které ve svých letácích nabízí spotřebitelům „ohlasové“ masné výrobky, jako např. cikánskou lahůdku nebo cikánsky šál. Do fondu přibyl i letáček restaurace Gitanes sídlíci na Malé Straně v Praze. Její interiér a výzdoba jsou ovlivněny přitažlivostí cikánského prvku, který je lákadlem zejména pro zahraniční turisty. Získali jsme také notový záznam zpěvu pro mužské hlasy opery Dalibor Zdeňka Fibicha, jejíž nedílnou součástí ja part nazvaný Cikáni. Dále jsme získali Národný spevníček, jehož součástí je slovenská píseň z šarišské oblasti Umarla cigánka. Hledáním ve skvostech našich muzeí, konkrétně v Muzeu ve Frenštátě pod Radhoštěm, kterému tímto patří náš velký dík, se podařilo objevit krásný střelecký terč z roku 1839 s postavou romského

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

XTerakotová plastika turecké Romky.

Foto MRK — L. Grossmannová

107

R O M S K É

XFotografie terče Střeleckého spolku ve Frenštátě pod Radhoštěm (zal. 1835), který je součástí stálé expozice ve frenštátském muzeu, malba na dřevě, 140 × 90 cm, Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm. Foto R. Jarnot, 2007, původ: sbírka Muzea Novojičínska, p.o. — fond Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm

K U L T U R Y

1.1.9.

1 8 / 2 0 0 9

108

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Fond písemného materiálu Michal Schuster

Fond písemného materiálu, který je tvořen především originálními dokumenty vztahujícími se k dějinám i současnosti Romů na našem území i mimo ně, se v roce 2009 rozrostl o 137 přírůstků, což činí celkem asi 300 kusů listin a předmětů. Jedná se především o dokumenty mapující historii a současnost Romů u nás i v zahraničí (osobní doklady, korespondence, písemnosti z konferencí, seminářů, dokumenty z činnosti nejrůznějších

S Foto členské legitimace Československé obce legionářské na jméno Tomáš Olah. SKurátor fondu Michal Schuster.

Foto MRK — M. Rácová.

SSkeny dokumentů od Antonína Lagryna ze skupiny Sintů

romských spolků, politických organizací, významných romských osobností, materiály vztahující se k odškodnění romských obětí holocaustu aj.). Velká část nových přírůstků vzešla z konferencí, seminářů, romských organizací, spolků a od významných romských osobností. Zajímavými a z historického hlediska velmi důležitými přírůstky byly nejrůznější osobní doklady a dokumenty. K nejzajímavějším patří skeny osobních dokumentů z období první poloviny 20. století, jež muzeum získalo v podobě naskenovaných originálů. Jde o dokumenty od Antonína Lagryna (viz foto str. 108 vpravo dole) a dokumenty získané naší kolegyní Margitou Rácovou ze slovenské obce Komjatice (okres Nové Zámky, viz foto vlevo a vpravo nahoře). Velmi vzácné a raritní jsou také skeny tzv. Paketkarten (balíkových lístků) z protektorátního tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu, které do muzea zaslal jeden německý sběratel (viz foto vpravo). Významnými přírůstky do fondu jsou také skeny osobních dokladů prvního romského právníka v bývalém Československu Tomáše Holomka ze Svatobořic. Je to především jeho imatrikulační list z Univerzity Karlovy v Praze ke dni 16. 1. 1932, dále jeho legitimace Ústřední bratrské pokladny z roku 1940 a jeho pracovní knížka z roku 1941. Z dalších zajímavých přírůstků je vhodné zmínit skeny dokumentů od nejmenovaného romského člena Charty 77 (zatím si dárce nepřeje zveřejnění svého jména, což respektujeme), poselství od političky a kandidátky na prezidentku USA Hillary Clinton k Mezinárodnímu dni Romů 8. 4. 2009 či velice zajímavá stolní společenská hra s názvem Cesta z ghetta. U autora Jiřího Mikoláše si ji objednaly obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni a Tady a teď. Ačkoliv jde o výchovnou hru s primárním cílem rozvíjet em-

SFoto členské legitimace Slovenského zväzu protifašistických bojovníkov na

jméno Vilma Krajčovičová. Foto MRK — M. Rácová.

Foto MRK — M. Rácová

houslisty a jeho ženy v typickém ošacení (viz foto nahoře). Do fondu řadíme i plakáty divadelních představení, v roce 2009 jsme získali darem plakát divadelního představení Cikáni jdou do nebe, ze zpracování v Městském divadle v Jablonci nad Nisou, kde spolupracoval orchestr Městského divadla Brno — cimbálová kapela D. Štruce. Po nástupu nové kurátorky do fondu byla provedena kompletní inventarizace sbírky. Podstatná část fondu byla zaevidována ve II. stupni evidence v programu Demus katalog. Fond je uložen v depozitáři B5. Podmínky k uložení sbírek fondu jsou vyhovující a odpovídají platným předpisům.

SCikáni jdou do nebe, muzikálová balada za doprovodu orchestru Městského divadla Brno — cimbálová kapela D. Štrunce v Městském divadle v Jablonci nad Nisou

B U L L E T I N

SSkeny tzv. Paketkarten (balíkových lístků) z protektorátního tzv. cikánského

tábora v Hodoníně u Kunštátu.

patii vůči obyvatelům tzv. sociálně vyloučených lokalit, znalci a milovníci taktických deskovek si mohou přijít na své, protože koncept funguje a složitost pravidel uspokojí i náročné (foto str. 110 vlevo nahoře). Během celého roku byl také průběžně prováděn sběr materiálů týkajících se zmínek o Romech na internetových stránkách nejrůznějších extremistických, rasistických a xenofobních skupin, organizací i jednotlivců.

Zprávy z jednotlivých pracovišť

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

109

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

SStolní společenská hra Cesta z ghetta. Autor J. Mikoláš

Jde především o rasisticky a protiromsky motivovaná prohlášení, články a pojednání. V tomto roce došlo v restaurátorské dílně Moravského zemského archivu v Brně k vyhotovení repliky tzv. Cikánské legitimace (MRK 461/92/2), jež je vzhledem k svému stáří (období první republiky, po roce 1927) a stavu velice vzácným sbírkovým předmětem. Fond je uložen v depozitáři B5 ve vyhovujících podmínkách, které zcela odpovídají platným předpisům. Sbírky tohoto fondu využívali v roce 2009 stejně jako v předchozích letech především badatelé z řad studentů středních a vysokých škol z České republiky.

1.1.10. Nesbírková kolekce kopií archivních dokumentů Michal Schuster

110

Nesbírkový fond kopií archivních dokumentů, který náleží k fondu písemného materiálu, byl roku 2009 rozšířen o 73 čísel, tj. asi 120 kusů listin. Jde především o kopie dokumentů úřední povahy české a slovenské provenience (zprávy podřízených úřadů, četnických velitelství, nařízení ministerstev a zemských úřadů, vyhlášky, soupisy atp.) z období první poloviny 20. století. Vzhledem k přípravám na výstavu o první romské organizaci v českých zemích — Svazu Cikánů-Romů (SCR), působícím v letech 1969—1973, byl fond obohacen o celou řadu kopií archiválií z činnosti svazu pocházejících z fondů Moravského zemského archivu v Brně. Z nejzajímavějších kusů

S Mapy tzv. cikánského tábora v Brně-Černovicích, nedatováno, měřítko 1:2880

1.1.11.

Fond sebedokumentace Michal Schuster

S Pozvánka na pietní slavnost v Hodoníně u Kunštátu, 18. 3. 1973,

SSeznam zaměstnanců ÚV SCR a hospodářské rady Névodromu při ÚV SCR,

stojí za zmínku kopie pozvánky na pietní slavnost k připomenutí obětí bývalého protektorátního tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu, který se uskutečnil 18. března 1973, či hrubý rozpočet pietního památníku „Cigánů-Romů“ na témže místě z roku 1972. Tyto dokumenty významně dokládají aktivity Svazu Cikánů-Romů k připomínce romského holocaustu. V rámci činnosti SCR se navíc objevovaly snahy o odškodnění romských obětí nacistického pronásledování. Zajímavým přírůstkem jsou také mapky tzv. cikánského tábora v brněnské části Slatina, dnes nazývané jako Černovičky. Tak byla v roce 1949 pojmenována jedna z nejstarších brněnských nouzových kolonií zvaná také U kostivárny, která vznikla spojením starší cikánské osady a postupně se rozrůstajících přístřešků pro některé zaměstnance blízké továrny na spodium a kostní moučku. Už v 80. letech 19. století se bývalý písečník

severně od Olomoucké ulice stal útulkem dvou romských rodin Danielů. Živitelé rodin provozovali lichvářský obchod s koňmi a kovářství. Tečku za životem původních Danielů i později přistěhovaných Růžičků, Ištvánů, Vrbů a dalších napsaly události v období okupace, kdy v březnu až květnu roku 1943 byli všichni obyvatelé tzv. cikánského tábora transportováni do koncentračního tábora Auschwitz II-Birkenau (viz foto vpravo nahoře). Také předměty této nesbírkové kolekce využívali v roce 2009 stejně jako v předchozích letech především badatelé z řad studentů středních a vysokých škol z České republiky.

ÚV SCR a JM KV SCR Brno

23. 9. 1970

XPozvánka na Pietní akt 23. 8. 2009 v Hodoníně u Kunštátu.

Zprávy z jednotlivých pracovišť

M U Z E A

Do fondu, v němž jsou shromážděny materiály ale především písemnosti vztahující se k činnosti Muzea romské kultury od jeho založení až po současnost (nejrůznější pozvánky, letáky, novoroční přání, korespondence, plány práce, scénáře výstav, výroční zprávy apod.), přibylo za tento rok 86 přírůstkových čísel, která představují asi 300 kusů sbírkových předmětů. Nadále bylo během roku prováděno základní třídění fondu do věcných skupin. Fond sebedokumentace je uložen ve vyhovujících podmínkách v depozitáři B5 a byl využíván především pro vnitřní potřeby muzea, ale i badateli z řad veřejnosti.

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

111

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Zprávy z jednotlivých pracovišť

M U Z E A

1.1.12. Dějiny Romů Michal Schuster

Kurátor fondů písemného materiálu a sebedokumentace zastává zároveň funkci historika muzea. Také v roce 2009 nadále pokračovala spolupráce s mezinárodní organizací Task Force for International Cooperation on Holocaust Education, Remembrance and Research (ITF) (více viz Kapitola III. Spolupráce se zahraničím, str. 130). Historické oddělení se podílelo během roku na přípravě dvou pietních aktů. V pátek 6. 3. se konal pietní akt k připomínce prvního hromadného transportu moravských Romů do vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau. Po uctění památky obětí nacistické genocidy ze strany zástupců úřadů, významných hostů a veřejnosti byla připravena krátká komentovaná prohlídka 4. sálu stálé expozice věnované právě romskému holocaustu. Poté následovalo v 5. sále stálé expozice promítání vzpomínek pamětníka romského holocaustu. Druhý pietní akt se konal v neděli 23. 8. v Hodoníně a Černovicích u Kunštátu jako připomínka 66. výročí hromadného transportu romských vězňů z protektorátního tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu do koncentračního tábora Auschwitz II-Birkenau. Účastníky akce byli převážně zástupci státních úřadů, ale i další zájemci, romští aktivisté a širší veřejnost. Bohoslužba a panychida za romské oběti nacismu se tentokráte nekonala v Hodoníně v místní kapli, ale proběhla poprvé v samotném areálu bývalého protektorátního tábora (v současnosti sloužícího jako rekreační středisko Žalov) v dřevěném altánu. Bohoslužbu sloužil farář Martin

vernisáž 11.06. 09 v 16.00 Muzeum romské kultury

12.06.–18.10.2009 Výstava kreseb romských dětí z 1.ZŠ v Jarovnicích

SPozvánka na výstavu Každý máme jinou barvu

SVAZ

CIKÁNŮ – ROMŮ

(1969–1973) Z historie první romské organizace v českých zemích

SrdeþnČ vás zveme na besedu s pamČtníky Svazu CikánĤ-RomĤ, která probČhne dne

3. 12. 2009 od 16.00 hod.

v pĜednáškovém sále Muzea romské kultury jako doprovodná akce ke stejnojmenné výstavČ.

Vzpomínkový veþer vedle podávání þíše vína zpĜíjemní také romská hudba; úþast pĜislíbili legendární hudebníci z doby svazu (napĜ. cimbálová kapela Eugena Horvátha, þlenové kapely Bagárovci a možná i další).

SPietní akt k připomínce prvního hromadného transportu moravských Romů do vyhlazovacího tábora

Auschwitz II-Birkenau. Foto MRK — L. Grossmannová

SLeták k výstavě Žít! XPozvánka na výstavu Romipen

Muzeum romské kultury, Bratislavská 67, Brno

ve spolupráci s âesk˘m rozhlasem Online Vás zvou na v˘stavu fotosoutûÏe

vyhlá‰enou koncem roku 2007 âesk˘m rozhlasem Online za úãasti 42 autorÛ z 10 zemí. Bylo zasláno 264 fotografií dokumentujících Ïivot RomÛ v rÛzn˘ch ãástech svûta. Zahájení v˘stavy se uskuteãní v pﬁedná‰kovém sále MRK ve ãtvrtek 12. února 2009 v 16.00 hodin. V˘stava potrvá do 31. kvûtna 2009. www.rommuz.cz otevírací doba: út-pá 10-18, poslední vstup 17:15 ne 10-17, poslední vstup 16:15 tel: 545 571 798 e-mail: [emailprotected] MHD: tramvaj 2,4,9, zastávka Tkalcovská

WPozvánka na besedu s pamětníky

112

Svazu Cikánů-Romů

www.rommuz.cz

S Konference organizace Task Force for International Cooperation on Holocaust Education, Remembrance and Research v Oslu. Pohled na stálou expozici v Centre for Studies of Holocaust and Religious Minorities (Centrum pro studium holocaustu a náboženských menšin). Foto MRK — M. Schuster

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

S Z besedy pamětníků SCR. Foto MRK — L. Grossmannová

113

114

R O M S K É

Kopecký z československé církve husitské. Účastníci akce se poté vydali na místo hromadného hrobu, kde proběhlo položení kytic a věnců a zazněly různé zdravice i připomínka historie místa. Proslovy přednesli Jan Munk, ředitel Památníku Terezín, Gabriela Hrabaňová, ředitelka Rady vlády pro záležitosti romské komunity, jako zástupkyně ministra pro lidská práva a národnostní menšiny ČR Michaela Kocába. Dále promluvila Michaela Marksová-Tominová, ředitelka odboru rovných příležitostí ve školství za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Následně se svým příspěvkem vystoupil Martin Ander, náměstek brněnského primátora, poté Karel Holomek, čestný předseda Společenství Romů na Moravě a Marie Cacková jako zástupce Jihom*oravského kraje. Poté se celý zájezd přesunul na hřbitov v nedalekých Černovicích, kde byli až do počátku roku 1943 pohřbíváni zemřelí vězni tábora. Po krátkých proslovech byly k pamětní desce položeny kytice a připomenuta historie tohoto místa. V průběhu celé akce zaznívaly romské písně v podání brněnských romských hudebníků. Další aktivity historického oddělení byly soustředěny na práci při přípravě, montáži či demontáži muzejních výstav. Jako kurátor výstavy připravil historik spolu s romistkou a knihovnicí MRK Miladou Závodskou výstavu s názvem Svaz Cikánů-Romů (1969—1973) s podtitulem Z historie první romské organizace v českých zemích, která byla vytvořena především ze sbírek fondu písemného materiálu a dále fondů fotodokumentace a řemesel. Výstava byla připravena k 40. výročí od historického ustavujícího sjezdu svazu. Dalším z motivů, proč MRK uspořádalo zmiňovanou shrnující výstavu o činnosti této významné romské organizace, bylo, že i přes svůj dalekosáhlý význam a dosah do současnosti je činnost svazu mezi veřejností víceméně neznámá. Samotné výstavě předcházel výzkum u několika stěžejních bývalých činitelů a spolupracovníků SCR z Brna (Karla Holomka, Ignáce Zimy, Margity Lázokové, Emílie Machálkové, Gejzy Horvátha, Milana Bagára). Videozáznamy vzpomínek sloužily také jako základ pro videodokument o SCR, který vytvořila videodokumentátorka MRK Anna Babjárová (dříve Juránková) a který se stal atraktivní součástí samotné výstavy. Jako doprovodný materiál k výstavě připravili kurátoři výstavy také publikaci, jejímž hlavním obsahem je dosud nezveřejněná studie historika a bývalého pracovníka MRK Mgr. Petra Lhotky s názvem Svaz Cikánů-Romů 1969—1973, jež vznikla v roce 1999 za podpory grantu Ministerstva zahraničních věcí ČR. Dále je obsahem seznam exponátů výstavy a několik tematických fotografií ze sbírek MRK. K výstavě proběhla dne 3. prosince 2009 i moderovaná beseda s pamětníky, kteří pracovali v SCR a kteří si za účasti veřejnosti společně připomněli tuto dobu. Beseda se uskutečnila v přednáškovém sále Muzea romské kultury. Z celkového počtu asi 30 pozvaných pamětníků Svazu Cikánů-Romů z České republiky, Slovenska ale i Německa, se sešlo 16 osob, ti během odpoledne vzpomínali a vyprávěli před početnými návštěvníky akce z řad veřejnosti. Mezi pamětníky

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

nechyběla Eva Davidová, členka společenskovědní komise SCR, psycholog Lubomír Kostroň, spolupracovník ÚV SCR, učitel Miroslav Dědič, člen redakce časopisu SCR Románo ľil, právník Václav Kovář, právní poradce ÚV SCR, a další. Součástí akce byl i koncert romských hudebníků, kteří se proslavili a byli činní právě pod patronátem SCR na přelomu 60. a 70. let 20. století. Konkrétně se jednalo o členy skupin Bagárovci a Horváthovci, jež doprovázeli sólové zpěvačky Annu Fečovou, Zlatici Poulíčkovou a Emílii Machálkovou. Beseda s pamětníky, kterou moderovala ředitelka MRK Jana Horváthová, byla průběžně prokládána hudebními vystoupeními přítomných hudebníků a zpěvaček. Pamětníci vzpomínali na přípravy SCR, svou činnost v něm i na významné osobnosti. Na závěr byly promítnuty vybrané fotografie z doby SCR, které pamětníci komentovali. Akci, trvající až do večerních hodin, navštívilo asi 90 lidí. Celkově můžeme shrnout, že se tato akce, ale i celý projekt včetně výstavy vydařil; potěšil nejen pamětníky samotné, ale také ostatní návštěvníky z řad širší veřejnosti. Nesmírně si vážíme toho, že na výstavu, doprovodnou publikaci i vzpomínkový večer finančně přispěly Ministerstvo kultury České republiky a Statutární město Brno (viz foto na str. 113 vpravo dole). Historik muzea se během celého roku podílel na přípravách a jednáních týkajících se vybudování historicko-dokumentačního centra na místě bývalého protektorátního tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu. Pracovník historického oddělení rovněž průběžně poskytoval zájemcům z řad studentů, veřejnosti a médií informace o odborné literatuře, odpovídal na dotazy a konzultoval záležitosti týkající se dějin Romů. Součástí práce historika muzea bylo také vytváření odborných posudků na vydávané učebnice dějepisu a vlastivědy pro potřeby schvalovacího řízení ministerstva školství (informace o Romech, jejich dějinách a kultuře v učebnicích pro základní a střední školy). V roce 2009 bylo posouzeno celkem 8 učebnic: od nakladatelství Didaktis Člověk a jeho svět pro 3. ročník ZŠ, od nakladatelství Kartografie Praha učebnice Dějiny trochu jinak (díly 8—10), od nakladatelství České geografické společnosti učebnici Člověk a jeho svět — Lidé a čas, od nakladatelství Albra učebnici Dějiny novověku pro SŠ, od nakladatelství Dialog učebnice Prvouka pro 3. ročník ZŠ, od nakladatelství SPN učebnice Dějepis 9 pro základní školy. Ve většině případů historik navrhl doplnění a rozšíření učebnic o více informací o romských dějinách. Ve třech případech se v učebnici nevyskytovala žádná zmínka o Romech, a tudíž učebnice nebyla doporučena ke schválení MŠMT ČR. Kromě toho oba historici muzea, autor tohoto příspěvku i ředitelka muzea, prováděli pro veřejnost, žáky a studenty základních, středních a vysokých škol přednášky a besedy na témata z historie Romů (např. holocaust, obecně dějiny Romů), které se uskutečnily na půdě muzea i mimo ni. I nadále spolupracovalo MRK s obecně prospěšnou společností Živá paměť při pořádání besed s pamětníky romského holocaustu (i v roce

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

2009 s paní Emílií Machálkovou z Brna) na základních a středních školách po celé České republice. Struktura programu vypadá tak, že ve škole nejprve studentům přednese historik krátkou přednášku na téma holocaust Romů. Po ní následuje vyprávění samotného pamětníka holocaustu, který posléze odpovídá studentům na jejich dotazy a diskutuje s nimi. Podobné besedy se ukazují jako velice přínosné, neboť studenti jsou přímo konfrontováni s osudy konkrétních lidí. Záměrem vzdělávacího programu je připomenout dějiny holocaustu Romů ve 20. století, poukázat na téma rasismu a zároveň zvýšit zájem mladých lidí o dějiny jejich regionu. Jedním z cílů programu je přispět k prevenci xenofobních nálad. Na osudu Romů za II. světové války lze upozornit na důsledky nezájmu o osud těch „druhých“, připomenout nejkrajnější formy rasismu, a tím upozornit na jeho nebezpečí a na důležitost existence otevřené občanské společnosti (viz foto vpravo nahoře). V březnu 2009 se historik podílel svou přednáškou o holocaustu Romů za II. světové války na vzdělávacím semináři pro pedagogy v Památníku Terezín. Tyto akreditované třídenní semináře s názvem Jak vyučovat o holocaustu jsou pořádány již od roku 2000 ve spolupráci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze, Muzea romské kultury a Památníku Terezín. Historik působil v březnu 2009 také jako přednášející během semináře pro pedagogy, pedagogické pracovníky, který poprvé na své půdě MRK pořádalo. Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR akreditované kurzy jsou cenné mimo jiné jako inspirace pro výuku multikulturní výchovy, ale i historie, literatury, výtvarné či hudební výchovy. Ve dnech 18.—19. června se historik spolu s etnoložkou a vedoucí Sbírkového oddělení MRK Janou Polákovou zúčastnili VIII. setkání historiků a příznivců orální historie, které uspořádala na téma Metoda orální historie ve výzkumu soudobých dějin Česká asociace orální historie na hradě Sovinec. Oba pracovníci MRK tu vystoupili se svými příspěvky na téma orální historie a výzkum dějin Romů (Metodologie a specifika výzkumu mezi Romy a Prameny k dějinám Romů) (viz foto vpravo dole). V listopadu spolupracoval historik MRK na doplňujících vzdělávacích programech o romském holocaustu ke kampani a projektu s názvem Příběhy bezpráví — měsíc filmu na školách společnosti Člověk v tísni. Po úvodní přednášce historika následovalo promítnutí dokumentu a poté diskuze na související témata. Vzhledem k tomu, že se tento školní rok promítané filmy zaměřily především na holocaust, na řadě škol byl žákům a studentům představen i dokument Břetislava Rychlíka Ó tu kalo čirikloro (Ó ty černý ptáčku) o osudech českých a moravských Romů za II. světové války.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Zprávy z jednotlivých pracovišť

M U Z E A

S Beseda s pamětnicí romského holocaustu paní Emílií Machálkovou. Foto Živá paměť — P. Voves

S VIII. setkání historiků a příznivců orální historie na hradě Sovinec. Foto MRK — M. Schuster

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

115

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

1.1.13. Fond fotodokumentace Lenka Grossmannová

Ke dni 31. 12. přibylo do fondu 115 přírůstkových čísel. Toto číslo zahrnuje celkem 3 393 digitálních fotografií. Klasické fotografie na kinofilm v tomto roce nebyly vůbec pořízeny. Dalo by se říci, že tento způsob zobrazování díky dnešnímu trendu digitalizace přechází pouze do autorských dílen uměleckých fotografů. K velkému číslu digitálních fotografií nám přibylo pouze jedno přírůstkové číslo F 92/2009 ve formátu klasické černobílé fotografie (8,5 × 14,5 cm) pořízené pravděpodobně ze svitku. Autorem je František Lang, který pracoval ve 30. letech 20. století pro časopis Nový lid jako dopisovatel. V rámci své práce pořídil i fotografickou reportáž z dnes již neexistující romské osady v prostoru mezi obcemi Smolinského, Farská a Nový dvor (okres Senica). Jedná se o deset fotografií pohlednicové formátu z 30. let 20. století. Vedle

SHlouček žen s dětmi, zaniklá romská kolonie na moravsko-slovenském pomezí,

SZděný dům, zaniklá romská kolonie na moravsko-slovenském pomezí,

30. léta 20. století. Foto F. Lang

fotografovaných romských rodin zde můžeme vidět i zajímavé zobrazení romských obydlí (viz foto vlevo dole a vpravo nahoře). K 31. 12. 2008 ukončila svůj pracovní poměr v MRK na pozici kurátora fondu fotodokumentace a správce depozitáře B7 Simona Šreková, DiS. Pracovala v MRK celé 4 roky (2005—2008). Za tuto dobu se jí podařilo zpracovat velké množství fotografického materiálu, stejně tak i práce okolo poskytování služeb badatelům, kurátorství výstav a vůbec zastřešování jakékoli fotografické činnosti. Na její místo nastoupila 5. 1. 2009 MgA. Lenka Grossmannová, která vystudovala na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně obor reklamní fotografie a design spolu s dějinami kultury. Převzala starost nad fondem fotografie spolu se všemi ostatními povinnostmi z toho vyplývajícími.

30. léta 20. století. Foto F. Lang

SMuž a žena jedí před domem, zaniklá romská kolonie na moravsko-slovenském

116

pomezí, 30. léta 20. století. Foto F. Lang

SŽeny s dětmi, zaniklá romská kolonie na moravsko-slovenském pomezí,

30. léta 20. století. Foto F. Lang

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

Tento rok se uskutečnily dva vícedenní výzkumy na Slovenku, ze kterých je bohatá fotografická dokumentace. Jeden výzkum proběhl v květnu, druhý v listopadu. Naše sbírky se obohatily o nové fotografie s tématikou náboženství — kostel a bohoslužba v romské osadě Jarovnice (viz foto vpravo dole), hudby (viz foto vpravo nahoře), řemesel (korytáři) či výtvarné umění (zhotovování odlitku sochy). Výzkum probíhal v podstatě po celém území Slovenska — od Trnavy přes Prešov až po Podhoroď u samotných hranic s Ukrajinou. Co se sebedokumentace týče, proběhl v muzeu tradičně fotograficky přitažlivý Mezinárodní den Romů a Brněnská muzejní noc. Za zdařilou akci lze jistě označit také z pohledu kurátorky fondu fotogenickou vernisáž výstavy díla romské malířky Ceiji Stojky z Rakouska za její osobní účasti. Letos naše muzeum navštívily významné politické osobnosti, jejichž návštěvy jsme prostřednictvím fotoaparátu také rádi důkladně zdokumentovali. V prvé řadě je na místě jmenovat prezidenta České republiky Václava Klause s manželkou a krajského hejtmana s manželkou (viz foto str. 118). Dále si muzeum přijeli prohlédnout například Mirek Topolánek, Michael Kocáb či Vladimír Špidla. Tento rok také proběhly dvě fotograficky významné výstavy. Úkolem první z nich — mezinárodní fotografické soutěže Romipen vyhlášené Českým rozhlasem on-line — bylo zachytit život Romů, jejich tradice a zvyky. Fotosoutěže se zúčastnilo 42 autorů z deseti různých zemí, kteří do konce května 2008 zaslali 264 fotografií, zachycujících život Romů v patnácti zemích světa. Výstava zaznamenala velký úspěch mezi diváky. Druhá fotografická výstava byla zahájena v polovině listopadu a potrvá až do března 2010. Jedná se o velkoformátové fotografie — portréty romských tváří. Autorem je nizozemský fotograf Rogier Fokke, který se zabývá tematikou romství více jak dvacet let. Fotografie jsou velmi silným a hlubokým znázorněním světa portrétovaného, který na nás hovoří svýma očima a vyzařuje velkou sílu sdělení. Spolu s texty, které jsou přiloženy k fotografiím, vytvářejí subjektivní příběhy jednotlivých aktérů obrazů. Můžeme tedy říci, že tento rok byl ve všech směrech z pohledu fondu fotodokumentace úspěšný. Získali jsme cenné snímky jak z výzkumu, tak ze sebedokumentace muzea i nový přírůstek vzácných historických fotografií. Za další úspěch lze bezesporu považovat velkou práci na inventuře depozitáře fotodokumentace a dále zpracovaní údajů v II. stupni evidence v programu Demus katalog. Dva zaměstnanci na poloviční úvazek se ve dvou měsících naplno věnovali systematickému zápisu a kontrole fotografických sbírek. Další dva pracovníci na čtvrtinový úvazek pak byli pomocnou rukou při inventuře a systematizaci sbírky fotografie.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

SFotografie z květnového výzkumu na Slovensku, skupina Zacharovci, obec Poniky.

Zprávy z jednotlivých pracovišť

M U Z E A

Foto MRK — L. Grossmannová

SMše v kostele romské osady Jarovnice, listopad 2009. Foto MRK — L. Grossmannová

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

Fond fotodokumentace využilo a navštívilo celkem 33 badatelů, kteří zde uskutečnili 63 badatelských návštěv. V tomto čísle jsou vedle klasických badatelských návštěv započítána i veškerá nakladatelství, periodika a jiná média, která využila materiálů z fondu MRK.

117

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

1.1.15. Fond audiodokumentace Petr Mička

S Lidová hudba Ladislava Harvana, Telgárt, květen 2009.

Foto MRK — L. Grossmannová

SVáclav Klaus s manželkou při besedě s brněnskými Romy. Foto MRK — L. Grossmannová

S Lidová hudba z Hrochoti pod vedením Jožky Berkyho-Pipa, Hrochoť, listopad 2009.

Foto MRK — L. Grossmannová

1.1.14. Fotoateliér muzea Lenka Grossmannová

V tomto roce se můžeme pochlubit novým technickým vybavením pro fotografování sbírkových předmětů, sebedokumentace a výzkumných terénních cest. MRK zakoupilo k digitální zrcadlovce Canon 50D s rozlišením 15 MGpixelů z loňského roku i vysoce výkonný externí blesk Speedlite 580 EX II, širokoúhlý objektiv 10—20mm F 4—4,6 Sigma, sluneční clonu EW-73 B, polarizační filtr Marumi Circular PL(D), UV filtr Marumi, dvě compact flash karty Extréme III Sandisk a také novou brašnu Fomei profi. Toto vybavení je již plně profesionální a umožňuje široké spektrum fotografické činnosti.

118

Širokoúhlý objektiv je skvělý v malých interiérech, se kterými se na terénních cestách často setkáváme. Nový blesk svou výkonností a flexibilitou využitelných poloh umožňuje kvalitní fotografování portrétů i reportážních snímků. Přímo pro ateliérovou fotografii byla pořízena dvě světla — soft Fomei Eco soft box 60 × 85 cm a 90 × 120 cm, odpalovací kabel a odrazný panel 100 × 180 cm. Dále také sada sedmi želatinových filtrů Fomei a redukce určené pro softboxy (Fomei). Všechny tyto výrobky velkou měrou přispívají ke kvalitnímu zdokumentování sbírkových předmětů. S Kapela Bengas při koncertu v Muzeu romské kultury v rámci Brněnské muzejní noci, květen 2009. Foto MRK — L. Grossmannová

V roce 2009 byl fond audiodokumentace rozšířen o 71 přírůstkových čísel, která představují 71 kusů sbírkových předmětů. Kromě mapování produkce oficiálně vydaných nosičů pořizoval kurátor fondu audio záznamy pomocí stávající vlastní digitální nahrávací stanice. Výzkumnou a dokumentační činností se tak v průběhu roku podařilo zaznamenat nejrůznější zajímavé a cenné nahrávky. Již na přelomu roku 2008/2009 byla (dodavatelsky) zdigitalizována část magnetofonových pásků týkajících se existence Svazu Cikánů-Romů. V rámci dokumentace a příprav autorské výstavy Svazu Cikánů-Romů byla pořízena vzpomínková vyprávění s několika pamětníky této první romské organizace na území bývalého Československa. Jedná se o rozhovory s bývalými pracovníky svazu Ing. Karlem Holomkem a Ignácem Zimou, s hudebníky Gejzou Horváthem a Milanem „Beňem“ Bagárem, zpěvačkou Emílií Machálkovou a s Margitou Lázokovou. V průběhu roku byly uskutečněny dvě výzkumně-dokumentační cesty na Slovensko. Při nich byly zaznamenány vedle hudebních projevů i rozhovory s některými řemeslníky (korytáři z Podhorodi a Horných Zelenic) a výtvarníky (Ondrejem Gadžorem, Martinem Kalejou-Januvem či učitelem výtvarné výchovy na 1. ZŠ v Jarovnicích Jánem Sajkem). Mezi významné přírůstky fondu audiodokumentace jistě patří i zvukově velmi kvalitní autentické záznamy tradičního romského folkloru. Při květnové výzkumné cestě byly pořízeny nahrávky (tradiční hry a zpěvu a životopisná vyprávění) originální rodinné romské cimbálové kapely Harvanovci z Telgártu (okres Brezno) pod vedením Ladislava Harvana staršího (viz foto vlevo nahoře). Dále byla zachycena rodinná cimbálová hudba Zacharovci z Poník (okres Detva) pod vedením primáše Radko Zachara. V měsíci listopadu pak byl v rámci další cesty zdokumentován dětský soubor Kheľiben andro jilo (tanec v srdci) z Čierneho Balogu s doprovázející kapelou Nátura pod vedením Jozefa Pustaje. Podařilo se zaznamenat i velmi stylovou a rázovitou kapelu z Hrochoti pod Poľanou — Ľudovou hudbu Jožky Berkyho přezdívaného Pipo (obecněji známou pod názvem Kováčovci podle toho času absentujícího primáše Marcela Kováče) (viz foto vlevo uprostřed). Hrochotští muzikanti ovládají jak tradiční romské písně, tak s nenapodobitelným „grífem“ místní „vrchárčinu“ (označení lidové hudby typické pro horské oblasti středního Slovenska). Kurátor fondu se po celý rok snažil shánět další tipy a kontakty především na tradiční muzikanty a kapely, na jejíž systematickou dokumentaci by se chtěl zaměřit v následujících letech. Kurátorem fondu byly pořízeny i záznamy veřejných koncertů romských kapel — například srbského dechového big bandu Boban i Marko Marković orkestar (brněnský klub Fléda) či maďarské kapely Parno graszt

Zprávy z jednotlivých pracovišť

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

119

R O M S K É

(Bílý kůň, klub Alterna v Brně). Zdokumentován byl živý koncert Gipsy way jako součást stejnojmenného turné houslového virtuosa Pavla Šporcla a slovenské romské cimbálové kapely Romano Stilo v Janáčkově divadle v Brně. V rámci muzejní noci v MRK pak hudební vystoupení pražské romské kapely Bengas (viz foto vlevo dole). Z dalších veřejných akcí MRK byly zaznamenány přednášky z cyklu Kdo jsou Romové? nebo například i beseda romských umělců a intelektuálů s prezidentem ČR Václavem Klausem. Mezi nově pořízenými přírůstky jsou i oficiálně vydané nosiče, především CD, která zastupují zejména českou a slovenskou vydavatelskou produkci. V otázce technického vybavení fondu audiodokumentace nedošlo v tomto roce k většímu výraznému rozšíření. Podmínky k uložení sbírek u jmenovaného fondu jsou vyhovující.

1.1.16. Fond videodokumentace Anna Babjárová

V roce 2009 přibylo ve sbírce videofondu 70 přírůstkových čísel, což představuje celkem 70 kusů sbírkových předmětů. Z toho 35 položek činí vlastní videodokumentace na kazetách mini DV a 35 videozáznamů na DVD mediích. Tyto zahrnují jak vlastní dokumentární filmy vytvořené jako doprovodný program při příležitosti výstav v muzeu, tak SKurátorka fondu Anna Babjárová pořady a filmy cizí produkce — (do 26. 6. 2009 Juránková). dokumentární i hrané, archivní Foto MRK — L. Grossmannová i současné. Výzkumná činnost muzea byla tento rok zaměřena především na přípravu výstavy Svaz Cikánů-Romů (Muzeum romské kultury 8. 9. 2009 až 31. 3. 2010), velkou část vlastní dokumentace tedy tvoří rozhovory s pamětníky této významné etapy v historii československých Romů (Karel Holomek V 5/2009, V 6/2009, V 7/2009; Ignác Zima V 9/2009, V 10/2009, V 11/2009; Gejza Horváth V 22/2009, V 23/2009, V 24/2009; Milan Bagár V 10/2009, V 11/2009; Emílie Machálková V 26/2009, V 27/2009; Margita Lázoková V 27/2009, V 28/2009, V 29/2009). V květnu tohoto roku byla uskutečněna vyzkumně-sbírkotvorná cesta na Slovensko, zaměřena na hudbu, výtvarné umění a řemesla. V rámci příprav výstavy Každý máme jinou barvu (Muzeum romské kultury 12. 6.—18. 10. 2009) z děl žáků Jarovnické základní školy jsme navští-

120

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

vili zdejšího učitele výtvarné výchovy Jána Sajka (V 15/2009) a jeho romského asistenta Martina Kaleju-Januva (V 15/2009, V 16/2009). Ve východoslovenské Podhorodi jsme zdokumentovali výrobu koryta v rodině Petra Kanaloše (V 17/2009). Z hudebních nahrávek to pak byla kapela Harvanovců z Telgártu (V 18/2009, V 19/2009) a rodinná kapela Zacharovců z Ponik (V 19/2009, V 20/2009, V 21/2009). Další videozáznamy vznikly v rámci sebedokumentace činnosti muzea, například vernisáží (Žít! Ceija Stojka V 8/2009, Svaz Cikánů-Romů V 35/2009), akcí pro veřejnost (Brněnská muzejní noc 2009 V 13/2009, V 14/2009, Pietní shromáždění k uctění památky obětí holocaustu Romů V 31/2009, V 32/2009) nebo významných návštěv (prezident republiky Václav Klaus V 24/2009, V 25/2009). Některé pořízené videozáznamy vybočují z rámce muzejní činnosti a snaží se dokumentovat dění kolem romské tematiky v České republice. Takto vznikl například záznam řetězové demonstrace Dost! Aktu solidarity obětem žhářského útoku ve Vítkově (V 12/2009) nebo krátký záznam rumunských Romů shromážděných v Praze kvůli tragické nehodě utopeného mladého Roma (V 30/2009). Co se týče zpracovávání vlastního materiálu, byly tento rok pořízeny dva dokumentární filmy k výstavám v muzeu (miniDV — Žít! Ceija Stojka, V 33/2009, DVD — Žít! Ceija Stojka V 36/2009, miniDV — Svaz Cikánů-Romů V 34/2009, DVD — Svaz Cikánů-Romů V 39/2009). Dále byla vytvořena video prezentace výzkumné a sbírkotvorné cesty do rumunské Transylvánie v roce 2008, skládající se ze dvou částí (Výzkum V 40/2009, Svatba Coriny a Luciana Banchiose V 41/2009). Za pomoci praktikanta Jana Švimberského byl k příležitosti výstavy Žít! Ceija Stojka film v německé znění režisérky Karin Berger Pod prkny zelená tráva (2005) opatřen českými titulky (V 37/2009). Díky spolupráci s archivem České televize v rámci příprav výstavy Svaz Cikánů-Romů byl v roce 2009 fond videodokumentace muzea doplněn o velmi významné položky. Cenné jsou především dobové záznamy z počátku 70. let 20. století (Rom hraje, zpívá, tančí V 42/2009, Dvacet minut s písničkou — Roma Štár V 45/2009, Svaz Cikánů a Písničky ke kávě — Roma Štár V 49/2009, Amplion Revue V 47/2009), ale i televizní pořady z doby pozdější (Muzikanti, hrejte — Cimbálová muzika Eugena Horvátha z Brna V 43/2009, Cikánská romance V 44/2009, Šukar Roma Paráda V 46/2009, Melodie Vášně a citu — písně a tance Cikánů-Romů, hrají Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů a lidová hudba Eugena Horvátha z Brna V 48/2009). Díky systematickému sběru z televizního vysílání byl také fond doplněn o některé další pořady, dokumentární a hrané filmy s romskou tematikou. Podmínky k uložení sbírek u jmenovaného fondu jsou vyhovující a odpovídají platným předpisům, v letních měsících však dochází někdy k teplotním výkyvům.

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

1.2. Terénní výzkumy V letošním roce se uskutečnily dvě vícedenní výzkumné cesty na Slovensko. Obě byly zaměřeny na dokumentaci tradiční romské hudby, řemeslných pracovních postupů a výtvarného umění. Pracovníci se dostali do největší romské osady na Slovensku, Jarovnic u Prešova. Na obou cestách se podařilo získat nové kontakty na hudebníky. Zároveň si pracovníci tentokrát ověřili, jak je nutné počítat s náhlými změnami v organizaci celé cesty, pokud původně sjednaní respondenti schůzku na poslední chvíli zruší. Přes objektivní potíže právě tohoto druhu byly obě cesty pro sbírkotvornou činnost značně přínosné. Nemenší podíl na rozšíření počtu sbírkových předmětů nese výprava průvodkyně muzea na řemeslný trh v rumunské Negreni (severozápadní hranice s Maďarskem), kde zakoupila množství cenných dokladů o způsobech obživy u dnešních rumunských Romů (více viz články jednotlivých kurátorů fondů). Na území České republiky proběhlo několik jednodenních výzkumů zaměřených především na vzpomínky aktivních účastníků a členů Svazu Cikánů-Romů, politické organizace, která fungovala v letech 1969—1973. Získané záznamy byly použity v rámci výstavy o tomto ojedinělém počinu Romů.

SFestival Khamoro 2009, italská kapela Acquaragia Drom.

Foto MRK — J. Horváthová

Zprávy z jednotlivých pracovišť

M U Z E A

Přehled terénních výzkumů

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

Dějiny — záznamy vzpomínek (memoráty) 18. 3. Ing. Karel Holomek — vzpomínky na Svaz Cikánů-Romů, Brno 20. 4. Ignác Zima — vzpomínky na Svaz Cikánů-Romů, Brno 26. 5. Gejza Horváth a Milan Bagár — vzpomínky na Svaz Cikánů-Romů, Brno 20. 7. Emílie Machálková — vzpomínky na Svaz Cikánů-Romů, Brno 23. 7. Margita Lázoková — vzpomínky na Svaz Cikánů-Romů, Brno Kultura (hudba, tanec, zvyky, řemesla apod.) 20. 5. Peter Kanaloš — dokumentace pracovního postupu při výrobě koryta, Podhoroď (Slovensko) 21. 5. tradiční romská cimbálová muzika Harvanovci, Telgárt (Slovensko) 22. 5. tradiční romská cimbálová muzika Zacharovci, Poniky (Slovensko) 23. 5. rodný dům Jožky Kubíka, Hrubá Vrbka (okres Hodonín) 28. 5. Světový romský festival Khamoro 2009, koncert tradiční romské hudby v Klubu Roxy, Praha 3. 11. mše v kostele, rozhovor s Janem Kalejou, Jarovnice (Slovensko) 4. 11. dětský taneční a hudební soubor, Čierny Balog (Slovensko) 5. 11. tradiční romská cimbálová muzika, Hrochoť (Slovensko) 6. 11. Ondrej Režný — dokumentace pracovního postupu při výrobě dřevěného zdobeného křížku, Horné Zelenice (Slovensko)

S Zpěvák kapely Acquaragia Drom v černobílé tečkované košili,

což je Romy oblíbený vzor. Foto MRK — J. Horváthová

121

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Dokumentace současnosti 22. 5. Slavnostní předání vysvědčení maturantům dálkového studijního oboru — Sociální péče pro etnické menšiny, Brno 3. 8. polokočující rumunští Romové (obchodníci, Kalderaši), Praha — Husinec V průběhu roku se uskutečnily 3 vícedenní výzkumné cesty: 18.—23. 5. na Slovensko — zaměřeno na hudbu, tradice a řemesla (Jarovnice, Podhoroď, Telgárt, Poniky, Hrubá Vrbka)

SČlenka rumunského tradičního souboru Nadara.

Foto MRK — J. Horváthová

Výtvarné umění 19. 5. Martin Kaleja-Januv — dřevořezbář, romský asistent na 1. základní škole, Jarovnice (Slovensko) 13. 10. Selice — rodina malíře Julia Lakatoše, nákup obrazů zesnulého autora (Slovensko) 4. 11. Ondrej Gadžor — odlévání sošky ze slitiny olova a cínu, Košice (Slovensko)

8.—12. 10. do Rumunska — zaměřeno na řemesla (Negreni) 2.—6. 11. na Slovensko — změřeno na hudbu, tradice a řemesla (Jarovnice, Košice, Čierny Balog, Hrochoť, Horné Zelenice) (Výzkumy více viz část B. Odborná romistická příloha, s. 170—174 / Michal Schuster: Svaz Cikánů-Romů v novém světle [na základě výzkumů a výstavy Muzea romské kultury]).

POD LUPOU

Neštěstí u Mladé Boleslavi Ke kauze rumunští Romové v Praze Margita Rácová

122

Denně se nám dostává z různých médií mnoha nových informací. Avšak objektivnost informací klesá s přehnaně soupeřivým přístupem médií ženoucích se za senzací a prestiží. Novinářské kachny udělají svoje. Podobné polopravdy a neověřené informace o neštěstí, které se přihodilo rumunským Romům přecházejícím přes Česko do Německa, opět neprávem potvrdily, „jak jsou Romové nepřizpůsobivým a problémovým národem“. Kauza se odehrála u Mladé Boleslavi, kde téměř utonul mladý muž Ion Miclescu. Sedmnáctiletého mladíka záchranka po dlouhém oživovaní převezla do vinohradské nemocnice v Praze. Neštěstí a smutek zasáhly celou jeho rodinu. Příbuzenstvo přišlo svoji truchlící rodinu povzbudit až z dalekého Rumunska. Vše monitorovala média, která jednak pro jazykovou

bariéru, jednak možná i pro obavy z kulturních odlišností nevysílala na místo své reportéry a vzájemně přebírala neověřené informace o situaci, o níž bylo pro většinu žurnalistů těžké zjistit objektivní fakta. Noviny jedny jako druhé zveličovaly, nepřesně informovaly a napomáhaly tím k prohlubování stereotypních představ většiny obyvatel o Romech. Čekáni několika desítek Romů před nemocnicí bylo trnem v oku a zároveň hrozbou možných konfliktů nejen pro personál nemocnice, ale i pro návštěvy pacientů. Velká skupina rumunských Romů čekala před nemocnicí několik dní. U Romů je zvykem, jak ve štěstí, tak i v neštěstí, že je rodina pohromadě, ale hlavně v těch těžkých chvílích. Skupina hledala místo na táboření, odmítla si platit kempinkové táboření z důvodu nedostatku

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

financí. Romové nevěděli, jak dlouho budou muset v cizím nehostinném prostředí setrvat, proto si nemohli v takovém počtu dovolit kemp. Když ho opustili, usadili se na pozemku v obci Husinec nedaleko Prahy, který jim poskytl soukromý majitel. Ani zde nebylo jejich táboření bez negativních reakcí tisku. Z toho, co jsem se dočetla z médií ještě před tím, než jsem se na místo vydala sama, mi nebylo jasné, proč je jejich táboření u nás takovým problémem. Vždyť jsou to cizinci, kteří mají problém na našem území. Proč se věc řeší přes média, a ne přes příslušnou ambasádu? Patrně byl problém i v komunikací s úřady, nemocnicí, zdravotní pojišťovnou. Nedostatečný zájem konstruktivně řešit situaci provokoval obyčejné lidi k nenávisti vůči cizincům a k potlačení obyčejných lidských pohnutek pomoci člověku v nouzi. Někteří je litovali, někteří pomáhali, někteří by byli nejradši, kdyby už odjeli a nebyla s nimi žádná starost a nestálo nás to přinejmenším nic. S naší průvodkyní Reghinou Maruntelu, rumunskou Romkou ze skupiny Kalderašů, jsme se rozhodly na místě zjistit, jak se věci mají ve skutečnosti. Původně jsme jeli s tím, že zjistíme, o jakou skupinu Romů se jedná a získáme další informace pro naši odbornou práci. Do Husince jsme dorazily dopoledne. Seznámily jsme se se skupinou Romů. Nechtěli hovořit na kameru, až po čase se jedna paní odhodlala, ale nebyla to vhodná chvíle pro dokumentační rozhovor. Právě se totiž balili, byli rozrušeni, protože jim volali příbuzní z nemocnice, že stav chlapce se zhoršil. Narychlo jsme natočily pár slov s paní Elenou Dolce. Rodina se živí prodejem šperků z tzv. kočičího zlata. Získaly jsme do muzea formou sběru dva prsteny (imitace zlata). Celkem jsme se zdržely s celou skupinou asi půl hodiny. Pak skoro všichni odjeli do Prahy do vinohradské nemocnice. Bylo tam třináct mužů, nejstaršímu mohlo být kolem šedesáti, stejný počet žen, tři dospívající chlapci, desetileté děvče, tři děti kolem sedmi let a jedno asi pětiměsíční nemluvně. V Husinci zůstalo šest žen a čtyři děti. Auta měli odstavena na tábořišti, v nich uloženy věci jako deky polštáře, nádobí na vaření, jídlo, kempinkový nábytek židle stoly, stany, oblečení. Tvrdili, že obchodují s oblečením. Z rozhovoru z paní Elenou Dolce jsme zjistily, že tato skupina Romů se také hlásí ke Kalderašům, jejich předkové vyráběli z měděného plechu kotle a kuchyňské nádobí, které pak prodávali na svých cestách. Teď se živí prodejem oblečení a různého zboží, obchodují i se šperky, které jsou imitací zlata, pravděpodobně je i sami vyrábějí. Ženy však o tom nechtěly mluvit. Rodinu mají po celé Evropě. V Husinci byly rodiny s příjmením Miclescu, Dimofte, Dolce. Pochází z rumunského regionu Vilcea, z obce Calimanesti. O Calimanesti hovoří jako o historickém městečku s čilým turistickým ruchem, kde mají postavené své domy, v nichž bydlí, když necestují po Rumunsku nebo po Evropě. Zjištění etnograficko-kulturního rázu bylo málo, ale na druhou stranu jsme si samy na místě mohly ověřit, nakolik se skutečnost rozchází s informacemi z médií, a to bylo také cenné.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

SSedmička, 6. 8. 2009

Se zbylou skupinou jsme zůstaly asi ještě patnáct minut. Protože rodina naléhavě potřebovala v nemocnici tlumočníka, odjely jsme do Prahy do vinohradské nemocnice, kde naše průvodkyně Reghina využila skutečnosti, že rumunština je její mateřský jazyk a rodině zde tlumočila. Já jsem čekala s ostatními Romy před nemocnicí. Dojeli další Romové, které jsme v Husinci předtím neviděly. Za dvě hodiny přišla rodina z nemocnice a oznámila, že chlapec zemřel. Přijela opravdu spousta novinářů, kteří teprve sondovali, co se děje, jaké nové informace přihodí do svého příběhu. Romové byli zničeni žalem, kolem nich pobíhali novináři a hledali někoho, kdo by mohl k tomu něco říct, bylo neuvěřitelné, jak zacházeli s lidským neštěstím. Reghina jim potom pomohla ještě v nemocnici s tlumočením i při vybavovaní odvozu zesnulého pohřebním ústavem. Za pomoc nám chtěli zaplatit, samozřejmé jsme to nechtěly připustit, na jejich ustavičné přesvědčování jsme od nich nakonec přijaly prsteny jako dárek do sbírek muzea (viz kapitola I. / 1.3. Z přírůstků do sbírek (výběr), str. 124—126, MRK 224/09). Široká rodina znamenala pro nejbližší příbuzné zemřelého velkou oporu. Bylo zřejmé, jak si ve smutku všichni vzájemně svojí přítomností dodávají sílu. Pochopily jsme, proč jich tam bylo tolik. Den po úmrtí příbuzní vyprovodili zesnulého v několika autech smutečním pomalu jedoucím průvodem zpět do Rumunska. Bohužel život mladíka se už nedal zachránit, ale mrzí mě, že rodina musela kromě velké ztráty procházet peripetiemi, které mohly mít jiný průběh nebýt lidské arogance a netolerance. O pokračování pohřebního rituálu jsme se potom mohli dozvědět už jenom prostřednictvím médií, která chtěla dovyprávět příběh s tragickým koncem. Média se zajímají o silná témata, která udiví veřejnost. Víme přece, v jakém světle jsou dnes Romové medializováni. Kdyby nešlo o Romy, tenhle příběh by se určitě nestal kauzou okurkové sezóny.

Zprávy z jednotlivých pracovišť

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

123

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

1.3. Z přírůstků do sbírek (výběr)

SNiculina Ciugulea: dřevěná mísa s uchem, Negreni, 2009.

Foto MRK — M. Chlup

Fond tradičních řemesel, profesí a zaměstnání: polotovar koryta vyrobeného Peterem Kanalošem, MRK 126/09 bubínek vyrobený a užívaný indickými Domby; MRK 169/09 (viz foto vlevo uprostřed) ručně tepaná měděná konvička na třech nožkách; MRK 207/09 (viz foto na str. 98 vpravo dole) soubor korytářských výrobků Ondreje Režného; MRK 278/09 — MRK 290/09 (viz foto vpravo dole) soubor kovářských výrobků z Rumunska; MRK 298/09 — MRK 309/09 soubor výrobků ze dřeva z Rumunska; MRK 310/09 — MRK 324/09 (viz foto vlevo nahoře) soubor ručně vyráběných sít z Rumunska; MRK 326/09 — MRK 328/09 (viz foto vlevo dole) vioara cu goarnarná — housle s přídavnou trubkou z Rumunska; MRK 347/09 (viz foto na str. 98 vlevo nahoře) měděný ručně vyrobený lavor; MRK 354/09

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Zprávy z jednotlivých pracovišť

B U L L E T I N

Fond šperku a cenin: zlatý dudlík, předávaný olašskými Romy dětem při příležitosti křtin; MRK 44/09 (viz foto na str. 105) pánský pečetní prsten užívaný rumunskými Romy; MRK 224/09 Fond textilu: soubor pánských oděvů (košile a vesty) romského primáše Ivana Gašpara Hriska; MRK 244/09 — MRK 248/09 (viz foto na str. 104) Fond písemného materiálu: stolní společenská hra Cesta z ghetta, autor: Jiří Mikoláš; MRK 59/09 (viz foto na str. 110) cigánská legitimace; MRK 217/09 kočovnický list; MRK 218/09 (viz foto níže) skeny tzv. Paketkarten (balíkových lístků) z protektorátního tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu, zasláno na CD v lednu 2009 panem Heinzem Wewerem, sběratelem poštovních předmětů, z Berlína; MRK 262/09 (viz foto na str. 109) SBohumila Doleželová: Pepík, olej na plátně, 50.—60. léta 20. století.

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

Foto MRK — M. Chlup

SBubínek vyrobený a užívaný příslušníky indické skupiny Domba.

Foto MRK — M. Chlup

SKočovnický list z období tzv. první republiky, po r. 1927

S Tudor Dorel Rostaş: ručně vyrobené síto ze smrkového loubku, Negreni, 2009.

124

Foto MRK — M. Chlup

SOndrej Režný: dřevěný zdobený kříž, Horné Zelenice, 2009.

Foto MRK — M. Chlup

Fond výtvarného umění: Božena Přikrylová: Hřiště, pálená hlína; MRK 24/09 Martin Kaleja-Januv: Těhotná, dřevořezba, lipové dřevo; MRK 121/09 Ladislava Gažiová: Srebrenica, sprej na plátně; MRK 219/09 (viz foto na str. 99) Jozef Harvan: Romská svatba, Romská pohoda, Madona a romský strážný anděl prosící za všechny uprchlé Romy, Strážný anděl Romů, vše tempera na papíře; MRK 220/09 — MRK 223/09 (viz foto na str. 99) Bohumila Doleželová: Pepík, olej na plátně; MRK 229/09 (viz foto vpravo nahoře)

S Rudolf Dzurko: Žena s lebkou, skleněná drť na skle,

2. polovina 20. století. Foto MRK — M. Chlup

125

R O M S K É

Rudolf Dzurko: Žena s lebkou, skleněná drť na skle; MRK 230/09 (viz foto vpravo dole) Julius Lakatoš: Zima, Loď, Kristus na kříži, Kristus a dvě děti, Pes na lovu, Krajina s kostelem, vše olej na plátně; MRK 231/09 — MRK 236/09 (viz foto na str. 99) Ondrej Gadžor: Stydlivé děvče, slitina olova a cínu, 2009; MRK 276/09 (viz foto X) Fond ohlasů kultury Romů v kultuře majoritní: terakotová plastika turecké Romky, vznik 1890 až 1920; MRK 15/09 (viz foto na str. 107) Fond sebedokumentace: architektonická studie: Areál Žalov v Hodoníně u Kunštátu, Ing. arch. Martin Klimecký, Ing. arch. Tomáš Dvořák, prosinec 2008; MRK 2/09 propagační skládačka o MRK s.p.o., 2008; MRK 94/09 poděkování — dopis pro ředitelku MRK Janu Horváthovou od kanadské guvernérky Michaëlle Jean a jejího manžela Jean-Daniela Lafonda, 30. 1. 2009, anglická verze s českým překladem; MRK 105/09 XOndrej Gadžor: Stydlivé děvče, slitina cínu

a olova, 2009. Foto MRK — M. Chlup

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

1.4. Poradní sbor ředitele pro sbírkotvornou činnost (nákupní komise) Schází se pravidelně, funguje v novém složení: PhDr. Jana Pospíšilová, PhD. (etnoložka, vedoucí Etnologického ústavu Akademie věd ČR v Brně) PhDr. Jitka Sedlářová (historička umění, nyní v důchodu, dříve vedoucí obrazárny Moravské galerie, Brno) Zdenka Kuželová, akademická malířka (v důchodu) PhDr. Jan Dolák (vedoucí katedry muzeologie FF MU) PhDr. Daniel Drápala, PhD. (Ústav evropské etnologie, FF MU) V roce 2009 se nákupní komise sešla v těchto termínech: 9. 6. 2009 MRK, přítomni PhDr. Jana Pospíšilová PhD., PhDr. Jitka Sedlářová, PhDr. Jan Dolák, PhDr. Daniel Drápala PhD. — schválení zakoupení obrazu L. Gažiové Srebrenica, schválení vyřazení SP MRK 290/98 (soubor děl Tibora Červeňáka) z důvodu přebytečnosti viz protokol č. 1/2009 9. 9. 2009 MRK, přítomni PhDr. Jana Pospíšilová PhD., PhDr. Jitka Sedlářová, PhDr. Jan Dolák, PhDr. Daniel Drápala PhD. — schválení zakoupení souboru devíti obrazů a dvou kreseb Ceiji Stojky, obrazu Tábor Ceiji Stojky, souboru tří obrazů Míly Doleželové, obřadního poháru s miskou viz protokol č. 2/2009

Fondy audio-, foto- a videodokumentace: odrážejí zejména výzkumy provedené v terénu. Nesbírková kolekce archivních dokumentů: seznam zaměstnanců ÚV Svazu Cikánů-Romů (SCR) a hospodářské rady Névodromu při ÚV SCR, 23. 9. 1970 jmenný seznam členů aparátu ÚV SCR (předsednictvo, plénum, ideověteoretická komise, kulturní komise, vnitrostranická komise, sportovní komise), nedatováno; NP 14/2009 mapy tzv. cikánského tábora v Brně-Černovicích, nedatováno, měřítko 1:2880; NP 18/2009 domovské právo rodiny Ambergových (romských loutkářů) ve Strakonicích, 21. 9. 1904; NP 20/2009 SJednání nákupní komise, zleva: Jan Dolák, Jana Pospíšilová, Jana Poláková,

126

Jitka Sedlářová. Foto MRK — L. Grossmannová

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

2. Oddělení vztahů s veřejností 2.1. Činnost Oddělení vztahů s veřejností František Jemelka, Lucie Matějková Pracovní náplň Oddělení vztahů s veřejností má velmi bohatou a různorodou podobu. Hned prvotní kontakt návštěvníků s naším muzeem zajišťují v recepci muzea denní i noční vrátní a také naše zkušená a milá průvodkyně Reghina Maruntelu, kteří ochotně pomohou návštěvníkům s jejich prvními dotazy. Naši lektoři se neúnavně věnují skupinovým návštěvám základních, středních i vysokých škol a dobrovolníci SLucie Matějková, vedoucí oddělení jsou vždy připraveni pomáhat Foto MRK — L. Grossmannová mnoha dětem z okolí muzea se školním učivem. Významnou částí práce oddělení je propagace muzea a jeho akcí. Dne 13. 7. 2009 se podařilo uzavřít smlouvu o spolupráci s Brněnským kulturním centrem, které muzeu umožnuje vysílání reklamy zdarma (půlminutový spot o muzeu nebo aktuální muzejní výstavě) v jeho kinech Art a Scala. Je výborné, že tato reklama běží těsně před vysíláním celovečerního filmu. Tak je naděje, že ji uvidí zase jiná skladba potenciálních návštěvníků, než těch, které ovlivňujeme námi hrazenou reklamou v inzertních a programových brněnských časopisech apod. Pracovníci Oddělení vztahů s veřejností se samozřejmě také podílejí na mnoha dalších akcích muzea skrze spolupráci s našimi dalšími odděleními. Hned od počátku roku 2009 zaznamenalo muzeum velký nárůst zájmu o svou existenci a své aktivity. Projevilo se to už návštěvností na přednáškách našeho léty zavedeného cyklu Kdo jsou Romové? Přednášely opravdu kapacity ve svém oboru, ať již to byla PhDr. Jitka Sedlářová, PhDr. Eva Davidová, CSc. nebo PhDr. Arne Mann, CSc. V zimním semestru pak na téma Romské dítě v náhradní péči MUDr. Zdeněk Novotný, Mgr. Helena Balabánová či Mgr. Martina Vančáková. Dne 12. 2. jsme otevřeli mimořádně úspěšnou výstavu fotografií Romipen ve spolupráci s Českým rozhlasem Praha. 8. 4. v rámci oslav Mezinárodního dne Romů proběhla vernisáž výstavy obrazů rakouské romské výtvarnice Ceiji Stojky, spojená i s prezentací její knihy Žijeme ve skrytu,

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

ve které vzpomíná na věznění v německých koncentračních táborech, když byla ještě dítě. Brněnská muzejní noc dne 16. 5. 2009 byla pro MRK významnou událostí, protože naše programy přilákaly neuvěřitelných 3.838 návštěvníků, z čehož téměř 2/3 byli Romové. Před prázdninami (11. 6.) byla zahájena výstava Každý máme jinou barvu s kresbami dětí ze slovenské romské osady v Jarovnicích. Díky svému tématu přilákala vernisáž velký počet dětí, které nadšeně sledovaly vystoupení dětské taneční skupiny Street Dance a koncert kapely Bongáči. Při vernisáži výstavy o první oficiální české romské organizaci — Svazu Cikánů-Romů 8. 10. jsme mohli v prostorách muzea uvítat mnohé pamětníky svazu, kteří se podělili o své vzpomínky. I další doprovodná akce k této výstavě, která se uskutečnila 3. 12., nalákala návštěvníky nejen na moderovanou besedu s pamětníky, ale i na poslech legendárních romských hudebníků z dob existence svazu. V říjnu byla brněnské veřejnosti poprvé nabídnuta možnost workshopu romského tance. Workshop tzv. Gypsy Dance a Bollywood dance vedla Jana Růžičková, tanečnice pocházející ze skupiny historických českých Romů, která provozuje vlastní taneční školu v Ženevě. O workshop byl až nečekaně velký zájem, a pevně tedy doufáme, že i v příštích letech budeme moci podobné akce pod vedením Jany Růžičkové nabídnout. Vůbec poprvé byla letos udělena Cena Muzea romské kultury. Tato cena je vyznamenáním a poděkováním výjimečným osobám, které dlouhodobě podporují muzeum, jak morálně, tak svými dary. Letos byla cena udělena Janě Šustové, redaktorce Českého rozhlasu, která od počátků existence MRK informuje o jeho aktivitách v pořadech Českého rozhlasu a která nesčetněkrát darovala do fondů muzea sbírkové předměty zakoupené z vlastních zdrojů. Fotografická výstava nizozemského fotografa Rogiera Fokkeho Paramisa oslovila návštěvníky svou tichou důstojností. V průběhu vernisáže (12. 11.) jsme v muzeu uvítali nejen samotného autora výstavy Rogiera Fokkeho, ale také zástupce velvyslance Nizozemského království Jennese de Mola, bez jehož podpory by tato výstava nebyla realizovatelná. Ostatně i poslední doprovodná akce roku 2009 se konala za podpory Velvyslanectví Nizozemského království. Dne 10. 12. jsme si totiž společně s velvyslanectvím a o.s. Slovo 21 připomněli Mezinárodní den lidských práv. Den s bohatým programem v muzeu a v několika brněnských školách byl zakončen v kině Art promítáním nizozemského filmu Jimmy Rosenberg: Otec, syn a talent. Současně se zájmem široké veřejnosti narůstá i zájem politických osobností, tj. vlastně těch, kteří Muzeu romské kultury v dalším rozvíjení aktivit mohou významně pomoci. Zatím nejvýznamnější domácí politickou návštěvou byl prezident ČR Václav Klaus s manželkou Lívií a krajský hejtman Michal Hašek s chotí. Seznam ostatních významných návštěv si můžete prohlédnout v kapitole I. / 9. Navštívili nás, str. 82—89.

Zprávy z jednotlivých pracovišť

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

127

R O M S K É

2.2. Lektorské oddělení Marie Palacká Lektorské oddělení se věnuje vzdělávání různých návštěvnických skupin — školním skupinám (MŠ, ZŠ, SŠ, VŠ), eventuálně jiným organizovaným skupinám dětí a mládeže, vzdělávání dospělých a rodin s dětmi. Specifikem je práce s romskými dětmi a mládeží (individuální doučování a aktivity Dětského muzejního volnočasového klubu, více SMarie Palacká, lektorka. viz kapitola I. / 6.5. Komunitní Foto MRK — L. Grossmannová dětské aktivity, str. 65—71). Lektorské oddělení je zastoupeno dvěma, od září třemi pracovníky. Vzdělávací a výchovné činnosti se věnovala lektorka Mgr. Marie Palacká na plný pracovní úvazek a doučování lektorka Bc. Lucie Čechovská na poloviční pracovní úvazek (předchozí lektorka, Mgr. Martina Vyziblová, je na mateřské dovolené). Díky dotaci z MŠMT ČR jsme mohli od září přijmout na poloviční úvazek druhého lektora doučování, Stanislava Havlíka. Oba lektoři doučování se také podílejí na vedení volnočasových kroužků (výtvarný, pěvecký). Velkou pomocí pro nás byla tříměsíční stáž anglistky Barbory Charvátové, která se v září v muzeu věnovala individuální výuce angličtiny pro romské děti a vytvořila sadu výukových materiálů, zaměřených na potřeby romských dětí a využívajících inspirace z muzejních sbírek. Dobrovolníci (zejména studenti sociální pedagogiky, ale i jiných VŠ a SŠ) vedli také v průběhu celého roku doučování dětí a volnočasové kluby. Tímto jim za jejich činnost velmi děkujeme.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

VYDAVATELSKÁ ČINNOST — VÝUKOVÉ MATERIÁLY Díky dotaci z MŠMT a NFOH připravilo lektorské oddělení vydání výukových materiálů pro různé věkové skupiny návštěvníků — Omalovánky o romské historii — Cesty Romů (text čeština, angličtina, romština) — Pexeso Romská řemesla (vycházející z Katalogu řemesel, text k obrázkům čeština, angličtina, romština) — Vystřihovánky — romská panenka na oblékání Aranka — Vzdělávací složky o romském holocaustu (pilotní verze)

SÚčastníci muzejní noci, členové dětského tanečního souboru.

Foto MRK — L. Grossmannová

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

3. Knihovna 3.1. Činnost knihovny a studovny Milada Závodská Knihovní fond Muzea romské kultury své akvizice nadále soustřeďuje v rámci tří základních tematických okruhů: romistická literatura (včetně separátů článků a bakalářských, diplomových a disertačních prací), romská literatura a literatura majoritních autorů inspirovaná SKnihovnice Milada Závodská. Romy. Knihovna také obsahuje Foto MRK — A. Babjárová a stále rozšiřuje rozsáhlou sbírku romských a romistických periodik z České republiky i zahraničí. Počet přírůstků za rok 2009 činí 178 jednotek. Knihovní fond se v budoucnu bude rozšiřovat také o elektronické přírůstky, jejichž sběr probíhá zatím pracovně a připravuje se jejich systematická evidence. Vedle evidence literatury je na pracovišti knihovny od počátku roku 2009 zpracováván i monitoring denního tisku a médií, jehož smyslem je vedle sledování aktuálních kauz týkajících se života Romů také archivace relevantních pramenů o Romech. Během roku 2009 pokračovala v knihovně kompletní rekatalogizace fondu. Do konce roku bylo zaevidováno přes 6700 přírůstkových čísel. Při rekatalo-

Činnost lektorského oddělení byla financována z pěti projektů. Děkujeme poskytovatelům dotací — bez jejich přispění bychom nemohli naše aktivity realizovat v potřebném rozsahu.

128

1 8 / 2 0 0 9

gizaci byly knihy průběžně obalovány a připravovalo se jejich optimální uložení na regálech. Hlavním smyslem projektu automatizace je snaha o moderní zpracování evidence fondu a zároveň také o usnadnění přístupu do knihovny pro všechny zájemce z řad veřejnosti. Koncem roku byl (ve zkušebním režimu) spuštěn na http://knihovna.rommuz.cz/ katalog knihovny on-line. V roce 2009 navštívili MRK pracovníci předního polského etnografického muzea, které se dlouhodobě zabývá také romskou kulturou — Muzeum Okręgowe w Tarnowie. V návaznosti na předchozí spolupráci proběhla mezi knihovnami výměna několika knižních titulů a knihovna MRK byla tak obohacena o nové přírůstky. Za zmínku stojí zejména krásná fotografická publikace Požegnanie taboru (Lublin, 2007), která dokumentuje život Romů v Polsku v letech 1966—1967, se zaměřením na důsledky zákona z roku 1964, kterým stát usiloval o usazení kočovníků. Z produkce muzea v Tarnowie je zajímavý zejména Katalog zbiorów Cyganologicznych Muzeum okręgowego w Tarnowie (Tarnow, 2007), dále Romani Art — Katalog wystawowy artystów romskich (Tarnow, 2008). V souvislosti s výstavou obrazů Ceiji Stojky, která byla v MRK k vidění v průběhu roku, jsme rozšířili knihovní fond o výpravný katalog autorčiných prací Auschwitz ist mein Mantel (Wien, 2008). Dále jsme do knihovny získali a také nabízeli k prodeji v muzejním obchodě její memoárovou knihu, která vyšla v českém vydání pod názvem Žijeme ve skrytu (Argo, Praha 2008). České vydání bylo kromě jiného doplněno o fotografie obrazů ze sbírek našeho muzea. V roce 2009 navštívilo knihovnu MRK 40 badatelů v 52 badatelských návštěvách, kteří si vypůjčili dohromady 268 knihovních jednotek.

3.2. Obraz Romů v tištěných médiích Milada Závodská

PROJEKTY LEKTORSKÉHO ODDĚLENÍ

— Nadační fond obětem holocaustu (NFOH) — Vzdělávací programy a přednášky o romském holocaustu pro učitele a žáky (20.000 Kč) — MŠMT ČR — Doučování romských žáků základních škol (220.000 Kč) — MŠMT ČR — Tvorba výukových materiálů o romské kultuře a historii (59.100 Kč) — MŠMT ČR — Kurzy romštiny pro studenty a veřejnost (100.000 Kč) — Jihom*oravský kraj, odbor školství — Dětský muzejní klub (30.000 Kč)

K U L T U R Y

S Bývalí členové muzejního volnočasového klubu, nyní naši dobrovolní pomocníci.

Foto MRK — L. Grossmannová

SStojka, Ceija: Žijeme ve skrytu. Vyprávění rakouské Romky. Praha, Argo, 2008

S Stojka, Ceija: Auschwitz ist mein mantel.

Evidence „výstrižků z tisku“ probíhá v MRK systematicky od r. 1993. Od počátku roku 2008 byla tradiční archivace papírových výstřižků pro badatelské účely nahrazena elektronickou. Zároveň ovšem probíhá i sběr a třídění originálních novinových a časopiseckých výstřižků. Od listopadu 2009 je díky použití specializovaného softwaru Media Monitoring Software možné detailní a rychlé vyhledávání mezi články, které jsou k dispozici elektronicky (tj. celý rok 2008, 2009 a následné). Media Monitoring Software mohou při práci ve studovně knihovny MRK používat také badatelé.

Zprávy z jednotlivých pracovišť

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

Bilder und Texte. Wien, Edition exil, 2008

129

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

IV. Personální složení

III. Spolupráce se zahraničím

Petra Zámečková (Organizační schéma viz Příloha I., str. 142)

130

Také v roce 2009 nadále pokračovala spolupráce s mezinárodní organizací Task Force for International Cooperation on Holocaust Education, Remembrance and Research (ITF). Mezi skupinou odborníků a zástupců vlád Muzeum romské kultury vystupuje jako jediná instituce zabývající se nacistickou genocidou Romů. Zástupce MRK je tu členem podkomise pro romský holocaust (originální název skupiny je How the position of Roma in societies today is responded to in Holocaust Education / Dnešní společenské postavení Romů vzhledem ke vzdělávání o holocaustu), která spadá pod vzdělávací pracovní skupinu ITF. Tato podkomise iniciovala mimo jiné uspořádání mezinárodního odborného semináře pro odborníky na romský holocaust, učitele a lektory, který se uskutečnil na jaře 2007 na půdě Muzea romské kultury. Na počátku března 2009 se v Bratislavě uskutečnilo pracovní setkání členů vzdělávací komise a její romské podkomise ITF, čehož se zúčastnil i historik MRK. Byly tu projednány mj. další možnosti spolupráce na poli vzdělávání o romském holocaustu (příprava seminářů pro pedagogy, spolupráce s Radou Evropy) a vyslechnuty prezentace předních slovenských romistů Zuzany Kumanové a Arneho B. Manna. Historik se na počátku června zúčastnil také čtyřdenního plenárního zasedání ITF v norském Oslu. Zde bylo mimo jiné přijato romskou podskupinou navržené prohlášení ITF odsuzující současné extremistické útoky proti Romům v různých částech Evropy a volající po větší prevenci podobných činů právě vzděláváním o romském holocaustu. Již v roce 2008 padl na jednání romské podkomise ITF návrh uspořádat oficiální návštěvu Dokumentačního a kulturního centra německých Sintů a Romů (Dokumentations- und Kulturzentrum Deutscher Sinti und Roma) v Heidelbergu, k čemuž nakonec došlo až v roce 2009 ve dnech 13.—15. září. V devítičlenné delegaci byli kromě historika MRK zástupci institucí věnujících se nejen romskému holocaustu z Dánska, Francie, Nizozemí, Rakouska, Polska, Španělska, Švédska a Ukrajiny. Na programu návštěvy bylo kromě úvodního uvítání předsedy centra a zároveň předsedy Centrální rady německých Sintů a Romů Romani Roseho představení jejich činnosti a aktivit: prohlídka stálé expozice věnované holocaustu Romů, knihovny, prezentace aktivit vzdělávacího oddělení a dokumentačního a historického oddělení. Delegace měla také možnost seznámit se s něko-

lika odbornými pracovníky centra a debatovat s nimi o jejich práci. Získané kontakty budou jistě v budoucnu využity pro všestrannou spolupráci. Dále bylo muzeum v kontaktu s výtvarnicí, spisovatelkou a pamětnicí romského holocaustu Ceijou Stojkou ve Vídni. Muzeum jí nejen připravilo v letošním roce výstavu, díky dobrým kontaktům výtvarnice také zapůjčila na další výstavu muzea některé exponáty. Muzeum uskutečnilo několik výzkumných a sbírkotovorných cest na Slovensko a jednu do Rumunska (více viz kapitola II. / 1.2. terénní výzkumy, str. 120—123). Ředitelka muzea se účasnitla na Slovensku odborné konference ve Štátnej knihovně v Košicích (více viz kapitola I. / 10. Zúčastnili jsme se, str. 90). V letošním roce byla dále prohloubena již započatá spolupráce se Srbským muzeem v Budyšíně, kam jsme letos zapůjčili řadu cenných sbírkových předmětů (asi 100 kusů) pro výstavu Modern aus Tradition / Ansichten zu den Kulturen der Roma / Zigeuner — Moderni z tradicie Widy na kultury Romow /Cyganow (Moderně z tradice / Pohledy na kulturu Romů / Cikánů), více viz kapitola I. / 1.2. Výstavy nebo sbírkové kolekce mimo budovu muzea, str. 28).

PhDr. Jana Horváthová — ředitelka, historička, muzeoložka (od 1. 1. 2005), úvazek: 1

Petra Zámečková — sekretářka ředitelky, pokladní, personalista (od 2. 2. 2009), úvazek: 1

Svatava Míšková — hlavní účetní-správce rozpočtu (od 1. 8. 2008 do 28. 2. 2009), úvazek: 1

Martina Cendelínová — hlavní účetní-správce rozpočtu (od 3. 2. 2009 do 11. 3. 2009), úvazek: 1

Bc. Zuzana Koblásová — účetní (od 2. 1. 2009), úvazek: 1/2

Irma Martinková SNávštěva Dokumentačního a kulturního centra německých Sintů a Romů

v Heidelbergu. Foto MRK — M. Schuster

— hlavní účetní-správce rozpočtu, finanční referent (od 1. 4. 2009 do 31. 10. 2009), úvazek: 1 — hlavní účetní (od 1. 11. 2009), úvazek: 1

Ing. Štefan Friča

— ekonom, rozpočtář (od 1. 7. 2009 do 31. 10. 2009), úvazek: 1 — vedoucí Ekonomického oddělení — správce rozpočtu, finanční referent (od 1. 11. 2009), úvazek: 1

JUDr. Eva Burdová

Zprávy z jednotlivých pracovišť

M U Z E A

— interní auditorka (od 1. 7. 2008 do 31. 7. 2009), úvazek: 1/4

Ing. Radana Jedonová — interní auditorka (od 1. 8. 2009), úvazek: 1/4

Mgr. Jana Poláková

— zástupkyně ředitelky, vedoucí Sbírkového oddělení, etnoložka, kurátorka fondu dokumentace tradičních romských řemesel, profesí a zaměstnání (od 1. 1. 2005), úvazek: 1

MgA. Anna Babjárová (do 26. 6. 2009 Juránková)

— foto a videodokumentátorka, kurátorka fondu videodokumentace, správkyně depozitáře B6 (od 2. 5. 2006; od 1. 11. 2009 na mateřské dovolené), úvazek: 1

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

Bc. Martin Chlup — dokumentátor (fond videodokumentace) (od 2. 11. 2009 do 3. 12. 2009), úvazek: 1

131

R O M S K É

Mgr. Michal Schuster — historik, archivář, dokumentátor dějin Romů, kurátor fondu písemného materiálu, fondu sebedokumentace a nesbírkové kolekce kopií archivních dokumentů (od 1. 6. 2005), úvazek: 1

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Mgr. Marie Palacká — lektorka (muzejní pedagožka), programová a kulturně výchovná pracovnice (od 18. 8. 2008), úvazek: 1

B U L L E T I N

M U Z E A

Blanka Švédová — dokumentátorka (fond fotodokumentace) (od 2. 11. 2009 — 31. 12. 2009), úvazek: 1/2

Marie Gelová Ján Šariský

— depozitární technik, kurátor fondu plakátu a pozvánek,

správce depozitářů B1, B2, B5, C6 (od 1. 1. 2005), úvazek: 1

— správce budovy, vedoucí ochrany muzea (včetně PO, BOZP, bezpečnostní a zdravotní referent) (2. 4. 2009), úvazek: 1/4

Petr Mička — muzikolog, dokumentátor hudby Romů, kurátor fondu audiodokumetnace, podfondu hudebních nástrojů a fondu výtvarného umění (od 1. 4. 2008 do 28. 2. 2009), úvazek: 0,8; (od 1. 3. 2009), úvazek: 1

MgA. Lenka Grossmannová — kurátorka fondu fotodokumentace, fondu dokumentace romských obydlí, správkyně depozitáře B7, fotodokumentátorka (od 5. 1. 2009), úvazek: 1

Mgr. Margita Rácová — kurátorka fondu textilu, šperku, vybavení romského interiéru a fondu ohlasů kultury Romů v kultuře majoritní, správkyně depozitáře B3 (od 5. 1. 2009), úvazek: 1

Bc. Lucie Čechovská — lektorka doučování (muzejní pedagožka), pedagožka volného času (od 5. 1. 2009), úvazek: 1/2

Stanislav Havlík — lektor doučování (muzejní pedagog), pedagog volného času (od 1. 9. 2009 do 31. 12. 2009), úvazek: 1/2

— dokumentátorka (fond fotodokumentace) (od 2. 11. 2009 do 31. 12. 2009), úvazek: 1/4

K U L T U R Y

Jozef Bagár — noční ostraha (od 23. 10. 2006), úvazek: 1

Milan Horváth — noční ostraha (od 1. 10. 2008), úvazek:1

Kristýna Mikscheová

Helena Krištofová

— dokumentátorka (knihovní fond) (od 1. 12. 2009 do 18. 12. 2009), úvazek: 1/4

— denní vrátná, recepční-pokladní (od 16. 6. 2009 do 31. 8. 2009), úvazek: 1

Kristýna Tekielová

Karina Krištofová

— dokumentátorka (knihovní fond) (od 1. 12. 2009 do 18. 12. 2009), úvazek: 1/4

— denní vrátná, recepční-pokladní (od 13. 7. 2009 do 3. 9. 2009), úvazek: 1

Reghina Maruntelu Mgr. Milada Závodská

R O M S K É

Mgr. Robert Šariský

— průvodkyně ve výstavách (od 1. 4. 2005), úvazek: 1

— zástup za recepčního, vrátného, pokladního, noční ostrahu a průvodce ve výstavách (od 1. 4. 2009), úvazek: 1/4

Milan Parči

Sandra Šariská

— denní vrátný, recepční-pokladní (od 1. 3. 2007do 30. 6. 2009), úvazek: 1

— denní vrátná, recepční-pokladní (od 1. 9. 2009), úvazek: 1

Jitka Fialová

Peter Oračko

— denní vrátná, recepční-pokladní (od 10. 11. 2008 do 31. 7. 2009), úvazek: 1

— denní vrátný, recepční-pokladní (od 7. 9. 2009), úvazek: 1

— romistka, knihovnice (od 17. 9. 2007), úvazek: 1

Eva Šipöczová — dokumentátorka (fond audiodokumentace) (od 2. 11. 2009 do 31. 12. 2009), úvazek: 1/2

Ing. František Jemelka

Veronika Frňková

— vedoucí Oddělení vztahů s veřejností (od 2. 6. 2008 do 30. 6. 2009), úvazek: 1

— dokumentátorka (fond audiodokumentace) (od 2. 11. 2009 do 31. 12. 2009), úvazek: 1/2

Externí služby JUDr. Jiřina Surynková

Zuzana Mižigárová — uklízečka (od 3. 8. 2009), úvazek: 1/4 (od 1. 11. 2009), úvazek: 1/2

— právní služby (od 3. 3. 2008)

Mgr. Lucie Matějková, MA — vedoucí Oddělení vztahů s veřejností (od 1. 7. 2009), úvazek: 1

132

1 8 / 2 0 0 9

Zprávy z jednotlivých pracovišť

M U Z E A

Pavla Karbanová

Michal Veselý

Ing. Pavel Baňař

— dokumentátorka (fond fotodokumentace) (od 2. 11. 2009 do 31. 12. 2009), úvazek: 1/2

— správa počítačové sítě, webmaster (od 5. 1. 2005 do 30. 9. 2009)

— správa počítačové sítě, webmaster (od 1. 10. 2009)

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

133

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Průměrný počet zaměstnanců a členů vedení muzea a osobní náklady za rok 2009 jsou následující:

Zaměstnanci Celkem

Počet osob / přepočtený stav 39/22

Mzdové Náklady

39/22

Soc. a zdrav. zabezpečení

Ostatní náklady

Osobní náklady celkem

5.070.005,-

1.578.375,-

97.560,-

6.745.940,-

5.070.005,-

1.578.375,-

97.560,-

6.745.940,-

Účetní jednotka v účetním období neuzavřela žádné obchodní smlouvy nebo jiné smluvní vztahy s členy statutárních orgánů, kontrolních nebo jiných orgánů účetní jednotky a jejich rodinnými příslušníky. Členění zaměstnanců podle věku a pohlaví — stav k 31. 12. 2009 Věk Do 20 let 21 — 30 let 31 — 40 let 41— 50 let 51 — 60 let 60 let a více Celkem %

Muži 0 6 2 0 3 1 12

Ženy 1 14 6 4 2 0 27

Celkem 1 20 8 4 5 1 39 100

% 2,56 51,28 20,51 10,26 12,82 2,56 100

celkem 7 0 0 8 0 0 24 39

% 17,95 0 0 20,51 0 0 61,54 100

Členění zaměstnanců podle vzdělání a pohlaví — stav k 31. 12. 2009 Dosažené vzdělání Základní Vyučen Střední odborné Úplné střední Úplné střední odborné Vyšší odborné Vysokoškolské celkem

muži 4 0 0 1 0 0 7 12

ženy 3 0 0 7 0 0 17 27

Celkový údaj o průměrných platech k 31. 12. 2008 celkem Průměrný hrubý měsíční plat

17.674,-

Celkový údaj o vzniku a skončení pracovních a služebních poměrů zaměstnanců v roce Počet

134

Nástupy Odchody

25 15

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

V. Přehled dotací a grantů Zuzana Koblásová • Štefan Friča

Název projektu

doba trvání

celkové náklady

cíl projektu

Donátor

Bulletin Muzea romské kultury

1. 1. 2009 — 31.12. 2009

225.629,00

z toho dotace 25.000,00

Vydání pravidelné publikace o činnosti MRK a zveřejnění odborných příspěvků

Statutární město Brno

Koncert romské kapely Bengas

1. 1. 2009 — 31. 12.2009

92.630,95

15.000,00

Koncert skupiny v rámci muzejní noci v MRK

Statutární město Brno

Muzejní noc

1. 4. 2009 — 17. 5. 2009

246.979,90

18.000,00

Uspořádání muzejní noci v Muzeu romské kultury

MK ČR

Dětský muzejní klub

1. 1. — 31. 12. 2009

45.617,00

30.000,00

Provoz dětského muzejního klubu — volnočasové aktivity pro děti, doučování

Jihom*oravský kraj

Dokumentace historie romské organizace Svaz Cikánů — Romů (1969—1973)

8. 10. 2009 — 31. 12. 2009

347.149,40

105.000,00

Sběr nových materiálů, práce na dokumentaci důležitého období moderních dějin Romů, realizace výstavy a doprovodných programů

MK ČR

Tvorba výukových materiálů o romské kultuře a historii

1. 1. 2009 — 31. 12. 2009

121.588,00

59.100,00

Vytvoření a publikování materiálů pro děti (pexeso, omalovánky a vystřihovánky), které seznamují s romskou kulturou a historií

MŠMT ČR

Paměť Svazu Cikánů-Romů

1. 1. 2009 — 31. 12. 2009

44.704,00

10.000,00

Uspořádání doprovodných akcí k výstavě SCR

Statutární město Brno

Vzdělávací programy a přednášky o romském holocaustu pro učitele a žáky

1. 1. 2009 — 31. 12. 2009

129.526,59

20.000,00

Realizace přednášek odborných pracovníků a setkání s pamětníky pro školy. Vytvoření a distribuce materiálů pro učitele

Nadační fond obětem holocaustu

Kurzy romského jazyka

1. 1. 2009 — 31. 12. 2009

100.518,00

100.000,00

Zpřístupnit zájemcům kvalitní výuku romštiny s odbornými lektory a umožnit seznámení s romskou kulturou

MŠMT ČR

Paramisa. Sintové a Romové ve fotografiích Rogiera Fokkeho

12. 11. 2009 — 22. 3. 2010

26.153,00

21.000,00

Výstava portrétů evropských Romů

Nizozemské království

Doučování romských žáků

1. 1. 2009 — 31. 12. 2009

234.823,00

220.000,00

prevence školních neúspěchů u žáků nastupujících povinnou školní docházku, zlepšení školního prospěchu romských žáků a udržení žáků v hlavním vzdělávacím proudu

MŠMT ČR

O všech projektech byly řádně a včas podány závěrečné zprávy s vyúčtováním. Dotace byly čerpány v plné výši.

Zprávy z jednotlivých pracovišť

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

135

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

VI. Ekonomická část

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

Auditován byl úsek ekonomické agendy, zavedený systém oběhu účetních dokladů a jeho dodržování při zpracovávání účetních dokladů v souladu s platnou legislativou a vnitřními směrnicemi MRK. Interní audit organizaci doporučil zjednodušení a zpřehlednění základní směrnice týkající se ekonomické agendy tak, aby bylo zajištěno přehledné a správné vedení účetnictví a efektivní a účelný výkon veřejné správy.

Štefan Friča • Irma Martinková Zuzana Koblásová • Petra Zámečková

Vnější kontrola Účetní jednotka nemá podíl ani účast na jiných společnostech. Účetní jednotka nemá žádné akcie ani cenné papíry. Účetní jednotka nemá žádné pohledávky ani závazky, které nejsou obsaženy v rozvaze. Členům orgánů nebyly poskytnuty žádné úvěry.

Dlouhodobým nehmotným majetkem je majetek, jehož ocenění je vyšší než 60.000 Kč v jednotlivém případě a doba použitelnosti je delší než jeden rok.

Účetní metody a obecné účetní zásady

Zásoby

Účetní období: od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009 Zpracování účetních záznamů: účetnictví je zpracováváno na PC v účetním software Money S3 Úschova účetních záznamů: účetní záznamy a prvotní doklady jsou uloženy v archivu organizace, který je umístěn v sídle společnosti.

Právní úprava účetnictví:

1) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 2) Vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů. 3) České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 505/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, č. 501 až 522. 4) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

Způsoby ocenění, odepisování a tvorby opravných položek Opravné položky nebyly tvořeny.

Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek Ocenění

136

Dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí majetek, jehož ocenění je vyšší než 40.000 Kč v jednotlivém případě a doba použitelnosti je delší než jeden rok.

Nakoupený dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je oceněn pořizovacími cenami. O zásobách — zboží (knihy a CD, pohlednice a předměty z tvorby romských řemeslníků), účtuje jednotka způsobem B. Skladová evidence je vedena na skladových kartách v datových souborech počítače. Zásoby oceňujeme v souladu se zákonem, a to: — nakoupené zásoby v pořizovacích cenách, — zásoby pořízené bezplatně, nalezené oceňujeme reprodukční pořizovací cenou. Pořizovací cena je cena, za kterou jsou zásoby skutečně pořízeny včetně nákladů s jejich pořízením souvisejících, např. doprava, balné, poštovné.

Výsledky vnitřních a vnějších kontrol Vnitřní kontrola V roce 2009 byly provedeny dva audity, každý jiným auditorem, jelikož v průběhu roku 2009 došlo v MRK ke změně interního auditora (více viz kapitola IV. Personální složení, str. 131) První audit (č. 0109), nazvaný Audit shody — oběh účetních dokladů, provedený podle auditorského plánu, prověřil soulad provádění účetních operací s platnými právními předpisy, navazujícími směrnicemi a stanovenými postupy, plnění provozních a finančních kriterií a rozpoznávání rizik vztahujících se k auditované činnosti. Druhý audit (č. 0209) byl zařazen operativně mimo roční plán útvaru interního auditu a byl zaměřen na posouzení dodržování směrnic týkajících se účetnictví a oběhu účetních dokladů. Operativně zařazený audit vyplynul ze změny pracovníka na pozici hlavní účetní a ekonom.

Vnější kontrolu v roce 2009 provedlo v MRK v souladu se zněním zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, v platném znění, zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné zprávě, v platném znění a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v platném znění, Finanční ředitelství v Brně a zaměřilo se na správnost hospodaření s veřejnými prostředky v letech 2005—2008. Byly zjištěny tyto nedostatky — při nakládaní s prostředky FKSP — v účetní evidenci pořízeného DDHM a jeho financování — porušení podmínek rozhodnutí u dotačních programů — nesprávné účtování o daru — nesprávné zaúčtování schodku u pokladní hotovosti Výše zmíněné nedostatky organizace řeší účetními opravami, ve spolupráci s účetním poradcem, který osvědčil náš návrh k odstranění nedostatků. U některých oprav, které by zasáhly do nákladů nebo výnosů v období, s nimž věcně nesouvisí, konzultujeme se zřizovatelem, zda souhlasí s provedením opravy navrženým způsobem, tento dotaz byl zřizovatelem postoupen k vyjádření Ministerstvu financí ČR. Na kontrolu finančního ředitelství naváže v březnu 2010 daňová kontrola Finančního úřadu Brno I., za účelem zjištění skutečností rozhodných pro stanovení povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně. Další kontrolu započal 7. prosince 2009 odbor interního auditu Ministerstva kultury ČR. Jedná se o následnou kontrolu s cílem prověřit přijatá opatření a jejich realizaci ke zjištěním a závěrům veřejnoprávní kontroly MK ČR provedené v době od 13. 11. 2006 do 20. 12. 2006. Tato kontrola nebyla do konce roku 2009 uzavřena.

Informace o bezúplatných převodech majetku Organizace bezúplatně převedla ve prospěch Slezského zemského muzea s.p.o. movitý majetek — fotoaparát Canon A1 s příslušenstvím v (pořizovací) ceně 708 Kč. Naopak ve svůj prospěch nabyla finanční dary od Marie Palacké ve výši 2.875 Kč, od Michala Schustera ve výši 450 Kč, od paní Jany Mikulové ve výši 1.000 Kč a od paní Jany Šustové ve výši 5.000 Kč.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Hospodaření. Úpravy a skutečné plnění závazných ukazatelů stanovených zřizovatelem. Zapojení mimorozpočtových zdrojů Organizace přijala Rozpisem schváleného rozpočtu na rok 2009 následující závazné ukazatele: — Příspěvek na provoz od zřizovatele 9.039.000 Kč — Mzdové náklady 4.290.000 Kč z toho: Platy zaměstnanců 4.240.000 Kč a Ostatní osobní náklady 50.000 Kč. Schválený rozpočet prošel v průběhu roku osmi úpravami. Finanční prostředky, které byly úpravami uvolněny v rámci výdajů na podporu projektů bylo nutno sledovat odděleně a musely být použity pouze na stanovený účel. Po započtení všech úprav rozpočtu provoz muzea byl kryt: — příspěvkem na provoz částkou 10.191.100 Kč — účelovými dotacemi ze zdrojů Ministerstva kultury ČR ve výši 123.000 Kč — účelovými dotacemi ze zdrojů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR ve výši 379.100 Kč Kromě výše zmíněných příspěvků muzeum využilo ke své činnosti následující zapojení mimorozpočtových zdrojů: — Statutárního města Brna ve výši 50.000 Kč — Jihom*oravského kraje ve výši 30.000 Kč — Nadačního fondu obětem holocaustu ve výši 20.000 Kč — dotace Velvyslanectví Nizozemského království k výstavě Fokke ve výši 21.000 Kč. Přehled projektů roku 2009 je uveden v samostatné kapitole (viz kapitola V. Přehled dotací a grantů, str. 135). Tržby z prodeje služeb a za prodané zboží činí 318.700 Kč. Ostatní provozní výnosy činí 16.400 Kč, úroky a kurzové zisky 4.000 Kč.

Muzeum romské kultury hospodařilo v roce 2009 s celkovou částkou 10.780.560,87 Kč (výnosy celkem). Náklady byly čerpány ve výši 10.779.508,27 Kč. Výsledek hospodaření činí 1.052,60 Kč. Tento výsledek, blížící se vyrovnané nule, byl plánován.

Zprávy z jednotlivých pracovišť

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

137

R O M S K É

1 8 / 2 0 0 9

Rozbor zaměstnanosti a čerpání mzdových prostředků

Výdaje na zahraniční pracovní cesty, přínos pro činnost organizace

Organizace měla stanoveny základním rozpisem schváleného rozpočtu mzdové náklady ve výši 4.290.000 Kč, z toho platy zaměstnanců 4.240.000 Kč a OON 50.000 Kč. Přepočtený počet zaměstnanců 23. Po osmi úpravách rozpočtu organizace byl zvýšen závazný ukazatel mzdové náklady na 5.058.000 Kč, z toho platy zaměstnanců 4.870.000 Kč a OON byly zvýšeny na 188.000 Kč. Přepočtený počet zaměstnanců 23. Výše uvedené ukazatele byly splněny na 100 %, s výjimkou přepočteného počtu zaměstnanců, kterých bylo 22. Mzdové náklady tedy byly vyplaceny ve výši 5.058.000 Kč, z toho platy zaměstnanců 4.870.000 Kč, a OON byly vyplaceny ve výši 188.000 Kč. Kromě výše uvedeného využila organizace mimorozpočtový zdroj od Nadačního fondu obětem holocaustu. Z tohoto zdroje bylo na prostředky na platy vyplaceno 8.000 Kč, na prostředky OON bylo vyplaceno 4.000 Kč, celkem 12.000 Kč. Fond odměn nebyl čerpán.

Výdaje na zahraniční cesty celkem činí 135.000 Kč, z toho 64.000 Kč cestovné, 45.000 Kč stravné a 26.000 Kč ubytování.

Účast na programech mezinárodních institucí, spolupráce se zahraničím Spolupráce s mezinárodní organizací Task Force for International Cooperation on Holocaust Education, Remembrance and Research (ITF) — Organizace pro podporu mezinárodní spolupráce ve vzdělávání o holocaustu, jeho připomínání a výzkumu. Mezi skupinou odborníků a zástupců vlád Muzeum romské kultury vystupuje již od roku 2001 jako jediná instituce zabývající se nacistickou genocidou Romů. Zástupce MRK, historik Mgr. Michal Schuster, je tu členem podkomise pro romský holocaust (originální název skupiny je How the position of Roma in societies today is responded to in Holocaust Education / Dnešní společenské postavení Romů vzhledem ke vzdělávání o holocaustu), která spadá pod vzdělávací pracovní skupinu ITF. Tato podkomise iniciovala mimo jiné uspořádání mezinárodního odborného semináře pro odborníky na romský holocaust, učitele a lektory, který se uskutečnil na jaře 2007 na půdě Muzea romské kultury. Ve dnech 21.—25. 6. se uskutečnila Task Force for International Cooperation on Holocaust Education, Remembrance and Research v Oslu, Norsko, za účasti našeho zaměstnance Mgr. Michala Schustera (více viz kapitola III. Spolupráce se zahraničím, str. 130).

138

K U L T U R Y

Jednalo se o následující cesty: 2. 3. Bratislava — hotel Devín — setkání vzdělávací skupiny organizace The Task Force for International Cooperation on Holocaust Education, Remembrance, and Research a její podskupiny pro genocidu Romů efekt věcný: účast na setkání instituce, jejíž je MRK členem, prezentace muzea pracovník: Mgr. Michal Schuster 12. 3. Vídeň efekt věcný: transport obrazů a exponátů pro výstavy Ceija Stojka a Dokumentace historie romské organizace Svaz CikánůRomů 1969—1973. pracovník: Petr Mička 25.—27. 3. Státní vědecká knihovna v Košicích (Štátna vedecká knižnica v Košiciach), International Conference on Roma Culture and Education / Mezinárodní konference o romské kultuře a vzdělávání efekt věcný: prezentace muzea, přednesení referátu Sbírka pohlednic Muzea romské kultury v knize Devleskere čhave pracovník: PhDr. Jana Horváthová 22. —23. 4. Prešov, Jarovnice efekt věcný: domluva a výběr výtvarných prací romských dětí ze ZŠ v Jarovnicích pro výstavu Každý máme jinou barvu. pracovníci: Mgr. Marie Palacká, Mgr. Jana Poláková 18.—23. 5. Výzkumná cesta Slovensko 19. 5. Jarovnice — 1. ZŠ Jarovnice se 100 % romských žáků, rozhovor Ján Sajko — učitel výtvarné výchovy; Martin Kaleja-Januv — romský asistent na škole a výtvarník 20. 5. Košice — výtvarník Ondrej Gadžor; Podhoroď — dokumentace pracovního postupu při výrobě koryta 21. 5. Telgárt — tradiční romská cimbálová muzika Harvanovci 22. 5. Poniky — tradiční romská cimbálová muzika Zacharovci efekt věcný: získání sbírkových předmětů a kontaktů na další možné respondenty pracovníci: MgA. A. Juránková (později Babjárová), MgA. L. Grossmannová, Mgr. J. Poláková, P. Mička

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

14.—15. 5. Srbské muzeum v Budyšíně (Bautzen), Německo — vernisáž výstavy Modern aus Tradition / Ansichten zu den Kulturen der Roma / Zigeuner — Moderni z tradicie Widy na kultury Romow / (Moderně z tradice / Pohledy na kulturu Romů / Cikánů) efekt věcný: MRK zapůjčilo cca 100 sbírkových předmětů, úvodní slovo na vernisáži, propagace muzea pracovník: Mgr. Jana Poláková 21.—25. 6. Task Force for International Cooperation on Holocaust Education, Remembrance and Research v Oslu, Norsko. efekt věcný: účast na jednání a konferenci, návštěva Holocaust centra v Oslu pracovník: Mgr. Michal Schuster 13.—16. 9. návštěva Dokumentačního centra německých Sintů a Romů v Heidelbergu efekt věcný: účast na akcí instituce, jejíž je MRK členem, prezentace muzea pracovník: Mgr. Michal Schuster 8. —12. 10. cesta zaměřená na nákup sbírek, Rumunsko, Negreni efekt věcný: nákup sbírek, fotodokumentace řemeslného trhu pracovník: Reghina Maruntelu

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

13.10. cesta zaměřená na nákup sbírek, Slovensko, Selice efekt věcný: nákup sbírek pracovníci: PhDr. Jana Horváthová, Ján Šariský 2.—6. 11. výzkumná cesta Slovensko 2. 11. kontakty na pamětníky II. světové války v Jarovnicích 3. 11. mše v kostele v Jarovnicích, rozhovor Jan Kaleja 4. 11. Ondrej Gadžor — odlévání sošky z cínu a olova, Čierny Balog — dětský taneční a hudební soubor 5. 11. kontakty na muzikanty — Alexander Daško, Hrochoť — tradiční romská cimbálová muzika 6. 11. korytář Ondrej Režný, Horné Zelenice efekt věcný: získání sbírkových předmětů a kontaktů na další možné respondenty pracovníci: MgA. Lenka Grossmannová, Mgr. Jana Poláková, Bc. Martin Chlup, Petr Mička 19.12. Vídeň efekt věcný: transport obrazů a exponátů, z výstavy Ceija Stojka a Dokumentace historie romské organizace Svaz Cikánů-Romů 1969—1973 pracovník: Petr Mička

Srovnání výše poskytnutých prostředků ze státního rozpočtu v delší časové řadě Rok 2005 Čtvrtletí I/Q II/Q III/Q IV/Q

Náklady 1.123.768,22 1.687.463,70 1.852.349,30 3.581.332,18

% 13,63 20,47 22,47 43,44

Výnosy 1.924.435,73 2.112.963,69 1.931.057,41 2.421.211,49

% 22,94 25,18 23,02 28,86

Čerpání příspěvku 1.875.000 1.875.000 1.875.000 2.245.000

% 23,8 23,8 23,8 28,5

Náklady 1.937.701,93 2.351.351,71 1.828.803,86 2.870.794,16

% 21,55 26,16 20,34 31,94

Výnosy 2.041.594,00 2.258.284,47 2.246.183,80 2.442.825,61

% 22,71 25,12 24,99 27,18

Čerpání příspěvku 1.875.000 2.024.000 1.932.500 1.986.500

% 23,98 25,88 24,72 25,41

Rok 2006 Čtvrtletí I/Q II/Q III/Q IV/Q

Zprávy z jednotlivých pracovišť

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

139

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Rok 2007 Čtvrtletí I/Q II/Q III/Q IV/Q

Náklady 2.135.846,48 2.777.190,75 2.180.523,59 2.580.838,84

% 22,08 28,71 22,54 26,67

Výnosy 2.141.692,34 2.745.360,45 2.221.667,84 2.568.695,92

% 22,13 28,37 22,96 26,54

Čerpání příspěvku 1.995.000 2.019.000 2.100.000 2.019.000

% 24,53 24,82 25,83 24,82

Rok 2008 Čtvrtletí I/Q II/Q III/Q IV/Q

Náklady 2.131.078,21 2.402.325,51 2.030.413,19 3.654.166,11

% 20,86 23,51 19,87 35,76

Výnosy 2.338.213,37 2.340.901,30 2.167.964,43 3.376.723,63

% 22,87 22,90 21,20 33,03

Čerpání příspěvku 2.033.000 2.194.000 2.034.000 3.236.000

% 21,41 23,10 21,42 34,07

Rok 2009 Čtvrtletí I/Q II/Q III/Q IV/Q

Náklady 1.854.510,00 2.106.020,00 2.745.659,67 4.073.318,60

% 17,20 19,54 25,47 37,79

Výnosy 2.117.920,00 2.215.020,00 3.371.690,65 3.075.930,22

% 19,65 20,54 31,28 28,53

Čerpání příspěvku 2.034.000 2.052.000 3.245.000 2.983.100

% 19,72 19,90 31,46 28,92

Nerovnoměrnost v čerpání v roce 2009 byla ovlivněna skutečností, že třetí až osmá úprava rozpočtu (navýšení v celkové výši 961 tis. Kč), proběhla až ve druhém pololetí. Jednalo se mimo jiné také o několik účelových dotací, na které byly zároveň ve vlastním rozpočtu organizace rezervovány (vázány) prostředky určené k pokrytí povinného tzv. vlastního podílu k dotacím. Tyto prostředky jsme začali čerpat teprve po vydání rozhodnutí o přídělu účelových dotací. V listopadu 2009 bylo zřízeno nové Ekonomické oddělení, které je samostatným střediskem (004). V této souvislosti stojí organizace před potřebou inovovat vnitřní směrnice. Úkol vyplývá také z širších změn, vyvolaných novou vyhláškou č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Doplňující údaje k rozvaze a výkazu zisku a ztrát Pohledávky z obchodního styku v průběhu roku v tis. Kč Krátkodobé — odběratelé — směnky k inkasu — poskytnuté provozní zálohy — ostatní pohledávky — opravné položky Celkem

140

(údaje v tis. Kč)

Stav k 31. 3. 2009

Stav k 30. 6. 2009

Stav k 31. 9. 2009

Stav k 31. 12. 2009

79,35

85,70

88,57

45,27

306,55

374,43 31,59

167,13 94,51

124,22

385,90

460,13

255,70

169,49

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

Závazky z obchodního styku

1 8 / 2 0 0 9

(údaje v tis. Kč)

Stav k 31 3. 2009

Stav k 30. 6. 2009

Stav k 30. 9. 2009

Stav k 31. 12. 2009

Krátkodobé závazky — dodavatelé — směnky k úhradě — přijaté zálohy — ostatní závazky

21,70

108,27

101,19

115,14

12,60 12,50

16,20 51,48

18,90 41,46

21,60 7,13

Celkem

46,80

175,95

161,55

143,87

Osobní náklady a počet zaměstnanců Průměrný počet zaměstnanců a členů vedení společnosti a osobní náklady za 2009 jsou následující:

Zaměstnanci Celkem

(údaje v tis. Kč)

Počet 22

Mzdové Náklady 5.070,01

Soc. a zdrav. zabezpečení 1.578,38

Ostatní náklady 202,44

Osobní náklady celkem 6. 850,83

5.070,01

1.578,38

202,44

6.850,83

Zprávy z jednotlivých pracovišť

M U Z E A

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

141

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Přílohy

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Příloha II. — Příloha k účetní uzávěrce

Příloha I. — Organizační schéma Muzea romské kultury k 1. 12. 2009 ROZVAHA organizačních složek státu, územních samosprávných celků a příspěvkových organizací

ŘEDITEL

Lektorské oddělení

lektor

lektor pro doučování

uklizečka

průvodce výstavami denní vrátný — recepční — pokladní

sekretář ředitele / pokladní /personalista

vedoucí Ekonomického oddělení — správce rozpočtu/ finanční referent středisko 004

vedoucí Sbírkového oddělení / kurátor fondu řemesel /zástupce ředitele / Centrální evidence sbírek středisko 003

interní auditor

knihovník správce knihovny a studovny

Dokumentátor, katalogizace knih. fondu

sestavená k 31. 12. 2009 Název nadřízeného orgánu Ministerstvo kultury ČR Maltézské nám. 1, 118 11 Praha 1

vrátní

hlavní účetní/ finanční referent

účetní

kurátor fondu audiodokumentace / výtvarného umění / podfondu hudebních nástrojů

a A.

Dokumentátor, inventarizace, evidence sbírek

Bratislavská 67, 602 00 Brno

AKTIVA

kurátor fondu fotodokumentace / dokumentace typů obydlí / fotodokumentátor, správce depozitu foto: B7 videodokumentátor

noční ostraha

Muzeum romské kultury

71239812

Účetní jednotka doručí výkaz podle pokynů MF

kurátor fondu videodokumentace / videodokumentátor, správce fotoateliéru a depozitu audio + video: B6

noční ostraha

142

Název, sídlo a právní forma účetní jednotky

IČO

denní vrátný — recepční — pokladní

Zástupce za: denní vrátný / noční ostraha / průvodce výstavami

( v tisících Kč na dvě desetinná místa )

kurátor fondu textilu / šperku / vybavení interiéru / kurátor fondu ohlasů romské kultury v kultuře majoritní, správce depozitu textilu: B3 kurátor fondu písemného materiálu / sebedokumentace MRK

Přílohy

správce budovy / vedoucí ochrany MRK

Stálá aktiva ř. 09 + 15 + 26 + 33 + 41 + 206

č.ř.

Stav k 1.1.

Stav k 31.12

001

6.652,44

10.018,22

Software

(013)

003

239,54

Ocenitelná práva

(014)

004

500,00

Drobný dlouhodobý nehmotný majetek

(018)

005

147,76

226,78

009

887,30

966,32

Dlouhodobý majetek celkem ř. 002 až 008 Oprávky k softwaru

(073)

011

-239,54

Oprávky k ocenitelným právům

(074)

012

-153,93

-179,59

Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku celkem ř. 10 až 14

(078)

013

-147,76

-226,78

015

-541,23

-645,91

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

vedoucí Oddělení vztahů s veřejností středisko 002

Zpracováno v souladu s vyhláškou č. 505/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů

kurátor fondu plakátu a pozvánek / depozitární technik, správce depozitů smíšených: B1, B2, B5, a depozitu výtvarného umění: C6

143

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

(Pokračování tabulky ze str. 144) č.ř. a

Stav k 1.1.

Stav k 31.12

Samostatné movité věci a soubory movitých věcí

(022)

4.396,63

7.192,82

Drobný dlouhodobý hmotný majetek

(028)

1.227,58

1.561,26

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

(042)

5.713,45

3.478,78

11.337,66

12.232,86

Dlouhodobý hmotný majetek celkem ř. 16 až 25 Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí

(082)

-3.803,71

-973,79

Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku

(088)

-1.227,58

-1.561,26

Oprávky k hmotnému dlouhodobému majetku celkem ř. 27 až 32

-5.031,29

-2.535,05

Oběžná aktiva ř. 51 + 75 + 89 + 119 +124

2.226,29

2.225,52

728,02

60,08

45,27

3. Finanční majetek Pokladna Ceniny Součet ř. 76 až 78 Běžný účet Běžný účet fondu kulturních a sociálních potřeb Součet ř. 80 až 82 a 210, 216, 217 a 218 Finanční majetek celkem ř. 79+83+88 Přechodné účty aktivní

(261) (263) (241) (243)

Náklady příštích období

(132)

Zásoby celkem ř. 43 až 50 2.

Pohledávky Odběratelé

(311)

Poskytnuté provozní zálohy

(314)

Součet ř. 52 až 57, 214 a 215

AKTIVA CELKEM

78 79 80 81 83 89 120

1,85 26,91 951,43 104,92 1.056,35 1.083,26 120,97

Stav k 31. 12. 2 1,05 0,27 1,32 1.077,49 213,93 1.291,42 1.292,74 0,00

ř. 01+42

124

120,97

0,00

125

8.878,73

12.243,74

PASIVA

č.ř.

Stav k 1.1.

Stav k 31.12

202,22

124,22

Vlastní zdroje krytí stálých a oběžných aktiv ř. 130+131+213+138+141+151+158

126

7.372,49

11.150,28

262,30

169,49

Majetkové fondy a zvláštní fondy

127

6.652,44

9.919,31

Majetkové fondy celkem ř. 127 až 129

131

6.652,44

9.919,31

Finanční a peněžní fondy

132

32,00

34,00

133

204,24

216,02

Pohledávky za zaměstnanci

(335)

0,15

0,90

Jiné pohledávky

(378)

31,59

34,37

Součet ř. 70 až 73

31,74

35,27

Pohledávky celkem ř. 58 + 59 + 60 + 65 + 66 + 209 + 69 +74

294,04

204,76

Fond dlouhodobého majetku 2.

(901)

Fond odměn

(911)

Fond kulturních a sociálních potřeb

(912)

Fond rezervní

(914)

134

110,20

130,74

Fond reprodukce majetku

(916)

135

367,79

849,16

Finanční a peněžní fondy celkem ř. 132 až 137

138

714,23

1.229,92

Výsledek hospodaření

152

1,05

a) z hospodářské činnosti územních samosprávných celků a činnosti příspěvkových organizací — Výsledek hospodaření běžného účetního období — Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení Součet ř. 152 až 157

144

Stav k 1. 1. 1 25,06

(381)

Přechodné účty aktivní celkem ř. 120 až 123 Zboží na skladě

č.ř. b 76

Přílohy

(Pokračování tabulky ze str. 143)

1 8 / 2 0 0 9

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

B U L L E T I N

(+/-963) (+/-931)

154

5,82

158

5,82

1,05

145

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

(Pokračování tabulky ze str. 145) ř. 160 + 166 + 189 + 196 + 201

159

c 3.

Krátkodobé závazky

1 506,25

č.ř.

Stav k 1. 1.

Stav k 31. 12.

167

504,29

115,14

Zpracováno v souladu s vyhláškou č. 505/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů

organizačních územních samosprávných a příspěvkových organizací

( v tisících Kč na dvě desetinná místa ) sestavená k 31. 12. 2009

Přijaté zálohy

(324)

169

10,80

21,60

Ostatní závazky

(325)

170

68,17

7,13

Závazky z pevných termínových operací a opcí

(373)

171

0,00

Název nadřízeného orgánu

172

583,26

143,87

Ministerstvo kultury ČR

Součet ř. 167 až 171 a 223 až 226 Zaměstnanci

(331)

176

419,35

574,25

Ostatní závazky vůči zaměstnancům

(333)

177

5,60

0,00

Součet ř. 176 až 177

178

424,95

574,25

Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

(336)

179

238,69

241,37

Ostatní přímé daně

(342)

181

59,94

33,80

184

59,94

33,80

185

1,99

0,00

187

1,99

0,00

188

0,00

1,37

189

1.308,83

994,66

200

197,42

98,79

201

197,42

98,79

202

8.878,74

12.243,73

Součet ř. 180 až 183 Vypořádání přeplatků dotací a ostatních závazků se státním rozpočtem

(347)

Součet ř. 185 až 186 Jiné závazky

(379)

Krátkodobé závazky celkem ř. 172 + 175 + 178 + 179 + 184 + 187 + 188 Dohadné účty pasivní

(389)

Přechodné účty pasivní celkem ř. 197 až 200 PASIVA CELKEM Odesláno dne: 17. 1. 2008

ř. 126+159 Razítko:

Podpis

Odpovídá

vedoucího

za údaje :

účetní jednotky :

Telefon:

146

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY složek státu, celků

1 093,45

724561477

Maltézské nám. 1, 118 11 Praha 1 Účetní jednotka doručí výkaz podle pokynů MF

Číslo účtu

IČO

Název, sídlo a právní forma účetní jednotky

71239812

Muzeum romské kultury Bratislavská 67, 602 00 Brno

Název ukazatele

Číslo řádku

Činnost hlavní

hospodářská

1 501

Spotřeba materiálu

828,94

0,00

502

Spotřeba energie

496,48

0,00

504

Prodané zboží

32,39

0,00

511

Opravy a udržování

129,67

0,00

512

Cestovné

188,93

0,00

513

Náklady na reprezentaci

7,66

0,00

518

Ostatní služby

1.655,06

0,00

521

Mzdové náklady

5.070,01

0,00

524

Zákonné sociální pojštění

1.578,38

0,00

527

Zákonné sociální náklady

97,56

0,00

528

Ostatní sociální náklady

104,88

0,00

538

Ostatní daně a poplatky

13,36

0,00

542

Ostatní pokuty a penále

0,50

0,00

545

Kursové ztráty

0,44

0,00

548

Manka a škody

4,10

0,00

549

Jiné ostatní náklady

81,27

0,00

551

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

489,89

0,00

10.779,52

0,00

Účtová třída 5 celkem ( řádek 1 až 30 )

Přílohy

Cizí zdroje

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

147

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

(Pokračování tabulky ze str. 147) Číslo účtu

Název ukazatele

602

Tržby z prodeje služeb

604 644

Číslo řádku

Činnost Hlavní

Hospodářská

230,66

Tržby za prodané zboží

88,03

0,00

Úroky

0,22

0,00

645

Kursové zisky

0,18

0,00

648

Zúčtování fondů

9,97

0,00

649

Jiné ostatní výnosy

16,45

0,00

691

Příspěvek a dotace na provoz

10.435,06

0,00

Účtová třída 6 celkem ( řádek 32 až 57 )

10.780,57

0,00

Výsledek hospodáření před zdaněním (řádek 58 – 31)

1,05

0,00

Výsledek hospodaření po zdanění (řádek 59 — 60 — 61) (+/-)

1,05

0,00

Odesláno dne:

Razítko:

0,00

Podpis vedoucího úč.jednotky:

30. 3. 2009

A. ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

148

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Odborné příspěvky

W Cikánský kříž, foto C. Burget, 2009

„Cikánská“ Studená Loučka Jiří Ošanec

Abstrakt Moravská vesnice Studená Loučka (původně Kaltenlautsch) s připojenou osadou Buková (Dreibuchen), kdysi obývané Němci, jsou místy, jejichž dějiny se zvláštním způsobem prolínají s historií Romů. V blízkém okolí Studené Loučky se nachází tzv. Cikánská cesta a při ní „Cikánský kříž“, spojený se zajímavou pověstí, vytrvale publikovanou nejméně od první poloviny 19. století. Ve studenoloučských matrikách nacházíme záznamy o narození a úmrtí Cikánů. Souvisí to s faktem, že na Bukové byla už před r. 1819 usazena cikánská (sintská) rodina, a také s tím, že přes Studenou Loučku odedávna procházeli a poblíž obce tábořili kočovní Romové. Ti se občas dopouštěli drobných krádeží, což stálo jednoho z nich život. Tyto skutečnosti zaznamenává farní kronika, dobový tisk, krásná literatura i vzpomínky pamětníků.

W Cikánský kříž, foto J. Ošanec, 2007

Autor Jiří Ošanec, absolvent filozofické fakulty Univerzity Palackého, obor dějepis — filozofie, profesionální genealog ve vlastní firmě „Family Roots“.

Zabývám se už delší dobu dějinami vesnice, k níž mám hluboký citový vztah, protože v ní žili mí předci. Jde o Studenou Loučku, malou moravskou vesnici, ležící na silnici I. třídy z Olomouce do Hradce Králové a Prahy v objetí hlubokých lesů. Poloha původně německé obce, zvané Kaltenlautsch, při dávné spojnici Moravy s Čechami je asi hlavním důvodem faktu, že se dějiny vsi prolínají zvláštním způsobem s historií Romů. Dočetl jsem se, že v této vesnici a v okolních lesích přebývali Cikáni v dřívějších časech velmi často, pročež sousedé obec pomlouvačně nazývali cikánskou vesnicí a místního faráře cikánským pastýřem.1 Proč tomu tak bylo? Možná v tom hrál roli fakt, že vesnice leží na vrcholu stoupání, ať jedeme od Mohelnice nebo od Moravské Třebové, a koně i lidé si potřebovali odpočinout. Ale možná měly trasy kočovných Romů nějaký řád, nevím. Johann Fritscher, místní Němec (ročník 1910), to vysvětloval jednoduše tím, že v blízké osadě Buková žil „král Cikánů“.2 O této osadě a jejím Cikánovi ještě uslyšíme.

Kontakt Jiří Ošanec, I. P. Pavlova 26, 779 00 Olomouc, e-mail: [emailprotected]

Je skutečností, že poblíž Studené Loučky, v sousedství lesní cesty, které Němci říkali Zigeunerweg — Cikánská cesta, se nachází nízký pískovcový, dnes rozlomený kříž, kterému se rovněž říkalo Cikánský (Zigeunerkreuz). Je spojen se zajímavou pověstí. Není vyloučeno, že cesta byla v dávných dobách důležitější než dnes — mohla být spojovací komunikací mezi údolím Třebůvky a údolím Mírovky. První polovina cesty z údolí říčky Třebůvky do Studené Loučky se ostatně ještě v 18. století stala načas součástí poštovní trasy z Olomouce do Čech, jak o tom vypovídají dochované milníky. Pověst má dvě, jen v detailech odlišné varianty. Jedině v podání sochaře Vladimíra Preclíka, kterého jsem na existenci pověsti upozornil, jde o její zcela novou variantu.3 Jedná se o romantický příběh Ferdinanda Bartha, mladého syna zábřežského purkrabího, který se zamiluje do mladé Cikánky, vajdovy dcery, a volí kočovný život, aniž by o tom zpravil svého otce. Kolem roku 1708 se vrací se svými druhy do rodného kraje. To už

CZERNY, Alois: Die Zigeuner bei Mürau. In: Sagen aus dem Schönhengster Land. Mährisch Trübau: 1905, s. 203. Czerny byl významným vlastivědným pracovníkem německého jazykového ostrova kolem Moravské Třebové. 2 Vyprávění Johanna Fritschera, zaznamenané 8. 4. 1989 ve Studené Loučce. 3 PRECLÍK, Vladimír: Cikánský kříž. In: Kameny pokání. Praha: Melantrich, 1992, s. 159—164.

V ÝROČNÍ ZPR ÁVA Z A ROK 2009

Klíčová slova Studená Loučka, Buková, dějiny Romů, smírčí kříž, pověst o Cikánském kříži, Romové v matrikách, romská příjmení Daniel, Burianský, Wuchinger/Buchinger, mírovská věznice, spisovatel Josef Kocourek

150

151

R O M S K É

je sám otcem čtyř dětí. Jeho bratr se mezitím stal nadlesním na Mírově. Z titulu své funkce se spolu s otcem účastní plnění rozkazu olomouckého krajského hejtmana, který nařídil zbavit se potulných Cikánů jakýmikoli prostředky. Ferdinand se stává, stejně jako jeho žena, obětí této trestní výpravy v lesích mezi Studenou Loučkou a Mírovem. Ferdinandův otec smrtelně zraní svou cikánskou snachu a bratr bratra, domnělého Cikána, který se snažil uniknout se zraněnou ženou do bezpečí. Naplnilo se tak někdejší neblahé proroctví mladé Cikánky. Ferdinand se dal bratrovi ještě před smrtí poznat a poprosil jej o dohled nad osiřelými dětmi. Starý otec pak záhy nato zemřel, zatímco zdrcený bratrovrah odešel do uničovského minoritského kláštera. Na paměť této smutné události byl prý pak v lese poblíž Svojanovského mlýna postaven nad hrobem obětí onen kříž. Cikánský kříž bude asi starší než pověst, která se vztahuje ke konci 17. a počátku 18. století. Bude asi souviset s jinou tragedií. Lze to vyvodit z typu na kříži zobrazené chladné zbraně — sekery, která je patrně spojena s událostí, jež se na tomto místě kdysi stala. Mohlo by jít o smírčí kříž. Připomínám, že smírčí kříže stavěli obvykle ve středověku v rámci rozsudku sami vrazi na usmířenou s obětí, s Bohem a jako znamení vyrovnání se s pozůstalými. Středověké právo bylo poněkud jiné než to dnešní. Podobnou funkci — připomenout místo tragické události — měly pak smírčím křížům podobné pamětní kříže, stavěné většinou pozůstalými. Je pravděpodobné, že sám Cikánský kříž s onou pověstí nesouvisí. Ale sama pověst, zasazená do tohoto kraje, může mít jisté racionální jádro. Upozorňovali na to už historikové předešlých generací. Přinejmenším některé reálie jsou pravdivé. Zábřežské matriky vydaly například svědectví o existenci Barthů — Bartlů ve městě. Tobiáš Bartl, hlava rodiny, je v matrice uveden s titulem „pan“. Zemřel v květnu 1707.4 Děj příběhu spadá do doby dekretů císařů Leopolda I. (1697) a Josefa

1 8 / 2 0 0 9

I. (1706), prohlašujících Romy za psance, které je možné beztrestně zabíjet. Místo tragédie asi také nebude totožné s místem, kde dodnes stojí zmíněný Cikánský kříž. Ale ani další kříž, objevený náhodou roku 1926 při těžbě dřeva jen několik set metrů od kříže Cikánského, nebude asi ten pravý. Je na něm vyobrazena opět chladná zbraň — meč — a jeho historie bude asi sahat také dál, než na počátek 18. století.5 Znám kolem 30 vydání této pověsti a řadu dalších odborných pojednání, většinou o smírčích a jim podobných křížích, kde je pověst vzpomenuta. Byla otiskována přinejmenším od začátku 19. století v německé i české jazykové mutaci6 a našla své místo ve studenoloučské farní kronice i v obou kronikách obecních — předválečné německé i poválečné české. Každá z nich přitom cituje jinou publikovanou verzi pověsti.7 V roce 1899 dostal tragický příběh literární podobu opatřenou ilustracemi.8 V německém prostředí se příběh dočkal také dvojí dramatizace9 a vyšel — česky — i ve verších.10 K pověsti se stále vracejí i odsunutí sudetští Němci.11 O tom, že pověst zlidověla, svědčí fakt, že ji v roce 1880 zapsal na Zábřežsku učitel Jakub Lolek.12 Bylo by zajímavé vědět, jestli se tradovala i v romském prostředí. Rád bych na tomto místě ocitoval tři věty ze vzpomínané knihy Vladimíra Preclíka: „O tomto příběhu se psalo mnohokrát. Jednou jako o příběhu nenávisti, jindy jako o strastech osudu, nebo jako o cestách, kterými chodí náhoda. Já si myslím, že se tehdy stal příběh o lásce dvou lidí, kteří k sobě našli cestu přes překážky jako hora.“13 O tom, že Romové skutečně v okolí Loučky tábořívali, svědčí zápis v úmrtní matrice studenoloučské fary. Dovídáme se z něj, že 3. října 1895 se v blíže nespecifikovaném studenoloučském lese předčasně narodila dvojčata (děvče a chlapec) kočovného Cikána Michaela Gomana a jeho ženy Michaliny/Michaely z uherského Temešváru (dnes Rumunsko).

Zemský archiv Opava, pobočka Olomouc, Sbírka matrik, fara Zábřeh, tripartitní matrika z let 1693—1724, inv. č. 8333, s. 301. Oba kříže leží už za hranicemi studenoloučského katastru. Celostátní evidence, vedená v ašském muzeu, je uvádí pod čísly 0641 a 0642 u Svojanova (součást obce Borušov v okrese Svitavy). 5 Srovnej: Kolektiv autorů: Kamenné kříže Čech a Moravy. Praha: Nakladatelství Argo, 2001, s. 349. 6 První spolehlivě doložené německé vydání pověsti je z roku 1839: Anonym (Jurende, Karl Joseph?): Die Zigeuner. In: Jurende‘s Mährischer Wanderer. Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates 1839, 28. Jahrgang. Im Selbstverlage der Herausgeber, Brünn, s. 241—243. Z tohoto vydání vychází i první mně známá česká podoba pověsti z roku 1843: MIKŠÍČEK, Matěj: Cikáni. In: Sbírka pověstí moravských a slezských, sv. I. Brno: 1843, s. 45—53. 7 Farář Augustin Lužný zapsal v roce 1919 do farní kroniky toto vydání pověsti: Ferdinand Bart ze Zábřeha dal se mezi cikány (v rubrice Všehochuť). In: Selský archiv. Časopis pro obecné i kulturní dějiny selského stavu hlavně moravského a slezského. Vydává Sdružení čes. zemědělců pro Markrabství moravské a Vévodství slezské v Olomouci. Rediguje V. Prasek. Roč. VI (1907), č. 1 (21), s. 63—64. Učitel Karl Tutsch citoval po roce 1928 v obecní kronice pověst tak, jak byla otištěna v Deutscher Volkskalender für das Jahr 1911. Herausgegeben vom Bunde der Deutsche Nordmährens. 23. Jahrgang. Olmütz. Jejím autorem byl pravděpodobně Franz Elgner. Dosud jsem se k tomuto vydání nedostal. Kronikář Čeněk Vrba citoval v roce 1958 tuto verzi pověsti: MIKŠÍČEK, Matěj: Cikáni. In: Pověsti moravské a slezské. Sebrané spisy, sv. II. Národní bibliotéka, sv. 89. Nakladatelství I. L. Kobra, Praha 1889, s. 115—123. 8 BÄR, Anton: Eine Prophezeiung. In: Karafiats Neuer Bote aus Mähren und Schlesien. Ein Haus-, Stadt- und Landsmanns Kalender für alle Provinzen des österreichischen Gesammtreiches auf das Jahr nach Christi Geburt 1899. Verlag von Karafiat und Sohn in Brünn, s. 30—44. 9 ELGNER, Franz: Die Zigeuner (Das Zigeunerkreuz bei Mürau). Der dramatischen Sage in 4 Akten. Premiéra v Křižanově v roce 1923 a Koss, Anton Emil (Eichenberg, A. E.): Die Zigeuner. Volksstück in 5 Akten und 8 Bildern. Premiéra v únoru 1928 v Dolní Hynčině. 10 TŘÍSKA, Bohdan: Pověsti ze severní Moravy — Kříž v lese. In: Moravský Sever (Zábřeh), č. 7 z 10. února 1905, s. 1 a č. 25 ze 16. června 1905, s. 1—2. 11 SCHNEIDER, Rudolf: Das Zigeunerkreuz im Zapfental und seine Sage. In: Ohrnes, eine Gemeinde im Schönhengstgau. Gesammelt, bearbeitet und herausgegeben Rudolf Schneider. Bez roku vydání (1991), s. 82—83. 12 LOLEK, Jakub: Pověsti Zábřežska. Pověst o kamenném kříži v lese u Mírova. In: Severní Morava, Zábřeh-Mohelnice-Loštice: 1957, s. 37—38. 13 PRECLÍK, Vladimír, citované dílo, s. 164. 4

152

K U L T U R Y

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

Děti, u nichž je uvedeno, že byly nekatolického vyznání (přitom nebyly pokřtěny!), byly pochovány příštího dne zdejším hrobníkem.14 Někdy zřejmě kočovní Romové využívali i dobrodiní zájezdního hostince, jednoho ze dvou, které v obci byly. Stály při tzv. císařské silnici, postavené v první polovině 19. století. Hostinec čp. 1, známý dnes jako „Motorest Loučka“ nebo „Mohelničák“, měl na počátku 20. století v pronájmu vysloužilý četnický strážmistr Vincenc Vrba. Z vyprávění jeho vnuka vím, že si dokázal poradit i s romskými kočovníky. „Když žádali o nocleh, odebral jim sirky a kuřivo a nechal je přespat na seníku. Koně ubytoval ve stájích. Ráno jim vydal kuřivo a směli pokračovat v kočování. Jednou se prý stalo, že si ověřil, co se děje na seníku. Naneštěstí si Cikáni ponechali část kuřiva a zápalky a vesele vykuřovali. To dědu vydráždilo k zuřivosti; vzal býčák a celou tu společnost vyhnal. Nevím, jaký tajný znak zanechali na zdi hostince, přinejmenším varování, že není radno příčit se pořádku v domě.“ 15 Cikánská problematika vystoupila do popředí zájmu obyvatel Studené Loučky znovu na začátku druhého desetiletí 20. století. Německé noviny Schönhengster Zeitung, vydávané v Moravské Třebové, přinesly 19. 7. 1911 následující zprávu ze Studené Loučky: „Již delší dobu dochází v okolí k opravdu opovážlivým a drzým krádežím provedeným vloupáním, aniž by se, navzdory horlivému pátrání, podařilo vystopovat pachatele a učinit zlořádu přítrž. Asi před třemi týdny se zloději objevili v naší obci a chtěli se vloupat k starostovi panu Jenischovi a také na faru. Byli však vyplašeni a přišli k obchodníkovi panu Johannu Klimkovi, kde ze zamčeného obývacího pokoje odcizili šaty, peřiny a ozdobné předměty asi za 400 korun. V noci z minulé soboty na neděli došlo však opět ke vloupání ke starostovi. Pan Jenisch, kterého probudil způsobený hluk, s úmyslem chránit svůj život a majetek, lupiče při vstupu do výčepu zastřelil revolverem. Zloděj, který byl okamžitě mrtvý, byl identifikován jako asi třicetiletý velmi špatně oblečený Cikán. Stopy nasvědčovaly přítomnosti několika dalších kompliců mrtvého.“ 16 Dlužno podotknout, že starosta Josef Jenisch byl majitelem druhého ze zmíněných dvou loučkovských zájezdních hostinců. Tento měl popisné číslo 75 a stál mimo obec naproti místnímu hřbitovu, v jehož rohu byl také zastřelený Cikán pochován.

K U L T U R Y

O detailech této tragédie nás informuje studenoloučská úmrtní matrika. K události došlo 15. července 1911. Zabitý byl v matrice označen jako „neznámý Cikán“, ale kněz Augustin Lužný o jeho identitě přece jen něco věděl, protože tužkou a s otazníkem připsal do matriky jméno Janko Daniel. Jako soudně určená příčina úmrtí je uvedeno ochrnutí mozku v důsledku střelné rány. Na vysvětlenou, proč dotyčný nebyl zaopatřen, je v matrice poznámka, že byl zastřelen při vloupání do hostince čp. 75. Pohřeb se odbyl bez kněze, jen s hrobníkem.17 V kapitolce s názvem Soužení s Cikány se k události vrací studenoloučská farní kronika, kde se ovšem tvrdí, že Cikán byl zastřelen v okně hostince.18 Tomu odpovídá i vyprávění Friederiky Bittnerové, studenoloučské rodačky (ročník 1899), podle níž spal Jenisch ve výčepu — snad vloupání očekával — a probudil se, když nezvaný host shodil láhev stojící na okně.19 Ať tak či onak, série vloupání měla za následek zřízení četnické stanice ve Studené Loučce. Došlo k němu na jaře roku 1913. Událost zůstávala mezi starousedlíky dlouho živá. Rudolf Vrba (ročník 1920) ji po letech podával takto: „Jenisch měl v komoře uzené maso, špek. Cikán mu tam vlezl oknem, byl slyšet šramot, Jenisch vyběhl s puškou, dostal strach a Cikána zastřelil. Bylo velké vyšetřování, Jenisch řekl, že to udělal v sebeobraně. Okno pak bylo zamřížované, Jenisch ne.“ 20 Němka Anna Treutnerová mi zase vyprávěla, že Romové se po této události u studenoloučského hřbitova, ležícího mimo vesnici, často zastavovali.21 Je příznačné, že panu starostovi se nic nestalo. Ale ubohý Janko Daniel měl možná štěstí v neštěstí. Mohl také skončit, podobně jako mnoho jiných, za zdmi pověstné mírovské věznice, vzdálené od Studené Loučky sotva hodinu cesty lesem. Na Mírov byla v roce 1858 přestěhována z Brna špilberská trestnice a Mírov tak převzal štafetu nejtěžšího žaláře na Moravě. Úmrtní matrika trestnice z let 1858—1903 uvádí mezi zemřelými řadu Romů. Jsou mezi nimi i Danielové. Vůbec nejmladší z vězňů zemřelých na Mírově v dané periodě, konkrétně 27. července 1886, byl teprve patnáctiletý Cikán Josef Burianský z Krhové.22 Kočovní Romové zůstali Studené Loučce věrni i nadále. Všiml si jich i spisovatel Josef Kocourek, výpomocný učitel na Mírově, který na podzim 1928 krátce suploval ve studenoloučské české menšinové škole. Jeho báseň nazvaná Studená Loučka začíná takto:

Zemský archiv Opava, pobočka Olomouc, Sbírka matrik, fara Studená Loučka, matrika zemřelých z let 1871—1927, inv. č. 10623, s. 103. Psané vzpomínky MVDr. Čeňka Vrby (ročník 1919), rodáka ze Studené Loučky. Schönhengster Zeitung, 34. Jahrgang, Nr. 52 von 19. Juli 1911. Překlad PhDr. Jana Martínková. 17 Zemský archiv Opava, pobočka Olomouc, Sbírka matrik, fara Studená Loučka, matrika zemřelých z let 1871—1927, inv. č. 10623, s. 166. 18 Gedenk-Buch des Pfarrsprengels Kaltenlautsch, s. 207. 19 Vyprávění Friederiky Bittnerové, rozené Fritscherové, zaznamenané 3. 6. 1989 v Horních Krčmách. 20 Vyprávění Rudolfa Vrby, zaznamenané 24. 2. 1989 ve Studené Loučce. 21 Vyprávění Anny Treutnerové, zaznamenané 24. 2. 1989 na Bušíně. 22 Zemský archiv Opava, pobočka Olomouc, Sbírka matrik, fara Mírov, matrika zemřelých v trestnici z let 1858—1903, inv. č. 9906, s. 356. 14 15

1 8 / 2 0 0 9

Odborné příspěvky

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

153

R O M S K É

„Krajina cikány tepaná jak rudý kotlářský plech, cikáni bijí do bubnů. Je slyšet umírat v bolestných snech. Studená Loučka.“ 23 Obci věnoval Kocourek i fejeton otištěný v brněnských Lidových novinách. I zde se mihnou Cikáni, tábořící na kraji lesa.24 Avšak nejen kočovní Romové si Studenou Loučku oblíbili. Nečas ji uvádí mezi pěti moravskými vesnicemi někdejšího Olomouckého kraje, kde byli Romové či Sintové usazeni už k roku 1842.25 Šlo o rodinu nádeníka Balthasara Wuchingera, kterou kromě hlavy rodiny a jeho družky tvořily tři děti. Ve Studené Loučce na panství Žádlovice se měl Wuchinger usadit kolem roku 1840. Je ovšem pravda, že k datu hlášení nebyl nikdo z rodiny přítomen.26 Je třeba dodat, že ke Studené Loučce patří ještě dvě osady — Bušín a Buková. A právě na Bukové (německy Dreibuchen) je zaznamenána při sčítání lidu za rok 1880 zajímavá symbióza starého vdovce Jakuba Ulricha (82 let) a Cikána (patrně Sinta), který s ním žil pod jednou střechou v domku čp. 19. Jmenoval se David Buchinger. To, že byl „Zigeuner“ je poznamenáno v rubrice „postavení úřední, způsob výživy, živnost (řemeslo)“. Ze sčítacího operátu se dovídáme, že byl asi čtyřicetiletý (o datu narození ale asi panovaly určité pochybnosti) a narodil se ve Frankštátu (dnes Nový Malín u Šumperka). Měl však už domovské právo na Bukové (zřejmě po svém otci, kterým musel být onen výše uvedený Balthasar Wuchinger — W a B v příjmení se zřejmě zaměňovalo). Byl katolík, svobodný a mluvil německy. Dotyčný nebyl v době sčítání (konec roku 1880) dočasně přítomen, a tak sčítací komisař raději nevyplnil rubriku zjišťující znalost čtení a psaní.27 Studiem matrik bylo zjištěno, že Wuchingerovi žili na Bukové, v domě čp. 8, daleko dříve. V roce 1819 zde nejprve rodí Balthasarova svobodná dcera Magdalena syna Josefa a brzy nato zde přichází na svět Mariana, dcera podruha Balthasara Wuchingera a Magdaleny Schneebergerové, jejíž otec byl obchodník v Heidelbergu. V zápisech se ovšem nijak nezdůrazňuje původ zmiňovaných osob. Za kmotry dětí šli vážení sousedé — obchodník z Králík, dcera bukovského rychtáře či šenkýřka ze Studené Loučky.28 A pak přichází začátek třetího tisíciletí a Studená Loučka se plynofikuje. Znovu přijíždějí Romové, tentokrát jako kopáči, kteří umějí vzít za práci tam, kam se stroje nedostanou. Při chvilce odpočinku pod starou jabloní 23 24 25 26 27 28

154

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

jsem jako historik požádán nejmladším z Romů o malou přednášku. „Oni mi nevěří“, říká na adresu svých kolegů, „že jsme přišli z Indie!“ Lovím v paměti a uvědomuji si, jak málo toho vlastně o romských dějinách vím. A možná právě díky tomuto mladému Romovi mám dnes v knihovně řadu titulů k dané problematice. Jak je vidět, i lokální historie vypovídá svým způsobem v dobrém i špatném o složitém soužití dvou odlišných kultur, které cestu k sobě stále ještě hledají. Jsem si vědom toho, že ve svém příspěvku nepřináším žádná převratná zjištění. Snad ale i tyto drobné kamínky přispějí svým dílem do mozaiky zvané historie Romů.

Použité prameny a literatura Prameny Gedenk-Buch des Pfarrsprengels Kaltenlautsch vom 1898. Uloženo u farního úřadu v Mohelnici. Pamětní kniha obce Studené Loučky (od r. 1945). Uloženo u kronikáře. Psané vzpomínky MVDr. Čeňka Vrby z Calgary v Kanadě (nedatováno). Archiv autora. Schönhengster Zeitung, 34. Jahrgang, Nr. 52 vom 19. Juli 1911. Uloženo v Městském muzeu v Moravské Třebové. Státní okresní archiv Šumperk, Archiv obce Studená Loučka, Gemeinde Gedenkbuch. Státní okresní archiv Šumperk, fond Okresní úřad Zábřeh, sčítací operáty pro Studenou Loučku, Bušín a Bukovou za rok 1880. Vyprávění Anny Treutnerové, zaznamenané 24. 2. 1989 na Bušíně. Archiv autora. Vyprávění Friederiky Bittnerové, rozené Fritscherové, zaznamenané 3. 6. 1989 v Horních Krčmách. Archiv autora. Vyprávění Johanna Fritschera, zaznamenané 8. 4. 1989 ve Studené Loučce. Archiv autora. Vyprávění Rudolfa Vrby, zaznamenané 24. 2. 1989 ve Studené Loučce. Archiv autora. Zemský archiv Opava, pobočka Olomouc, fond ACO (opisy matrik), fara Studená Loučka, matrika narozených z let 1817—1840, ACO 7675. Zemský archiv Opava, pobočka Olomouc, Sbírka matrik, fara Mírov, matrika zemřelých v trestnici z let 1858—1903. Zemský archiv Opava, pobočka Olomouc, Sbírka matrik, fara Studená Loučka, matrika zemřelých z let 1871—1927. Zemský archiv Opava, pobočka Olomouc, Sbírka matrik, fara Zábřeh, tripartitní matrika z let 1693—1724.

KOCOUREK, Josef: Z konce světa. Ostrava: Profil, 1980, s. 54. KOCOUREK, Josef: Studená Loučka. In: Lidové noviny ze 17. ledna 1929. NEČAS, Ctibor: Romové na Moravě a ve Slezsku (1740—1945). Brno: Matice Moravská, 2005, s. 35—36. Tamtéž, s. 399. Státní okresní archiv Šumperk, fond Okresní úřad Zábřeh, sčítací operáty pro Studenou Loučku, Bušín a Bukovou za rok 1880. Zemský archiv Opava, pobočka Olomouc, fond ACO (opisy matrik), fara Studená Loučka, matrika narozených z let 1817—1840, ACO 7675, s. 11.

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

Literatura Anonym (Jurende, Karl Joseph?): Die Zigeuner. In: Jurende‘s Mährischer Wanderer. Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates 1839, 28. Jahrgang. Im Selbstverlage der Herausgeber, Brünn. Bär, Anton: Eine Prophezeiung. In: Karafiats Neuer Bote aus Mähren und Schlesien. Ein Haus-, Stadt- und Landsmanns Kalender für alle Provinzen des österreichischen Gesammtreiches auf das Jahr nach Christi Geburt 1899. Verlag von Karafiat und Sohn in Brünn. Czerny, Alois: Die Zigeuner bei Mürau. In: Sagen aus dem Schönhengster Land. Mährisch Trübau: 1905. Kocourek, Josef: Z konce světa. Ostrava: Profil, 1980. Kocourek, Josef: Studená Loučka. In: Lidové noviny ze 17. ledna 1929. Kolektiv autorů: Kamenné kříže Čech a Moravy. Praha: Nakladatelství Argo, 2001 Lolek, Jakub: Pověsti Zábřežska. Pověst o kamenném kříži v lese u Mírova. In: Severní Morava, Zábřeh-Mohelnice-Loštice: 1957. Mikšíček, Matěj: Cikáni. In: Sbírka pověstí moravských a slezských, sv. I., Brno: 1843. Nečas, Ctibor: Romové na Moravě a ve Slezsku (1740—1945). Brno: Matice Moravská, 2005. Preclík, Vladimír: Cikánský kříž. In: Kameny pokání. Praha: Melantrich, 1992. Schneider, Rudolf: Das Zigeunerkreuz im Zapfental und seine Sage. In: Ohrnes, eine Gemeinde im Schönhengstgau. Gesammelt, bearbeitet und herausgegeben Rudolf Schneider. Bez roku vydání (1991). Tříska, Bohdan: Pověsti ze severní Moravy — Kříž v lese. In: Moravský Sever (Zábřeh), č. 7 z 10. února 1905, s. 1 a č. 25 ze 16. června 1905, s. 1—2.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

“Gypsy” Studená Loučka, Jiří Ošanec The Moravian village of Studená Loučka (originally named Kaltenlautsch) and the adjoining hamlet of Buková (Dreibuchen), once inhabited by Germans, are places whose history is specifically intertwined with the history of the Roma. In the vicinity of Studená Loučka, there is the so-called Gypsy Road with the “Cikánský kříž (Gypsy Cross)” by it, associated with an interesting legend that has been persistently published at least since the first half of the 19th century. In the Studená Loučka registers, we can find records of births and deaths of Gypsies. This relates to the fact that as early as 1819, a Gypsy (Sinti) family lived in Buková, and also to nomadic Gypsies travelling through and camping nearby Studená Loučka since time immemorial. From time to time, they would commit petty thieveries, and that cost one of them his life. These events have been recorded in the parish chronicle, contemporary newspapers, belles-lettres or in the memories of personal observers.

Odborné příspěvky

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

155

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Struktura romských obyvatel Moravskoostravska v době první republiky (čeští Romové a Sintové) Rostislav Černý

Abstrakt Předkládaný článek je zamýšlenou první částí textu, která si klade za cíl představit strukturu romské populace, jež žila buď trvale, nebo přechodně na teritoriu Četnické pátrací stanice v Moravské Ostravě, tedy na území slezských a severomoravských politických okresů Český Těšín, Frýdek, Fryštát (Karviná), Místek a Moravská Ostrava, v letech první Československé republiky (1918—1938). V úvodu článek představuje jednotlivé (sub)skupiny romských obyvatel (české Romy a Sinty, slovenské Romy, olašské Romy: Lovary, Kalderary a Mečkary). Bližší pozornost je dále věnována skupině českých (a moravských) Romů a Sintů. Nejprve se autor zabývá ne zcela transparentní terminologií, pokračuje shrnujícími údaji (počtem, věkovou skladbou, profesní orientací, územními přesuny, nástinem sociálních poměrů) a končí popisem vybraných rodin a osob, který by měl přiblížit jejich každodenní život. Klíčová slova Romové, Sintové, cikáni, Slezsko, Morava, první republika Autor Rostislav Černý je absolventem bohemistiky a historie na Filozofické fakultě Ostravské univerzity v Ostravě. Pracuje v téže instituci v neakademické profesi. Magisterské studium ukončil v roce 2001 obhajobou diplomové práce s názvem Romové v Mariánských Horách a Hulvákách (1945—1971). V roce 2010 obhájil rigorózní práci s názvem Kapitoly z historie Romů ve Slezsku a na severní Moravě (1918—1938). Předkládaný článek z ní vychází a částečně jinak interpretuje výsledky v ní prezentované. V současnosti se Rostislav Černý odborně zabývá historií Romů v meziválečném období. Kontakt PhDr. Rostislav Černý, [emailprotected]

Úvod Jak vypadala romská populace žijící na Moravskoostravsku1 v letech 1918—1938?2 Není snad překvapivé, že romské obyvatelstvo tohoto regionu netvořilo hom*ogenní společenství, ale zaskočí jeho pestrost. Majoritní obyvatelstvo se mohlo setkat s Romy z celkem šesti souborů: 1. nejpočetnější soubor představovali zástupci skupin českých (a moravských) Romů a Sintů; 2. další soubor s nejvíce zástupci zahrnoval romské kočovníky, koňské handlíře ze (sub)skupiny Lovarů, která bývá řazena mezi tzv. olašské Romy; 3. třetím nejpočetnějším souborem byli Romové pocházející ze severozápadního Slovenska; 4. další soubory byly již málo početné — reprezentanty čtvrtého souboru řadíme také mezi skupinu slovenských Romů, kteří se od předchozího souboru lišili svou profesí — jednalo se o profesionální hudebníky;

Romové patřící do jednoho z výše uvedených souborů tvořili vždy uzavřené společenství, které bylo téměř bez výjimky odděleno od ostatních; jednalo se tedy o jednotlivé endogamní skupiny.

Čeští Romové a Sintové Než začnu popisovat české Romy, je nezbytné se zabývat otázkou terminologického vymezení této skupiny. 1. Z teritoriálního hlediska je možno české Romy pojímat jako osoby, které obývaly (resp. pohybovaly se na) území:

Moravskoostravsko zde pojímám jako územní obvod Krajského soudu, resp. Četnické pátrací stanice se sídlem v Moravské Ostravě. K roku 1930 měl obvod rozlohu 1650 km2 a žilo na něm přes půl milionu obyvatel. Zahrnoval oblast Moravské Ostravy, těšínského Slezska a části území severovýchodní Moravy. 2 Tuto otázku jsem si kladl při tvorbě rigorózní práce (ČERNÝ, Rostislav: Kapitoly z historie Romů ve Slezsku a na severní Moravě (1918—1938). Rigorózní práce, Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, katedra historie, 2010.), předkládaný text z ní vychází a částečně jinak interpretuje výsledky v ní prezentované. 1

156

5. zahraniční Romy, kteří na sledované teritorium dorazili, řadíme k dalším (sub)skupinám olašských kočovníků — buď se jednalo o Kalderaše, kotláře z Polska; 6. nebo o medvědáře z Balkánu, tam nazývané Mečkara.

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

1.1 Čech, nebo 1.2 všech historických zemí (Čech, Moravy a Slezska). 2. Z hlediska sedentarizace je možno rozdělovat: 2.1 usedlé romské obyvatelstvo na (především) jihovýchodní Moravě, žijící zejména v tzv. cikánských táborech na okraji obcí nebo nedaleko za jejich hranicemi, nebo 2.2 romské rodiny, které nežily usedlým způsobem života na zbylém území českých zemí (včetně ostatních oblastí Moravy a Slezska). Domnívám se, že vhodnější je používat druhé z uvedených rozdělení, v tomto případě bych pak skupinu 2.1 označoval termínem moravští Romové a skupinu 2.2 čeští Romové. Dosavadní literatura věnující se moravským Romům je hojná a detailně popisuje jak romské lokality, tak romské rodiny a její členy.3 Původ moravských Romů je znám — „zakladatelské“ rodiny pocházely z Uher, z oblasti dnešního severního Maďarska.4 Na jihovýchod Moravy byly povolány hrabětem Kounicem koncem 17. století, aby na jeho panství provozovaly kovářské řemeslo. Přestože jejich usazování nebylo snadným procesem, v době první republiky již existovalo na jihovýchodní (jižní a střední) Moravě necelého půl druhého sta sídel (od osad, tzv. cikánských táborů, s až stovkami osadníků po disperze s jednou či dvěma nukleárními rodinami), v kterých žilo celkem přes dva tisíce romských obyvatel. Téměř polovina moravských Romů nosila příjmení Daniel a Holomek, mezi další příjmení patřilo Herák, Malík, Ištván, Murka, Kýr.5 Docházelo k postupné integraci těchto Romů do většinové společnosti a — i když to nebyl hromadný jev — již v období první republiky se rekrutoval právě z této skupiny např. první romský vysokoškolák JUDr. Tomáš Holomek.6

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Naproti tomu produkce o českých Romech je velmi skromná,7 čeští Romové jsou v ní vymezeni zpravidla jen svými příjmeními — Růžička, Janeček, Čermák, Chadraba, Vrba, Serynek ad. Od moravských Romů je odlišoval především fakt, že zpravidla nebyli usazeni v nějaké sídelní jednotce (cikánském táboru) a většinu roku (obvykle kromě zimních měsíců) se pohybovali po určitém menším nebo větším okruhu. Co bylo motivací jejich územního pohybu? Pravděpodobně neexistence shovívavého mecenáše (který by poskytl podobně jako na jihovýchodní Moravě možnost usazení se na svém panství8) a charakter jejich obživy, který vyžadoval územní pohyb (brusičství, koňské handlířství, artistické a jiné zábavní produkce, podomní obchod ad.). Zřejmě nepravděpodobnou motivací byl duch nomáda,9 tedy kočovný způsob života, charakteristický specifickým sociokulturním uspořádáním a jednáním komunity.10 Původ českých Romů není jednoznačný. Lze vyvodit tyto možné hypotézy: jedná se o uzavřenou, specifickou skupinu s neznámým původem; jedná se o skupinu spřízněnou uherským původem s moravskými Romy; nebo se jedná o potomky první vlny Romů přišlých do Evropy, která pak žila v německy mluvících zemích a oblastech. Posledním odkazem na původ českých Romů se dostáváme k další romské skupině, k Sintům. Tito němečtí Romové nepoužívají pro pojmenování sebe samých slovo Rom/Romové, ale právě Sinto/Sinti.11 Ve sporé literatuře české provenience se o nich dozvídáme jen to, že nebyli usazení, že se pohybovali ve více méně stálých okruzích a že tvořili přísně uzavřené společenství. Mezi typická příjmení Sintů v českých zemích patřilo Hauer, Richter, Winter, Reinhardt, Lagron, Schlehofer, Schmid, Paffner, Weinlich, Weis, Amberger, Schneeberger, Kraus, Laubinger, Bamberger.12 Domnívám se, že skupina českých Romů a Sintů tvořila původně jednu skupinu, která

Především z produkce historiků Ctibora Nečase, Jiřího Hanzala, Jany Holomkové-Horváthové, etnografa Jiřího Pavelčíka ad. Z panství Ráró — oblast kolem dnešního města Györ. Viz HANZAL, Jiří: Cikáni na Moravě v 15.—18. století: dějiny etnika na okraji společnosti. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. ISBN 80-7106-508-0. S. 67—69. 5 NEČAS, Ctibor: Romové na Moravě a ve Slezsku (1740—1945). 1. vyd. Brno: Matice moravská, 2005. ISBN 80-86488-20-9. S. 36, 71—73. 6 NEČAS, Ctibor: Špalíček romských miniatur: osoby a dějství z romského dramatu, které se odvíjelo na scéně historické Moravy. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008. ISBN 978-80-7325-151-2. S. 78—94. 7 Výjimku představuje tento důležitý text: HORVÁTHOVÁ, Jana: Meziválečné zastavení mezi Romy v českých zemích (aneb tušení souvislostí). Romano Džaniben, 2005, roč. 12, č. jevend (2), s. 63—84. ISSN 1210-8545. 8 Na Moravě se na uvedené „Kounicovy“ Romy podle moravského tribunálu nevztahovaly platné císařské protiromské dekrety. Ty tehdy považovaly Romy za psance, kteří mohli být kýmkoli beztrestně zastřeleni. 9 LIÉGEOIS, Jean-Pierre: Rómovia, Cigáni, kočovníci. Z francouzského originálu Roma, Tsiganes, Voyageurs přeložila Jaroslava Glutová. 2. slov. vyd. Bratislava: Academia Istropolitana, 1997. ISBN 80-967674-2-9. S. 38, 39, 73. 10 Za typické představitele kočovníků (nejen tedy z hlediska neustálých územních přesunů, ale především z hlediska specifického chování, „mentality“) můžeme považovat na našem území jen tzv. olašské Romy. Srovnej PAVELČÍKOVÁ, Nina: Romové v českých zemích v letech 1945—1989. 1. vyd. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu PČR, 2004. ISBN 80-8662107-3. S. 16. 11 Ačkoli Sintové o sobě nemluví jako o Romech, mají např. pro svůj jazyk výraz romanes. Existuje u nich i substantivum rom znamenající „romský muž, romský člověk“, označující osoby téže etnické kategorie (nikoli však již tuto kategorii samotnou). HÜBSCHMANNOVÁ, Milena: Romové — subetnické skupiny. In: ROMBASE. Didactically edited information on Roma [online]. c2003 [cit. 2010-05-21]. Dostupné z: http://romani.uni-graz.at/rombase. ELŠÍK, Viktor: Je romština jazykem Romů? Host: měsíčník pro literaturu a čtenáře, 2006, roč. 22, č. 4, s. 18—19. ISSN 1211-9938. 12 HORVÁTHOVÁ, Jana: Meziválečné zastavení... c. d., s. 66. 3 4

Odborné příspěvky

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

157

R O M S K É

se odlišila jen z důvodu jazykového, popř. etnického prostředí majority (oblasti obývané Čechy versus regiony s německy hovořícím obyvatelstvem, zejména v příhraničních oblastech českých zemí s Německem a Rakouskem).13 Vlastní podrobný výzkum týkající se konkrétních romských obyvatel Moravskoostravska jsem realizoval především analýzou tzv. výkazů potulných tlup. Jednalo se o formuláře, které vyplňovali velitelé jednotlivých četnických stanic.14 Výkazy byly součástí opatření, které přinesl zákon č. 117/1927 Sbzn. o potulných cikánech. Jedním z cílů tohoto zákona bylo totiž provedení a následné spravování podrobné evidence romských obyvatel. Tak se z výkazů můžeme dovědět mj. jména a příjmení, data narození a rodinné vazby kontrolovaných osob a dále druh povozu, potahu, počet a druh zvířat a eventuální zjištěné závady, které četníci objevili u kontrolovaných rodin.15 Komparací jednotlivých výkazů jsem zjistil následující údaje o českých Romech a Sintech, kteří žili na Moravskoostravsku. Mezi českými Romy a Sinty existovaly velmi silné, především rodinné vazby a propojení. Celkový počet četnictvem zaznamenaných Romů z tohoto souboru dosáhl výše 385 osob.16 Reprezentanty nejčastějších příjmení přibližuje následující výčet: Příjmení Buriánský Weinrich Růžička Schneberger Kryštof Richter Hauer

Počet osob 71 34 32 31 19 19 18

Romové s dalšími příjmeními byli ve výkazech zaznamenáni v počtu menším než patnáct, jednalo se o příjmení Petr, Kraus, Paffner, Serynek, Nový, Brand, Vrba, Pupuc a Lurdský. Z dalších zajímavých příjmení, která se týkala jen několika osob, uvádím alespoň Klimt, Bamberger, Kirsch, Winter, Valter, Kadilovský, Laubinger, Bernhard, Šustr a Lagrin.17

158

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Jen šest Romů (1,5 %) z 385 zaznamenaných ve 30. letech 20. století mělo přes šedesát let (narození do roku 1869 včetně). Dospělých, kteří se narodili do roku 1920 včetně (tedy i nejmladší z nich dosáhl na konci sledovaného období, tj. do roku 1938, alespoň osmnácti let), bylo 187 (48,6 %). Ze sledovaného souboru přišlo v rozmezí let 1921—1938 na svět 170 Romů (44,2 %), ve 30. letech tedy patřili mezi děti a mládež. Zastoupení mužů a žen bylo téměř rovnoměrné. O jejich soužití dosvědčují četnické výkazy (jakkoli je terminologie vágní), že se ve většině případů jednalo o úředně, resp. církevně nesezdané páry. Určit z četnických výkazů profesní aktivity je složité, protože způsob obživy byl přímo uveden jen u šestnácti otců nukleárních rodin. Častěji — sedmkrát — bylo zjištěno, že muž živil svou rodinu jako brusič, čtyřikrát jako opravář deštníků, třikrát jako obchodník s koňmi, jako hudebník či jako artista, dvakrát jako obchodník s hudebními nástroji a jednou jako trhovec. U Romů bylo běžné, že provozovali více profesí, aby sebe a své rodiny uživili — u analyzovaných výkazů nalézáme u pětice Romů tyto pracovní kombinace: brusičství a hudebnictví nebo brusičství a deštníkářství nebo hudebnictví a artistické umění. Zákon o potulných cikánech v § 4 ukládal, aby byla Romům starším 14 let vydána cikánská legitimace; většina evidovaných Romů ji opravdu vlastnila. U minima z evidovaných Romů četníci uvedli, že vlastní kočovnický list, který se vydával na základě § 5 citovaného zákona. Tyto listy však i jiné skupiny Romů vlastnily minimálně; lze tedy usuzovat, že nebyly hromadně používány, a tedy ani kontrolovány. Vnitřně je možno stratifikovat tento soubor Romů na základě několika hledisek. Prvním může být územní prostor, na kterém se pohybovali. Na pomyslné úsečce by na jednom bodu stáli Buriánští, kteří zřejmě neopouštěli prostor Slezska a severní Moravy („centrem“ jejich pobytu se stává ve 30. letech 20. století okres Fryštát s obcí Petřvald). Střed úsečky by tvořili např. Růžičkovi, kteří se zřejmě při svém pohybu nevzdalovali z prostoru českých zemí. Na opačné straně úsečky by pak stáli Weinrichovi a Schnebergerovi, kteří sice zpravidla měli domovskou příslušnost v obcích na jihozápadním Slovensku, ale jejich územní rádius byl velmi široký (české země, Slovensko, Polsko, ale i Maďarsko, Rakousko, Německo, či dokonce

13 Nasvědčuje tomu např. romské příjmení Růžička u českých Romů a Rosenberg u Sintů. Tuto hypotézu vyslovila např. HORVÁTHOVÁ, Jana: Kdo byli čeští Romové? In: Černobílý svět. 1. vyd. Praha: Gallery, 2000, s. 47—66. ISBN 80-86010-37-6. Tato možnost se objevila také již v roce 1953 v disertaci Jiřího Lípy (za upozornění děkuji dr. Anně Jurové). Při definování moravských a českých Romů a Sintů je nutné reflektovat také jejich — i příbuzenské — vztahy k lidem „světem jdoucím“ (tzv. světským), tzn. k různým cirkusákům, kolotočářům apod. (mezi jejich typická příjmení patří Berousek, Kludský nebo Kočka). 14 Protože síť četnických stanic byla velmi hustá, umožňují výkazy podrobně mapovat regionální situaci na Moravskoostravsku (v územním obvodu Četnické pátrací stanice se sídlem v Moravské Ostravě). 15 Výkazy jsou spolu s několika málo dalšími informačními dokumenty k dispozici ve fondu Policejního ředitelství v Moravské Ostravě (1894—1945), karton číslo 1601, uloženém v Zemském archivu v Opavě (dále ZA Opava). 16 Mezi nimi byli evidováni i Danielové/Daňhelové, Ištvánové, Herákovi — tedy podle příjmení typičtí představitelé moravských Romů. Celkem se jednalo o 39 osob. Na sever Moravy a do Slezska nepřicházeli zřejmě jen za obživou, protože jsou doloženy i jejich příbuzenské vazby na rodiny českých Romů a Sintů (viz dále genealogie Jindřicha Buriánského). Bližší analýzou zaznamenaných moravských Romů se zde nezabývám. 17 Příjmení se objevovala v různých přepisech, v textu uvádím vždy jen nejfrekventovanější variantu. ZA Opava, fond Policejní ředitelství v Moravské Ostravě, k. č. 1601.

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

Belgie). Schéma má samozřejmě své limity, což dokládají Kryštofovi. Nejstarší osoba s tímto příjmením, Josefa Kryštofová, se svým druhem a dětmi neopustila úzký prostor okresů Nový Jičín, Bílovec a Moravská Ostrava, přesto jednu dobu žila u svého příbuzného Antonína Kryštofa, který prošel celým územím Slovenska, jižní i severní Moravy a Slezska a pobýval i v zahraničí. Dalším hlediskem stratifikace může být sociální status, který se dá vyjádřit typem vozu, popřípadě dalším majetkem, jímž Romové disponovali. Četníci měli za povinnost do výkazů vyplňovat druh povozů. Jejich terminologie však byla vágní a místy údaje nevyplnili vůbec. Přesto lze vysledovat, že na jedné straně existovali Romové, kteří vlastnili bohatě zdobené obytné vozy (maringotky) třeba i s několika okny, jiní jen vozy kryté plachtami a ti chudší z nich pouze vozy bez střechy či plachtového zakrytí. (Poslední z uvedených vozů četníci označovali termíny obyčejné vozy, platony nebo bryčky.) Nejchudší Romové chodili pěšky. Z hlediska četnosti většina romských rodin zachycených ve výkazech vlastnila obytné vozy (maringotky). Je zajímavé, že Danielovi, kteří patří mezi typické příslušníky moravských Romů usazujících se v prostoru především jihovýchodní Moravy, cestovali buď na jednoduchých povozech nebo častěji jen pěšky. Z toho by se dalo usuzovat, že tyto jejich cesty na sever Moravy a do Slezska byly jen příležitostné za účelem získání nového publika (potulní harmonikáři) nebo nových klientů pro profesní aktivity (brusičství). Pokud bych si položil otázku, zda lze příslušníky zkoumaného souboru najít na sledovaném území i v období zimy, např. v lednu, tj. v našich zeměpisných podmínkách nejstudenějším měsíci v roce, pak bych odpověděl, že to dokládá jen minimum dochovaných výkazů. Ty zaznamenávají podle očekávání především Buriánské či některé Kryštofovy, kteří na sledovaném území pobývali trvale. Ostatní Romové se uchylovali zřejmě do svých výchozích sídel, kde někdy mívali přidělenu i domovskou příslušnost, nebo do míst, kde byli zvyklí zimu přečkat, či do stanovišť, která měli domluvena s příslušníky majority. Pokud bych měl uvést, kolikrát četníci Romy z popisovaného souboru evidovali, pak většinou jen jednou nebo párkrát (rodin evidovaných víckrát bylo necelých deset). Tento fakt může svědčit také o skutečnosti, že část Romů daným územím jen procházela nebo že část Romů četníci nepovažovali za nutné evidovat např. proto, že do kraje patřili a měli tam přiznánu domovskou příslušnost. Srovnáním údajů s kočovnými olašskými Romy lze usoudit, že právě soubor českých Romů a Sintů nepředstavoval pro majoritní obyvatelstvo výrazné ohrožení, o němž často a někdy až stereotypně hovořily různé reporty politických a policejních orgánů či zprávy z tisku. Romové cesto18 19

Podle ČERNÝ, Rostislav: Kapitoly z historie Romů ve Slezsku... c. d., s. 80—83. NEČAS, Ctibor: Romové na Moravě a ve Slezsku… c. d., s. 33—34, 395—396.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

vali většinou ve svých obytných vozech a nabízeli své řemeslnické nebo obchodnické služby. Členové tohoto souboru sice přestupovali zákon o potulných cikánech (nepovolené táboření, problémy s cikánskými legitimacemi) a dopouštěli se drobné trestné činnosti (např. polního a lesního pychu) nebo projevů asociálního chování, ale v míře nesrovnatelně nižší než u olašských kočovníků.18 Pro přiblížení každodennosti českých Romů a Sintů představím vybrané zástupce a jejich životní peripetie, které prožívali ve Slezsku a severovýchodní Moravě. Nejčastější příjmení zastupovali Buriánští — tradiční a početně silně zastoupené romské společenství ve sledované oblasti, jehož existence je v literatuře doložena spolehlivě již na přelomu 18. a 19. století.19 U několika nositelů tohoto jména bylo uvedeno místo narození — všechna jsou lokalizována ve Slezsku a na severovýchodní Moravě či v přilehlých oblastech (Hranice na Moravě, Krhová, Šumvald u Uničova a dvě místa v Polsku). Všechna místa narození byla uvedena jen jednou, výjimku představuje Petřvald v okrese Fryštát, kde také nejvíce Buriánských mělo domovskou příslušnost. Za Buriánské představím příbuzenský svazek Aloise Buriánského. Narodil se roku 1887 v Hranicích jako nemanželský syn Františky Buriánské, domovsky příslušný byl v Krhové, okres Valašské Meziříčí. Živil se jako brusič. Jeho družka Terezie byla o jedenáct let starší, narodila se v novojičínském okrese v obci Petřvald Marii Buriánské; domovsky příslušná byla stejně jako její muž v Krhové. Jelikož už měli větší děti, často cestovali sami nebo se zřejmě ovdovělým příbuzným Adamem Buriánským, jehož živobytím byl obchod s hudebními nástroji. Jejich pohyb byl zaznamenán téměř po celém sledovaném území; cestovali ve voze, často také pěšky. Přechodně pobývali v Petřvaldě v okrese Fryštát. V březnu 1938 jim četníci v Brušperku odvedli kvůli prašivině na porážku jediného koně, který jim sloužil za potah. Evidenční záznamy hovoří o tom, že měli dvě děti: Františku a Kateřinu. Starší žila jako družka Karla Nového pocházejícího ze severozápadní Moravy, ale podle míst narození jejich dvou dětí se zdržovali často v okrese Fryštát, kde — konkrétně opět v Petřvaldu — měla Františka také domovskou příslušnost. Vlastnili na tehdejší poměry komfortně vybavený vůz se třemi okny. Cestovala s nimi i bílá fenka slyšící na jméno Bufík. Kateřina, mladší z dcer Aloise a Terezie Buriánských, cestovala někdy ještě s rodiči. Za druha měla o sedmnáct let staršího Františka Pupuce zvaného Hulinský, který se živil opravami deštníků. Podle jednoho z četnických výkazů byl hluchoněmý. Jeho matkou byla Marie Magdaléna Pupucová, narozená roku 1858 (jedná se o nejstarší Romku, kterou četnické záznamy evidují). Kateřina a František měli dvě děti. V listopadu 1937 měly obě nukleární rodiny společný problém v Radvanicích v okrese Mo-

Odborné příspěvky

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

159

R O M S K É

ravská Ostrava. Oba muže — Aloise Buriánského a Františka Pupuce Hulinského — četníci zadrželi a předvedli na Policejní ředitelství do Moravské Ostravy kvůli tomu, že tábořili bez patřičných povolení v místních lesích a pohybovali se bez zákonem přikázaného kočovnického listu. Policejní ředitelství však Romy zřejmě dlouho nezdrželo, protože Aloisovi Buriánskému do několika dní vystavilo nový kočovnický list. Když Romové o tři měsíce později procházeli toutéž vesnicí, radvaničtí četníci už proti nim neměli žádné výhrady.20 Další početně často zastoupení Romové se jmenovali Weinrichovi nebo Schnebergerovi (podle příjmení bych je řadil mezi Sinty). Místa narození byla rozeseta v různých evropských zemích: Slovensko, české země, Polsko, Maďarsko, Rakousko, Německo, Belgie. Domovskou příslušnost měli zástupci uvedených příjmení hlavně v obcích slovenského okresu Skalica, v Popudinách (u Weinrichových) a v Chropově (u Schnebergerových). Převažující obživou Schnebergerových byla zábavní a hudební produkce, která byla doplňována dalšími pracovními činnostmi. Relativně podrobné údaje máme o partnerské dvojici Josefa a Růženy Schnebergerových, kterou představím jako zástupce těchto dvou sintských příjmení. Muž se narodil roku 1871 v Polsku (asi 100 km od Lvova), žena v Bavorsku. Cestovali v krytém obytném voze hnědé barvy, společnost jim dělali dva koně a pes. Živobytí si obstarávali mužovou zábavní nebo řemeslnou činností, pracoval totiž jako hudebník a brusič. Někdy s rodiči jezdily i jejich děti. Nejstarší Martin, který se narodil v belgickém Bruselu, se pohyboval světem jako artista. Jeho o osm let mladší bratr, který se narodil na stejném místě jako jeho otec a nosil také jeho jméno, se živil rovněž jako artista, ale navíc i jako hudebník. Žil s partnerkou Adélou Fröhlichovou, narozenou roku 1915 v západních Čechách. Cestovali ve vlastním voze hnědožluté barvy, který byl ozdoben barevnými řezbami, a vlastnili dva koně. S Josefem Schnebergerem často cestoval jeho příbuzný Osvald Schneberger. Narodil se roku 1892 v Berlíně a měl tutéž profesi jako Josef, živil se jako hudebník a brusič. Jeho družka byla o sedm let mladší a jmenovala se Anna Weinrichová. Narodila se v severních Čechách. Měli spolu šest dětí, přičemž podrobné údaje existují pouze o nejstarším Richardu Weinrichovi, který se narodil roku 1919 ve Vítkovicích v moravskoostravském okrese a vystupoval jako artista. Tato nukleární rodina se pohybovala v krytém obytném žlutém voze s barevnými řezbami a červenou střechou; vlastnila dva koně. V březnu 1938 byli matka a syn Richard zatčeni četníky a eskortováni do vazby okresního soudu v Místku. Uvedeným důvodem bylo veřejné násilí a přestupek proti bezpečnosti majetku.21

1 8 / 2 0 0 9

Mezi typické příjmení českých Romů patří příjmení Růžička. Místo narození je uvedeno jen u třetiny četníky zaznamenaných nositelů tohoto příjmení: u dříve narozených převládají místa v Čechách, u mladších místa na Moravě, především na jejím jihovýchodě. Jako představitele tohoto příjmení uvedu nejstarší evidovaný pár, Františka a Marii Růžičkovy. Muž se narodil roku 1897 v Litoměřicích, žena o dva roky později v Mladé Boleslavi. Měli pět synů a jednu dceru. Všechny děti se narodily na jižní Moravě, přičemž tři na stejném místě — v Hustopečích. S Růžičkovými cestovala nukleární rodina Čeňka Vrby, narozeného roku 1903 v okrese Písek. Jeho o rok mladší žena Karolína přišla na svět v okrese Benešov. Jejich tři děti — podobně jako u spřátelených Růžičkových — se již narodily na Moravě, resp. ve Slezsku. Nejstarší u Brna, prostřední v Zábřehu v okrese Moravská Ostrava a nejmladší v Petřvaldě v okrese Frýdek. Vrbovi občas bydlívali v Rychvaldě v okrese Fryštát, je zaznamenáno i číslo popisné, a to 538 (jednalo se pravděpodobně o místní hostinec). Obě dvě jádrové rodiny provozovaly brusičskou živnost, opravovaly deštníky a obchodovaly s kožešinami. Cestovaly v krytých vozech, navíc měly k dispozici dva malé vozíky pravděpodobně pro potřebu svých profesí. Jako potah měly k dispozici čtyři koně a vlastnily také tři stájové pinče.22 Romové s příjmením Kryštof, kteří se ocitli v četnické evidenci, přišli na svět v obcích okresu Nový Jičín a Bílovec. Nejčastější obcí narození, kde také více než polovina evidovaných měla uvedenu domovskou příslušnost, byly Bernartice nad Odrou.23 Již jednou uvedená Josefa Kryštofová, narozená roku 1885, byla nejstarší evidovanou Romkou tohoto příjmení. O její rodině máme oproti jiným podrobné zprávy. Jejím životním partnerem byl o dva roky mladší František Pupuc. V rozmezí let 1917—1930 porodila celkem šest dětí, místy jejich narození je pět různých obcí v okrese Nový Jičín a Bílovec. V letech 1935—1938 nejčastěji pobývali v Pupucově rodišti, Staré Vsi nad Ondřejnicí v okrese Moravská Ostrava, nebo v jeho okolí. V roce 1935 měli k dispozici hnědý obytný vůz, který táhla kaštanově hnědá klisna, a jednoho černého psa. Pak se zřejmě stal živiteli rodiny vážný úraz, a proto se ekonomická situace rodiny výrazně zhoršila. V únoru 1937 měli ještě k dispozici vůz, ale již bez koňského potahu. O dva měsíce později měli již jen nízký vozík, valník. 11. května 1937 byli navíc zadrženi radvanickými četníky, když tábořili na území obce ve společnosti dalších romských nukleárních rodin, aniž k tomu měli patřičná povolení místního obecního úřadu. Tímto přestoupili ustanovení zákona o potulných cikánech a četníci tento přestupek oznámili na Policejní ředitelství do Moravské Ostravy. Vážnější problémy Josefině rodině zřejmě nevznikly, a tak

ZA Opava, fond Policejní ředitelství v Moravské Ostravě, k. č. 1601, tl. 102, 103, 120, 123, 154. ZA Opava, fond Policejní ředitelství v Moravské Ostravě, k. č. 1601, tl. 116, 136, 148. ZA Opava, fond Policejní ředitelství v Moravské Ostravě, k. č. 1601, tl. 212. 23 Bernartice nad Odrou v novojičínském okrese jsou vedeny jako tradiční místo s početnou komunitou (NEČAS, Ctibor: Romové na Moravě a ve Slezsku… c. d., s. 63–66, 417, 419). Jednalo se o oblast s převládajícím německy hovořícím obyvatelstvem, tudíž můžeme Kryštofy řadit mezi Sinty. 20 21

160

K U L T U R Y

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

v srpnu téhož roku v Pupucově rodišti četníci shledali, že rodina vlastní již jen spodek bryčky, na které vozí nemocného otce. Při evidenci v roce 1938 — zřejmě po Pupucově smrti — tato rodina chodila již jen pěšky nebo cestovala ve vozech příbuzných. Jednalo se např. o také již zmiňovaného Antonína Kryštofa a jeho družku Aranku Brandovou. Podle míst narození dětí můžeme sledovat jejich územní přesuny: 1922 — zahraničí (zřejmě severní Maďarsko), 1924 — jižní Slovensko, přelom 20. a 30. let — jižní Morava, 2. polovina 30. let — Slezsko a severní Morava.24 Poslední příjmení, která byla relativně často zastoupena v četnických výkazech, byla Richter a Hauer. Jako jejich zástupce uvedu příbuzenský svazek Adolfa Hauera, který dokládá mj. i různé způsoby obživy u těchto Sintů. Adolf, který se narodil roku 1863 a jehož družkou byla o jedenáct let mladší Antonie Serynková, se živil jako obchodník s koňmi. Spolu s nimi cestovala (zřejmě jejich dcera) Františka Hauerová a její druh Karel Nespěšný, který pracoval jako brusičský pomocník, se synem Augustinem, který nosil matčino příjmení. K dispozici měli žlutý obytný vůz, bryčku a brusičský trakař, ze zvířat tři koně a jednoho psa.25 Poslední zástupci českých Romů a Sintů, které ukáži, nosili příjmení Paffner a jasně se na nich ukazují příbuzenské vztahy mezi jednotlivými rody. Paffnerovy reprezentuje nukleární rodina Raimunda a Kamily. Muž se narodil roku 1885 v osadě Gajer u obce Janov, okres Litomyšl jako nemanželský syn Anny Paffnerové. Jeho žena, s kterou byl řádně sezdán, byla o pět let starší a na svět přišla jako nemanželská dcera Antonie, rozené Hauerové v Šumvaldě, okres Šternberk. Četnické výkazy vypovídají, že spolu měli čtyři děti. Nejstarší Božena se narodila podle četnických hlášení roku 1925 ve Velké Polomi, okres Bílovec. V roce 1926 se v Moravské Ostravě a v roce 1928 v Mariánských Horách narodily další dvě dcery, které nosily kupodivu stejné jméno, a to Františka. Nejmladším dítětem byl syn Jan, narozený roku 1935 v městě Libavá v moravskoberounském okrese. Raimundova rodina byla velmi často kontrolována místním četnictvem, tudíž máme relativně přesné informace o jejím pohybu. V prosinci 1936 byla evidována ve Staré Vsi nad Ondřejnicí (okres Moravská Ostrava) ve žlutém obytném voze se zelenými okenicemi. Jako potah jí sloužil hnědý valach s lysinou na čele. V polovině února 1937 byla rodina spolu s Alfrédem 24 25 26

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Buriánským, jeho družkou Albínou Paffnerovou a jejím synem Josefem Paffnerem přistižena četníky ve Frenštátě pod Radhoštěm. Koncem února pobývala v Dobré u Frýdku, kde s ní byl evidován již zmíněný Alfréd Buriánský. 13. května téhož roku byla Raimundova rodina evidována v Místku bez dětí spolu s příbuznou Annou Růžičkovou a jejími dvěma dětmi, dcerou Annou a synem Ondřejem Janem. Pobývali v hnědém voze, který zřejmě patřil Růžičkovým. O pět dnů později je četníci zaznamenali již s dětmi ve Staré Vsi nad Ondřejnicí. Další den je četníci zadrželi s jejich žlutým vozem v sousední Staré Bělé, kde s nimi byla opět již zmíněná Anna Růžičková, její dcera Anna a malá holčička Albína Marie Buriánská. 20. června 1937 byla Raimundova rodina zastižena četníky v Kunčičkách v okrese Frýdek spolu s již uvedeným párem Alfrédem Buriánským a Albínou Paffnerovou. Zdržovali se v hnědém voze, který patřil zřejmě Buriánskému, protože jen o den později byla rodina již bez příbuzných evidována ve žlutém voze ve Staré Vsi nad Ondřejnicí. O necelý týden později je četníci zastihli (opět spolu Alfrédem Buriánským, jeho družkou a dítětem) v Brušperku, okres Místek. 9. srpna téhož roku byla Raimundova rodina ve svém voze a se svým koněm spatřena ve Frenštátě pod Radhoštěm. Na začátku září navštívili rodiče bez dětí trh v Místku, kde byli evidováni spolu s Jindřichem Buriánským a Boženou Serynkovou. 17. září 1937 byli opět s rodinou již několikrát zmíněného Alfréda Buriánského zastiženi v Hrušově, okres Frýdek. O den později mělo stejné společenství problém s četníky v Muglinově; Raimund Paffner tam byl zadržen pro podezření z polního pychu. 23. září 1937 byla Raimundova rodina spolu s dalšími dvanácti Romy — především Růžičkovými — zastižena v Orlové, okres Fryštát. Další informace o Paffnerových máme z února následujícího roku, kdy byli evidováni v místeckém okrese v obci Kozlovice.26 Popis jednotlivých romských rodin a jejich členů završím genealogií Jindřicha Buriánského (ročník narození 1921). Na jeho příkladu lze také doložit složitost, ale i spojitost příbuzenských vztahů mezi českými (ale i moravskými) Romy a Sinty. Jindřichův otec nebo spíše otčím Jiří Daniel, narozený roku 1895, měl za ženu o pět let mladší Barboru Danielovou. Ta měla šest dětí, čtyři (narozené v letech 1921—1929) nosily příjmení Buriánský, dvě (narozené v le-

ZA Opava, fond Policejní ředitelství v Moravské Ostravě, k. č. 1601, tl. 119, 120. ZA Opava, fond Policejní ředitelství v Moravské Ostravě, k. č. 1601, tl. 113, 194, 228. Dále o Raimundově rodině víme, že byla 3. listopadu 1938 evidována četníky ve Vsetíně. O rok později, 8. listopadu 1939, byla zastižena v Hrabové (okres Moravská Ostrava). 4. května 1940 četníci popsali, že rodinu zastihli v Lubně (okres Frýdek), jak nese rance, o týden později ji evidovali v tomtéž okrese v Raškovicích. Na příkaz okresního úřadu ve Frýdku měla rodina zůstat v Raškovicích trvale usazena na lesním obecním pozemku a otec rodiny měl pracovat na stavbě silnice. Dále četníci uvedli, že dvě z dětí již dosahují školního věku, avšak povinnou školní docházku neplní. 13. září 1940 byla rodina spolu s příbuzným Františkem Růžičkou zastižena v Ratiboři ve vsetínském okrese. Rodina měla k dispozici svůj starý žlutý obytný vůz; byla hlášena na místním obecním úřadě k dočasnému pobytu, protože Raimund Paffner a František Růžička pracovali při regulaci řeky Bečvy. Kamila Paffnerová a její dcera Františka byly ze zatím neznámého důvodu zatčeny a předvedeny k okresnímu soudu ve Vsetíně. ZA Opava, fond Policejní ředitelství v Moravské Ostravě, k. č. 1601, tl. 109, 163. Ctibor Nečas uvádí, že např. ve správním okrese Moravská Ostrava bylo uplatňováno nařízení říšského ministerstva vnitra z 2. září 1939 o pohraničních pásmech. Romské rodiny zde kočující měly být postrkovány dále do vnitrozemí. Byly postupně hnány směrem na Holešovsko a dále na střední a jihovýchodní Moravu. Konkrétně popisuje také šestičlennou rodinu Rajmunda Paffnera z okresu Valašské Meziříčí, která brzy po vstupu na holešovské území zmizela. NEČAS, Ctibor: Romové na Moravě a ve Slezsku… c. d., s. 239.

Odborné příspěvky

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

161

R O M S K É

tech 1931 a 1936) již Daniel. Jelikož čtyři první děti byly četníky označeny jako nemanželské, dá se usuzovat, že Barbora se jmenovala za svobodna Buriánská a kolem roku 1930 se provdala za Jiřího Daniela. Zajímavé je nahlédnout do života nejstaršího z dětí, tedy námi představeného Jindřicha Buriánského. Podle jednotlivých četnických výkazů můžeme sledovat jeho pohyb a hostitele. V září 1937 byl jako šestnáctiletý evidován se zmiňovanými Raimundem Paffnerem, Annou Růžičkovou a Boženou Serynkovou v Místku. O tři čtvrtě roku později, v květnu 1938, pak s Janem Krausem a jeho družkou Pavlou Kadilovskou v Bartovicích ve frýdeckém okrese. A za další tři měsíce, v srpnu 1938, byl zaznamenán s matkou, otčímem, sourozenci a také s již uvedenými Antonínem Kryštofem, jeho družkou Arankou Brandovou a jejich dětmi v Kozlovicích v okrese Frýdek.27 Dějiny českých Romů a Sintů na území historických zemí v sobě skrývají ještě mnoho nezodpovězeného. Předmětem dalších výzkumů by mělo být prohloubení znalostí o vztazích mezi českými Romy a Sinty, dále o poměru usazených moravských Romů k českým Romům, respektive Sintům a v neposlední řadě i analýza vztahu českých Romů a Sintů k tzv. světským lidem (kolotočářům, cirkusákům apod.). Dalším důležitým úkolem by měla být klarifikace důvodů pro územní přesuny a přiblížení charakteru příbuzenství, sociální skladby a každodenního života Romů. Také objasnění a klasifikace poměru majoritního obyvatelstva by neměla zůstat stranou — zda u majority existovaly a jak se případně projevovaly rozdíly v přístupu k českým Romům a Sintům na jedné straně a ku příkladu k olašským kočovníkům na straně druhé, zda existovaly a jakou měly formu případy koexistence s většinovým obyvatelstvem. Odpovědi na tyto a další otázky stojí před námi.

Použitá literatura ČERNÝ, Rostislav: Kapitoly z historie Romů ve Slezsku a na severní Moravě (1918 —1938). Rigorózní práce, Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, katedra historie, 2010. ELŠÍK, Viktor: Je romština jazykem Romů? Host: měsíčník pro literaturu a čtenáře, 2006, r. 22, č. 4, s. 18—19. ISSN 1211-9938. HANZAL, Jiří: Cikáni na Moravě Cikáni na Moravě v 15.—18. století: dějiny etnika na okraji společnosti. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. ISBN 80-7106-508-0. HORVÁTHOVÁ, Jana: Kdo byli čeští Romové? In: Černobílý svět. 1. vyd. Praha: Gallery, 2000, s. 47—66. ISBN 80-86010-37-6.

162

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

HORVÁTHOVÁ, Jana: Meziválečné zastavení mezi Romy v českých zemích (aneb tušení souvislostí). Romano Džaniben, 2005, roč. 12, č. jevend (2), s. 63—84. ISSN 1210-8545. HÜBSCHMANNOVÁ, Milena: Romové — subetnické skupiny. In: ROMBASE. Didactically edited information on Roma [online]. c2003 [cit. 2010-05-21]. Dostupné z: http://romani.uni-graz.at/rombase. KLADIVOVÁ, Vlasta: Konečná stanice: Auschwitz-Birkenau. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1994. ISBN 80-7067-393-1. LIÉGEOIS, Jean-Pierre: Rómovia, Cigáni, kočovníci. Z francouzského originálu Roma, Tsiganes, Voyageurs přeložila Jaroslava Glutová. 2. slov. vyd. Bratislava: Academia Istropolitana, 1997. ISBN 80-967674-2-9. NEČAS, Ctibor: Aušvicate hi kher báro: čeští vězňové cikánského tábora v Osvětimi II-Brzezince. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1992. ISBN 80-210-0398-7. NEČAS, Ctibor: Romové na Moravě a ve Slezsku (1740—1945). 1. vyd. Brno: Matice moravská, 2005. ISBN 80-86488-20-9. NEČAS, Ctibor: Špalíček romských miniatur: osoby a dějství z romského dramatu, které se odvíjelo na scéně historické Moravy. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008. ISBN 978-80-7325-151-2. PAVELČÍKOVÁ, Nina: Romové v českých zemích v letech 1945—1989. 1. vyd. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu PČR, 2004. ISBN 80-86621-07-3.

Structure of the Romani Population of the Moravian Ostrava Region at the Time of the First Republic (Czech Roma and Sinti), Rostislav Černý The present article is the intended first part of a text that aims to introduce the structure of the Romani population, which lived on a permanent or temporary basis within the territory of the Gendarmerie Investigation Station in Moravian Ostrava, i.e. within the territory of the Silesian and Northern Moravian political districts of Český Těšín, Frýdek, Fryštát (Karviná), Místek and Moravian Ostrava in the years of the First Czechoslovak Republic (1918—1938). The article starts with the introduction of individual (sub) groups of the Romani population (Czech Roma and Sinti, Slovak Roma, Vlax Roma: Lovari, Kalderash and Machvaya). Closer attention is given to the group of Czech (and Moravian) Roma and Sinti. The author first deals with the not-entirely-clear terminology, continues with providing summarizing data (total numbers, age structure, professional, territorial movements, an outline of the social situation), and ends with the description of selected families and persons, which is supposed provide certain information on their everyday life.

27 ZA Opava, fond Policejní ředitelství v Moravské Ostravě, k. č. 1601, tl. 103, 107, 119, 163. V pisárně cikánského tábora v Auschwitz II-Birkenau byl evidován pod vězeňským číslem Z-8647 Jindřich Buriánský, narozený 1921 ve Starém Bohumíně, který byl dne 22. srpna 1943 transportován, stejně jako jeho celá rodina, do tábora v Birkenau. (NEČAS, Ctibor: Aušvicate hi khér báro… c. d., s. 53.) Jeho život byl tragicky završen v osvětimském cikánském táboře. Jindřich Buriánský chtěl vyzkoušet tah kamen na svém obytném bloku a byl za to ztrestán tak, že musel vlézt do cihlového komína a tam se udusil (KLADIVOVÁ, Vlasta: Konečná stanice: Auschwitz-Birkenau. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1994. ISBN 80-7067-393-1. Za upozornění děkuji prof. Ctiboru Nečasovi).

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Kárný pracovní (sběrný) tábor I a v něm internovaní cikáni Ctibor Nečas

Abstrakt V kárném pracovním (později sběrném) táboře bylo v době od 8. 8. 1940 do 2. 8. 1942 přechodně internováno více než 700 asociálních vězňů. Z tohoto počtu připadala desetina na „Cikány a osoby kočující po cikánsku“, jejichž jména se zjištěnými osobními údaji jsou zveřejněna v připojeném seznamu. Klíčová slova Cikáni, cikáni, kárné pracovní tábory, sběrné tábory, Lety, Hodonín Autor Ctibor Nečas je emeritním profesorem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který se dlouhodobě zabývá dějinami Romů. Kontakt prof., PhDr. Ctibor Nečas, DrSc., [emailprotected]

V krátkém období tzv. druhé republiky vydala česko-slovenská vláda nařízení o zřizování pracovních útvarů (223/1938 Sbzn.) a kárných pracovních táborů (72/1939 Sbzn.). Útvary měly napomáhat k existenčnímu zajišťování nezaměstnaných a využívat jejich volné pracovní síly pro veřejně prospěšné a jiné naléhavé práce, tábory byly plánovány k nucené koncentraci, k vykořisťování pracovních možností a k přidržování ke kázni a pořádku mužů ze společenské periférie. Na území Protektorátu Čechy a Morava se předpokládal pro každou z jeho zemí jeden takovýto tábor: český byl označován jako Kárný pracovní tábor I s lokalizací nedaleko obce Letů (o. Písek), moravský nesl oficiální název Kárný pracovní tábor II s umístěním u obce Hodonína (bývalý o. Boskovice). Počítalo se s tím, že oba tábory využijí ubytovacích kapacit domovů předcházejících pracovních útvarů a že přísun nových jejich nocležníků budou regulovat zemské úřady podle předběžné evidence, do níž bylo postupně vzato v Čechách 2235 a na Moravě 1614 mužů. Nařízením protektorátní vlády (89/1942 Sbzn.), které bylo doslovnou kopií obdobných říšskoněmeckých předpisů, se přejmenovaly stávající kárné pracovní tábory na tábory sběrné s určením a zaměřením na výkon policejní preventivní vazby zločinců z povolání (Berufsverbrecher), živlů práce se štítících (Arbeitscheu) a dalších lidí, pokud se chovali a jednali asociálně (Asoziale); v posledně uvedené skupině byli taxativně vypočítáni žebráci, tuláci, cikáni a osoby kočující „po cikánsku“. Při obsahovém vymezení těchto možných adeptů se příslušné úřady odkazovaly na dřívější legislativní úpravy. Za cikány považoval československý zákon (117/1927 Sbzn.) příslušníky etnika „z místa na místo se toulající a jiné tuláky práce se štítící, kteří žili jako Cikáni, a to v obojím případě i tehdy, měli-li po část roku — hlavně v zimě — stále bydliště“. Jinak řečeno, litera zákona a jeho prováděcí nařízení (28/1928 Sbzn.) diskriminovala nejenom Cikány v etnickém smyslu

toho slova, ale také „cikány“, jakými byli podle dobové a namnoze už zastaralé terminologie různí handlíři, kramáři, šlejfíři, komedianti apod. Kárný pracovní a sběrný tábor byly v provozu po dobu dvou roků: kárná pracovní fáze trvala v Letech od 8. srpna 1940 do 31. prosince 1941, sběrná fáze pak od 1. ledna do 2. srpna 1942. Táborový areál se rozprostíral na pastvině mezi lesem Babina a rybníkem Lipěže ve vzdálenosti necelých 2 km od obecní zástavby. Skládal se z jednoho velkého a z padesáti malých dřevěných baráků, sloužících původně jako ubikace pracovního útvaru, po jehož rozpuštění tam přicházeli jiní nedobrovolní „uživatelé“. Početní stav a struktura internovaných se v táboře během jeho prvního časového úseku měnila následujícím způsobem: 134 vězňů (z toho 19 cikánských) v září 1940, 139 (21) v říjnu 1940, 145 (20) v listopadu 1940, 69 (16) v prosinci 1940, 21 (4) v lednu 1941, 45 (6) v únoru 1941, 63 (10) v březnu 1941, 87 (17) v dubnu 1941, 132 (20) v květnu 1941, 144 (21) v červnu 1941, 171 (18) v červenci 1941, 208 (21) v srpnu 1941, 207 (24) v září 1941, 240 (30) v říjnu 1941, 194 (24) v listopadu 1941 a 133 (19) v prosinci 1941. V průběhu dvouletého trvání prošlo oběma na sebe navazujícími letskými tábory dohromady přes sedm stovek vězněných, z nichž připadala více než desetina na Cikány a „cikány“. Připojený seznam internovaných, sestavený podle Knih stavu vězňů 1940—1941 a 1941—1942 (Státní archiv Třeboň, Cikánský tábor Lety, inventární č. 5 a 6), uvádí vedle příjmení a jména také data a místa narození, dobu internace a osobní vězeňská čísla. Základní identifikační znaky, uváděné v abecedním seznamu, dovolují vyvozovat u jednotlivých vězňů jejich věk a délku nuceného pobytu v táboře. Jedinečný evidenční pramen, jakým jsou citované knihy, poskytuje však informace rovněž o dalších cenných skutečnostech nejenom z dřívějšího života vězněných, ale také z oné dílčí, přitom však příliš citlivé a trpké epizody.

Odborné příspěvky

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

163

164

R O M S K É

Mezi cikánské vězně náleželi muži všech věkových kategorií, od čerstvě a teprve nedávno osmnáctiletých Tomáše Hospodářského nebo Josefa Růžičky (524-C) až po seniora Roberta Čermáka, jenž dosáhl šedesáti čtyř let. Vůbec nejstarším byl pak pětasedmdesátiletý Václav Růžička (83-C), dodaný do tábora 20. srpna 1940, který však musel být toho samého dne propuštěn pro „tělesnou sešlost“. Co do manželského stavu byli vedle 23 ženatých, dvou vdovců a jednoho rozvedeného všichni ostatní vězňové svobodní, z těch však nejméně 12 žilo v konkubinátech a mělo na starost se svými družkami zpravidla více dětí; obzvlášť mnohadětnými rodinami se vyznačovali neženatí Josef Růžička (372-C), Josef Krpacz, Antonín Serynek, Jan Vinter nebo Antonín Wegschmied. S výjimkou 26 negramotných a 4 pologramotných umělo 56 zbývajících vězňů číst a psát, takže museli navštěvovat obecnou školu, při nejmenším některou z jejích nižších tříd. Až na metodistu Bohumila Čandu a českého bratra Josefa Fišera byli všichni ostatní vězňové římskými katolíky. Kromě Reinholda Krause s němčinou a Josefa Krpacze s polštinou byla obecnou řečí 75 vězňům čeština a devíti cikánština. Podle původního zaměstnání nacházelo se mezi vězni 25 dělníků (z toho jeden zemědělský a jeden cihlářský), 20 cikánů, tj. s velkou pravděpodobností různých příležitostných nádeníků a pomocných služebníků, dále 13 brusičů a deštníkářů, 12 trhovců a kramářů, po dvou zámečnících, pekařích, zednících a kolotočářích a po jednom kočím, koňském handlíři, bačkoráři, řemínkáři, obuvníkovi a artistovi. Většina těchto profesí, spojených s pohybem po pravidelných kočovnických okruzích, nestačila však zajišťovat svým provozovatelům dostatek obživy, a byla proto doplňována žebrotou, drobnými krádežemi a další nekalou činností, takže se často dostávala do konfliktu se zákonem. Hodně vězňů bylo před svou internací soudně trestáno a dokonce více než deset záznamů měli v trestním rejstříku Jaroslav Kuchař, Václav Čermák, Hubert Růžička a Eduard Vrba. Po zákazu kočování se vězňové museli usadit. Pokud toto nařízení nedodržovali a vraceli se jakýmkoliv způsobem k někdejšímu způsobu života, bývali policejními nebo okresními úřady navrhování k nucené táborové koncentraci. Nejvyšší počet těchto návrhů byl podán ze středních a jižních Čech, a to policejními úřady v Praze (16) a v Plzni (6) a okresními úřady v Táboře (7), v Lounech a Sedlčanech (po 6), v Blatné (5), v Čáslavi, Klatovech, Milevsku a v Žamberku (po 4) atd. Navržení byli do letského tábora dopravováni ze vzdálených míst po železnici do Mirovic a odtud, podobně jako z bližších lokalit, odjížděli na nákladních autech nebo putovali s doprovodem četnické eskorty pěšky. Zpravidla bezprostředně anebo pár dní po příjezdu či příchodu se podrobili tzv. prezentaci, během níž dostali osobní vězeňské číslo, byli evidováni v knihách stavu vězňů a rozděleni do disciplinárních tříd, vyfasovali vyřazený vojenský mundúr s pracovní výstrojí a na společných ubikacích jim byla přidělena pryčna, slamník a přikrývka.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Čísla cikánských vězňů měla být opatřena červeně psaným písmenem C, tj. zkratkou ze slova cikán, nebo zůstala ponechána bez této stigmatizace. Z celkového počtu 86 vězeňských čísel nemělo tuto zkratku 18 čísel, ačkoliv některá z nich patřila zcela určitě Cikánům, jako Rudolfu Berouskovi, Karlu Čandovi, Antonínu Gruberovi, Antonínu Riegrovi a možná i dalším. Cikánští vězňové bývali obvykle zařazováni do III. disciplinární třídy a teprve až podle pracovní výkonnosti a celkového chování je táborová evidence převáděla do vyšších tříd. Propuštěni mohli být po čtvrtletním pobytu pouze příslušníci I. třídy, po čtyřměsíčním pobytu příslušníci II. třídy a po půlročním pobytu příslušníci III. třídy. Po třech měsících byli mimo jakoukoliv pochybnost propuštění především Martin Čermák, František Růžička (146-C) a Jan Vinter, kteří prý sloužili za příklad ostatním spoluvězňům; Vinter tak získal nadmíru pochvalné hodnocení: „Svým chováním a vykonanou prací byl vzorem všem cikánům“. Vězňové pracovali deset hodin denně na stavbě silnice v úseku mezi Mirovicemi a Orlíkem nad Vltavou. Práce, spojená s lámáním a roztloukáním kamene na štěrk, rozvážením vykopané zeminy a různými úpravami terénu, byla těžká a namáhavá, takže Čeněk Berousek, Eduard Růžička (233-C), Hynek Švehla a Antonín Wegschmied ji nemohli s ohledem na tělesný a zdravotní stav vykonávat, a proto byli po lékařské prohlídce předčasně propuštěni. Místní lékař, dojíždějící do tábora jedenkrát v týdnu, uznával pracovní neschopnost a nemocnost vězňů zcela výjimečně. Stalo se tak jen v několika případech a zameškané pracovní dny byly nemocným předepsány k náhradě prodlužováním jejich internace. Tomuto postihu se nevyhnul ani Adolf Růžička: byl hospitalizován ve dnech 19. května — 17. června 1941 v písecké nemocnici, a proto pak zůstal v táboře dokonce o padesát dnů déle. Z táborového areálu se přechodně vzdálili pouze Alois a Antonín Hauerovi, když dostali několikadenní dovolenou k účasti na pohřbu příbuzného, a dále vězňové, kteří byli dočasně uvolňováni k odpykání nařízené soudní vazby, a to u krajského soudu v Písku Václav Čermák a Antonín Vrba (234-C), respektive u okresního soudu v Mirovicích Antonín Čermák, Karel Flachs, Eduard Šmíd a Antonín Vrba (528-C). Naopak trvale museli areál opustit Josef Berousek, Ferdinand Kočka, Václav Kovář, Jaroslav Kuchař, Edvard Růžička (620-C), František Růžička (145-C), Jan Růžička (624) a Antonín Ševčík, které si vyžádala kriminální ústředna k transportování do koncentračního tábora v Auschwitz. Tíživé situaci se vzepřel jednak Jan Dubský, který byl 15. září 1940 za účast na shluknutí a hladovce potrestán vězením po práci s jedním tvrdým ložem, a jednak několik uprchlíků. O útěk se neúspěšně pokusili Jan Růžička (624), Antonín Vrba (234-C) a dvakrát Josef Beneš. Jediným, komu se takový pokus zdařil, byl Antonín Růžička (476-C); ten uprchl 30. července 1941, nebyl dopaden a musel být škrtnut ze stavu. Do posledních dnů existence sběrného tábora tu byla internována skupina vězňů, z níž pak byli převedeni do následného tábora cikánského

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

Rudolf Berousek, Karel Čermák, Robert Čermák, Karel Flachs, Antonín Gruber, Josef Hospodářský (262-C), Stanislav Hospodářský, Tomáš Hospodářský, Alois Kunc, Emil Manina, Antonín Rieger, Karel Růžička (614-C), Antonín Ryšlavý, Arnošt Ryšlavý, František Ryšlavý, Antonín Vrba (431-C) a Eduard Vrba. Knihy stavu vězňů dávají nahlédnout nejenom do ponuré historie kárného pracovního (sběrného) tábora, ale i do individuálních osudů vězněných tam Cikánů a „cikánů“. V tom tkví i vypovídací hodnota tohoto unikátního pramene z období nacistické okupace.

Seznam cikánských vězňů BENEŠ, František 7. 9. 1907, Německý Schützendorf (o. Německý Brod); 1. 9. 1941— 31. 12. 1941; 565-C BENEŠ, Josef 22. 6. 1911, Kunratice (o. Velké Meziříčí); 25. 2. 1941—13. 3. 1941; 678-C BENEŠ, Karel 18. 6. 1896, Milevsko (o. Milevsko); 9. 10. 1941—24. 1. 1942; 632 BEROUSEK, Alois 10. 10. 1888, Březnice (o. Benešov); 7. 9. 1940—21. 12. 1940; 167-C BEROUSEK, Čeněk 17. 3. 1891, Mlýny (o. Louny); 28. 8. 1940—30. 8. 1940; 144-C BEROUSEK, Jakub 9. 11. 1918, Kaliště (o. Sedlčany); 29. 8. 1940—30. 11. 1940; 156-C BEROUSEK, Josef 26. 4. 1921, Stritesch-Tschitschowitz (o. Milevsko); 16. 4. 1942—1. 5. 1942; 693 BEROUSEK, Rudolf 6. 6. 1914, Kaliště (o. Sedlčany); 4. 11. 1941—2. 8. 1942; 650 ČANDA, Bohumil 19. 1. 1920, Velvary (o. Kralupy n. Vlt.); 16. 8. 1940—20. 11. 1940; 48 ČANDA-ŠVEHLA, Karel 3. 1. 1899, Lamšín (o. Pacov); 28. 8. 1940—4. 12. 1940; 143 ČERMÁK, Antonín 20. 12. 1920, Nové Strašecí (o. Slaný); 9. 9. 1941—27. 1. 1942; 588-C ČERMÁK, Jan 5. 1. 1897, Praha (o. Praha); 10. 4. 1941—14. 8. 1941; 335 ČERMÁK, Josef 29. 1. 1916, Lužec (o. Mělník); 23. 7. 1941—15. 11. 1941; 484 ČERMÁK, Josef 18. 5. 1918, Praha (o. Praha); 12. 2. 1941—14. 6. 1941; 257-C ČERMÁK, Karel 18. 12. 1915, Zlonice (o. Slaný); 17. 9. 1941—2. 8. 1942; 615-C ČERMÁK, Martin 28. 11. 1919, Hodolany (o. Olomouc); 8. 8. 1940—9. 11. 1940; 1-C ČERMÁK, Robert 31. 3. 1878, Hodolany (o. Olomouc); 8. 6. 1942—2. 8. 1942; 707-C ČERMÁK, Václav 17. 5. 1909, Janovice (o. Klatovy); 10. 4. 1941—24. 7. 1941; 337-C

K U L T U R Y

DUBSKÝ, Jan 5. 7. 1917 Dlouhá Lhota (o. Příbram); 24. 8. 1940—3. 10. 1940; 114 DUBSKÝ, Karel 4. 6. 1908 Držov (o. Písek); 23. 8. 1940—12. 9. 1940; 100 FIŠER, Josef 18. 7. 1892, Mladotice (o. Královice); 16. 7. 1941—25. 10. 1941; 477 FLACHS, Antonín 3. 9. 1910, Oslov (o. Písek); 13. 2. 1941—14. 5. 1941; 252 FLACHS, Karel 13. 9. 1916, Pacetice (o. Blatná); 18. 3. 1942—9. 9. 1942; 671-C FLORIAN, František 25. 1. 1892, Budapešť (Maďarsko); 9. 7. 1941—14. 11. 1941; 456-C GRUBER, Antonín 30. 6. 1922, Radvanov (o. Tábor); 11. 7. 1942—2. 8. 1942; 738 HABICH, Jan 10. 4. 1921, Pottenstein (Ostmark); 19. 8. 1941—16. 12. 1941; 67 HAUER, Alois 19. 6. 1920, Olomouc (o. Olomouc); 22. 3. 1941—2. 8. 1941; 231-C HAUER, Antonín 15. 2. 1917, Hodolany (o. Olomouc); 22. 3. 1941—10. 7. 1941; 293-C HOSPODÁŘSKÝ, Josef 10. 6. 1915, Nechvalice (o. Sedlčany); 4. 3. 1941—2. 8. 1941; 262-C HOSPODÁŘSKÝ, Josef 14. 1. 1919, Milevsko (o. Milevsko); 15. 5. 1942—4. 8. 1942; 626-C HOSPODÁŘSKÝ, Stanislav 18. 12. 1917, Skřivaň (o. Rakovník); 19. 6. 1940—26. 11. 1940; 1. 7. 1942—2. 8. 1942; 71-C HOSPODÁŘSKÝ, Tomáš 12. 7. 1924, Višňová (o. Pelhřimov); 12. 6. 1942—2. 8. 1942; 733-C CHADRABA, Antonín 8. 1. 1920, Kněžmost (o. Mnichovo Hradiště); 22. 3. 1941—9. 8. 1941; 292-C CHADRABA, František 12. 6. 1912, Praha (o. Praha); 7. 8. 1941—8. 12. 1941; 534 JANEČEK, Robert 28. 2. 1903, Bolevec (o. Plzeň); 11. 2. 1941—28. 6. 1941; 240-C KLOC, Antonín 1. 3. 1888, Praha (o. Praha); 17. 9. 1941—31. 12. 1941; 609-C KOČKA, Ferdinand 3. 4. 1921, Božkov (o. Plzeň); 9. 7. 1941—28. 4. 1942; 452-C KOČKA, Josef 5. 2. 1923, Starý Smolinec (o. Klatovy); 9. 7. 1941—14. 11. 1941; 453-C KOVÁŘ, Václav 9. 4. 1900, Litoměřice (o. Litoměřice); 8. 3. 1941—25. 4. 1941; 263-C KRAUS, Reinhold 1902, Gliwice (Polsko); 12. 11. 1940—17. 3. 1941; 204-C KRPACZ, Josef 1884, Rozdól (Polsko); 13. 5. 1941—10. 9. 1941; 373-C KUCHAŘ, Jaroslav 20. 7. 1890, Třebechovice (o. Hradec Králové); 10. 10. 1941—1. 5. 1942; 633

1 8 / 2 0 0 9

Odborné příspěvky

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

165

166

R O M S K É

KUNC, Alois 30. 6. 1919, Ohrazenice (o. Beroun); 6. 6. 1942—2. 8. 1942; 705-C LORENC, Jan 1. 12. 1914, Kladno (o. Kladno); 1. 4. 1941—21. 8. 1941; 306-C MANINA, Emil 10. 1. 1919, Kaliště (o. Sedlčany); 29. 8. 1940—11. 12. 1940, 13. 7. 1942—2. 8. 1942; 152-C NACHTIGAL, Jaroslav 5. 1. 1921, Kvítkovice (o. České Budějovice); 13. 5. 1941—18. 10. 1941; 374-C RIEGER, Antonín 11. 7. 1900, Trenčín (Slovensko); 8. 6. 1942—2. 8. 1942; 728 RICHTER, František 6. 1. 1911, Ostrožské Předměstí (o. Uherské Hradiště); 1. 4. 1941—10. 7. 1941; 305-C RŮŽIČKA, Adolf 1922, Damníkov (Sudety); 9. 4. 1941—8. 11. 1941; 303-C RŮŽIČKA, Antonín 18. 8. 1915, Bdín (o. Slaný); 16. 7. 1941—20. 7. 1941; 476-C RŮŽIČKA, Antonín 1921, Chlumčany (o. Louny); 24. 3. 1941—18. 10. 1941; 148-C RŮŽIČKA, Eduard 28. 2. 1914, Hartmanitz (Ostmark); 17. 3. 1942—1. 5. 1942; 690-C RŮŽIČKA, Eduard 7. 7. 1916, Předenice (o. Plzeň); 4. 1. 1941—8. 1. 1941; 233-C RŮŽIČKA, Emil 1. 4. 1923, Dolní Čermná (o. Žamberk); 17. 9. 1941—31. 12. 1941; 597-C RŮŽIČKA, František 19. 9. 1913, Řevničov (o. Slaný); 28. 8. 1940—4. 12. 1940; 146-C RŮŽIČKA, František 26. 11. 1915, Třebislice (o. Roudnice n. Lab.); 12. 2. 1941—14. 6. 1941; 256-C RŮŽIČKA, František 6. 6. 1920, Budiměřice (o. Nymburk); 28. 8. 1940—11. 12. 1940; 12. 2. 1942—1. 5. 1942; 145-C RŮŽIČKA, Hubert 20. 12. 1914, Pečín (o. Žamberk); 14. 6. 1941—28. 10. 1941; 430-C RŮŽIČKA, Jan 1906, Malý Újezd (o. Mělník); 31. 3. 1941—2. 8. 1941; 298-C RŮŽIČKA, Jan 14. 5. 1914, Skuteč (o. Vysoké Mýto); 23. 9. 1941—18. 7. 1942; 624 RŮŽIČKA, Josef 1. 1. 1921, Plaveč (o. Pelhřimov); 13. 5. 1941—31. 10. 1941; 372-C RŮŽIČKA, Josef 13. 8. 1923, Kaplice (o. Plzeň); 16. 6. 1941—8. 12. 1941; 524-C RŮŽIČKA, Karel 10. 11. 1919, Soběnov (o. Tábor); 17. 9. 1941—2. 8. 1942; 614-C RŮŽIČKA, Karel Bohuslav 10. 3. 1920, Humpolec (o. Humpolec); 12. 2. 1941—15. 5. 1941; 251-C RŮŽIČKA, Václav 15. 11. 1867, Třebetice (o. Ledeč n. Sáz.); 20. 8. 1940—20. 8. 1940; 83-C RŮŽIČKA, Vincenc Leopold 13. 3. 1918, Nymburk (o. Nymburk); 28. 8. 1940—14. 12. 1940; 147-C

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

RYŠLAVÝ, Antonín 23. 1. 1919, Kladno (o. Kladno); 1. 6. 1942—2. 8. 1942; 701-C RYŠLAVÝ, Arnošt 7. 8. 1914, Touchovice (o. Louny); 1. 6. 1942—2. 8. 1942; 700-C RYŠLAVÝ, František 25. 8. 1898, Domoušice (o. Louny) 1. 6. 1942—2. 8. 1942; 699-C SERYNEK, Antonín 3. 9. 1905, Mšecké Žehrovice (o. Slaný); 31. 7. 1940—29. 11. 1940; 505-C SCHMIED, Ondřej 14. 6. 1919, Přerov (o. Přerov); 6. 8. 1941—20. 12. 1941; 529-C ŠEVČÍK, Antonín 24. 5. 1920, Lipenec (o. Praha); 1. 6. 1942—31. 7. 1942; 697 ŠMÍD, Eduard 23. 1. 1917, Nezdice (o. Přeštice); 31. 10. 1941—4. 8. 1942; 649-C ŠTOKINGER, Josef 15. 1. 1912, Želeč (o. Tábor); 29. 8. 1940—7. 12. 1940; 154-C ŠTOKINGER, Karel 4. 8. 1908, Želeč (o. Tábor); 29. 8. 1940—4. 12. 1940; 153-C ŠVEHLA, Hynek 3. 10. 1915, Sudoměřice (o. Tábor); 15. 12. 1940—17. 12. 1940; 225-C VINTER, Antonín 11. 4. 1914, Suchomasty (o. Beroun); 11. 10. 1940—31. 1. 1941; 198 VINTER, Jan 12. 5. 1904, Neratovice (o. Brandýs nad Labem); 8. 8. 1940—8. 11. 1940; 12-C VRBA, Antonín 14. 11. 1915, Klatová (o. Rokycany); 4. 1. 1941—20. 9. 1941; 234-C VRBA, Antonín 2. 1. 1920, Koněprusy (o. Beroun); 16. 6. 1941—2. 8: 1942; 431-C VRBA, Antonín 9. 12. 1922, Radouň (o. Plzeň); 6. 8. 1941—8. 12. 1941; 528-C VRBA, Eduard 1. 5. 1914, Litice (o. Plzeň); 2. 12. 1941—2. 8. 1942; 658-C VRBA, Josef 2. 8. 1913, Horušany (o. Přeštice) 4. 6. 1941—6. 11. 1941; 416-C WEGSCHMIED, Antonín 12. 2. 1898, Zahrádka (o. Sedlčany); 29. 8. 1940—24. 10. 1940; 155-C WINKLER, František 18. ? 1916, Svatý Kříž (o. Planá); 29. 4. 1941—30. 8. 1941; 351-C

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

Between August 8, 1940, and August 2, 1942, more than 700 asocial prisoners were temporarily detained in a forced labour (later “collection”) camp. Of that number, one tenth was “Gypsies and Gypsy-like nomads”, whose names and ascertained personal data are available in the attached list.

1 8 / 2 0 0 9

Výchova romských dětí v náhradní rodinné péči Martina Vančáková

Abstrakt Příspěvek se zabývá problematikou výchovy romských dětí žijících v náhradní rodinné péči ve vztahu k budování jejich identity. Autorka se zamýšlí nad obavami některých osvojitelů a pěstounů z výchovy etnicky odlišných dětí. Hodnotí také motivy, které naopak vedou k přijetí těchto dětí do náhradní rodinné péče. Vytyčuje specifická úskalí, s nimiž se vyrovnává dítě jiného etnika, než jsou jeho osvojitelé či pěstouni. Podrobněji jsou rozebrány typické přístupy osvojitelů a pěstounů k romství přijatého dítěte. Na závěr autorka zdůrazňuje důležitost otevřeného a pravdivého přístupu k identitě dítěte a podává stručnou informaci o projektu Naše romské dítě, realizovaném ve Středisku náhradní rodinné péče v Praze, který se zaměřuje na podporu rodin s přijatými romskými dětmi. Klíčová slova Identita, etnicita, romské děti, výchova, náhradní rodinná péče, osvojení, adopce, pěstounství Autor Martina Vančáková vystudovala psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde studovala také romistiku. Specializuje se na rodinné poradenství v oblasti náhradní rodinné péče. Je zakladatelkou a realizátorkou projektu Naše romské dítě na podporu rodin s přijatými romskými dětmi ve Středisku náhradní rodinné péče. Pracuje jako rodinná poradkyně a vedoucí podpory náhradní rodinné péče v Kolpingově rodině Smečno, zaměřuje se na podporu a vzdělávání osvojitelů a pěstounů, kteří pečují o přijaté romské děti. Nabízí jim sdílení zkušeností, odborné poradenství a vzdělávání v oblasti romské kultury, součástí jsou průběžně aktualizované webové stránky http://rodina.cz/romskedite. Vychovává tři děti, z nich jsou dvě romské v pěstounské péči. Kontakt Mgr. Martina Vančáková, Středisko náhradní rodinné péče v Praze na www.nahradnirodina.cz, [emailprotected], tel. 233 356 701.

Rodav me miro drom, našťi les arakhav. Ko mange phenela, kaj me les te rodav? Mangav Devles, Romale, kaj sikhavel miro drom. So šaj me kerav, te me les rodav, našťi arakhav? (text písně: kapela Bengas, Praha)

Hledám já cestu svou, v kamení ukrytou. Kdo mi jen napoví, když oči nevidí? Ach, Bože můj, při mně stůj, ať nejsem sám, když klopýtám. Kdo mi napoví, když oči nevidí, řekni — kdo to ví? (volný překlad do češtiny: Martina Vančáková)

Forced Labour (Collection) Camp I and Gypsies Detained In It, Ctibor Nečas

K U L T U R Y

Odborné příspěvky

M U Z E A

Jako pracovnice Střediska náhradní rodinné péče v Praze se setkávám s desítkami rodin, které přijaly do svých srdcí a domovů děti, jimž osud nedopřál vyrůstat ve své biologicky vlastní rodině. Mnohé z nich jsou děti romské. Avšak jen jeden, možná dva z těchto desítek rodičů jsou sami

Romové. Tyto rodiny se účastní projektu Naše romské dítě, který je zaměřený na podporu budování zdravé identity u přijatých dětí jiného etnického původu, než jsou jejich náhradní rodiče. Z přijetí etnicky odlišného dítěte panují mezi uchazeči o náhradní rodinnou péči (osvojení nebo pěstounství)1 značné obavy. Nejde obvykle o rasovou nesnášenlivost, ale o zčásti opodstatněnou obavu z vyšších nároků na vlastní výchovné dovednosti a také o strach z reakce jejich sociálního okolí, pro některé náhradní rodiče (zejména osvojitele) je zase důležité, aby se jim dítě fyzicky podobalo. Pravdou i mýty je opředená také složitá doba dospívání těchto dětí v náhradních rodinách. Výsledkem je, že mezi dětmi, pro které se nedaří nalézt vhodnou rodinu déle než 3 měsíce, jsou 2/3 dětí romských, zatímco mezi žadateli o pěstounskou péči pouhých 15 % připouští přijetí dítěte odlišného etnika.2 Na straně žadatelů o osvojení je to dokonce jen 8 % a z nich ještě jen zlomek uvažuje o přijetí dítěte romského původu, často upřednostňují děti vietnamské, černošské apod. (Pozitivní pravdou ovšem je zase to, že náhradní rodiny, které mezi přijatými dětmi už jedno romské dítě mají, velmi často žádají opět dítě romské.) Důvody, které žadatele vedou k rozhodnutí přijmout romské dítě, jsou různé. Často se setkáváme s touhou pomoci dítěti, které je obtížně umístitelné — taková motivace se vyskytuje častěji u pěstounů. Někteří žadatelé

1 Osvojením neboli adopcí se osvojitelé stávají po všech stránkách právoplatnými rodiči osvojeného dítěte, zatímco v pěstounské péči zůstávají zákonnými zástupci dítěte biologičtí rodiče, neurčí-li soud jinak. Pěstounská péče po právní stránce končí zletilostí dítěte (avšak vzniklé přirozené vztahy pěstounů s „jejich“ dětmi obvykle přetrvávají po celý život). 2 SOBOTKOVÁ, Irena: Proč je u nás tolik dětí v ústavech a proč jejich počet stále narůstá? Psychologie dnes. Únor 2005, roč. 10, č. 2. ISSN: 1212-9607.

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

167

R O M S K É

doufají, že si tak zkrátí dobu čekání na dítě3 — to bývá typické u osvojitelů. Někdy si žadatelé uvědomují, že výchova romského dítěte v neromské rodině má svá specifika, avšak mají tendenci je bagatelizovat. Nutno říci, že tyto motivace nejsou pro rozhodování právě ideální. V lepším případě se budoucí rodiče znají s jinými rodinami s romskými dětmi a mají celkem reálnou představu o specifikách spojených s výchovou etnicky odlišného dítěte. Stále více žadatelů o náhradní rodinnou péči také před rozhodnutím své otázky a nejistoty konzultuje s odborníky či využívá aktivit Střediska náhradní rodinné péče v Praze k setkání s podobnými rodinami. Zkušenosti s mnoha rodinami, které vychovávají nebo vychovaly romské děti, mne vedly k vytyčení několika základních typů postojů neromských rodičů k romství jejich přijatých dětí: • popření • odstřižení • nahrazení • zlehčení • přecenění • aktivní respekt Pokud osvojitelé či pěstouni vychovávají dítě jiného etnika, které však nenese odlišné fyzické znaky (například dítě ukrajinského či německého původu), není takovému dítěti jeho odlišnost neustále připomínána, a je tedy více v jeho moci rozhodnout, zda se bude anebo nebude se svým původem ztotožňovat. Děti romské (i poloromské) jsou až na výjimky svým vzhledem jasně identifikovatelné. Stávají se tak terčem různých poznámek, často i útoků nebo obvinění ze strany svého blízkého i širokého okolí a nezbývá jim, než svůj původ nějakým způsobem zaintegrovat do své vyvíjející se identity. Záleží na jejich rodičích (vychovatelích), jak jim tento proces usnadní či naopak zkomplikují.

POPŘENÍ „Ty nejsi žádná cikánka, a kdo ti to říká, je hloupý.“ Někteří rodiče o původu dítěte raději nemluví, dítě je udržováno v domnění, že je od přírody jen více opálené a podobně. Za tímto jednáním, obvykle bývají vlastní nezpracované předsudky pěstounů a osvojitelů. Mají velký strach z „volání hlasu krve“, a často sami sebe přesvědčí, že šlo o nějaký omyl, že jejich dítě přece vůbec není „černé“. Někdy si romství dítěte uvědomují, ale věří, že pokud dítě nebude o svém původu nic vědět, bude mít lepší šance zapojit se do většinové společnosti. Dítě však v určitém

1 8 / 2 0 0 9

věku začne velmi ostře vnímat rozpor mezi tím, co mu říkají jeho rodiče, a co mu sděluje jeho sociální okolí. Díky typickým rysům (tmavší pleť, tvar a barva očí, vlasy…) se před konfrontací se svou skutečnou identitou obvykle nemůže ukrýt. Pokud jeho pokusy s rodiči tuto otázku řešit neuspějí (případně se o ně z vlastních obav ani samo nepokusí), vede toto vnitřní napětí často právě v době dospívání k dramatickému konfliktu, ztrátě důvěry v rodiče, vzdorovitému chování, pátrání po svých kořenech na vlastní pěst, útěkům z domova či hledání svého místa v nevhodné společnosti. Zde potom vznikají ony mýty o „hlasu krve“, „toulavých botách“ či „nepřevychovatelnosti cikánské duše“.

ODSTŘIŽENÍ „Narodil ses v romské rodině, ale teď jsi tady, a proto jsi Čech a ne Rom.“ Do určité míry je tento postoj ospravedlnitelný: dítě, vychovávané v české rodině bude nést mnohem více známek české kultury, než romské. Faktem však zůstává, že na první pohled toto není viditelné, a dítě bude muset řešit vnitřní konflikt, pramenící z dvojího tlaku na jeho příslušnost: je tedy Čechem, jak ho přesvědčují jeho náhradní rodiče, nebo Romem, kam ho opakovaně odkazuje jeho okolí? A je vůbec ospravedlnitelné, aby dítěti bylo upíráno právo znát a rozvíjet bohatství národa, z něhož pochází? Tento postoj se často vyskytuje u náhradních rodičů, kteří mají obavy z genetického odkazu biologické rodiny dítěte. Obvykle nemají zpracovány své předsudky vůči Romům, někdy se v této souvislosti objevuje skrytá snaha dokázat (sobě nebo světu), že „i z takového dítěte lze vychovat slušného člověka“.

NAHRAZENÍ „Ty nejsi Romka, jsi tmavá, protože tvoje matka byla Italka.“ Pokud v rodině dojde na téma původu dítěte, romský původ je nahrazen jiným. Mezi nejoblíbenější patří italský, kubánský, indiánský či indický (ten se alespoň vzhledem k pravlasti Romů mírně podobá pravdě). Rodiče se obvykle obávají předsudků vůči Romům ve většinové společnosti. Věří, že pokud dítě půjde životem jako příslušník národa s vyšším statusem, bude společností přijímáno příznivěji a bude vnímáno jako někdo exotický, zajímavý. Dítě však, podobně jako v předchozích případech, žije ve vnitřním zmatku, neví, kým je, kam vlastně patří. Může se stát, že se mu vrstevníci pro jeho mylné přesvědčení vysmívají. Jakmile dítě pochopí, že mu rodiče lhali, dojde zákonitě k velkému rozčarování a hluboké ztrátě důvěry.

Typická představa osvojitelů o jejich budoucím dítěti je zdravé dítě kojeneckého věku, majoritního etnika, s dobrou prognózou vzdělavatelnosti. Takových dětí je ovšem v ústavní péči málo, převažují děti starší, s různými handicapy, hůře vzdělavatelné a jak bylo uvedeno výše, také mnoho dětí odlišného etnického původu. Vysoké nároky na dítě a velký počet žadatelů o takové děti jsou důvodem, proč doba od podání žádosti o osvojení ke skutečnému převzetí dítěte do péče trvá několik let.

168

K U L T U R Y

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

ZLEHČENÍ „Můžeš být třeba puntíčkovaný, hlavně, že se máme rádi.“ Rodiče správně usuzují, že nejzásadnější pro vývoj dítěte je zdravý vztah s ním a další obecně platné hodnoty, ale nedoceňují důležitost vědomí a začlenění vlastního původu v osobní identitě dítěte pro zdravý rozvoj jeho osobnosti. Původ dítěte se neřeší, priorita se klade na současný život a řadu morálních či jiných hodnot. Dítě touží vyhovět rodičům a snaží se o naplňování předkládaných hodnot, zatímco v sobě potlačuje vynořující se otázky ohledně svého romství, což v některých případech může vést až k neurotizaci dítěte. V dospívání se pak dítě často právě proti těmto hodnotám bouří a ve snaze o sebevymezení se snaží chovat zcela v protikladu k nim. Lidský jedinec samozřejmě staví svou identitu na mnoha dalších hodnotách, než je jeho etnický původ, což je zcela žádoucí, avšak otázku svého původu by měl mít zdravý člověk pro sebe a ve vztahu ke svým blízkým i širšímu okolí vyřešenou.

PŘECENĚNÍ „Chtěli jsme tě PROTO, že jsi Rom.“ S tímto postojem se setkáváme častěji u intelektuálně a poněkud romanticky laděných neromských rodičovských párů. Touží působit na své okolí multikulturním, případně liberálně-tolerantním dojmem, dávají na odiv vlastní vysokou míru respektu k odlišnostem. Někdy tento postoj převažuje proto, že rodiče vědí o důležitosti budovat identitu dítěte v souladu s jeho romským původem, avšak neodhadnou zdravou míru. Někdy se za tímto postojem paradoxně skrývají nezpracované předsudky vůči Romům. Původ dítěte je soustavně zdůrazňován, dítě může být proti své vůli přehlcováno informacemi o Romech, rodiče se snaží vychovat z něj co „nejromštějšího“ Roma. Tento postoj může paradoxně vést k odvržení všeho romského, odmítání svého romského původu ve snaze neodlišovat se od svých nejbližších, často se zvyšuje rivalita vůči ostatním dětem v rodině, které jsou neromského původu.

AKTIVNÍ RESPEKT „Máme tě rádi takovou, jaká jsi!“ Pokud si rodiče uvědomují důležitost začlenění kořenů a minulosti dítěte do jeho identity a mají srovnaný svůj vztah k Romům a romství, pak obvykle dokážou přijímat dítě takové, jaké je, a zprostředkovat mu poznání bohatství jeho původu. Tím budují pevné základy jeho sebevědomí, které následně dítěti pomáhá lépe zvládat nároky života i případné konfrontace s nepřátelsky laděným okolím. Téma romství je vždy otevřené ke komunikaci, je podporováno, ne však násilím vnucováno. Romství dítěte

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

je vnímáno jako obohacující prvek v rodině, nikoli jako handicap. Takový přístup umožňuje dítěti svobodnou volbu, které z mnoha stránek romství si vybere k začlenění do svého života. Nutno dodat, že výše uvedené přístupy k identitě dítěte nejsou striktně vázány na situaci dětí romských v neromské rodině. Dají se zobecnit na způsoby přístupu k původu jakéhokoli dítěte v náhradní rodinné péči ve smyslu existence jeho biologických rodičů a genetické odlišnosti. S podobnými přístupy jsem se setkala dokonce v přirozených romských rodinách, které chtěly své děti ochránit před nevraživou atmosférou v majoritní společnosti či ve snaze o asimilaci či integraci za každou cenu. Obecně můžeme říci, že zdravý, vyrovnaný a pravdivý přístup k identitě a původu dítěte je nejlepší investicí pro předcházení problematického chování v období dospívání. Právě tehdy totiž mladý člověk hledá sám sebe a své místo na tomto světě, a je tedy nejzranitelnější a také nejvíce puzen k radikálním, ne vždy dobře promyšleným řešením. Pokud do tohoto období vstupuje již připraven a chráněn sebejistotou a dobrou znalostí vlastní hodnoty, pak má mocnou zbraň proti všem nástrahám, jaké jej mohou v otevírajícím se světě potkat. Důvěra v jeho nejbližší nemusí být narušena či otřesena, neboť jejich přístup byl upřímný a opravdový a mohou mu tedy být průvodci i v tomto nelehkém životním období.

Použitá literatura Vančáková, Martina: Romské děti v náhradní rodinné péči. Praha: Rozum a cit, 2008. Sobotková, Irena: Proč je u nás tolik dětí v ústavech a proč jejich počet stále narůstá? Psychologie dnes. Únor 2005, roč. 10, č. 2. ISSN: 1212-9607.

Upbringing of Romani Children in Foster Care, Martina Vančáková The article addresses the issue of the upbringing of Romani children in foster care in relation to the formation of their identity. The author considers the fears of some adoptive and foster parents concerning the upbringing of ethnically different children. On the other hand, she also assesses the motives that lead to the inclusion of such children in foster care. She identifies the specific difficulties a child of ethnicity other than the one of its adoptive or foster parents has to deal with. Closer attention is given to typical approaches of adoptive and foster parents to the Romani heritage of the child in foster care. At the end, the author stresses the importance of an open and true approach to the child’s identity and provides brief information on the project Our Romani Child realized at the Foster Care Center in Prague, which focuses on the support of families with adopted or foster Romani children.

Odborné příspěvky

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

169

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Nálezové zprávy Svaz Cikánů-Romů v novém světle (na základě výzkumu a výstavy Muzea romské kultury) Michal Schuster

Abstrakt V roce 2009 uplynulo 40 let od vzniku první romské organizace v českých zemích — Svazu Cikánů-Romů (SCR). Kulaté výročí bylo jedním z motivů pro přípravu výstavy, která široké veřejnosti představila činnost této významné romské organizace. Důležitou součástí příprav k výstavě byl i výzkum pamětníků SCR, který pracovníci muzea postupně uskutečnili od jara do podzimu 2009 a během něhož došlo k pořízení audiovizuálních záznamů pro potřeby výstavy (její součástí byl i videodokument), ale také pro potřeby budoucího badatelského využití. Jako doprovodný materiál k výstavě připravili kurátoři výstavy odbornou publikaci, dne 3. 12. 2009 jako doprovodná akce k výstavě proběhla moderovaná beseda pamětníků SCR spojená s koncertem. Klíčová slova Romové, Svaz Cikánů-Romů, romská kultura, výzkum Autor Michal Schuster je absolventem oborů historie a archivnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po ukončení studia nastoupil v roce 2005 jako historik a kurátor fondů do Muzea romské kultury, kde působí dodnes. Je členem oficiální české delegace ve Výboru pro mezinárodní spolupráci v oblasti vzdělávání, připomínání a bádání o holocaustu (Task Force for International Cooperation on Holocaust Education, Remembrance and Research). Specializuje se na dějiny Romů na území bývalého Československa, v této oblasti též příležitostně publikuje a přednáší pro odbornou i laickou veřejnost v České republice i v zahraničí. Kontakt Mgr. Michal Schuster, [emailprotected]

170

V roce 2009 to bylo právě 40 let od vzniku první romské organizace v českých zemích — Svazu Cikánů-Romů (dále SCR). Českoslovenští Romové tehdy poprvé dostali šanci podílet se na řešení otázek s nimi spjatých. Poprvé v historii českých zemí se stali partnerem státních orgánů při přijímání opatření v politických, sociálních a kulturních záležitostech. Období existence SCR (1969—1973) je důležitou etapou etnoemancipačního hnutí Romů u nás. V roce 1968 došlo v Československu k jisté celospolečenské demokratizaci poměrů, čehož využili čeští a slovenští Romové o rok později k založení první romské organizace u nás. Tato organizace se snažila o udržení a propagaci romské kultury a snažila se také pomáhat v řešení sociálních problémů. Od počátku 70. let 20. století vyhlásily státní orgány program tzv. společenské integrace Romů. Částečné podpory se dostalo i romskému jazyku. Na mezinárodní úrovni se Romové z Československa aktivně podíleli na ustavení Mezinárodní romské unie (International Romani Union). Činnost svazu však skončila v roce 1973, kdy byl na nátlak státních orgánů

zrušen. Od poloviny 70. let 20. století pak začala být znovu uplatňována asimilační politika (zákaz romského jazyka, sterilizace romských žen atp.). Ačkoliv byla tato instituce po krátké době činnosti zrušena, v moderní historii Romů po sobě zanechala nesmazatelné pozitivní stopy. Její nerealizované záměry (např. výstavba památníku v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu nebo zřízení Muzea romské kultury) byly uskutečněny až po roce 1989. Navíc mnozí romští aktivisté zůstávali během 70. a 80. let 20. století (víceméně ilegálně) v kontaktu s Mezinárodní romskou unií a udržovali v rámci svých možností další mezinárodní kontakty. Toto kulaté výročí bylo jedním z motivů pro přípravu výstavy, která souhrnně popisovala, dokumentovala a široké veřejnosti představovala aktivity této významné romské organizace. I přes svůj dalekosáhlý význam a dosah do současnosti je činnost Svazu Cikánů-Romů mezi veřejností víceméně neznámá. I to byl jeden z motivů přípravy shrnující výstavy

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

o této organizaci. Dalším impulsem byl fakt, že ve sbírkách Muzea romské kultury, konkrétně ve fondu písemného materiálu, se nachází velké množství dokumentů z činnosti svazu, které pochází především z pozůstalosti předsedy SCR Miroslava Holomka1, ale i z jiných zdrojů2. Další důležitou kolekcí z muzejních sbírek, z níž byly některé předměty ke shlédnutí i na výstavě, je část romských kovářských výrobků shromážděných zejména prvním romským historikem a činitelem SCR Bartolomějem Danielem pro výstavu řemesel „Romáňi harťikáňi búťi“ v Muzeu dělnického hnutí (dnešní Moravská galerie) na Moravském náměstí v Brně (říjen 1970) a pro zamýšlené romské muzeum.3 Je smutnou skutečností, že po roce 1973 se v organizačním chaosu provázejícím likvidaci SCR mnohé cenné předměty ze základní sbírky navždy ztratily. Dochovaný soubor předmětů Muzeum romské kultury převzalo na počátku 90. let 20. století od Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně, v jehož detašovaném depozitáři byla celých dvacet let tato sbírka uložena. Dále se v našem muzeu nachází zvukový materiál, který ponejvíce obsahuje nahrávky z nejrůznějších zasedání a jednání Svazu Cikánů-Romů. Původní nahrávky jsou uloženy na magnetofonových pásech a kazetách ve sbírkovém fondu audiodokumentace, a proto bylo nutné provést jejich digitalizaci tak, aby mohly být dále zpracovávány a využity pro potřeby připravované výstavy, ale i pro lepší budoucí badatelské využití. Nedílnou součástí dochovaného materiálu z činnosti svazu je bohatá kolekce fotografií, jež je uložena ve fondu fotodokumentace muzea. Nejobsáhlejší je sbírka z pozůstalosti redakčního fotografa svazového zpravodaje Románo ľil, Andreje Pešty, který zachycoval nejrůznější akce pořádané svazem v rámci českých zemí.4 Dále pak jde o jednotlivé fotografie z pozůstalosti předsedy SCR Miroslava Holomka a dalších členů. Výstava, připravená k 40. výročí od historického ustavujícího sjezdu svazu, byla tedy vytvořena především ze sbírek fondu písemného materiálu a dále fondů fotodokumentace a dokumentace řemesel. Vedle sbírek v Muzeu romské kultury jsou materiály z činnosti svazu uloženy v nejrůznějších archivech České republiky. Nejrozsáhlejší fondy se na-

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

cházejí v Moravském zemském archivu v Brně.5 Odtud jsme také získali některé cenné dokumenty do nesbírkového fondu archívních kopií. Jedná se například o dokumenty z činnosti Komise bývalých vězňů koncentračního tábora v Osvětimi, jejímž úkolem byla pomoc při vyřizování žádostí o odškodnění za pseudolékařské pokusy a při získávání osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb. o národním boji za osvobození.6 Zajímavé jsou především dokumenty vztahující se k první připomínce romských obětí nacistické perzekuce na místě bývalého protektorátního tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu, která se uskutečnila v roce 1972. Z dalších materiálů dokonce vyplývá, že SCR na rok 1973 plánoval vybudování památníků nejen na tomto místě, ale i na místě druhého tábora — v Letech u Písku. Dalšími cennými dokumenty, jež jsme získali v kopiích z Moravského zemského archivu, jsou materiály týkající se vedoucích pracovníků jednotlivých poboček svazu v rámci českých zemí (jmenné seznamy členů aparátu ÚV SCR, členů hospodářské rady Névodromu při ÚV SCR, seznamy tajemníků krajských výborů a předsedů okresních výborů SCR).7 Mnohé z významných a cenných materiálů vztahujících se k činnosti SCR se dodnes nalézají roztroušeny v soukromém majetku rodin bývalých členů SCR. Muzeum romské kultury se systematicky snaží o jejich získání a uložení do sbírkových fondů. Cenné audiovizuální materiály dokumentující pestrou činnost svazu se nám také podařilo získat z archivu České televize. Pro potřeby výstavy, ale i do muzejního sbírkového fondu videodokumentace byly zakoupeny dobové dokumentární filmy z produkce Československé televize.8 Jedná se především o tříminutový rozhovor s předsedou SCR Miroslavem Holomkem z roku 1971, který tu nastiňuje v základních bodech cíle svazu. Dále je to hudební televizní dokument s názvem Rom hraje, zpívá, tančí z roku 1970. Tyto a další dokumenty bývalé Československé televize se staly součástí videosmyčky promítané v samotné výstavě. Důležitou součástí příprav výstavy byl i výzkum pamětníků SCR, který jsme postupně uskutečnili od jara do podzimu 2009. Konkrétně byli nejprve vytipováni pamětníci svazu a následně došlo k výzkumu u těchto osob

Především přírůstková čísla MRK 21/2004 a MRK 178/2004. Materiály získané od pracovníků a spolupracovníků SCR, jako např. od historika Bartoloměje Daniela, demografa prof. RNDr. Vladimíra Srba, DrSc. či pedagoga PhDr. Miroslava Dědiče. 3 Z doby činnosti SCR pochází záměr, aby byl při brněnském Etnografickém ústavu zřízen Kabinet romské kultury či dokonce samostatné romské muzeum. Přestože k realizaci tohoto záměru nikdy nedošlo, bylo v jakémsi improvizovaném depozitáři (jedna místnost mezi kancelářemi v sídle SCR v Brně na tehdejší Dimitrovově ulici) shromážděno několik desítek historicky cenných předmětů a další dokumentace. Jednalo se zejména o předměty dokumentující vývoj a úroveň romského kovářství, ale také cenné hudební nástroje, výrobky romských řemeslníků (košíkáři, korytáři aj.), tradiční romské oděvy a další. 4 Přírůstkové číslo F 142/2006. 5 V Moravském zemském archivu jde o fondy Svaz Cikánů-Romů v ČSR — ústřední výbor Brno a Svaz Cikánů-Romů v ČSR — krajský výbor Brno, ve Státním oblastním archivu v Praze fond Svaz Cikánů-Romů — Středočeský krajský výbor, Praha, ve Státním oblastním archivu v Třeboni fond Svaz Cikánů-Romů — krajský výbor České Budějovice, ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích fond Svaz Cikánů-Romů — krajská organizace Ústí nad Labem, ve Státním oblastním archivu v Zámrsku fond Svaz Cikánů-Romů — krajský výbor Hradec Králové a v Zemském archivu v Opavě fond Svaz Cikánů-Romů — krajský výbor Ostrava. 6 Přírůstková čísla NP 1/2009, NP 2/2009, NP 3/2009, NP 4/2009, NP 7/2009, NP 8/2009. 7 Přírůstková čísla NP 13/2009, NP 14/2009, NP 15/2009. 8 Přírůstková čísla V 42/2009, V 44/2009, V 45/2009, V 46/2009, V 47/2009, V 49/2009. 1 2

Nálezové zprávy

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

171

R O M S K É

a k pořízení audiovizuálních záznamů pro potřeby výstavy i budoucího badatelského využití v rámci muzejních sbírkových fondů. Během úsilí o kontaktování pamětníků se ukázalo, že celá řada bývalých činovníků svazu již bohužel nežije nebo se nám na ně nepodařilo získat aktuální spojení. Zůstali jsme tedy více méně odkázáni na okruh osob, které byly činné ve svazu v rámci jižní Moravy a Brna. Jako prvního pamětníka jsme navštívili Ing. Karla Holomka (nar. 1937), který je jednak synem jedné z vůdčích postav svazu JUDr. Tomáše Holomka, jednak v této organizaci nějakou dobu působil. Již v roce 1968 Karlu Holomkovi nabídl bratranec jeho otce a budoucí předseda svazu Miroslav Holomek práci pro nově vznikající romskou organizaci. Účastnil se mimo jiné aktivu jihom*oravských zástupců na jaře 1968, kde měl také proslov. Na podzim 1970 pak začal pracovat pro hospodářský podnik svazu — Névodrom, a to na postu ředitele brněnského závodu, kde mj. založil kovářskou uměleckou dílnu pro romské učně. Tato dílna byla jedinou kovářskou dílnou v rámci Névodromu v českých zemích, a proto jsou informace od Karla Holomka z historického hlediska velice důležité a cenné. Asi po roce působení v Névodromu musel Karel Holomek svaz opustit z důvodu politického nátlaku, protože odmítl souhlasit se vstupem vojsk Varšavské smlouvy na území Československa. I nadále však sledoval činnost a vývoj svazu a podílel se i na výzkumných cestách svazu na Slovensko, při kterých spolu se svým otcem Tomášem Holomkem, prvním romským historikem Bartolomějem Danielem či romistkou Milenou Hübschmannovou sbírali romské výrobky a předměty, jež se měly stát základem zamýšleného romského muzea. Důležitým tématem rozhovoru se všemi pamětníky byla otázka zrušení svazu v roce 1973. Jako hlavní důvod vidí Karel Holomek politický tlak vyplývající z nastupující normalizace, kdy svaz nadále působil jako plod Pražského jara. Karel Holomek v současné době působí jako čestný předseda Společenství Romů na Moravě, jako předseda Společnosti odborníků a přátel Muzea romské kultury a redaktor romských novin Romano hangos. Dalším pamětníkem, u něhož jsme provedli výzkumný rozhovor, byl pan Ignác „Hynek“ Zima (nar. 1938), který působil nejprve jako předseda okresního výboru SCR v Hodoníně a poté jako instruktor9 v rámci Ústředního výboru SCR v Brně, čímž jsme získali zase jiný pohled na činnost svazu. Hynek Zima mimo jiné vzpomínal na zakládající a jinak významné pracovníky svazu.10 Velice zajímavé je také svědectví Hynka Zimy z plenárního zasedání ústředního výboru SCR, které bylo svoláno 25. 4. 1973 do Prahy a kde byl pod nátlakem státních orgánů svaz zrušen. Zima tu pořídil pětistránkový ručně psaný záznam celého jednání, který pak byl zčásti

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

otisknut v posledním čísle svazového zpravodaje Románo ľil roku 1973. Originální záznam Hynek Zima daroval do sbírek našeho muzea. Kromě toho také zápis z aktivu funkcionářů SCR z 7. 6. 1971, kopii Pracovního řádu SCR a xerokopie čtyř fotografií z doby existence svazu. Pohled na uměleckou činnost svazu zprostředkoval rozhovor se dvěma členy legendární brněnské hudební skupiny Bagárovci, která působila právě pod hlavičkou a za nemalé materiální i finanční podpory SCR. Konkrétně jsme se sešli s Milanem „Beňo“ Bagárem (nar. 1948) a jeho bratrancem Gejzou Horváthem (nar. 1948). Činnost svazu na poli kulturním byla výrazným projevem svébytnosti organizace a byla také jedním z prioritních záměrů svazu. Významnou postavou, vzpomínanou i oběma pamětníky, byl na tomto poli v rámci SCR Jaroslav Jurášek (etnomuzikolog, bývalý ředitel Československého rozhlasu a zakladatel Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů), který aktivity souborů a jednotlivců neúnavně dokumentoval a hlavně podporoval jejich další činnost. Zajímavé informace také přineslo téma celorepublikové soutěže mezi romskými uměleckými a hudebními soubory, která vyvrcholila závěrečným ústředním kolem v Jihlavě v září 1971 a kde získali právě Bagárovci první místo v kategorii beatových skupin. Výzkumem u paní Emílie Machálkové (nar. 1926) z Brna jsme mimo jiné doplnili informace o jejím bratrovi — předsedovi SCR Miroslavu Holomkovi a především o jejím působení jako zpěvačky na nejrůznějších uměleckých přehlídkách a soutěžích pořádaných nejen svazem. Na přelomu 60. a 70. let 20. století vystupovala zejména s cimbálovou muzikou Jána „Gašpara“ Hriska a Eugena „Janka“ Horvátha. Od ní jsme do sbírek získali kopii unikátního materiálu — diplomu Krajského kulturního střediska v Brně pro Emílii Machálkovou jako nejlepší zpěvačku první kategorie (Ratíškovice 9. 10. 1971). Především na vzdělávací aktivity SCR byl pak zaměřen výzkumný rozhovor s paní Margitou Lázokovou (nar. 1945). Již od roku 1968 se účastnila příprav vzniku SCR a poté v něm měla na starosti sociálně-výchovnou otázku ve školské komisi SCR, která byla ustavena již při prvním sjezdu této organizace. Oblast vzdělávání Romů byla od počátku činnosti SCR chápána jako jedna z podstatných záruk dlouhodobého zlepšení postavení Romů ve společnosti. Záměrem SCR bylo spolupracovat s ministerstvem školství na způsobech zlepšení vzdělávacího procesu a podporovat konkrétně činnost školských zařízení. Tak byly experimentálně založeny internátní mateřské školy a učiliště, přípravné ročníky pro prvňáčky, byly podporovány mimoškolní aktivity, pořádány semináře pro vzdělávání pedagogů. Kromě práce ve školské komisi SCR se Margita Lázoková na přelomu

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

60. a 70. let 20. století věnovala hudbě, a to jako zpěvačka ve skupině Terne Čhave. K těmto aktivitám se také vztahují materiály, které jsme od ní získali darem. Důležité byly také informace o zrušení SCR. Margita Lázoková vidí důvod jednoznačně v obavách tehdejšího režimu z Romů jako vzmáhající se skupiny a také v obavách ze zapojení pro normalizační režim nežádoucích osob do práce svazu. Videozáznamy vzpomínek a vyprávění jmenovaných pamětníků sloužily také jako základ pro videodokument o SCR (v délce 45:49 minut), který vytvořila videodokumentátorka muzea Anna Babjárová a který se stal součástí samotné výstavy. Videosmyčka byla však vytvořena také na základě audio- a videoarchivních materiálů z muzejních sbírek, ale také výše zmíněných záznamů z archivu České televize. Během přípravy scénáře k výstavě se nám odkryl velice zajímavý a podnětný pohled na činnost jednotlivých romských aktivistů, kteří byli zapálení pro společnou romskou věc a věřili, že jejich práce a úsilí má velký smysl a že šanci, kterou získali, musejí co nejvíce využít. Je až s podivem, kolik projektů a nejrůznějších aktivit se podařilo během tak krátké doby (necelých pěti let) uskutečnit a kolik jich muselo, bohužel, zůstat jen na papíře. Jako doprovodný materiál k výstavě připravili kurátoři výstavy publikaci, jejímž hlavním obsahem je dosud nezveřejněná studie historika a bývalého pracovníka muzea Petra Lhotky s názvem Svaz Cikánů-Romů 1969—1973, jež vznikla v roce 1999 za podpory grantu Ministerstva zahraničních věcí. Dále obsahuje seznam exponátů výstavy a několik tematických fotografií ze sbírek muzea. Téma vzniku a činnosti Svazu Cikánů-Romů je mezi veřejností stále neznámé, a proto je důležitá jak samotná výstava, tak i doprovodný program. Výstava s názvem Svaz Cikánů-Romů 1969—1973. Z historie první romské organizace v českých zemích se konala v termínu 8. 10. 2009 — 21. 3. 2010 ve výstavních prostorách druhého patra muzea. Vernisáž proběhla i za účasti několika pamětníků činnosti svazu — Karla Holomka, Hynka Zimy, Emílie Machálkové a Margity Lázokové. Samotnému duchu doby a náplně činnosti SCR odpovídalo i ztvárnění výstavního prostoru. Hlavní výstavní prostor byl rozdělen do dvou místností, z nichž jedna byla zatemněna a tvořila promítací sál. Zde byl

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

promítán dokumentární film o svazu z produkce Muzea romské kultury. Samotná výstava, tvořená dobovým vybavením, originálními fotografiemi a dokumenty, byla prezentována v místnosti členěné na „zasedací sál“ a „obývací pokoj“. Exponáty v zasedacím sálu, který měl evokovat pro tehdejší dobu častý jev — různé schůze a jednání, dokumentovaly činnost svazu na společenském, sociálním, politickém i mezinárodním poli. Obývací pokoj, který odkazoval na to, že činnost svazu velice výrazně zasáhla i do romských domovů, dokumentoval svazovou činnost kulturní, uměleckou, sportovní a vědeckou. Výstava byla k návštěvníkům i nezvykle přívětivá. V zasedací místnosti bylo možno usednout na několik židlí, v obývacím pokoji dokonce z pohovky sledovat filmy, v pohodlí dobových křesel poslouchat archivní záznamy ze sluchátek či listovat svazovými časopisy. V „pracovně redaktora časopisu“ bylo možné posadit se za psací stůl a napsat na historickém psacím stroji libovolný text. K výstavě proběhla dne 3. 12. 2009 jako doprovodná akce moderovaná beseda za účasti pamětníků, kteří pracovali ve Svazu Cikánů-Romů a kteří si za přítomnosti publika společně připomněli tuto dobu. Veřejnost tak měla jedinečnou příležitost setkat se, vyslechnout a diskutovat s přímými aktéry tehdejších událostí. Beseda se uskutečnila v přednáškovém sále Muzea romské kultury. Z celkového počtu asi 30 pozvaných pamětníků Svazu Cikánů-Romů z České republiky, Slovenska ale i Německa, se sešlo 16 osob11, které během odpoledne vzpomínaly a vyprávěly. Součástí akce byl i koncert romských hudebníků, kteří se proslavili a byli činní právě pod patronátem svazu na přelomu 60. a 70. let 20. století. Konkrétně se jednalo o členy skupin Bagárovci, kteří vystoupili s vlastním repertoárem a dále Horváthovci, kteří doprovázeli sólové zpěvačky Annu Fečovou, Zlatu Poulíčkovou a Emílii Machálkovou. Pamětníci vzpomínali na přípravy SCR, svou činnost v něm i na významné osobnosti. Na závěr byly promítnuty vybrané fotografie z doby svazu, které pamětníci komentovali. Celá akce byla digitálně zvukově i obrazově zaznamenána, přičemž zpracovaný záznam bude uložen do sbírek muzea, poslouží tak jako dokumentace historie Svazu Cikánů-Romů a bude k dispozici možným zájemcům a badatelům z řad odborníků a veřejnosti. (Viz o akci a fotografie k ní, část A, s. 41—43)

Zúčastnění pamětníci: Jozef Růžička (bývalý předseda OV SCR Mikulov), Karel Holomek (bývalý ředitel závodu Névodrom Brno), Lubomír Kostroň (spolupracovník ÚV SCR), Eva Davidová (bývalá členka společenskovědní komise SCR), Miroslav Dědič (bývalý člen redakce Románo ľil), Anna Fečová (zpěvačka ve skupině Fečovci), Emílie Machálková (zpěvačka), Ignác Zima (bývalý předseda OV SCR Hodonín a instruktor ÚV SCR), Gejza Horváth (bývalý člen skupiny Bagárovci), Milan „Beňo“ Bagár (bývalý člen skupiny Bagárovci), Václav Kovář (bývalý právní poradce ÚV SCR a poradce generálního ředitele Névodromu), Jan Resl (bývalý člen skupiny Dirdovci), Rudolf Bagár (bývalý člen skupiny Bagárovci), Eugen „Janko“ Horváth (bývalý člen skupiny Horváthovci), Zlata Poulíčková (zpěvačka zpívající s Horváthovci), Margita Lázoková (členka školské komisi SCR).

Nálezové zprávy

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

Instruktoři SCR měli zajistit komunikaci s příslušnými krajskými výbory, popřípadě měli provádět revize jejich činnosti a pomáhat v řešení vzniklých problémů. 10 V první řadě Miroslava Holomka, dále Antonína Daniela, Annu Antonínovou, Františka Bandyho. Dále zmínil Zigmunda Vágaie, Ladislava Demetera a na úrovni krajských tajemníků Rudolfa Jedlu (Praha), Júlia Absolona (Hradec Králové), Štefana Absolona (Ostrava), Lubomíra Horvátha (Plzeň) a Arpáda Šaraye (Brno). Velmi také ocenil práci Pavla Steinera, redaktora svazového zpravodaje Románo ľil. 9

172

173

M U Z E A

R O M S K É

Použitá literatura Davidová, Eva: Cesty Romů — Romano drom 1945—1990. Olomouc: UP, 1995. Lhotka, Petr: Vznik Svazu Cikánů-Romů v ČSR. In: Bulletin Muzea romské kultury, 9/2000. Nečas, Ctibor: Romové v České republice včera a dnes. Olomouc: UP, 1993. Pavelčíková, Nina: Pokusy o řešení tzv. romské otázky v Československu v letech 1960—1975. Wieki stare i nowe, T. 3. Katowice: 2003, s. 228—243. Pavelčíková, Nina: Romové v českých zemích v letech 1945—1989. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu PČR, 2004. Schuster, Michal, Závodská, Milada (ed.): Svaz Cikánů-Romů 1969—1973. Doprovodná publikace k výstavě Muzea romské kultury Svaz Cikánů-Romů (1969 —1973). Z historie první romské organizace v českých zemích. Brno: Muzeum romské kultury, 2009.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Association of Gypsies — Romanies in a New Light (Based on Research and Exhibition of the Museum of Romani Culture), Michal Schuster 2009 was the year of the 40th anniversary of the foundation of the first Romani organization in the Czech Lands, the Association of Gypsies — Romanies (AGR). The anniversary was one of the motives for the preparation of an exhibition introducing the activities of this notable organization to the general public. An important part of the preparations for the exhibition was a research of AGR contemporaries, carried out by the employees of the Museum from spring to fall 2009, during which audio-visual records were made for the purposes of the exhibition (a documentary video was a part of the exhibition), but also for the purposes of future research. As a subsidiary source for the exhibition, the exhibition curators prepared a professional publication. On December 3, 2009, a moderated discussion with AGR contemporaries, followed by a concert, was organized as an accompanying event to the exhibition.

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Studie romských komunit žijících v Anglii Lucie Fremlová

Abstrakt Cílem výzkumu bylo zmapovat romské komunity žijící v Anglii s ohledem ke vzdělávání romských dětí v hlavním vzdělávácím proudu. To je považováno za jeden z hlavních nástrojů sociální inkluze (nejen) romských dětí. Průzkumu se zúčastnilo 104 místních samospráv a 104 romských respondentů z více než deseti lokalit. Počet romských dětí v posledních šesti letech vzrůstá z důvodu vysoké migrace Romů, a to nejen díky svobodnému pohybu v rámci EU, ale zejména kvůli nárůstu extremismu a anticiganismu ve střední a východní Evropě. Výzkum, který nemá v Anglii obdoby, ukázal, že většina Romů migruje do Anglie kvůli práci, nesegregovanému vzdělávání a diskriminaci v zemi původu. Bylo zjištěno, že podpůrná vzdělávací služba pro Travellery (Traveller Education Support Service) poskytuje služby dětem, v některých případech i jejich rodičům, které zásadním způsobem umožňují jejich sociální inkluzi.

Nálezové zprávy

B U L L E T I N

Klíčová slova Vzdělávání, sociální inkluze, migrace, diskriminace Autor Lucie Fremlová je programová ředitelka britské NNO Equality. Má dlouholetou praxi v oblasti výzkumu a managementu programů zaměřených na romská práva a práva minorit ve Velké Británii a v České republice (spolupracovala například s organizacemi European Dialogue, Vzájemné soužití nebo European Roma Rights Centre). Je autorkou zprávy The Movement of Roma from the new EU Member States: a mapping survey of Roma in England a byla hlavní výzkumnou pracovnicí při realizaci britské části studie o migraci Romů z nových členských států EU do Velké Británie, provedené v roce 2009 pro Agenturu EU pro základní práva. Jako expertka spolupracovala s Radou Evropy, OBSE a OSN.

Nedávno dokončený výzkum romských komunit z nových členských států EU, financovaný britským ministerstvem školství (Ministerstvo pro děti, školy a rodiny), se zaměřuje na Romy, kteří se dlouhodobě usadili v Anglii. Šestnáctiměsíční studii provedla londýnská nezisková organizace European Dialogue. V jejím průběhu došlo ke sběru kvantitativních a kvalitativních dat prostřednictvím celonárodního průzkumu místních samospráv v Anglii: průzkumu se zúčastnilo 104 z celkového počtu 151 místních samospráv. Souběžně s celonárodním průzkumem se uskutečnily rozhovory s příslušníky romského etnika ve více než deseti lokalitách Anglie: studie se celkem zúčastnilo 104 romských respondentů ze států, které vstoupily do EU v letech 2004 a 2007. Během terénního výzkumu hovořil výzkumný tým též se zaměstnanci místních odborů školství a zdravotnictví. Nejpočetnější skupiny Romů pocházely ze Slovenska, České republiky, Rumunska a Polska. V 53 místních samosprávách, které poskytly informace o Romech, byly zastoupeny následující romské komunity: I. 28 komunit slovenských Romů II. 25 komunit českých Romů III. 21 komunit rumunských Romů

IV. V. VI. VII. VIII.

20 komunit polských Romů 7 komunit lotyšských Romů 5 komunit litevských Romů 3 komunity maďarských Romů 2 komunity bulharských Romů.

Data poskytnutá místními úřady svědčí o tom, že nejpočetnější romské komunity žijí na severu Anglie, v oblasti East Midlands a na jihu Anglie — v Kentu/Medway. 200 200

MEDWAY DONCASTER

300 320 350 400

WALTHAM FORREST SHEFFIELD BIRMINGHAM BOLTON

600 600 600

MANCHESTER LEEDS NOTTINGHAM CITY

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

Kontakt Mgr. Lucie Fremlová, [emailprotected]

1350

DERBY CITY

200

400

600

800

1000

1200

1400

1600

S Počet dospělých v jednotlivých oblastech podle dat poskytnutých místními úřady

174

175

R O M S K É

Nejčastějším rodinným uskupením byly mnohočetné rodiny: 63 % místních úřadů uvedlo, že v jejich registru jsou především několikagenerační romské rodiny. Po součtu dat poskytnutých místními úřady z 53 samosprávných oblastí a dat z terénního výzkumu a rozhovorů s Romy ve více než 10 lokalitách byla velikost místních romských komunit v těchto oblastech odhadnuta na více než 49 tisíc osob nejen z nových členských států EU, ale i ze států bývalé Jugoslávie. Někteří respondenti se však domnívali, že toto číslo může být až dvacetkrát vyšší. Případ Romů ze střední a východní Evropy je velmi specifický: do Anglie často přicházejí z nepříznivého společenského prostředí, jež je charakteristické vysokou mírou rasismu a diskriminace vůči příslušníkům romských komunit. Převážná většina romských respondentů uvedla, že do Anglie přijeli ve snaze najít rovné příležitosti, společnost, ve které neexistují protiromské nálady, a lepší ekonomickou, sociální a politickou budoucnost pro sebe a své děti. Zjištění studie ukazují, že mnoho Romů z nových členských států EU, včetně osob, které ve Velké Británii žádaly o azyl před vstupem do Unie, věří, že Anglie je takovým místem: zemí s dlouhou tradicí multikulturalismu, která umožňuje Romům „splynout s okolím“ a žít své životy za absence diskriminace. Není pochyb o tom, že Romové ze střední a východní Evropy přicházejí do Anglie právě kvůli relativně nízké míře diskriminace a účinné právní ochraně proti diskriminaci a rasismu. Někteří romští respondenti uvedli, že v Anglii poprvé v životě pocítili hrdost na svou etnickou příslušnost, což jim umožnilo přihlásit se otevřeně a sebevědomě ke svému romství. Též tvrdili, že taková oslava etnického původu, a to nejen doma, ale i v prostředí školy, zaměstnání a ve společnosti neromských přátel, by nebyla možná v zemi jejich původu, kde je dodnes většina neromských vrstevníků vnímá jako občany „druhé kategorie“. Domnívali se, že tento hluboce zakořeněný rasismus nabyl institucionální dimenze. Rozhodli se odejít proto, že v situaci, kde klíčoví „strážci“, jako jsou například pracovníci úřadů práce či učitelé, mají rasistické postoje a smýšlení vůči Romům, nebudou Romům nikdy dány rovné příležitosti k tomu, aby se rovnocenně zapojili do trhu práce či vzdělávání. Co se týče faktorů, které přispívají ke zvýšenému odchodu Romů ze střední a východni Evropy do Anglie, nejčaštější odpovědi na otázku „Proč jste přišli do Anglie?“ byly následující:

176

• 58.7 % respondentů uvedlo, že jejich primární motivace byla práce, kterou v zemi původu nemohli získat z důvodu diskriminace; • 22.1 % respondentů uvedlo, že přišli do Anglie za lepším životem a nesegregovaným vzděláním pro děti; • 15.4 % respondentů uvedlo diskriminaci v zemi původu jako třetí nejdůležitější faktor.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

• 97.1 % všech romských respondentů prohlásilo, že se jejich život zlepšil od příjezdu do Anglie. Samotný výzkum představoval pro výzkumný tým výzvu zejména proto, že bylo nutné analyzovat tato zdánlivá pozitiva. Vzhledem k míře diskriminace a rasismu, které jsou po staletí Romové vystavováni a kterou se často naučili tolerovat, mohou být tato pozivita formována nízkými očekáváními a ambicemi. To může vést k příjímámí čehokoli, co je lepší než to, co zakusili v zemi původu. Proto bylo nutné si položit otázku: „Znamená to tedy, že je to v Anglii opravdu lepší?“ Co se týče obecného způsobu vnímání a míry přijetí ze strany Britů, nejnegativnější stereotyp, na který respondenti upozorňovali, se týkal jejich původu přistěhovalců z východní Evropy, nikoli jejich romství. Romští respondenti, kteří uvedli, že se v Anglii setkali s těmito negativními stereotypy, tvrdili, že jim byli vystaveni v zaměstnání a/nebo že jejich děti se s nimi setkaly v prostředí školy. Pouze v několika případech respondenti uvedli, že se oni a/nebo jejich děti setkali s počátečními nepřátelskými postoji ze strany kolegů/vrstevníků/sousedů poté, co se v daném prostředí (zaměstnání, škola, sousedství) veřejně přihlásili k romství, či poté, co jejich kolegové/vrstevníci/sousedé zjistili jejich etnický původ. Respondenti však spíše poukazovali na podobné případy v situacích, kdy komplexní kulturní rozdíly vstupují do hry, ať už se jedná o rozdíly skutečné či imaginární. Tyto různorodé kulturní rozdíly nejsou specificky romské, ale jsou též východoevropské. Převážně se týkají komunit rumunských a slovenských Romů, kteří do Anglie přišli z oblastí Rumunska a východního Slovenska, kde vzhledem k vysoké míře diskriminace byly tyto komunity takřka stoprocentně sociálně vyloučeny z prakticky všech sfér veřejného života. Avšak v současném politickém a hospodářském klimatu jsou tyto negativní způsoby vnímání ze strany Britů často živeny negativními vyobrazeními „migrantů z východní Evropy zaplavujích britský pracovní trh“, která prezentují média a některé ultrapravicové strany a hnutí. To mnohdy vede k vyostřeným sociálním vztahům. Situace bulharských a rumunských Romů je navíc ztížena pracovními omezeními, která britská vláda uvalila na občany Rumunska a Bulharska při jejich vstupu do EU v roce 2007 a která jim v praxi znemožnují vstoupit do formálního pracovního procesu ve Velké Británii. To znamená, že v extrémních případech může strategie přežití rodin záviset na pololegálních a/nebo nelegálních aktivitách jako žebrání či krádeže. V určitých oblastech Anglie, kde žijí početné romské komunity z Rumunska a Slovenska, tak byla vytvořena atmosféra velmi vypjatých komunitních a rasových vztahů. Veškeré uvedené faktory jsou nedílně spjaty s rodinným, sociálním a kulturním prostředím, v němž dítě vyrůstá: prolínají se ve školním prostředí a podílejí se na jeho blahobytu. Zjištění obsažená v předkládané

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

studii naznačují, že vzdělávání a školní prostředí sehrává v mnoha oblastech Anglie ústřední roli v sociálním začlenování a blahobytu romských dětí a rodin, které pocházejí z nových členských států EU. Znalí a nadšení pracovníci v oblasti školství (a zdravotnictví), kteří mají mnohdy velmi omezené prostředky, si uvědomili, že tyto komunity občanů nových členských států EU přišly do Anglie s úmyslem zde zůstat. Zjištění výzkumné studie ukazují, že vstřícný přístup v prostředí školy je zřejmě nejvýznamnějším faktorem, kterého si romští respondenti nejvíce cení. Převážná většina romských respondentů byla spokojena s pozitivními postoji ze strany školského personálu, rovnými příležitostmi a nepřítomností rasové segregace. Nepřítomnost rasové diskriminace Romů respondenti zmiňovali i v dalších oblastech poskytování služeb, jako je zdravotnictví, bydlení, zaměstnanost a systém sociálních dávek. Skutečnost, že jsou si místní úřady vědomy přítomosti nových romských komunit v Anglii, je prvním z řady zásadních kroků, které je nutné učinit. Jen tak mohou být vytvořeny služby šité na míru, jež budou reagovat na specifické potřeby této skupiny občanů EU, která se usídlila na území Velké Británie. Podpůrná vzdělávací služba pro Travellery (Traveller Education Support Service/TESS), jež je tradičně provozována místními úřady ve Velké Británii, poskytuje od konce 90. let 20. století služby i romským dětem pocházejícím ze států střední a východní Evropy. Jedná se o příklad dobré praxe, který by bylo užitečné šířit na místní úrovni do lokalit s početnými romskými komunitami, kde se podobné služby neposkytují. V nedávné srovnávací studii o pohybu Romů v EU v souvislosti s právem na volný pohyb, uskutečněné Agenturou pro základní práva, byla tato vzdělávací služba, jež je poskytována v hlavním vzdělávacím proudu ve Velké Británii, citována jako příklad dobré praxe, která nemá obdoby v ostatních státech EU, kde byla studie provedena (Francie, Itálie, Španělsko a Finsko). V průběhu studie realizované pro britské ministerstvo školství měl výzkumný tým možnost seznámit se s jedinečnou prací některých místních úřadů v oblasti vzdělávání: jejími recipienty jsou příslušníci místních romských komunit i členové širší společnosti. Úspěšnost takových iniciativ se většinou zakládá na spolupráci školských úřadů s dalšími poskytovateli služeb pracujícími s Romy: zdravotnictví, sociální služby pro děti a dospělé, bytové odbory, policie, týmy pro mladistvé delikventy atd. V převážné většině případů posloužila cenná práce ze strany školského personálu či zaměstnanců odborů školství jako odrazový můstek, který umožnil dalším poskytovatelům služeb navázat a udržovat pravidelný kontakt se jmenovanými komunitami. Čím rozsáhlejší byla spolupráce napříč spektrem různých institucí a organizací, tím úspěšnější byla výsledná práce. Dalším příkladem dobré praxe je tzv. každoroční sčítání žáků (the Pupil Level Annual School Census), které dává místním úřadům do rukou jedinečný nástroj, jehož prostřednictvím lze efektivně sbírat etnická data. Výsledky

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

výzkumu ukazují, že v oblastech, kde místní úřady dobře znají velikost místních romských komunit, jsou poskytovány služby, které reflektují potřeby daných komunit. Zjištění avšak rovněž ukazují, že daný potenciál není plně realizován: data o Romech nejsou efektivně sbírána ani v těch oblastech, kde práce místních úřadů ve výše zmíněných oblastech činnosti může sloužit jako příklad dobré praxe. Sběr kvalitních etnických dat o Romech by místním úřadům umožnil, aby opravdu znaly skutečnou velikost místních romských komunit a vytvořily a realizovaly programy, které odrážejí potřeby těchto komunit. Příklady dobré praxe, a to nejen z oblasti školství, rovněž zahrnovaly účast Romů na poskytování služeb a poradenství: ta je nejčastěji realizována tak, že místní úřady provádějí nábor romských pracovníků na různé pozice, zejména však na pozice asistentů učitele. Dalším příkladem dobré praxe pak je zařazování romské historie, kultury a tradic do hlavního proudu vzdělávacích aktivit, ať už se jedná o školské aktivity či aktivity mimo školu. V tomto ohledu je velmi významným počinem Měsíc dějin Cikánů, Romů a Travellerů (Gypsy, Roma and Traveller History Month), který se pod záštitou britského ministerstva školství bude letos v červnu konat již potřetí.

Doslov V průběhu studie jsem hovořila s několika českými a slovenskými sociálními pracovníky, asistenty učitele a překladateli, kteří byli zaměstnáni místními školskými odbory. Jejich pracovní náplní byla především komunikace s žáky, rodiči a školami: v případě romských pracovníků se jednalo navíc o velmi cennou komunikaci v romštině. Setkala jsem se s Romy i Neromy z České republiky, kteří v Anglii pracují v těchto pozicích. Zaměřím se nyní na několik postřehů o neromských zaměstnancích původem z České republiky, protože se jedná, alespoň z mého pohledu, o velmi překvapivá zjištění. Jako příklad uvedu čtyři sociální pracovnice a dvě překladatelky, pracující s místními romskými komunitami (věkové rozmezí 25—40 let). První z nich působí v Peterborough, druhá v Manchesteru, třetí v Bradfordu, čtvrtá v Glasgow, pátá v Newcastlu a šestá v Londýně. V průběhu rozhovorů vyšlo najevo, že před příchodem do Velké Británie neměly vůbec žádný kontakt s Romy v České republice a nestýkaly se s nimi. Romové pro ně byli jakousi neviditelnou komunitou. Věděly, že bydlí v určitých čtvrtích či v sousedním městě, nicméně nikdy neměly žádné romské kamarády a známé. Nevěděly nic o romské kultuře, historii, či romštině a nevyvinuly žádnou snahu, aby vzniklou propast překlenuly. Jediné, co jim bylo známo, byly informace z médií či stereotypy kolující v okolní společnosti/ rodině: „Romové kradou, jsou hluční, neposílají děti do školy, atd.“

Nálezové zprávy

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

177

R O M S K É

Nikdo z jejich rodiny či přátel se s Romy nestýkal, ani Romy osobně neznal. Těchto šest žen se s příslušníky českých a slovenských romských komunit poprvé setkalo ve Velké Británii prostřednictvím každodenní práce. Všechny uvedly, že k práci s Romy přišly naprostou náhodou: vždy prostřednictvím jazykových znalostí, ať už se jednalo o angličtinu (v případě překladatelek) či o češtinu (v případě sociálních pracovnic). Ve Velké Británii se seznámily s Romy, s nimiž se navzájem poznali, spřátelili se a vyslechli své životní příběhy. Až cestou bližšího poznání došly k závěru, že realita života Romů v České republice je velmi vzdálená tomu, co již 20 let hlásají česká média a politici. Pochopily, že převážná většina Romů, kteří se rozhodli opustit svůj domov a odejít do Velké Británie, měla pro toto zásadní životní rozhodnutí pádný důvod. Tím důvodem je diskriminace na trhu práce, ve školství, v bydlení, ve zdravotnictví, v přístupu k sociálním službám. Přestože Velká Británie není ráj na zemi, těchto šest neromských žen mělo možnost vidět, že jinde to může fungovat jinak a lépe, a to přesto, že od začátku 90. let 20. století se v České republice hledá recept na zlepšení soužití Neromů s Romy. Jak je možné, že je to v Anglii tak odlišné? Romští rodiče pracují, protože zde mají šanci získat zaměstnání; děti chodí do klasických škol a nikdo jim zde nehrozí zápisem do praktické školy jen proto, že jejich prvním jazykem pochopitelně není angličtina. Díky dlouhodobé zkušenosti těchto šest žen pochopilo, že pokud se má něco změnit, musí to být doma: v České republice.

178

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Použitá literatura White Paper: Higher Standards, Better Schools For All (More choice for parents and pupils), DfES, 2005. Floodgates or Turnstiles? Post-EU enlargement migration flows to (and from) the UK, Institute for Public Policy Research. The Inclusion of Gypsy, Roma and Traveller Children and Young People. DCSF, 2008, s. 7. Data in Focus Report: The Roma, European Union Minorities and Discrimination Survey, European Union Agency for Fundamental Rights, 2009. Report on the situation of the Roma community in Govanhill, Glasgow, Lynne Poole and Kevin Adamson, School of Social Sciences, University of the West of Scotland, Oxfam, Glasgow CHCP, 2008. Recent Migration of Roma in Europe (A study by Mr. Claude Cahn and Professor Elspeth Guild), OSCE High Commissioner on National Minorities and Council of Europe Commissioner for Human Rights, 2008.

A Study of Romani Communities Living in England, Lucie Fremlová The objective of the research was to study Romani communities living in England with regard to the education of Romani children in the educational mainstream. This is considered to be one of the primary tools of social inclusion (not only) of Romani children. 104 local governments and 104 Romani respondents from more than 10 localities participated in the research. The number of Romani children has increased in the last six years because of the extensive migration of the Romani people, occurring not only as a result of the right of free movement within the EU, but in particular due to growing extremism and anti-Gypsyism in Central and Eastern Europe. The research, which is unparalleled in England, showed that the majority of Roma migrate to England for jobs, unsegregated education and because of being discriminated against in their countries of origin. It was found out that the Traveller Education Support Service provides children, and in certain cases also their parents, with services that considerably facilitate their social inclusion.

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Kvalifikační práce s romskou tematikou Ctibor Nečas

Abstrakt Soupis studentských prací s romskou tematikou z českých vysokých škol za posledních dvacet let. Klíčová slova Studentské práce, romská tematika Autor Ctibor Nečas je emeritním profesorem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který se dlouhodobě zabývá dějinami Romů. Kontakt prof., PhDr. Ctibor Nečas, DrSc., [emailprotected]

V uplynulých dvaceti letech byla na českých vysokých školách zadávána ke zpracování bakalářských, diplomových a jiných absolventských prací pestrá romská tematika, což se setkávalo zvláště u posluchačů pedagogických a sociálních fakult s relativně širokou odezvou. Svědčí o ní mimo jiné i předložený soupis, který je sestaven podle vysokých škol na základě jejich zpřístupňovaných elektronických informačních zdrojů. Jednotlivé školy se ovšem v předmětných informacích lišily nejenom v časovém rozpětí oné prezentace, ale i v rozsahu zveřejňovaných údajů. V našem soupisu by měly být údaje seřazeny v následujícím pořadí: jméno autora, název práce, fakulta a rok obhajoby, žánr práce a v závorce jméno školitele. Pokud ovšem některý z těchto údajů nebyl v informačních zdrojích uveden, je to v soupisu vyznačeno otazníkem; osobní jména nejsou v těchto zdrojích ve více případech vypsána v plném znění, ale pouze iniciálovou zkratkou, jíž je pak rovněž použito v našem soupisu. Seznam zkratek Ekon. ekonomická Ek. spr. ekonomicko-správní Evang. teol. evangelická teologická Fil. filozofická Fil. přír. filozoficko-přírodovědecká Hum. st. humanitních studií Hus. teol. husitská teologická Křesť. teol. křesťanská teologická Lék. lékařská Ped. pedagogická Práv. právnická Přír. přírodovědecká Přír. hum. přírodovědně-humanitní Soc. ek. sociálně ekonomická Soc. st. sociálních studií Soc. věd sociálních věd Soc. zdrav. sociálně zdravotní Těl. vých. tělesné výchovy a sportu

Teol. teologická Zdrav. st. zdravotnických studií Zdrav. soc. zdravotně sociální bak. dipl. dis. hab. post. rig. roč. záv.

bakalářská diplomová disertační habilitační postupová rigorózní ročníková závěrečná

I. Práce obhájené na českých vysokých školách Jihočeská univerzita, České Budějovice ANDERLOVÁ, Lenka: Romský žák v české škole. Ped. 2000, dipl. (Michal Walter). BACOVSKÝ, Petr: Romové v ČR, soužití s většinou a postavení ve společnosti. Ped. 2000, bak. (František Jüttner). BEČVÁŘOVÁ, Petra: Romské dítě v náhradní rodinné péči. Zdrav. soc. 2007, dipl. (Johana Mertová). BUČINSKÁ, Kateřina: Vzdělávání minorit. Ped. 2003, dipl. (Gabriel Švejda). BUŘIČOVÁ, Jana: Některé charakteristiky kresby romských dětí. Ped. 2007, ? (Jana Kouřilová). ČONDL, Martin: Romská otázka — politický a sociální problém. Ped. 2000, bak. (Miroslav Procházka). ČURDOVÁ, Dita: Vztah romských rodin ke vzdělávání dětí. Ped. 1994, dipl. (?). DLOUHÁ, Miloslava: Kriminalita mládeže. Teol. 2007, ? (Jana Šimečková). DUBSKÁ, Martina: Naučme se s Romy žít! Teol. 2003, ? (Marie Bezecná). ELICHOVÁ, Markéta: Vliv změny výživy a životního stylu na zdravotní stav romského etnika, Zdrav. soc. 2000, roč. (Miloš Velemínský). ELICHOVÁ, Markéta: Analýza vzájemných předsudků majoritní populace a minoritní populace Romů. Zdrav. soc. 2001, dipl. (Lucie Kozlová). ELICHOVÁ, Markéta: Psychosociální specifika romských dětí. Zdrav. soc. 2005, dis. (Jitka Šimíčková-Čížková). FRÍD, Lukáš: Problematika menšin a jejich zapojení do společenského života se zaměřením na romskou komunitu (sociální aspekt). Ped. 2007, dipl. (Miroslav Sapík).

Nálezové zprávy

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

179

180

R O M S K É

GÁBOROVÁ, Miroslava: Problematika užívání drog u romské populace. Zdrav. soc. 2007, dipl. (Pavel Vácha). GARGULOVÁ, Andrea: Romské děti na zvláštních školách — podmínky a perspektivy jejich přestupu do základních škol. Zdrav. soc. 2000, dipl. (Miroslav Dědič). HÁLOVÁ, Michaela: Vliv hodnotového systému romského etnika na ošetřovatelskou péči. Zdrav. soc. 2006, bak. (Alena Máchová). HENDLOVÁ, Marie: Přípravná třída pro děti se sociálním znevýhodněním. Zdrav. soc. 2006, dipl. (Petr Jánský). HERMANOVÁ, Hana: Analýza zdravotní indikace k zařazování romských dětí do zvláštní školy. Zdrav. soc. 2001, ? (?). HLAVÁČOVÁ, Alice: Problémy sociální adaptace romské menšiny v okr. Čes. Budějovice a Čes. Krumlov. Zdrav. soc. 1998, dipl. (Eva Davidová). HORÁČKOVÁ, Kateřina: Problém volného času romské mládeže v Čes. Budějovicích. Zdrav. soc. 1998, dipl. (Eva Davidová). HORSÁKOVÁ, Hana: Tradice Romů s důrazem na identitu a možný návrat v současnosti. Zdrav. soc. 2002, dipl. (Eva Davidová). HRBÁČOVÁ, Michaela: Sociálně-geografické aspekty romské problematiky v ČR. Ped. 2001, dipl. (Michal Vančura). CHMELOVÁ, Vlasta: Vybrané aspekty pozitivní diskriminace Romů. Ped. 2007, bak. (Libor Pytel). JANOUŠEK, Jiří: Specifická výuka Romů v kontextu se sociálními aspekty. Zdrav. soc. 2005, dipl. (Lucie Kozlová). KADLEC, Petr: Vybrané sociální a kulturní aspekty romské komunity. Ped. 2007, bak. (Miroslav Procházka). KLABOUCHOVÁ, Denisa: Práce asistenta učitele v konkrétních podmínkách I. stupně ZŠ z hlediska disciplíny technologie vzdělávání. Ped. 2007, dipl. (Gabriel Švejda). KAPLÁNEK, Michal: Tradiční romské hodnoty jako východisko pastoračního jednání: analýza tradičních hodnot slovenských Romů a návrh nového pastoračního přístupu církve v romském prostředí. Teol. 2003, ? (Iva Marková). KLIMEŠ, Josef: Soužití s Romy a jejich vzdělávání v ČR. Ped. 2000, ? (Josef Pouch). KOLÁŘOVÁ, Lucie: Mohou si za to sami? Etické problémy pomáhání lidem na okraji společnosti. Teol. 2006, ? (Jindřich Šrajer). KOLEČKO, Michal: Specifika romského etnika a problematika soužití s majoritní společností. Ped. 2005, bak. (Miroslav Procházka). KOVÁČOVÁ, Silvie: Znalost romské kultury a tradic ve městě Tábor. Zdrav. soc. 2007, dipl. (Eva Davidová). KREJČÍKOVÁ, Markéta: Vzdělávání Romů na Chotěbořsku. Zdrav. soc. 2006, dipl. (Lucie Kozlová). LEBEDOVÁ, Kateřina: Výchovně-vzdělávací proces jako cesta k integraci romských dětí. Ped. 2009, bak. (Miroslav Procházka). LOUDOVÁ, Eliška: Vzdělávání romských dětí. Zdrav. soc. 1997, dipl. (Eva Davidová). LUKEŠOVÁ, Helena: Úroveň vzdělání a profesní uplatnění Romů, kteří nebyli vychováni v dětských domovech. Zdrav. soc. 1998, dipl. (Miroslav Dědič). MINAŘÍKOVÁ, Iva: Romská mládež a její volnočasové aktivity. Zdrav. soc. 2006, bak. (Michaela Šimková). MOJŽÍŠOVÁ, Adéla: Kriminalita romské mládeže. Zdrav. soc. 2000, dipl. (Milan Kučera). MRÁZKOVÁ, Marie: Zdravotní stav dětí romské národnosti. Zdrav. soc. 1999, roč. (Jaroslava Kolářová). MUSILOVÁ, Lucie: Vývoj kultury a tradic romského etnika. Zdrav. soc. 2003, dipl. (Eva Davidová). NĚMEČKOVÁ, Jana: Přístup romských rodin k výchově a vzdělávání svých dětí. Zdrav. soc. 2006, bak. (Eva Davidová). PEKÁREK, Jaroslav: Analýza postojů mládeže k romské populaci v okr. Strakonice. Ped. 2000, ? (Miroslav Procházka). PROTIVÍNSKÁ, Hana: Vzdělávání a vzdělávací programy Romů v ČR a Španělsku. Ped. 2006, dipl. (Eva Davidová). RŮŽIČKOVÁ, Eva: Postoj pěstounů, osvojitelů a veřejnosti k přijímání dětí jiného etnika. Zdrav. soc. 2001, dipl. (Rostislav Nesnídal).

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

RYBÁŘOVÁ, Sylva: Romská rodina na našem území. Teol. 2005, ? (Iva Čejková). SLIVKA, Roman: Sociální a hodnotová orientace Romů ve městě Čes. Budějovice. Zdrav. soc. 2007, bak. (Bohumila Vančurová). STACHOVÁ, Jana: Přínos letních rekreačně výchovných táborů pro romskou mládež, se zaměřením na zkušenost ve vybraných obvodech Prahy. Ped. 1992, dipl. (?) STŘECHOVÁ, Martina: Romské centrum v Jihlavě a vzájemné vztahy českých a romských dětí. Zdrav. soc. 2007, dipl. (Eva Davidová). ŠAFÁŘOVÁ, Naďa: Migrace Romů v ČR po roce 1989. Ped. 2005, bak. (Salim Murad). ŠIMÁNKOVÁ, Pavla: Některé specifické příčiny neprospěchu žáků romské a majoritní populace na II. stupni zvláštní školy. Zdrav. soc. 1984, ? (?). ŠÍMOVÁ, Kateřina: Doučování romských dětí na Kutnohorsku. Teol. 2007, ? (Markéta Elichová). ŠLENCOVÁ, Michaela: Komparace výsledků pedagogického procesu u dětí z etnických a národnostních menšin na ZŠ. Zdrav. soc. 2004, dipl. (Lucie Kozlová). ŠOLTA, Oldřich: Názory Romů na vzdělávání a pracovní kvalifikaci. Zdrav. soc. 1996, dipl. (Miroslav Dědič). TURKOVÁ, Marie: Křesťanství v romských rodinách. Teol. 2002, ? (?). VALTOVÁ, Marie: Současné postoje a životní styl romské rodiny (na příkladu Romů ve Vimperku). Zdrav. soc. 1994, dipl. (Eva Davidová). VIŠŇÁKOVÁ, Helena: Agresivita a šikana na základních školách. Ped. 2001, ? (Michal Walter). VLČEK, Josef: Pohledy policistů na problematiku předsudků vůči Romům. Ped. 2004, bak. (Miroslav Procházka). VOBEJDOVÁ, Lenka: Romové a jejich tradiční způsob života. Teol. 2005, ? (Michal Kaplánek). VOJTOVÁ, Petra: Zaměstnanost Romů v souvislosti s jejich životním stylem na Českokrumlovsku. Zdrav. soc. 2002, dipl. (Lucie Kozlová). VOJTOVÁ, Petra: Problematika multikulturní výchovy v reflexi základních lidských práv Romů. Zdrav. soc. 2006, dis. (Jitka Šimíčková-Čížková). VONDROUŠKOVÁ, Marie: Multikulturní přístup sestry při ošetřování Romů. Zdrav. soc. 2005, bak. (Gabriela Sedláková).

Policejní akademie Policie ČR (dříve Vysoká škola SNB), Praha BLAŽKOVÁ, Marta: Romové v Ústeckém kraji. 2004, záv. (Tomáš Kamín). BOBŘÍKOVÁ, Pavla: Společenské postavení Romů — příčina kriminality? 2003, záv. (Tomáš Kamín). BREJCHA, Břetislav: Podíl vybraných etnických a národnostních menšin na páchání drogové trestné činnosti na území ČR po roce 1989. 2004, dipl. (Renata Štaflová). DIVIŠ, Matěj: Příčiny a prevence interetnického násilí. 1997, záv. (Marcela Moulisová). DWOROKOVÁ, Petra: Rasismus vůči Romům. 2003, záv. (Tomáš Kamín). HALUŠKA, M.: Trestná činnosť cigánskej etnickej skupiny. 1990, ? (?). CHALUPSKÝ, Pavel: Kriminalita romské minority v Plzni. 1997, záv. (Marcela Moulisová). KOTLÁŘ, Václav: Integrace Romů v ČR. 2006, záv. (Tomáš Kamín). KUDA, Jan: Postoje skinheads v ČR vůči Romům. 2005, záv. (Tomáš Kamín). MALINA, P.: Trestná činnosť cigánskej etnickej skupiny. 1990, ? (?). MURZA, I.: Trestná činnosť cigánskej etnickej skupiny. 1990, ? (?). NEUBAUER, Rostislav: Ústavní problém ochrany práv menšin. 2004, dipl. (Vladimír Zoubek). OPÁLKOVÁ, Štěpánka: Rasismus v ČR. 2003, záv. (Tomáš Kamín). SKOLODA, J.: Objasnenie krádeží a lúpeží páchaných osobami cigánskeho pôvodu v dopravných prostriedkoch ČSD. 1989, ? (?). SLEZÁK, Ondřej: Ghettizace společnosti. 2008, záv. (Lukáš Urban). SUCHÁNKOVÁ, Tereza: Rasismus. 2004, záv. (Tomáš Kamín). ŠPALLOVÁ, Lucie: Romská populace v Ústí nad Labem a drogy. 2004, záv. (Tomáš Kamín). ŠTERCLOVÁ, Petra: Výchova a vzdělávání dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí se zaměřením na romské děti. 2006, záv. (Iva Borská). VEJVODA, Tomáš: Problematika vztahu skinheads — Romové. 2003, dipl. (Tomáš Kamín).

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

VOCÁSKOVÁ, Zuzana: Práva národnostních a etnických menšin. 2008, záv. (Vladimír Balaš). VOPAT, F.: Trestná činnosť cigánskej etnickej skupiny. 1990, ? (?). VOLTR, Michal: Kriminalita minorit v ČR. 1996, záv. (Marcela Moulisová). WEWIORKA, Petr: Sociální situace Romů na Slovensku. 2005, záv. (Tomáš Kamín).

Technická univerzita, Liberec Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická (práce bak. a dipl.) BARTOŇOVÁ, Dagmar: Aspekty předškolního vzdělávání u dětí romského etnika. 2008 (Alena Příhonská). BAŠTOVÁ, Zdeňka: Multikulturní výchova v teorii a v praxi na I. stupni ZŠ s programem Začít spolu. 2006, (?). BÍLEK, Pavel: Postoj romské menšiny k otázce její integrace do majoritní společnosti. 2006 (Jiří Vacek). BUDSKÁ, Karolina: Výchova a vzdělávání rizikových skupin dětí a mládeže. 2009 (?). ČERVENKA, Jan: Vliv sociálního vyloučení na integraci Romů. 2008 (Zdeněk Kovařík). DUCHÁČEK, Marek: Trestní činnost mladistvých. 2009 (Květuše Sluková). DUSILOVÁ, Jolana: Sociálně patologické jevy u mládeže. 2009 (Jan Sochůrek). FEJKOVÁ, Ivana: Romský asistent při výchově a vzdělávání romských dětí na I. stupni ZŠ. 2005 (?). FIALKOVÁ, Adéla: Názory romských rodičů na vzdělání. 2004 (Ilona Pešatová). HAKENOVÁ, Jaromíra: Kriminalita mládeže. 2008 (?). HOLÍKOVÁ, Júlia: Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež z minority — romské komunity. 2007 (Karel Rýdl). KONÁŠ, Jan: Problematika vzdělávání odsouzených ve věznicích ČR se zaměřením na romské etnikum. 2003 (Mgr. Roztočil). LUSKOVÁ, Daniela: Integrace romských komunit v obcích III. typu. 2006 (Květuše Sluková). MARIÁŠIOVÁ, Silvie: Nejčastější výchovné poruchy některých etnických minorit na II. stupni zvláštní školy. 2005 (?). MARŠÍKOVÁ, Dana: Drogová závislost — drogy v romské populaci. 2006 (Jan Sochůrek). MÜHL, Radek: Kriminalita romské minority v ČR. 2005 (Jan Sochůrek). NOVÁ, Eva: Využití mimoškolních aktivit žáků se sociokulturním handicapem na ZŠ Prahy 14. 2006 (?). OTTOVÁ, Marcela: Nezaměstnanost mladistvých bez kvalifikace. 2008 (?). PAGANIKOVÁ, Jaroslava: Pohledy romského asistenta pedagoga na vzdělávání dětí se sociokulturními handicapy. 2007 (Josef Forman). PAZCOVÁ, Jana: Drogová zkušenost dětí staršího školního věku. 2008 (?). POLÍVKOVÁ, Jitka: Výkon trestu osob, které se hlásí k romskému etniku. 2003 (Mgr. Roztočil). RAISNER, Luboš: Postoj žáků 8. a 9. třídy ZŠ k romskému etniku. 2003 (David Václavík). RŮŽIČKA, Milan: Specifika páchání trestné činnosti některými sociálně oslabenými skupinami z hlediska historie vývoje. 2004 (Jan Sochůrek). SEMERÁD, Martin: Extremismus a jeho projevy v ČR. 2008 (?). ŠMÍD, Jaroslav: Romská integrace — modelová situace v Královéhradeckém kraji. 2003 (?). ŠVINGULOVÁ, Andrea: Problematika identity Romů. 2009 (Karel Rýdl). TOMANOVÁ, Jaroslava: Problematika postavení Romů v ČR. 2006 (?). TEPLÁREK, Petr: Drogová problematika a kriminalita mladistvých v Praze. 2008 (?). URBANOVÁ, Lucie: Drogová problematika u mládeže v Chomutově. 2008 (?). WILHELM, Martina: Volný čas dětí z rodin minoritních skupin se sociálními handicapy. 2008 (?). ZÁBORSKÁ, Radka: Využití volného času romských dětí středního stupně zvláštní školy. 2005 (?).

Univerzita Hradec Králové ALEXANDROVÁ, Petra: Program vzdělávání Romů — úkol 21. století. Ped. 2003, bak. (Martina Kmentová).

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

BALOUNOVÁ, Žaneta: Problematika Romů v ČR (proces socializace). Ped. 2002, bak. (Karel Bauer). BEDNÁŘ, Luděk: Pohled policistů na romské etnikum. Ped. 2005, bak. (Blahoslav Kraus). BEDNÁŘOVÁ, Jana: Problematika Romů v ČR (k otázce romských dětí ve zvláštních školách a možnostem jejich integrace). Ped. 2002, bak. (Karel Bauer). BRZOBOHATÁ, Martina: Sociální dopady vystěhování romských rodin z Mladé Boleslavi. Ped. 2006, dipl. (Miroslav Kappl). CAIDLEROVÁ, Simona: Vybrané aspekty romské problematiky regionu Ústí nad Labem: nezaměstnanost a nezaměstnatelnost Romů. Ped. 2001, dipl. (Petr Balek). CSASZÁROVÁ, Žaneta: Začleňování Romů do většinové společnosti. Ped. 2007, bak. (Miroslav Kappl). ČTVRTEČKOVÁ, Kateřina: Romové dříve a dnes. Ped. 2009, dipl. (Miroslav Kappl). DUBSKÝ, Kamil: Reflexe Romů ve východočeských Denících Bohemia. Ped. 2005, dipl. (Karel Bauer). FRAJEROVÁ, Stanislava: Předškolní vzdělávání žáků romského etnika ve vztahu k další školní úspěšnosti. Ped. 2009, bak. (Jolana Nováková). FRANCUCHOVÁ, Martina: Individuální vzdělávání dětí v sociálně vyloučené lokalitě. Ped. 2008, dipl. (Václav Bělík). HANUŠOVÁ, Iva: Problematika Romů na Trutnovsku. Ped. 2002, bak. (Karel Bauer). HANUŠOVÁ, Michaela: Využívání nástrojů sociální integrace romského obyvatelstva na území města Hradec Králové (se zaměřením na nástroje užívané v oblasti bydlení). Ped. 2008, dipl. (Iva Juráčková). HENDRYCHOVÁ, Silvie: Využitelnost komunitní práce v kontextu romské komunity. Ped. 2008, dipl. (Miroslav Kappl). HEPNAROVÁ, Gabriela: Specifika rodinného edukačního prostředí romských dětí. Ped. 2005, dipl. (Jana Fišerová). HOŠEK, Jan: Romové a politika nezaměstnanosti (romská mládež a její perspektivy). Ped. 2008, bak. (Karel Bauer). HOVORKOVÁ, Jarmila: Problematika Romů na Šumpersku. Ped. 2004, bak. (Karel Bauer). HYNEK, Pavel: Integrace Romů do společnosti přes neziskové organizace. Ped. 2006, bak. (Miroslav Kappl). CHOCHOLÁČOVÁ, Jana: Problém integrace romského etnika v Pardubicích. Ped. 2001, dipl. (Miloš Vítek). JANSOVÁ, Jindra: Integrace Romů v České Třebové. Ped. 2005, dipl. (Karel Bauer). JARKOVSKÁ, Jiřina: Multikulturní výchova. Ped. 2003, dipl. (Marta Faberová). JINDRÁKOVÁ, Lucie: Role vychovatele — asistenta učitele ve vzdělávání romských dětí. Ped. 2005, bak. (Věra Krejčová). KÁROVÁ, Soňa: Zvláštnosti romského etnika v naší společnosti. Ped. 2000, bak. (Květoslava Kalábová). KOLAŘÍKOVÁ, Gabriela: Vzdělávání romských žáků a úloha vedení školy, učitele, romského asistenta. Ped. 2002, dipl. (Bohuš Kyselo). KOLMANOVÁ, Zdeňka: Specifika spolupráce romské rodiny v edukačním procesu. Ped. 2009, bak. (Daniel Dvořák). KOMÁRKOVÁ, Petra: Občanské sdružení Savore v Šumperku pohledem romské sociální asistentky. Ped. 2005, bak. (Lenka Felcmanová). KOPECKÁ, Šárka: Problematika menšin v ČR. Ped. 2004, bak. (Andrej Drbohlav). KOŘÍNKOVÁ, Petra: Historie a současnost romského etnika v Ústí n. Labem. Ped. 2001, dipl. (Miloš Vítek). KOŠTÍŘOVÁ, Dagmar: Aspekty a možnosti vzdělávání Romů v ČR. Ped. 2004, dipl. (Karel Bauer). KREJČÍŘ, Jaroslav: Vzdělávání romských žáků na I. stupni ZŠ. Ped. 2006, dipl. (Miroslav Kappl). KREJČOVÁ, Kateřina: Problematika osvojení a pěstounské péče u dětí romského původu. Ped. 2007, bak. (Miroslav Mitlöhner). KREJSOVÁ, Jitka: Vzdělávání romského obyvatelstva v sociálních souvislostech. Ped. 2006, bak. (Iva Juračková). KRŠŇÁK, Slavomír: Odlišnosti v životě a vzdělávání Romů v ČR. Ped. 2003, bak. (Karel Bauer).

Nálezové zprávy

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

181

182

R O M S K É

KRŠŇÁK, Slavomír: Romové v české společnosti. Ped. 2005, dipl. (Karel Bauer). KUBÁTOVÁ, Lucie: Využití arteterapie ve výchově romských dětí. Ped. 2002, bak. (Jana Fišerová). KUBÁTOVÁ, Lucie: Edukace romských dětí v přípravných třídách pro sociálně znevýhodněné. Ped. 2004, dipl. (Věra Krejčová). KUREČKA, Jiří: Specifika vztahu romských žáků k učiteli. Ped. 2006, dipl. (Kateřina Juklová). KUROVÁ, Lenka: Specifika vzdělávání romských žáků. Ped. 2006, dipl. (Pavel Zikl). KUSALOVÁ, Daniela: Romské dítě a náhradní výchova. Ped. 2001, bak. (Mária Charvátová). LEDNICKÝ, Milan: Integrace Romů do společnosti a jejich uplatnění na trhu práce. Ped. 2002, bak. (Karel Bauer). LEGNEROVÁ, Monika: Politika zaměstnanosti v mikroregionu Roudnice n. Labem. Ped. 2001, bak. (Petr Niederle). LISÁ, Lada: Romové a jejich vzdělanost. Ped. 2006, dipl. (Ladislava Vavrincová). LITOMISKÁ, Barbara: Přístup státu k Romům 1945—2001. Ped. 2002, bak. (Veronika Kamenická). LUXOVÁ, Irena: Znalost žáků I. stupně o romské problematice. Ped. 2000, dipl. (Karel Bauer). MÁDLOVÁ, Iva: Funkční gramotnost jako předpoklad celoživotního vzdělávání. Ped. 2004, bak. (Jana Doležalová). MACHOVÁ, Lenka: Rozdíly v chování dětí s odlišným kulturním zázemím. Ped. 2007, bak. (Josef Kasal). MAKSYMOVÁ, Renata: Zvláštnosti ve výchově romských dětí a jejich volnočasové aktivity. Ped. 2008, bak. (Miroslav Kappl). MARKUSOVÁ, Lucie: Předškolní vzdělávání žáků romského etnika ve vztahu k další školní úspěšnosti. Ped. 2007, bak. (Jana Doležalová). MARIÁŠIOVÁ, Silvie: Poruchy chování u romských dětí. Ped. 2007, dipl. (Daniel Dvořák). MARVÁNOVÁ, Jana: Romské dítě v náhradní rodinné péči. Ped. 2008, dipl. (Eva Švarcová). MATÝSEK, David: Komunální politika zaměřená na interetnické vztahy v Pardubicích. Ped. 2002, bak. (Michal Vajrauch). MORÁVKOVA, Michaela: Vzdělávání Romů. Ped. 2002, dipl. (Karel Bauer). MUSILOVÁ, Petra: Integrace romské populace do společnosti. Ped. 2000, dipl. (Josef Zita). MUSILOVÁ, Lenka: Vzdělávání romských žáků v ZŠ. Ped. 2005, dipl. (Věra Krejčová). NEDOMOVÁ, Jana: Problematika romské literatury. Ped. 2004, dipl. (Alena Zachová). NERUDA, Tomáš: Schopnost romských dětí vyjadřovat se v češtině. Ped. 2005, dipl. (Jitka Dršatová). NIEWELTOVÁ, Vendula: Předškolní vzdělávání žáků romského etnika ve vztahu k další školní úspěšnosti. Ped. 2007, dipl. (Lenka Houserová). NOVÁKOVÁ, Jana: Vzdělávání romských žáků v ZŠ. Ped. 2002, dipl. (Věra Krejčová). PANSKÁ, Pavlína: Problémy integrace Romů v ČR. Ped. 2005, dipl. (Miloš Vítek). PISKÁČKOVÁ, Jana: Evaluace sociálních potřeb Romů v Hradci Králové. Ped. 2009, bak. (Radka Janebová). PLÍŠEK, David: Problematika Romů v ČR. Ped. 2003, bak. (Karel Bauer). PODLIPNÁ, Adéla: Vzdělávání Romů v Čechách. Ped. 2009, dipl. (Markéta Levínská). POKORNÝ, Tomáš: Názory Romů na vzdělání. Ped. 2000, bak. (Karel Bauer). POLÁČKOVÁ, Marie: Probační a mediační služba ve spolupráci s romským etnikem v projektu Systém mentoringu v trestní justici ve Východočeském regionu. Ped. 2008, bak. (Václav Bělík). PRELOVSKÝ, Jaroslav: Romové a jejich uplatnění na trhu práce. Ped. 2002, bak. (Karel Bauer). PROKOPOVÁ, Radka: Kazuistická studie romského žáka na I. stupni ZŠ. Ped. 2008, dipl. (Věra Kotková). REGNEROVÁ, Ludmila: Současná romská hudba v Červeném Kostelci. Ped. 1997, dipl. (Zdeněk Berger). RICHTEROVÁ, Martina: Romské pohádky jako součást kultury romského etnika. Ped. 2008, bak. (Petra Bubeníčková). ROSÍKOVÁ, Iva: Vliv etnických specifik na zaměstnavatelnost Romů. Ped. 2008, dipl. (Miroslav Kappl).

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

ROZLÍVKOVÁ, Šárka: Vzdělávání romských dětí a mládeže v Olomouci. Ped. 2001, bak. (Tomáš Kamín). RUSKOVÁ, Marcela: Zadluženost Romů. Ped. 2009, bak. (Karel Bauer). SAMKOVÁ, Blanka: Romská rodina. Ped. 2006, dipl. (Miroslav Kappl). SEDLÁČEK, Stanislav: Příčiny ztížené adaptace romské populace v podmínkách postmoderní společnosti. Ped. 2005, bak. (Jiří Kučírek). SLOVÁK, Martin: Současné formy práce s romskou mládeží — Černobílé soužití. Ped. 2003, bak. (Karel Bauer). STARÁ, Hana: Problematika návykových látek v romských komunitách. Ped. 2009, bak. (Miroslav Kappl). STRÁNSKÁ, Monika: Problematika menšin v ČR. Ped. 2004, bak. (Iva Jelínková). STAŠOVÁ, Helena: Projektové vyučování ve speciálních školách. Ped. 2006, dipl. (Pavel Zikl). SYCHROVÁ, Adriana: Problematika osvojení dítěte — romské dítě v osvojení. Ped. 2003, dipl. (Alois Kovář). ŠENKAPOUNOVÁ, Irena: Identita romských dětí v náhradní rodinné péči. Ped. 2006, bak. (Miroslav Kappl). ŠPONIAR, Petr: Vliv rodinného prostředí na žáka romského původu v základní škole praktické. Ped. 2007, dipl. (Daniel Dvořák). ŠŤASTNÁ, Ivana: Komunikace ve veřejné správě se zaměřením na Romy. Ped. 2003, dipl. (Milan Kincl). TOMAN, Ondřej: Kriminologický pohled na soužití s romskou menšinou. Ped. 2006, bak. (Jiří Kubík). VAZAČOVÁ, Jitka: Vzdělávání romských dětí na základních, zvláštních a středních školách. Ped. 2001, dipl. (Stanislava Holíková). VELICHOVÁ, Renata: Multikulturní výchova. Ped. 2003, dipl. (Marta Faberová). VRABCOVÁ, Ivana: Školní klima v romské Střední škole sociální v Kolíně. Ped. 2003, bak. (Jan Lašek). VRASPÍR, Tomáš: Příčiny předsudečných postojů vůči Romům mezi českou mládeží. Ped. 2007, bak. (Miroslav Kappl). WERLIK, Miroslav: Postoj profesionálního vojáka Armády ČR k romské problematice. Ped. 2002, dipl. (Petr Brázda). ZAJÍCOVÁ, Alice: Problematika menšin v ČR (výchova a vzdělávání Romů v ČR). Ped. 2004, bak. (Andrej Drbohlav). ZEMÁNKOVÁ, Alena: Romové v ČR. Ped. 2005, bak. (Karel Bauer). ZIMMERMANNOVÁ, Kateřina: Romská rodina. Ped. 2001, bak. (Jaroslav Vyskočil). ŽÁKOVÁ, Miroslava: Práce a metody v komunitním a edukačním centru Maják v Kutné Hoře. Ped. 2001, bak. (Jitka Šerá). ŽENÍŠKOVÁ, Jana: Současná situace romské komunity v ČR. Ped. 2000, dipl. (Aleš Jelínek). ŽÍŽALOVÁ, Petra: Schopnost romských dětí vyjadřovat se v češtině. Ped. 2005, dipl. (Jitka Dršatová).

Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem BALAŠTÍK, Lukáš: Začlenění romské komunity do společnosti. Soc. ek. 1998, bak. (Stanislava Holíková). BARANOVÁ, Aneta: Vzdělávání a integrace romských žáků na základní škole. Soc. ek. 2003, bak. (Stanislava Holíková). BEEROVÁ, P.: Vztah ke správné výživě u dětí české a romské národnosti. ? 1989, ? (?). BERKOVÁ, Petra: Sonda do stavu výživy a stravovacích zvyklostí romských školních dětí v severočeském regionu. ? 2003, dipl. (Dagmar Kubátová). BLAŽKOVÁ, Petra: Faktory integrace Romů a její dopady na formování romské identity. Soc. ek. 2009, bak. (Petr Matoušek). BŐHMOVÁ, Kateřina: Program Začít spolu jako prostředek inkluze vzdělávání. 2004. Soc. ek. 2004, bak. (Vladimír Šik). BREJCHALOVÁ, Dana: Romský asistent a aspekty jeho působení ve vybraných ZŠ. Ped. 2008, dipl. (Zdeněk Svoboda). BRICHOVÁ, Jaroslava: Vzdělávání a výchova romského etnika ve vybrané lokalitě. Soc. ek. 1998, dipl. (Eva Bártlová).

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

BURIAN, Petr: Motorická výkonnost romských chlapců na II. stupni ZŠ. Ped. 1997, dipl. (Naďa Netolická). BUŠOVÁ, Martina: Problematika výuky matematiky v romských skupinách. Ped. 1999, dipl. (Jan Melichar). CAIDLEROVÁ, Simona: Organizace zabývající se integrací Romů do společnosti. Soc. ek. 1998, bak. (Stanislava Holíková). CAKLOVÁ, Drahomíra: Životní styl dětí romského etnika v období předškolního věku. Ped. 2008, dipl. (Dagmar Kubárová). CICHÝ, Martin: Život Romů v Ústí nad Labem v letech 1945—1989 na základě archivních pramenů. ? 2001, dipl. (Vladimír Kaiser). CIKÁNKOVÁ, Eva: Demografická charakteristika romské populace v Roudnici nad Labem. Ped. 1997, dipl. (Roman Mareš). CZUCZOVÁ, M.: Vliv mimoškolní činnosti na socializaci žáka cikánského původu. ? 1991, dipl. (?). ČUŘÍNOVÁ, Pavlína: Problematika představ žáků romského etnika ze zvláštních škol na odborná učiliště. Ped. 2005, dipl. (Veronika Kamenická). DIBELKA, Jaroslav: Dlouhodobá nezaměstnanost, její sociálně psychologické důsledky a specifika romské minority. Soc. ek. 2000, bak. (Igor Pleskot). DOLEŽALOVÁ, ?: Překonávání bariér komunikace romských žáků na I. stupni ZŠ. ? ?, ? (?). DVOŘÁKOVÁ, Alena: Motivace romských studentů k vyššímu vzdělání. Soc. ek. 2006, bak. (Dita Štyvarová). EGYDYOVÁ, Andrea: Hodnotová orientace romské rodiny. Soc. ek. 2000, bak. (Stanislava Holíková). FIALA, Jan: Srovnání vlivu aplikace volnočasového programu zážitkové pedagogiky na českou a romskou mládež. Ped. 2009, dipl. (Jan Kirchner). FIŠEROVÁ, H.: Výskyt problémů u dětí cikánského původu v závislosti na prostředí, kde žijí. ? 1989, ? (?). FRÝBA, Tomáš: Analýza činnosti romských asistentů a poradců na okresním úřadu. Soc. ek. 1999, bak. (Stanislava Holíková). GERDOVÁ, Marcela. Romové a křesťanství: vliv křesťanských zásad na hodnotovou orientaci Romů v obci Dobrá Voda. Ped. 2006, dipl. (Arnošt Smolík). GUBÍKOVÁ, Lea: Srovnávání metodologie školní zralosti romských dětí před vstupem do ZŠ v okr. Most, Chomutov a Teplice a sociální aspekty problému. Soc. ek. 2000, bak. (Stanislava Holíková). HÁBLOVÁ, Jana: Problematika sociálně vyloučených lokalit. Soc. ek. 2008, bak. (Radka Michelová). HÁJKOVÁ, Kateřina: Romové a drogy. Ped. 2001, dipl. (Veronika Kamenická). HLADÍKOVÁ, Taťána: Romové v prostředí Most 15-Rudolice. Ped. 1998, dipl. (Veronika Kamenická). HOLEYŠOVSKÝ, Květoslav: Činnost Policie ČR v oblasti prevence kriminality a sociálně patologických jevů v prostředí sociální exkluze. Ped. 2008, bak. (Zdeněk Svoboda). HUSÁK, Jan: Příbuzenství, rituální nečistota, specifika sociální organizace, sociální vyloučení v lokalitě a jejich souvislosti s edukací. ? ?, ? (?). CHALUPOVÁ, Š.: Úroveň slovní zásoby romských dětí. ? 1994, ? (?). JIROUTKOVÁ, J.: Rasismus a problematika romské otázky. ? 1994, ? (?). KABRICHOVÁ, K.: Názor rodičů cikánských dětí na potřebu vzdělání. ? 1991, ? (?). KADLECOVÁ, Monika: Přijímání speciálního pedagoga ve vztahu k edukaci žáků pocházejících ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Ped. 2009, bak. (Zdeněk Svoboda). KITANOVSKÁ, Julie: Integrace Romů do společnosti v rámci zachovávání národnostní identity. Ped. 2005, dipl. (Zdeněk Kolář). KOHL, Martin: Regionální rozdíly sociálních jevů. Soc. ek. 2005, bak. (Petr Balek). KŐHLEROVÁ, Miroslava: Romské dítě v náhradní rodinné péči. Soc. ek. 2000, bak. (Dobromila Trpišovská). KOMÁRKOVÁ, Silvia: Specifika komunikace v období adolescence. Soc. ek. 2008, bak. (Alice Reissová). KREJČOVÁ, Daniela: Neziskový sektor a jeho místo v rozvoji ústeckého regionu ve sféře romské problematiky. Soc. ek. 2001, bak. (Petr Balerk). KRISTENOVÁ, D.: Vliv tisku na utváření veřejného mínění o Romech. ? 1994, ? (?).

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

KRTIČKA, Jan: Rámcově vzdělávací program předmětu hudební výchova pro I. stupeň ZŠ a jeho specifika v práci s romskými žáky. Ped. 2008, dipl. (Marek Novotný). KŘÍŽOVÁ, A.: Zvláštnosti lexikální zásoby cikánských dětí na počátku školní docházky. ? 1989, ? (?). KUČERA, Vít: Etnická minorita Romové a terénní sociální práce. Ped. 2002, dipl. (Veronika Kamenická). KUDRNOVÁ, Nelly: Prevence kriminality dětí a mládeže ve Šluknovském výběžku se zaměřením na děti a mládež romského etnika. Soc. ek. 2005, bak. (Miloslava Sembdnerová). KULHÁNKOVÁ, Monika: Rituály Romů. Soc. ek. 2002, bak. (Stanislava Holíková). KUŽELOVÁ, Lucie: Romská občanská sdružení v Ústí nad Labem. Soc. ek. 1999, bak. (Zdeňka Vajdová). LAURICHOVÁ, Monika: Problematika výchovy a vzdělání romských žáků aplikovaná do prostředí Most-Rudolice. ? 1998, ? (?). LODLOVÁ, Markéta: Romské děti v náhradní rodinné péči. Soc. ek. 1999, bak. (Stanislava Holíková). MACKOVÁ, Miluše: Standardy zjišťující školní znalosti romských dětí srovnáním výsledků ve třech okr. Litoměřice, Ústí nad Labem a Děčín. Soc. ek. 2000, bak. (Stanislava Holíková). MALEC, Jiří: Kvalifikační struktura romského etnika ve vybrané oblasti a jeho podíl na trestné činnosti. Soc. ek. 1997, bak. (Eva Bártlová). MIKŠOVSKÝ, Ivo: Vliv Romů na českou kulturu. ? 1999, ? (?). MUDRUŇKOVÁ, Renata: Příčiny, podmínky a prevence trestné činnosti romského etnika v okr. Ústí nad Labem. Soc. ek. 1999, dipl. (Jiří Špinar). MUSCHE, Herbert: Adaptace a asimilace romského etnika v okr. Litoměřice. Soc. ek. 1997, bak. (Jaroslava Mužíková). MUŽÍČKOVÁ, Jitka: Rozvoj sociálních dovedností u romských dětí. Soc. ek. 2005, bak. (Eva Bártlová). NEUMANOVÁ, Renata: Problematika sociálně vyloučených obyvatel romské lokality Prunéřov. Soc. ek. 2008, bak. (Petr Matoušek). NOVOTNÁ, Iva: „Rodina“ a její sociokulturní konstanta. Ped. 2009, dipl. (Petra Morvayová). NOVOTNÝ, Jan: Vliv školy a mimoškolní činnosti na kriminalitu romské mládeže. Soc. ek. 1995, bak. (Lenka Rousková). NOVOTNÝ, Jan: Jak se žije v Matiční ulici? Soc. ek. 2001, dipl. (Petr Balek). NYPLOVÁ, P.: Vliv mimoškolní činnosti na socializaci žáka cikánského původu. ? 1990, ? (?). PAULOVIĆOVÁ, Kateřina: Rytmická a pohybová výchova u romských dětí mladšího školního věku. Ped. 2004, dipl. (Petr Ježík). PELÁKOVÁ. Kristina: Exodus Romů. Soc. ek. 2001, bak. (Petr Balek). PETROVÁ, Andrea: Romské děti v náhradní rodinné péči, motivace k jejich přijetí a jejich vývoj v rodinách v obraze kasuistik. Soc. ek. 2000, bak. (Stanislava Holíková). POKORNÝ, Jan: Zařazení Romů do společnosti. Soc. ek. 1995, bak. (Stanislava Holíková). POKORNÝ, Jan: Zařazení Romů do společnosti v městských sídlech Severočeského kraje. Soc. ek. 1998, dipl. (Jaroslava Kadeřábková). REINIŠ, M.: Vývoj a stav rozmístění romského obyvatelstva v okr. Liberec. ? 1991, ? (?). ROHANOVÁ, Lucie: Důsledky snah o asimilaci Romů do společnosti. Soc. ek. 1999, bak. (Stanislava Holíková). ROKŮSKOVÁ, Renata: Postoje romské mládeže k otázkám (ne)zaměstnanosti. Soc. ek. 2007, bak. (Alice Reissová). ROUSOVÁ, Lucie: Sociálně pedagogická asistence v sociálně vyloučených lokalitách. Ped. 2009, bak. (Petra Morvayová). ROZEHNALOVÁ, Olga: Výchova a vzdělávání romské minority. Soc. ek. 1989, bak. (Taťána Šišková). RUBÍNOVÁ, Pavlína: Sociální asistence v oblasti sociální integrace. Ped. 2009, bak. (Petra Morvayová). RUFEROVÁ, Zuzana: Každodennost dětí v Matiční ulici. Soc. ek. 2006, bak. (Petr Matoušek). RYBÁROVÁ, Marie: Sociální práce s romským etnikem. Soc. ek. 1998, bak. (Jaroslava Mužíková). ŘÍHA, Vladimír: Preventivní aktivity Policie ČR v prostředí sociálně vyloučených lokalit. Ped. 2008, bak. (Zdeněk Svoboda). SCHŐNEROVÁ, Jitka: Strategie pedagogických pracovníků uplatňovaná v práci s dětmi ohroženými sociálním vyloučením. Ped. 2008, dipl. (Zdeněk Svoboda).

Nálezové zprávy

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

183

R O M S K É

SRPOVÁ, Lenka: Výchova, vzdělávání a společenské uplatnění romské populace. ? 1999, dipl. (?). SYTAŘ, Petr: Romská problematika. Soc. ek. 1998, dipl. (Petra Mužíková). ŠEBÁNKOVÁ, Lucie: Sociokulturní faktory ovlivňující úspěšnost vzdělávací dráhy. Ped. 2009, dipl. (Petra Morvayová). ŠEDA, Václav: Kriminalita romské mládeže. Soc. ek. 1995, bak. (Stanislava Holíková). ŠEDA, Václav: Kriminalita romské mládeže (sociální problémy Romů). Soc. ek. 1998. dipl. (Stanislava Holíková). ŠIMÁK, Petr: Hodnotová orientace romských dětí v sociálním vyloučení. Ped. 2005, dipl. (Zdeněk Svoboda). ŠIMANOVÁ, Šárka: Sociální situace Romů v Chánově. Soc. ek. 2000, bak. (Stanislava Holíková). ŠIMKOVÁ, Jana: Demografie Romů v Ústeckém kraji. Soc. ek. 2006, bak. (Zdeněk Pavlík). ŠKUDRNOVÁ, Marie: Vzdělávání romských dětí na ZŠ v Chanově. Soc. ek. 1999, bak. (Stanislava Holíková). ŠTĚRBOVÁ, Lenka: Romské děti v pěstounské péči. Soc. ek. 2002, bak. (Eva Petrová). ULRICHOVÁ, Iva: Romské děti v pěstounské péči. Soc. ek. 2004, bak. (Stanislava Holíková). VAŇHA, Miroslav: Vzdělání Romů jako součást jejich integrace do společnosti. Soc. ek. 2003, bak. (Stanislava Holíková). VARGA, Roman: Terénní sociální práce s romskými uživateli drog. Soc. ek. 2005, bak. (Libuše Vránková). VAŠUT, Jan: Matiční ulice dnes. Soc. ek. 2006, bak. (Petr Balek). VAVROUŇKOVÁ, Barbora: Alternativa řešení romské otázky — romský poradce. Soc. ek. 2003, bak. (Stanislava Holíková). VAZAČOVÁ, Jitka: Jazyk, vzdělávání a zaměstnanost Romů. Soc. ek. 1999, bak. (Stanislava Holíková). VLAHÁČOVÁ, Iveta: Die Deutschuterricht mit Roma-Kindern aus interkultureller Perspektive. Fil. 2009, dipl. (Jonathan Schütz). VLKOVÁ, Martina: Program Podpora vzdělávání jako nástroj boje proti sociální exkluzi. Soc. ek. 2008, bak. (Radka Michelová). ZAJÍC, Václav: Možnosti uplatnění strategie Community Policing v oblasti preventivních aktivit Policie ČR. Ped. 2008, dipl. (Zdeněk Svoboda). ZELENKOVÁ, Šárka: Školní a mimoškolní aktivity romských žáků. Ped. 2005, dipl. (Ivana Brtnová-Čepičková). ZIMMERMANNOVÁ, Bohumila: Aktivity a úroveň spolupráce vládního sektoru, obcí a neziskových organizací v oblasti vzdělávání Romů, se zaměřením na Ústí nad Labem. Soc. ek. 2002, bak. (Stanislava Holíková). ŽIGOVÁ, Michaela: Bariéry integrace Romů v Litvínově. Soc. ek. 2008, ? (?).

Univerzita Karlova, Praha

184

AHMEDOVÁ, Magdaléna: Problematika lidských práv v ČR: prevence a ochrana před diskriminací. Ped. 2003, dipl. (?). ALINČOVÁ, Milena: Tradiční romská rodina očima Romů. Fil. 1996, dipl. (Milena Hübschmannová). ALTMANNOVÁ, Miroslava: Fenomén sociálně vyloučených lokalit v Chomutově. Fil. 2007, bak. (Kazímír Večerka). ANDRŠ, Zbyněk: Písňový folklór východoslovenských Romů. Fil. 2002, dipl. (Milena Hübschmannová). BAGAROVÁ, I.: Regionální rozdíly v integračním procesu romské populace v ČSSR. Přír. 1989, dipl. (?). BALÁŽOVÁ, Jarmila: Romská periodická média po roce 1989. Soc. věd 1997, dipl. (?). BEDNÁŘOVÁ, Jana: Policie ČR a reflexe Romů: mikrosonda do (?) světa specifické profesní skupiny. Hum. st. 2002, dipl. (Blanka Soukupová). BEDNÁŘOVÁ, Jana: Šaj pes dovakeras — Můžeme se domluvit. Hum. st. 2003, rig. (Josef Kandert). BEDNÁŘOVÁ, Judita: Romská tematika v českém, slovenském a menšinovém tisku 1918—1989. Soc. věd. 1991, dipl. (Renata Červenková).

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

BENÍŠEK, Michal: Poznámky k protoromštině. Fil. ?, dipl. (Jaroslav Vacek). BERÁNKOVÁ, R.: Kriminalita dětí a mládeže romského původu. Fil. 1994, dipl. (?). BERKYOVÁ, Renata: Základné rysy kultúry a jazyka Sintov a ich súčasná situácia v ČR. Fil. ?, bak. (Viktor Elšík). BESEDA, Jan: Mediální obraz a my: jak Romové vnímají mediální reprezentace sebe sama. Soc. věd 2007, dipl. (?). BODNÁROVÁ, Zuzana: Gramatický náčrt romského dialektu maďarské obce Versend. Fil. 2009, dipl. (Viktor Elšík). BOŘKOVCOVÁ, Marie: Romský etnolekt češtiny v romské komunitě na Smíchově. Fil. 2003, dipl. (Jan Červenka). BROMOVÁ, Marie: Postavení a role ženy v romské osadě na Slovensku. Fil. ?, bak. (Jan Červenka). BUDILOVÁ, Lenka: Metamorfózy cigánské rodiny, aneb Cigáni jdou na Čechy. Hum. st. 2005, dipl. (Tomáš Hirt). BUREŠOVÁ, Marie: Problematika romského etnika v samostatném okrsku Chánov. Fil. 1991, dipl. (?). BURGEROVÁ, Blanka: Pohled české společnosti na Romy. Hum. st. 1996, bak. (?). BUZKOVÁ, Alena: Nezletilé matky v romské komunitě. Fil. 2009, bak. (Kazimír Večerka). CICHÝ, Marcel: Historie rodu Cichých a Banomových. Fil. 2003, dipl. (Milena Hübschmannová). ČÁSTKOVÁ, Jana: Jazykové problémy romských žáků na základních školách. Ped. 2005, dipl. (?). ČECHOVÁ, Renata: Výchova a vzdělávání dětí a mladistvých ve zvláštní škole. Ped. 1992, dipl. (?). ČERNOCHOVÁ, Jana: Základní otázky sociální péče romského obyvatelstva. Ped. 1990, dipl. (?). ČERVENKA, Jan: Písemná podoba slovenské romštiny. Fil. 1996, dipl. (Milena Hübschmannová). ČERVENKA, Jan: Dialektologický popis slovenské romštiny ze středoslovenských oblastí Kysuce, Turiec a Liptov. Fil. 2004, dis. (Milena Hübschmannová). ČEŠKOVÁ, Jolana: Problematika romského etnika z hlediska vzdělávání. Ped. 1989, dipl. (?). ČEVELOVÁ, Pavla: Španělština a calo: jazykové kontakty. Fil. 2005, dipl. (Petr Čermák). ČURDOVÁ, Martina: Flamenco jako prvek sociálního života. Hum. st. 2006, bak. (Lenka Budilová). DANÍK, Štěpán: Vztah českého žáka k romskému spolužákovi ve školní třídě základní školy. Ped. 2004, dipl. (?). DEMETER, Antonín: Postavení ženy v romské komunitě. Fil. ?, bak. (Jan Červenka). DIENSTBIEROVÁ, Kristina: Vliv letničního hnutí na komunity katalánských Gitanos v jižní Francii. Fil, 2006, bak. (Alexandra Uhlová). DIENSTBIEROVÁ, Kristina: K proměnám postavení ženy v romské komunitě. Fil. ?, dipl. (Jan Červenka). DIVÍŠKOVÁ, Jaroslava: Mediální obraz Romů versus Roma Rising. Hum. st. 2009, dipl. (Miroslav Vojtěchovský). DLABAL, Martin: Vliv multikulturní výchovy na postoje pro sociální chování většinové populace k Romům. Fil. 2008, dis. (Lenka Šulcová). DOBRUSKÁ, Petra: Víra v revenanty jako součást náboženství bystranských Romů. Fil. 2006, bak. (Jan Červenka). DOBRUSKÁ, Petra: Vliv nových náboženských směrů na duchovní svět Romů. Fil. ?, dipl. (Jan Červenka). DOČKAL, Tomáš: Romská hudba: Romové a hip-hopová kultura. Hus. teol. 2007, dipl. (?). DOSTÁLOVÁ, Barbora: Jak zdravotní sestry vnímají romského pacienta. Lék. 2004, bak. (?). DOSTÁLOVÁ, Barbora: Zvyky a životní styl současných Romů. Lék. 2007, dipl. (Marie Hlaváčová). DUBOVÁ, Zuzana: Tradiční romské léčitelství. Fil. 2003, dipl. (Milena Hübschmannová). DUNAJOVÁ, Andrea: Autority u Romů. Soc. věd 2000, dipl. (Jiří Kabele). DUŠEK, Zdeněk: Zjišťování národnostní/etnické skladby obyvatelstva v Evropě. Přír. 2007, bak. (Květa Kalibová).

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

DVORSKÁ, Františka: Reflexe společenského smýšlení o Romech v československé a české kinematografii. Fil. 2006, bak. (Jan Červenka). DVORSKÁ, Františka: Vliv audiovize na šíření a formování kulturní identity. Perspektiva romských televizí a romských televizních programů v Evropě. Fil. ?, dipl. (Jan Červenka). FIDLEROVÁ, Tereza: Vzdělání jako faktor integrace Romů. Soc. věd 2006, bak. (Gabriela Munková). FRYDRÝŠKOVÁ, Krystýna: Rituální čistota u Romů. Fil. ?, dipl. (Jan Červenka). GÁLOVÁ, Adéla: Poezie Józsefa Kovácse Hontalana. Fil. ?, dipl. (Lajos Grendel). GHOSH, Abu Yasar: Mezi historií a pamětí: debata o cikánském táboře v Letech u Písku. Fil. 2000, dipl. (?). GHOSH, Abu Yassar: Escaping gypsyness: work, power and identity in the marginalization of Roma. Fil. 2008, dis. (František Vrhel). GJURIČOVÁ, Jitka: Romové v české společnosti: výchovně vzdělávací aspekty. Fil. 1994, dipl. (?). HABART, Tomáš: Ekonomická situace romské rodiny v pohraničí: vývoj v posledních letech. Fil. 2006, dipl. (Radek Jiránek). HABART, Tomáš: Teoretický model nově založené komunity pro sociálně potřebné lidi. Fil. ?, dipl. (Jan Červenka). HAERINGOVÁ, Marta: Postoje romských rodičů ke vzdělání. Ped. 2003, dipl. (?). HARRIESOVÁ, Karolína: K problematice romského exodu do Velké Británie a Česká a Slovenská republika. Fil. 2000, post. (Jiřina Šiklová). HAUBERTOVÁ, Denisa: Analýza veřejných programů na podporu integrace Romů. Soc. věd 2004, dipl. (Petr Háva). HAVLOVÁ, Hana: Romské dítě: sebepojetí. Hus. teol. 2007, bak. (Hana Syslová). HAVLOVÁ, Věra: Vznik a současné postavení psané romské kultury v ČR. Hum. st. 2000, bak. (Hana Havelková). HEJKRLÍKOVÁ, Jana: Současná romská žena v ČR. Fil. ?, bak. (Jiřina Šiklová). HENDRICHOVÁ, Andrea: Problematika romské integrace. Těl. vých. 2003, dipl. (Jana Jebavá). HLAVÁČKOVÁ, Iva: Vzdělávání Romů na území bývalého Československa od roku 1945 po současnost. Fil. 2008, bak. (Jan Červenka). HOBZOVÁ, Jana: Vzdělávání Romů — cesta k jejich zrovnoprávněnému začlenění do české společnosti. Soc. věd 2000, dipl. (?). HOREŠOVSKÁ, Markéta: Transformace romské rodiny v kontextu sociokulturních změn. Fil. 1995, dipl. (Václav Soukup). HORVÁTH, Zdeněk: Romské neziskové subjekty na území hl. m. Prahy. Fil. 2008, bak. (Jiřina Šiklová). HOŠEK, Milan: Romové v zahraničí. Ped. 1994, dipl. (?). HOUDEK, Lukáš: Romové ve Stříbře (případová studie — historie a sociolingvistická situace rodu Absolonů). Fil. 2008, bak. (Helena Sadílková). HRABĚTOVÁ, L.: Některé příčiny neprospěchu romských dětí na I. stupni ZŠ. Fil. 1992, dipl. (?). HRADILKOVÁ, Žofie: Srovnání výsledků vybraných projektů a aktivit v sociálně vyloučených lokalitách v ČR — náklady, cíle a jejich naplnění. Fil. ?, bak. (Jan Červenka). HRBEK, Martin: Romská hudba v tištěných periodikách. Hum. st. 2005, bak. (Zuzana Jurková). HRDLIČKOVÁ, Lucie: Magické a racionální v životě pražské romské elity: milostná magie. Fil. 2006, dipl. (Mirjam Moravcová). HREBEŇÁROVÁ, Iva: Multikulturní výchova: vzdělávání a integrace romských dětí. Ped. 2004, dipl. (?). HUBÍKOVÁ, Tereza: Politika národní identity: kritická analýza diskurzu. Fil 2005, dipl. (Pavel Barša). HŮLE, Daniel: Proměny romských komunit. Přír. 2001, bak. (Květa Kalibová). CHENÍČKOVÁ, Iva: Multikulturní výchova v dětském domově prostřednictvím literárního textu a dramatickovýchovných metod. Ped. 2008, bak. (Jaroslav Provazník). IŠTVÁNOVÁ, Jana: Romové a jejich vzdělávání v českých zemích a na Slovensku. Fil. 2006, dipl. (?). JANSKÁ, Marie: Příčiny školního selhávání dětí romského původu. Těl. vých. 1996, bak. (Eva Šotolová).

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

JENČEKOVÁ, Jiřina: Postoje učitelů k romským žákům. Ped. 2004, dipl. (?). JENÍČKOVÁ, Kateřina: Romský pedagogický asistent v systému českého školství. Ped. 2003, dipl. (?). JEŽKOVÁ, Tereza: Možnosti vzdělávání Tsiganes ve Francii. Fil. 2000, dipl. (?). JÍLKOVÁ, Lucie: Obraz Romů a obraz koncentračního tábora v Letech u Písku v internetových textech. Fil. 2009, dis. (Světlana Čmejrková). JOHANOVÁ, Kateřina: Vliv přípravné třídy na vzdělávání romských dětí. Ped. 2003, dipl. (?). JÜNGEROVÁ, Petra: Obraz romské ženy v očích majoritní společnosti a role médií při jeho vytváření. Fil. 2003, dipl. (Ondřej Hubáček). JURANOVÁ, Markéta: Některé aspekty školní neúspěšnosti romského dítěte. Ped. 1991, dipl. (?). KABELOVÁ, Rut: Divadlem k romství. Fil. 2004, dipl. (Eva Stehlíková). KAILEROVÁ, D.: Pedagogicko-psychologický profil dětí romské populace s poruchami chování. Fil. 1991, dipl. (?). KAISLEROVÁ, Gabriela: Výchova a vzdělávání romských žáků. Ped. 1993, dipl. (?). KALIBOVÁ, Květa: Demografické charakteristiky romské populace v Československu. Přír. 1991, dis. (Eva Davidová). KALINOVÁ, Markéta: Kořeny problematické situace evropských Romů na příkladu Velké Británie a ČR. Soc. věd 2002, bak. (David Král). KAMENICKÁ, Veronika: Etnická minorita Romové a školní vzdělávání. Fil. 1996, dipl. (Milena Hübschmannová). KOČÍ, Julie: Divadlo Romathan. Cestou romského divadla z individuálních kořenů k divadlu Romathan. Fil. 2007, dipl. (Eva Stehlíková). KOKTOVÁ, Eva: Město — místo kontaktu a střetávání: Romové a Češi v Jindřichově Hradci. Hum. st. 2008, bak. (Mirjam Moravcová). KOLÁČKOVÁ, Mariana: Projekt Nové školy pro romské žáky II. stupně ZŠ jako prevence společenské diskriminace. Fil. 2004, dipl. (Pavel Hartl). KOLÁŘOVÁ, Helena: Význam vědomí etnické identity pro rozvoj osobnosti a možnosti podpory pozitivního sebepojetí romských dětí v dětských domovech. Fil. 2008, bak. (Jan Červenka). KOLROSOVÁ, Jitka: Dílčí aspekty neúspěšnosti romských žáků. Ped. 2003, dipl. (?). KORÁČEK, Jakub: Vztahy v romské rozšířené rodině ve východoslovenské osadě. Fil.?, bak. (Jan Červenka). KOSTKOVÁ, Tereza: Partnerské soužití u Romů v prostředí českého města. Hum. st. 2004, bak. (Marek Jakoubek). KOŠŤÁLOVÁ, Bohdana: Výchova a vzdělávání romských žáků na zvláštní škole. Ped. 1991, dipl. (?). KOULOVÁ, Renata: Postoj české společnosti k Romům. Hum. st. 1996, bak. (Mirjam Moravcová). KOUTNÝ, Jan: Osada v Rokycanech s romskými rodinami na východním Slovensku. Soc. věd 1999, bak. (Olga Šmídová). KOVÁČ, Ondřej: Cesty a formy misijních svědectví mezi Romy v ČR na přelomu tisíciletí. Evang. teol. 2003, dipl. (René Filipi). KOZÁK, Miloš: Minulost Romů a jejich další zařazení ve společnosti. Fil. 1993, bak. (Renata Kocianová). KRAMÁŘOVÁ, Jana: Období 2. světové války na Slovensku ve vzpomínkách romských pamětníků. Fil. 2003, dipl. (Milena Hübschmannová). KRÁSENSKÁ, Tereza: Jak česká média (tištěná a internetová) prezentovala kauzu Červeňákových o odškodnění. Soc. věd 2004, dipl. (?). KRČÍK, Jakub: Romské politické hnutí v České republice v letech 1989—1992. Fil. 2002, dipl. (Milena Hübschmannová). KRUPIČKOVÁ, Petra: Komunitní a edukační centrum Maják v Kutné Hoře. Fil. 2003, post. (Jiřina Šiklová). KRŮZOVÁ, Gabriela: Vybrané rodinné tradice a zvyky u slovenských Romů. Hus. teol. 2007, dipl. (?). KŘÍŽ, Tomáš: Funkce rozvojových programů pro adaptaci romských dětí při nástupu do školního prostředí. Fil. 1999, dipl. (?). KŘÍŽENECKÁ, Pavla: Romští kováři na Slovensku s přihlédnutím k vývoji romského kovářství na Moravě. Fil. 2004, dipl. (Milena Hübschmannová).

Nálezové zprávy

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

185

186

R O M S K É

KŘÍŽKOVÁ, Martina: Vývoj svatebního obřadu Romů: 70.—80. léta 20. stol. a počátek 21. stol. Hum. st. 2005, bak. (Dagmar Bittnerová). KUBANÍK, Pavel: Jazykový kontakt: vliv češtiny na romštinu. Fil. 2007, bak. (Viktor Elšík). KUBEČKOVÁ, Ivana: Příspěvek k výzkumu rodinného života skupiny michalovských Romů na Kladně. Fil. 1986, dipl. (?). KUČEROVÁ, Berenika: Romové v československých sčítáních lidu. Přír. 2002, bak. (Květa Kalibová). KULTOVÁ, Ivana: Neologismy v romském tisku. Fil. 1996, dipl. (Milena Hübschmannová). KUPKA, Martin: Romský folklór a jeho proměny v současné době: rozhlasové pásmo a rozhovory. Soc. věd 1998, dipl. (?). KUTÁLKOVÁ, Petra: Některé aspekty bezdomovectví Romů. Fil. 2002, dipl. (Kazimír Večerka). KUTHANOVÁ, Klára: Žena v romské osadě. Fil. 2004, dipl. (Josef Kandert). LÁBUSOVÁ, Adéla: Tradice a její proměnlivá tvář — romský revenant a „mulo“ jako dogma. Fil. 2006, dipl. (Jan Červenka). LÁTALOVÁ, Eva: Předsudky a multikulturní výchova: boj s předsudky vůči Romům v rámci multikulturního projektu Czech Kid. Hum. st. 2006, dipl. (Dana Moree). LICHNOVSKÁ, Michaela: Romské děti v dětském domově. Fil. 2003, dipl. (Milena Hübschmannová). LINKOVÁ, Klára: Trest jako kulturní fenomén. Fil. 2002, dipl. (Martin Matějů). LIŠKOVÁ, Miluše: Pěstounská péče a romské děti. Ped. 2003, dipl. (?). LONDINOVÁ, Markéta: Mediální obraz Romů v Mladé frontě dnes po roce 1990. Soc. věd 2007, dipl. (?). LUDLOVÁ, Nikola: Gramatický náčrt východních variet jihocentrální romštiny. Fil. ?, bak. (Viktor Elšík). LVOVÁ, Andrea: Komunitní centrum Roškovce. Evang. teol. 2008, bak. (Jan Dočkal). MAREČKOVÁ, Alena: K některým aspektům sociální práce v romské komunitě. Fil. 1996, post. (?). MATĚJKOVÁ, Jarmila: Specifické problémy vzdělávání romských dětí na zvláštní škole. Ped. 1993, dipl. (?). MATOCHOVÁ, Alžběta: Možnosti sociální práce ve zlepšování soužití romského etnika v obci. Fil. 2000, dipl. (Zuzana Havrdová). MATOUŠEK, Roman: Enviromentální spravedlnost v Česku: případová studie Romů ve Vsetíně. Přír. 2008, dipl. (Luděk Sýkora). MATOUŠKOVÁ, Veronika: Obraz romské ženy v českých médiích v 90. letech. Fil. 1999, dipl. (Jiřina Šiklová). MATTIOLI, Jan: Systémový přístup k facilitaci učebního výkonu romských žáků. Ped. 2004, dipl. (?). MAYOVÁ, Jitka: Sociální vyloučení a nezaměstnanost Romů v ČR. Soc. věd 2007, dipl. (?). MAXEROVÁ, Daniela: Romská identita v romském tisku. Soc. věd 1989, dipl. (?). MIKO, Michal: Problematika anticiganismu a romofobie v ČR. Fil. ?, bak. (Jan Červenka). MIKOVÁ, Denisa: Romské pohádky. Fil. ?, bak. (Jan Červenka). MIKOVÁ, Stanislava: Romští hudebníci v Rokycanech. Fil. ?, bak. (Zuzana Jurková). MIKUŠ, Marek: Diskurzívna formácia kolektívnej identity: súperiace obrazy „Rómov“. Fil. 2007, dipl. (Petr Lozoviuk). MITRENGA, David: Komparace mediálního obrazu Romů a Ukrajinců v bulvárním tisku. Soc. věd 2006, bak. (Martin Hájek). MLYNKOVÁ, Zuzana: Jazyková bariéra jako jedna z hlavních příčin selhání romských žáků. Ped. 1993, dipl. (?). MOHŇACKÁ, Monika: Vzdělávání Romů ve Španělsku. Ped. 2008, dipl. (?). MORÁVKOVÁ, Karin: Ján Slepčík-Ačo: hudební život. Fil. 2006, bak. (Zbyněk Andrš). MOZGOVÁ, Martina: Vývoj romské rodiny na našem území ve 20. stol. Ped. 2009, bak. (Markéta Dvořáková). MRÁZKOVÁ, Marie: Salesiánské středisko mládeže (nejen) pro Romy. Soc. věd 2009, dipl. (Olga Šmídová). MUŠINKA, Alexandr: Formy a mechanizmy marginalizácie Rómov na východnom Slovensku. Fil. 2009, dis. (František Vrhel). NACHLINGER, Lukáš: Romové v Albánii. Fil. ?, bak. (Viktor Elšík).

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

NAJMONOVÁ, Marie: Vzdělávání a socializace Romů. Fil. 2001, dipl. (Marta Kremličková). NAVRÁTILOVÁ, Marina: Výtvarná výchova v přípravných ročnících primární školy zaměřených na romské žáky. Ped. 2002, dipl. (?). NIKOLAI, Tomáš: Vzdělávací dráhy úspěšných romských studentů. Fil. 2006, dipl. (?). NOVÁK, Petr: Integrace romské minority v podmínkách sportovních tříd na ZŠ Krupka Teplická. Těl. vých. 2008, dipl. (Ludmila Fialová). NOVÁKOVÁ, Jolana: Děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí v přípravných třídách. Ped. 2003, dipl. (?). NOVOTNÁ, Hana: Vzdělávání romských dětí a mládeže. Fil. 2004, dipl. (?). NOVOTNÁ, Jana: Romové v transformujícím se vnitřním městě. Přír. 2005, bak. (Jakub Novák). NOVOTNÝ, Petr: Problematika vzdělávání romských žáků na zvláštních školách. Ped. 1994, dipl. (?). OLIBERIUSOVÁ, Eva: Etnokulturní identita neratovických Romů. Hum. st. 2007. dipl. (Dana Bittnerová). OLLÉOVÁ, H.: Práce se čtenáři romského původu ve veřejných knihovnách. Fil. 1991, dipl. (?). PAŘÍZKOVÁ, Jindra: Památka obětem romského holocaustu — Internační tábor Lety u Písku a jeho poválečná historie. Fil. 2007, bak. (Milada Závodská). PÁTKOVÁ, M.: Romská populace ve sčítání lidu 1991. Přír. 1991, dipl. (?). PAVLÁTOVÁ, Jana: Multikulturní výchova: vzdělávání romských dětí. Ped. 2005, dipl. (?). PÁVOVÁ, Martina: Romská problematika a příklady jejího zpracování pro tisk. Soc. věd 1992, dipl. (?). PEČENKOVÁ, Jana: Vizuální prezentace Romů v českém tisku a její možný vliv na současné všeobecné postoje české veřejnosti. Hum. st. 2009, bak. (Dana Moree). PECHROVÁ, Renata: Romský asistent pedagoga. Ped. 2005, dipl. (Jana Kargero). PEŘICHOVÁ, Alžběta: Hledání cesty k úspěšné práci s romskou komunitou v Praze 6. Fil. 1997, post. (?). PLETICHOVÁ, Veronika: Vzdělávání Romů v zahraničí. Ped. 2005, dipl. (?). PODLAHA, Bronislav: Hrst poznámek k otázce strukturalizace romské osady na východním Slovensku. Hum. st. 2002, dipl. (Marek Jakoubek). PODUŠKA, Ondřej: K historii a sociální struktuře olašských Romů s přihlédnutím ke komunitě ve východoslovenských Rožkovanech. Fil. 2002, dipl. (Jaroslav Skupnik). POHOŘELSKÁ, Alena: Romská komunita ve Vsetíně a její aspirace na vzdělávání. Fil. 2006, dipl. (Kazimír Večerka). POLÁKOVÁ, Zuzana: Budoucí plány a cíle romských a českých žáků ze základních a zvláštních škol. Ped. 2002, dipl. (?). PROCHÁZKOVÁ, Kamila: Romové a zaměstnání: rozbor rozhovorů s pracujícími Romy z Litoměřic. Fil. 2006, bak. (Kazimír Večerka). PŘÍHODOVÁ, Z.: Romský žák ve vyučovacím procesu. Fil. 1994, dipl. (?). PŘÍHODOVÁ, Zuzana: Výchova a vzdělávání romských dětí v regionu Pardubice. Ped. 1994, dipl. (?). PURGERTOVÁ, Šárka: Vzdělávání romských žáků v letech 1948—1989. Ped. 2008, dipl. (Stanislav Bendl). RADOVÁ, Lia: Problematika implicitních a explicitních rasových postojů (na příkladu postoje Čechů k Romům). Ped. 2009, dipl. (Karel Hnilica). RAJCHRT, Daniel: Cikáni-Romové v právních předpisech ČSR. Práv. 2004, dipl. (Ladislav Soukup). REISCHLOVÁ, Radka: Znalost romského jazyka žáků ZŠ. Ped. 2007, dipl. (?). REJŽKOVÁ, Jana: Konstrukce romské identity. Fil. ?, bak. (Jan Červenka). RICHTEROVÁ, Blanka: Současné stravovací zvyklosti Romů a faktory, které se podílejí na jejich ovlivnění. Hum. st. 2001, dipl. (Věra Halászová). RIPKA, Štěpán: Změna a řád u mexických Romů: případ letničního hnutí. Soc. věd 2008, dipl. (Olga Šmídová). RŮŽIČKOVÁ, Johana: Agresivita mezi romskými a neromskými dětmi. Ped. 2004, dipl. (?). RYŠAVÁ, Vendula: Lidová zbožnost konce 18. — 1. poloviny 19. stol. (a pověry u Romů v minulosti a dnes). Evang. teol. 2003, dipl. (Noemi Rejchrtová). RYVOLOVÁ, Karolína: Kulturní a literární paralely mezi tradiční romskou komunitou na Slovensku a židovskou komunitou ve východní Evropě. Fil. 2002, dipl. (Milena Hübschmannová).

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

RUBÁK, Petr: Vybrané gramatické jevy přechodového dialektu centrální romštiny z Krásnohorského Podhradí na Slovensku. Fil. 2007, bak. (Viktor Elšík). ŘÁNEK, Jiří: Drogy v romských komunitách, Fil. ?, bak. (Jan Červenka). ŘEZÁČOVÁ, Vendula: Romové a gádžové: vytváření (etnické) identity. Soc. věd 2003, dipl. (Josef Kandrt). SADÍLKOVÁ, Helena: Tematická analýza povídkové tvorby romských autorů v České republice. Fil. 2001, dipl. (Milena Hübschmannová). SEDLÁČEK, Vladimír: Resocializační vliv práce u občanů cikánského původu. Ped. 1979, rig. (?). SEQUENSOVÁ, Veronika: Etnická minorita Romové v české společnosti. Fil. 2008, dipl. (Jana Dufková). SEVERÝN, Adam: Romové v rumunské literatuře. Fil. 2007, dipl. (Libuše Valentová). SIDONOVÁ, Kateřina: Výchova a vzdělávání romských dětí. Ped. 1989, dipl. (?). SKLENÁŘ, Ondřej: Současné možnosti léčby drogové závislosti z pohledu romských uživatelů drog. Lék. 2006, bak. (Josef Radimecký). SKOČOVSKÁ, Markéta: Analýza současných romských hudebních textů. Fil. 2007, bak. (Zbyněk Andrš). SKOČOVSKÁ, Markéta: O Roma vakeren, pořad Českého rozhlasu o Romech versus internetové rádio Rádio Rota. Soc. věd 2008, bak. (Josef Maršík). SLAVÍČKOVÁ, Tereza: Postoje zaujímané ke vzdělání kolínskými sociálně vyloučenými Romy. Ped. 2009, bak. (Eva Šotolová). SLAVÍKOVÁ, Linda: Problematika přípravných tříd pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí: romský žák. Ped. 2005, dipl. (?). SLEZÁKOVÁ, Lucie: Opré Roma. Soc. věd 2000, dipl. (Martin Potůček). SMÉKALOVÁ, Michaela: Integrace romských dětí v podmínkách institucionální předškolní výchovy. Ped. 2006, dipl. (?). STEKLÁ, Radka: Elena Lacková — romská publicistka, spisovatelka a média. Soc. věd 2006, bak. (Barbora Osvaldová). STEKLÁ, Radka: Obraz Romů ve filmografii Tonyho Gatlifa. Fil. 2008, bak. (Jan Červenka). STIBLÍKOVÁ, Regina: Problematika romského dítěte v dětském domově. Ped. 1991, dipl. (?). STOLAŘOVÁ, Jiřina: Romské děti v náhradní péči. Fil. 2008, bak. (Lada Viková). STRAKOVÁ, Zita: Obraz Cikána v české beletrii 1. poloviny 19. stol. (K. H. Mácha). Hum. st. 2008, bak. (Pavel Himl). STROPNICKÁ, Alžběta: Sociální vyloučení pohledem romských dětí. Hum. st. 2008, bak. (Miloslava Turková). SUKOVÁ, Markéta: Vzdělání — vstupenka Romů do lepšího života. Soc. věd 2007, bak. (Bohumila Čabanová). SÝKORA, Miroslav: Mezioborový náhled na drogovou problematiku, se zvláštním přihlédnutím k romskému obyvatelstvu na území města Prahy. Hum. st. 2000, bak. (Libor Prudký). SYSLOVÁ, Hana: Rodové historie. Fil. 1996, dipl. (Milena Hübschmannová). ŠANTOROVÁ, Marina: Interetnické vztahy mezi dětmi. Fil. 1997, post. (?). ŠAVELKOVÁ, Lívia: Média a emigrace Romů do Kanady. Soc. věd 1998, dipl. (Otakar Šoltys). ŠEBOVÁ, Barbora: Migrace slovenských Romů do českých zemí po roce 1945 (případová studie o usídlování Romů v Rokycanech mezi léty 1945—1952). Fil. 2006, bak. (Milada Závodská). ŠEBOVÁ, Barbora: „Cikánská“ škola v Užhorodě a internátní škola v Květušíně — dva experimenty ve vzdělávání romských dětí a jejich dopad. Fil. ?, dipl. (Jan Červenka). ŠIGUTOVÁ, Kamila: Romové v ČR a na Slovensku podle výsledků sčítání lidu 2001. Přír. 2006, bak. (Květa Kalibová). ŠILHÁNOVÁ, Silvie: Stav multikulturní výchovy v ČR s důrazem na problematiku romského etnika. Ped. 2001, dipl. (?). ŠIMKOVÁ, Edita: Sociálně pedagogická práce komunitní školy v romské komunitě. Ped. 2005, dipl. (Jitka Lorencová). ŠIMEČKOVÁ, Michaela: Postoj romských rodičů k organizovanému využití volného času dětí. Ped. 2003, dipl. (?). ŠIMKOVÁ, Edita: Sociálně pedagogická práce komunitní školy v romské komunitě. Fil. 2005, dipl (?). ŠLECHTOVÁ, Věnceslava: Reflexe Romů — česko-romské soužití a pražští gymnazisté. Hum. st. 2003, bak. (Blanka Soukupová).

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

ŠPALOVÁ, Lucie: Romové a sekty. Fil. ?, bak. (Jan Červenka). ŠPIČANOVÁ, Renata: Některé aspekty procesu adaptace stravy michalovských Romů v prostředí průmyslového Kladna. Fil. 1984, dipl. (?). ŠPROCHA, Branislav: Populačný vývoj rómskeho obyvateľstva na Slovensku. Přír. 2006, dipl. (Tomáš Kučera). ŠTICOVÁ, Jitka: Příčiny zařazování romských dětí do zvláštních škol. Ped. 1992, dipl. (?). ŠTYCHOVÁ, Martina: Romský žák ve vyučovacím procesu. Ped. 1994, dipl. (?). ŠŮSTKOVÁ, Alžběta: Postavení seniorů v romské kolonii v Plaveckém Štvrtku. Fil. 2003, post. (Oldřich Matoušek). TIŠER, David: Romská hom*osexualita v ČR. Fil. ?, bak. (Jan Červenka). TOŠNER, Michal: Antropologie současných Romů: pluralita, odlišnost a identita na východním Slovensku. Fil. 2003, dipl. (Zdeněk Uherek). TÓTHOVÁ, Kamila: Úloha neziskových organizací v integraci Romů. Fil. 2006, dipl. (?). TRKOVSKÁ, Pavla: Historie a vývoj Romů v naší společnosti. Ped. 1995, dipl. (?). TRNČÍK, Laco: Postoje vybrané skupiny Romů z Orlové, okr. Karviná, ke vzdělání. Fil. 2002, post. (Jiřina Šiklová). TŮKOVÁ, Monika: Pohledy romského asistenta pedagoga na jeho práci ve školství. Ped. 2005, dipl. (?). TŮMA, Jan: Význam romského folklóru pro pedagogickou činnost. Ped. 1993, dipl. (?). TURKOVÁ, Kateřina: Historie Svazu Cikánů-Romů (1969—1973). Fil. ?, dipl. (Jan Červenka). TVARŮŽKOVÁ, Lucie: Stereotypy o Romech v českém tisku. Soc. věd. 2001, dipl. (Jan Jirák). TYLOVÁ, Petra: Úloha kvalitního vzdělávání při zapojování Romů do majoritní české společnosti. Soc. věd 2002, dipl. (?). UHLOVÁ, Alexandra: Asimilační politika vůči Romům v bývalém Československu v letech 1945—1989 a její dopad na kolektivitu smíchovských Romů. Fil. 2002, dipl. (Jan Červenka). ULLMANOVÁ, Jiřina: Kauzální atribut učitelů ve vztahu k romským žákům. Ped. 2002, dipl. (?). URBANOVÁ, Kateřina: Gitanka mezi tradicí a současností. Fil. 2006, bak. (Jan Červenka). VANČÁKOVÁ, Martina: Etnická identita romských dětí vyrůstajících v neromských náhradních rodinách. Fil. ?, bak. (Marie Bořkovcová). VARGOVÁ, Lada: Některé přístupy ke vzdělávání romských dětí. Ped. 2004, dipl. (?). VAŠÍNEK, Radek: Výzkum religiozity u Romů. Křesť. teol. 2005, dipl. (?). VEBROVÁ, Lenka: Romská populace v Evropě. Přír. 2006, dipl. (Květa Kalibová). VERČÁKOVÁ, Hana: Romské etnikum z pohledu české společnosti, aneb Jaký obrázek Romů se vyskytuje u tří skupin naší společnosti. Hum. st. 1998, bak. (Mirjam Moravcová). VERNEROVÁ, Olga: Výchova a vzdělávání dětí a mladistvých v dětských domovech. Ped. 1991, dipl. (?). VIKOVÁ, Lada: Obraz současné romské rodiny z pohledu dětí a znalost romštiny u těchto dětí. Fil. 1996, dipl. (Milena Hübschmannová). VLKOVÁ, Klára: Medializace žhářského útoku na romská obydlí v Krnově v lednu 1998. Fil. 1998, post. (Jiřina Šiklová). VODRÁŠKOVÁ, Alena: Sebepojetí dospívajícího z národnostní menšiny. Ped. 2002, dipl. (?). VOKOUNOVÁ, Monika: Přípravné třídy pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Ped. 2007, dipl. (?). VOTÁPKOVÁ, Iveta: Pohybové volnočasové aktivity v životním stylu a romské děti a mládež. Těl. vých. 2007, dipl. (Petr Jansa). VYSKOČILOVÁ, Iva: Poezie Vlado Oláha (v kontextu autorské poezie slovenských Romů). Fil. 2007, bak. (Jan Červenka). ZAJÍC, Jan: Už zase jsou tady ty Cikáni? Soc. věd 2001, bak. (Olga Šmídová). ZÁPOTOCKÝ, Pavel: Usidlování Romů v Libčicích nad Vltavou po II. světové válce. Fil. ?, bak. (Milada Závodská). ZARZYCKÁ, Andrea: Vzdělávání romských dětí v ČR. Soc. věd 2009, dipl. (Bohumila Čabanová). ZDAŘILOVÁ, Eva: Proces odškodňování obětí romského holocaustu v České republice. Fil. 2007, bak. (Milada Závodská). ZHŘÍVALOVÁ, Petra: Formování politiky vůči Romům jako politický proces. Soc. věd 2005, dipl. (?). ZIMOLOVÁ, Ludmila: Výtvarný projev romských dětí předškolního a mladšího školního věku. Ped. 2002, dipl. (?).

Nálezové zprávy

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

187

R O M S K É

ZNAMENÁČKOVÁ, Zuzana: Magické léčitelství bystranských Romů. Fil. 2005, bak. (Zbyněk Andrš). ZNAMENÁČKOVÁ, Zuzana: Migrace bystranských Romů do Velké Británie v letech 2004—2006. Fil. ?, dipl. (Jan Červenka). ŽIŽKA, Jan: Cikánská lidová hudba. Fil. 1986, dipl. (?).

Univerzita Pardubice BAĎUROVÁ, Alena: Romská rodina: sonda do procesu změn v rodinných vztazích romské rodiny. Fil. 2005, bak. (Lada Viková). BALOUNOVÁ, Klára: Sociální politika, systém sociální pomoci, problémy minority a jejich řešení na konkrétní oblasti. Ek. spr. 2001, bak. (Tomáš Šimek). BARTONÍČKOVÁ, Zuzana: Současná jazyková situace Romů v Pardubicích. Fil. 2008, bak. (Zbyněk Andrš). BLÁHOVÁ, Lenka: Romská komunita v Kolíně. Fil. 2003, bak. (Marta Kremličková). FARNÍKOVÁ, Magdalena: Vztahy mezi romskou a neromskou mládeží v současnosti. Fil. 2002, bak. (Marta Kremličková). FIALOVÁ, Jana: Integrace etnických menšin do majoritní společnosti na ZŠ v Litvínově. Fil. 2008, bak. (Lucie Vítková). FLOSMAN, Radek: Otázka koncepce rituální čistoty a nečistoty ve vybraných romských osadách v oblasti severního Gemeru na Slovensku. Fil. 2009, bak. (Zbyněk Andrš). GOTTWALDOVÁ, Klára: Romové v Pardubicích. Fil. 2004, bak. (Lada Viková). HÁJEK, Petr: Historie usídlení a současný stav bydlení u vybraných romských rodin žijících v Praze. Fil. 2008, bak. (Lada Viková). HAVLÍKOVÁ, Veronika: Tradice a současnost romské rodiny. Fil. ?, bak. (Marta Kremličková). HAVRAN, Jiří: Romové v okr. Vsetín. Fil. 2006, bak. (Zbyněk Andrš). HERYNKOVÁ, Lenka: (Ne)zaměstnanost Romů v Pardubicích. Fil. 2006, bak. (Zbyněk Andrš). HORVÁTHOVÁ, Lucie: Memoráty Romů na druhou světovou válku. Fil. 2005, bak. (Zbyněk Andrš). HOŘÍNKOVÁ, Lucie: Vzdělávání a perspektivy zaměstnanosti Romů. Fil. 2003, bak. (Marta Kremličková). HRDÁ, Eva: Komparace přístupu měst Hradec Králové a Pardubice vůči romským komunitám. Ek. spr. 1996, bak. (Michal Vajrauch). JEŘÁBKOVÁ, Martina: Romové ve Vysokém Mýtě se zaměřením na vzdělání a jazyk. Fil. 2009, bak. (Lada Viková). KALHOUSOVÁ, Eva: Přechodové rituály (narození a křest dítěte, svatba, pohřeb) a jejich dodržování slovenskými Romy na Detvě. Fil. 2009, bak. (Zbyněk Andrš). KAPUCIÁN, Jiří: Sociální a ekonomické determinanty příslušníků romské menšiny v ČR (regionu Rychnov n. Kněžnou). Ek. spr. 2001, bak. (Josef Dublinský). KISSOVÁ, Blanka: Tvorba romských insitních výtvarníků na středním Slovensku. Fil. 2008, bak. (Zbyněk Andrš). KODETOVÁ, Radomíra: Rovné šance dětí z etnických menšin při umístění do náhradní rodinné péče. Fil. 2009, bak. (Lucie Vítková). KOVANDOVÁ, Zuzana: Romové a romství. Fil. 2004, bak. (Lada Viková). KRAJNÍKOVÁ, Lucie: Romské dítě na české škole. Fil. 2006, bak. (Zbyněk Andrš). KUBEŠOVÁ, Kateřina: Současný romský problém s důrazem na vzdělanost romských dětí. Ek. spr. 1995, bak. (Jan Kunhart). MICHÁLKOVÁ, Ivana: Tetování a Romové v České a Slovenské republice. Fil. 2009, bak. (Zbyněk Andrš). MYŠÍČKOVÁ, Miroslava: Náboženství v životě Romů. Fil. 2006, bak. (Martin Fárek). MYŠÍČKOVÁ, Miroslava: Náboženské svátky v romských rodinách slovenského Gemeru. Fil. 2008, dipl. (Zbyněk Andrš). NOVÁKOVÁ, Adéla: Mladí Romové a etnoemancipační hnutí. Fil. 2009, bak. (Lada Viková). PATEROVÁ, Markéta: Sociální situace Romů a její mediální prezentace na příkladu Matiční ulice v Ústí nad Labem. Fil. 2008, bak. (Livia Šavelková). PELIKÁNOVÁ, Lucie: Romské dítě v pěstounské péči v ČR — sonda zaměřená na „romství“ v neromských pěstounských rodinách. Fil. 2008, bak. (Lada Viková).

188

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

RAKOVÁ, Markéta: Podpora zachování identity a společenská integrace Romů v Pardubicích. Fil., 2002, bak. (Marta Kremličková). REBENDOVÁ, Eva: Rozhovory o zdraví a nemoci s Romy v Ústí nad Labem. Fil. 2008, bak. (Václav Březina). REINDL, Radek: Sociální problematika romského obyvatelstva. Ek. spr. 1994, bak. (Věra Vrátná). RULÍČKOVÁ, Jana: Integrace romské mládeže do společnosti (na příkladu romských dětí a mládeže v Pardubicích). Fil. 2009, bak. (Lada Viková). RŮŽIČKOVÁ, Markéta: Jazyková situace Romů v Trutnově: využívání romského jazyka ve školách. Fil. 2008, bak. (Lada Viková). ŘABKOVÁ, Veronika: Role a aspekty Policie ČR v multikulturním prostředí (na příkladu Jihlavy). Fil. 2008, bak. (Giuseppe Maiello). SVOBODOVÁ, Aneta: Romové a stereotypy ve vztazích s majoritní skupinou. Fil. 2009, bak. (Lada Viková). ŠAMŠULA, David: Právní problematika cikánského etnika. Ek. spr. 2000, bak. (Jan Pinz). ŠAMŠULA, David: Přístup obcí k cikánskému (romskému) etniku v první ČSR a po druhé světové válce. Ek. spr. 2002, dipl. (Jiří Kučera). ŠKVRŇÁKOVÁ, Jana: Pacient romského etnika z pohledu sester. Zdrav. st. 2008, bak. (Jana Wawrzyczková). ŠMÍD, Oldřich: Problematika menšin v českých školách (na příkladu romských dětí v hranickém regionu). Fil. 2006, bak. (Bohuslav Šalanda). ŠTEFANČA, Branislav: Konflikty jako odraz sociálního vyloučení v prostředí romské osady. Fil. 2006, bak. (Zbyněk Andrš). ŠVECOVÁ, Anežka: Působení Mezinárodní křesťanské misie u Romů v okolí Spišské Nové Vsi. Fil. 2008, bak. (Zbyněk Andrš). TEPLÁ, Markéta: Problematika romské populace — sociální a ekonomické aspekty. Ek. spr. 2008, bak. (Josef Duplinský). TOMAN, Petr: Srovnání přístupu majoritní společnosti k etnickým menšinám ve městech Cheb a Pardubice. Fil. 2009, bak. (Giussepe Maiello). TORMOVÁ, Alena: K integraci romských dětí v Mariánských Lázních. Fil. 2003, bak. (Marta Kremličková). VEJDOVÁ, Monika: Pohled žáků a studentů základních a středních škol Pardubického kraje na romskou menšinu. Fil. 2009, bak. (Lada Viková). VÍTOVÁ, Petra: Romové v Josefově. Fil. 2006, dipl. (Zbyněk Andrš). VOTYPKA, Milan: Sociální vyloučení a kultura chudoby na příkladu romské osady Pätoracká. Fil. 2006, bak. (Zbyněk Andrš). ZELINKOVÁ, Lucie: Etnické aspekty politiky nezaměstnanosti. Fil. 2006, bak. (Bohuslav Šalanda). ŽIDOVÁ, Lenka: Sociální politika a řešení romské problematiky v Liberci. Ek. spr. 2003, bak. (Hana Tomanová).

Západočeská univerzita, Plzeň ADAMCOVÁ, Veronika: Sociálně vyloučená romská komunita v obci Daleká Ves. Hum. st. 2003, dipl. (Tomáš Hirt). BARTŮŇKOVÁ, Simona: Training v on-line diskusích: Vystěhování romských menšin do okrajových částí města Vsetína. Fil. 2009, bak. (František Kavan). BLAVKOVÁ, Petra: Analýza dokumentů o multikulturní výchově. Fil. 2008, bak. (Tomáš Hirt). BLAŽKOVÁ, Zdeňka: Návraty žadatelů o azyl jako společenský problém se zvláštním zřetelem na Rokycansko. Hum. st. 2004, dipl. (Tomáš Hirt). BLUDSKÝ, Pavel: Rasové a národnostní problémy a možnosti jejich řešení na úrovni veřejné správy. Práv. 2000, bak. (Jaroslava Kadeřábková). BRATRŠOVSKÁ, Klára: Případová studie sociálně vyloučené komunity Nový svět — „Matiční“ v Ústí nad Labem z pohledu teorie kultury. Hum. st. 2003, bak. (Tomáš Hirt). BRATRŠOVSKÁ, Klára: „Druzdíkov“. Fil. 2005, bak. (Tomáš Hirt). BURANYČOVÁ, Jaroslava: Sociální status příslušníků jiných etnických skupin v romských osadách. Hum. st. 2002, dipl. (Marek Jakoubek).

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

DENKOVÁ, Ivana: Nedostatky a zneužívání systému vyplácení dávek sociální péče v letech 1997—2006 v působnosti městského úřadu Bílovic. Ped. 2008, bak. (Radomír Bednář). EXLEROVÁ, D.: Problematika volného času cikánských dětí. Ped. 1989, dipl. (?). FERKLOVÁ, Jaroslava: Srovnání postavení romských žáků na základní a na zvláštní škole. Ped. 2003, dipl. (Václav Holeček). FICTUMOVÁ, Andrea: O čem jsou dějiny Romů. Fil. 2004, bak. (Marek Jakoubek). FIEDLEROVÁ, Gabriela: Problematika romské menšiny v médiích. Fil. 2005, dipl. (Renáta Sedláková). FRISCH, Jan: Činnost komunitních center. Hum. st. 2000, bak. (Stanislav Kužel). FRISCH, Jan: Vztah romské komunity na Vinicích k instituci školy. Hum. st. 2002, dipl. (Stanislav Kužel). GARDIANOVÁ-ZELENÁKOVÁ, M.: Srovnání postavení romských žáků na základních a zvláštních školách. Ped. 1992, dipl. (?). GLAC, Štěpán: Romská ghetta na Karlovarsku. Ped. 2009, dipl. (Marie Kocurová). HÁJKOVÁ, Zuzana: Multikulturní politika Evropské unie vůči Romům. Fil. 2005, bak. (Tomáš Hirt). HAUŠILD, Jaroslav: Historie „problému“ jménem Chanov. Fil. 2006, bak. (Marek Jakoubek). HIRTOVÁ, Michaela: Vzdělávání v kontextu sociálního vyloučení. Ped. 2007, bak. (Eva Lukavská). HNILICOVÁ-WEBERTOVÁ, M.: Pedagogicko-psychologická problematika romských dětí. Posouzení jejich jazykové úrovně. Ped. 1992, dipl. (?). HORŇÁK, Radek: Porovnání segregace dvou romských osad na východním Slovensku. Hum. st. 2000, bak. (Stanislav Kužel). HREŠANOVÁ, Ema: Konfese a konfesní konflikt na severovýchodním Slovensku s přihlédnutím k romské problematice. Hum. st. 2000, bak. (Stanislav Kužel). HRŮŠOVÁ, Markéta: Proměny koncepce romské integrace v Plzni. Ped. 2007, dipl. (Radomír Bednář). HYŤHOVÁ, Ivana: Terénní výzkum ve východoslovenské obci. Hum. st. 2003, bak. (Tomáš Hirt). JAKOUBEK, Marek: Tradiční romská kultura — pokus o ideálně typický model. Fil. 2005, rig. (?). JANOVEC, Tomáš: Sociální opatření pro příslušníky romského etnika v okr. Domažlice před rokem 1989 optikou jejich adresátů. Fil. 2006, bak. (Renáta Sedláková). JELÍNKOVÁ, Lucie: Analýzy vizuálního zobrazení „Romů“ v literatuře, médiích a fotografickém umění z pozic vizuální antropologie. Fil. 2006, dipl. (Tomáš Hirt). KADANÍKOVÁ, Martina: Analýza romské migrace. Fil. 2007, bak. (?). KAHOVEC, Václav: Fotografie na literární téma, fotografie jako ilustrace ke knize Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou. Ped. 2004, ? (?). KALCIROVÁ-LICHNOVSKÁ, M.: Spolupráce školy a rodiny jako jeden z faktorů úspěšnosti romských žáků ve škole. Ped. 1992, dipl. (?). KAPLAN, Jiří: Romové v Kutné Hoře. Ped. 2002, bak. (Alena Matoušková). KARLÍK, Radek: Historie, adaptace, migrace a integrace romského etnika do společnosti. Práv. 2009, bak. (Jaroslava Kadeřábková). KIELBUS, Michael: Romové na venkově. Hum. st. 2000, dipl. (Eva Davidová). KLASNOVÁ, S.: Výchovné problémy cikánských žáků. Ped. 1989, dipl. (?). KOCOURKOVÁ, Jana: Etické aspekty zkoumání romského etnika. Fil. 2005, bak. (František Tománek). KOČOVÁ, Veronika: Analýza konceptu komunity v diskurzu komunitních škol v ČR. Fil. 2008, bak. (Tomáš Hirt). KOSHARISOVÁ, Zuzana: Terénní výzkum ve východoslovenské obci zaměřený na integraci a segregaci místní romské komunity. Práv. 2001, dipl. (Karel Klíma). KOTÍKOVÁ, Lydie: Svatební obřad v romských rodinách na Rokycansku. Hum. st. 2000, bak. (Marta Ulrychová). KOUBKOVÁ, Helena: „Romský problém“ a analýza navrhovaných řešení ve vztahu k jejich předpokládaným příjemcům. Fil. 2008, dis. (Marek Jakoubek). KOVÁŘ, Jakub: Magie a religiozita mezi plzeňskými Romy. Fil. 2007, bak. (Marek Jakoubek). KOZOHORSKÁ, Lenka: Práce v přípravných ročnících se žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Ped. 2004, dipl. (Marie Kocurová).

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

KRATOCHVÍLOVÁ, Kateřina: Obraz Romů v české literatuře 19. a 20. stol. a jeho využití ve školní praxi. Ped. 2009, dipl. (Monika Stehlíková). KROŠÁKOVÁ, I.: Výchovná problematika cikánských dětí. Ped. 1989, dipl. (?). KRŮZA, Jan: Problematika romských dějin. Fil. 2005, bak. (Marek Jakoubek). KUBÍKOVÁ, Eva: Analýza solidárních sítí romské populace ve slovenské obci. Fil. 2005, bak. (Tomáš Hirt). KULDÍKOVÁ, Eliška: Adaptace romských pohádek. Ped. 2007, dipl. (Ladislava Lederbuchová). LANG, Jakub: Problematika současné integrační politiky ČR ve vztahu k sociálnímu vyloučení romské populace. Fil. 2008, bak. (Zdeněk Uherek). LIKAŘOVÁ, Lenka: Změny sociálního statusu v období transformace a posun v chápání společenských hodnot u příslušníků rizikových skupin. Hum. st. 2000, bak. (Marta Ulrychová). MARQUESOVÁ, Lucie: Ústavněprávní základy rovnoprávnosti etnik (aspekt postavení Romů). Práv. 2002, dipl. (Karel Klíma). MAŠKOVÁ, Pavlína: Analýza vizuálního zobrazení „Romů“ v dokumentárním filmu. Fil. 2008, bak. (Tomáš Hirt). MEINEROVÁ, Jana: Terénní výzkum ve slovenské vesnici se zvláštním zřetelem na romskou osadu. Hum. st. 2004, bak. (Stanislav Kužel). MLEZIVA, Jindřich: Současná romská rodina na západočeském venkově. Hum. st. 2004, bak. (Jitka Kotalová). NĚMCOVÁ, Kateřina: Xenofobní reakce v českém prostředí a Romové jako jeden z jejích terčů. Fil. 2007, bak. (Zdeněk Uherek). OLACHOVÁ, Jana: Hodnocení efektivity mentoringu pro romské děti. Ped. 2005, dipl. (Oldřich Matoušek). PAULÍKOVÁ, Magdaléna: Romská menšina v Rokycanech. Fil. 2004, dipl. (Marek Jakoubek). PAVLÍK, Richard: Využívání intenzivních prvků ve prospěch romských žáků na ZŠ. Ped. 2003, dipl. (Joan de Foreest). PĚNIČKOVÁ, Pavla: Poradenství a koordinace romské komunity se zaměřením na romského poradce. Ped. 2006, dipl. (Marie Kocurová). PLAVJANIKOVÁ, Lucie: Výzkum ve slovenské obci s romskou osadou. Fil. 2005, bak. (Tomáš Hirt). PLAVJANIKOVÁ, Lucie: Analýza příbuzenských vztahů v romské osadě a jejich prostorová manifestace. Fil. 2008, dipl. (Lenka Budilová). PLOCHÝ, Ladislav: Postavení romské menšiny v ČR. Fil. 2008, bak. (David Šanc). POKORNÝ, Michal: Romové v Plzni. Dějiny osídlení. Fil. 2009, bak. (Marek Jakoubek). RAMADAN, Ivan: ? Fil. 2005, bak. (Tomáš Hirt). RAMADAN, Ivan: Multikulturní politika v ČR ve vztahu k romské komunitě. Fil. 2007, dipl. (Tomáš Hirt). RŮŽIČKA, Michal: Deskripce východoslovenské obce. Fil. 2004, bak. (Marek Jakoubek). ŘEZNÍČKOVÁ, Andrea: O čem jsou dějiny Romů. Hum. st. 2004, bak. (Marek Jakoubek). SMOLÁKOVÁ, I.: Některé problémy cikánských dětí na ZŠ. Ped. 1991, dipl. (?). SMOLÍKOVÁ, D.: Cigánské melodie Adolfa Heyduka jako inspirace k hudebnímu ztvárnění. Ped. 1993, dipl. (?). STAHLOVÁ, J.: Analýzy životních plánů cikánských žáků. Ped. 1992, dipl. (?). STANĚK, Matouš: Současné problémy sociální segregace ve městech a jejich správní aspekty. Práv. 2002, bak. (Eva Davidová). STARÁ, Petra: Postavení a výchova dítěte v romské kultuře. Fil. 2008, bak. (Marek Jakoubek). STRNADOVÁ, Gabriela: Kvalita sociálních služeb zaměřených na vzdělávání romských dětí v Plzeňském kraji. Ped. 2008, bak. (Oldřich Mikulášek). SVOBODA, Michal: Mýtus „tradičního romského“ a kritický pohled na něj prostřednictvím kulturní antropologie. Fil. 2005, bak. (Marek Jakoubek). SÝKOROVÁ, Blanka: Historie Romů. Hum. st. 2002, bak. (Helena Východská). ŠANDEROVÁ, Lucie: Analýza sociální exkluze v Horním Slavkově. Fil. 2006, bak. (Michal Toner). ŠIMANDLOVÁ, Klára: Současné problémy sociální segregace ve městech a jejich správní aspekty. Práv. 1999, bak. (Jaroslava Kadeřábková).

Nálezové zprávy

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

189

R O M S K É

ŠNAJDROVÁ, K.: Analýza životních plánů cikánské mládeže. Ped. 1993, dipl. (?). ŠOBÍŠKOVÁ, Eva: Pes v romské osadě se zřetelem ke konceptu rituální nečistoty. Hum. st. 2002, dipl. (Marek Jakoubek). ŠVADLENOVÁ, Markéta: Tradiční a současné etnické hodnoty Romů. Fil. 2007, bak. (František Tománek). TIŠEROVÁ, Jana: Současná podoba svatebního obřadu Romů v Plzni. Hum. st. 2002, bak. (Marta Ulrychová). TOMKOVÁ, Magda: Identita současných Romů na Plzeňsku. Zůstává hudba tradiční oporou romské identity? Fil. 2002, bak. (Eva Davidová). TOUŠEK, Ladislav: Sociální exkluze v romské osadě. Hum. st. 2004, bak. (Marek Jakoubek). TYMLOVÁ, Alena: Problematika romské menšiny na území ČR. Práv. 2006, bak. (Jaroslava Kadeřábková). ULRYCHOVÁ, Lucie: Rasové a národnostní problémy v romských komunitách. Práv. 2002, bak. (Jaroslava Kadeřábková). VÁCLAVŮ, Jakub: Kriminogenní faktory ovlivňující děti a mladistvé žijící v prostředí sociálního vyloučení. Fil. 2008, bak. (Tomáš Hirt). VAINER, Martin: Romské etnikum v ČR na přelomu 20.—21. stol. Ped. 2002, bak. (Jaroslava Kadeřábková). VAJDOVÁ, Vladimíra: Osud českých Romů na našem území za protektorátu. Fil. 2009. bak. (Ladislav Camrda). VESELÁ, Kateřina: „Konstrukce“ romského národa. Fil. 2005, bak. (Marek Jakoubek). VIZINOVÁ, Michaela: Vzdělávání sociálně vyloučených. Fil. 2008, bak. (Marek Jakoubek). VOLFOVÁ, Kateřina: Specifika volnočasových aktivit romské mládeže — společenství Začít spolu. Ped. 2006, dipl. (Radomír Bednář). ZÁBRŽOVÁ, Lenka: Konceptualizace romské kultury v romských periodicích a kulturních institucích. Fil. 2008, bak. (Zdeněk Uherek). ZAJÍC, Vladimír: Postoj majoritního obyvatelstva plzeňských sídlišť k romské minoritě. Ped. 2005, bak. (Marie Kocurová).

II. Práce obhájené na moravských univerzitách Masarykova univerzita (dříve Univerzita J. E. Purkyně), Brno

190

ADAMEC, Robert: Etnická kriminalita z juristického a kriminologického hlediska. Práv. 2005, dipl. (?). BALUNOVÁ, Kateřina: Romská otázka v médiích. Soc. st. 2007, bak. (?). BARTOŇOVÁ, Miroslava: Přípravné třídy jako jedna z forem pedagogické intervence u dětí z jiného sociokulturního etnika. Ped. 2002, dis. (Marie Vítková). BARTOŠ, Pavel: Moc a odlišnost. Soc. st. 2007, bak. (?). BERANOVÁ, Radka: Nízkoprahový klub Pavlač. Soc. st. 2007, dipl. (?). BOČKOVÁ, Markéta: Romský tisk v ČR 1997—2003. Soc. st. 2004, bak. (?). BRADÁČOVÁ, Kateřina: Současné taneční projevy romských dětí a mládeže v Brně. Fil. 2005, bak. (Martina Pavlicová). BREIEROVÁ, Ivana: Spolužitie rómskej a nerómskej polulácie v Rudňanoch: reflexia pohľadu majoritnej populácie. Fil. 1995, dipl. (Imrich Vašečka). BRYCHTOVÁ, Gabriela: Náboženstvo v súčasnej rómskej osade. Fil. 2006, bak. (Dušan Lužný). CUPALOVÁ, Martina: Romská kultura a její zakotvení v naší společnosti. Ped. 1999, dipl. (Radovan Rybář). CVANOVÁ, Hana: Styly učení romských žáků. Fil. 2006, dipl. (Zdenka Stránská). ČAPKOVÁ, Iva: Problémy v začleňování etnik a minorit do společnosti: srovnání ČR a Francie. Ped. 2007, dipl. (Milan Valach). ČEPOVÁ, Miroslava: Modelový projekt rekonstrukce knihovny Muzea romské kultury. Fil. 2006, bak. (Jana Horváthová). ČEPOVÁ, Miroslava: Knihovna Muzea romské kultury jako informační, kulturní a vzdělávací centrum. Fil. 2008, dipl. (Jana Horváthová). ČIHÁČKOVÁ, Eva: Tsiganes, „gens du voyage“ et construction d´une parole publique. Fil. 2007, bak. (Ladislava Miličková).

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

DOUBRAVOVÁ, Marta: My a oni: studenti brněnských středních škol a odborných učilišť a Romové. Soc. st. 2003, bak. (?). DOUBRAVOVÁ, Marta: Romská emancipace očima romské inteligence. Soc. st. 2005, dipl. (?). DŘÍMAL, Filip: Identita dětí z romských rodin. Soc. st. 2005, dipl. (?). DUBSKÝ, Kamil: Reflexe romského etnika ve východočeských denících Bohemia. Soc. st. 2005, bak. (?). DVOŘÁKOVÁ, Ivana: Sociální situace Romů na malém městě a její řešení. Soc. st. 1999, dipl. (?). ERBENOVÁ, Petra: Přípravné třídy — možnost usnadnění vstupu romských žáků do první třídy ZŠ. Fil. 2000, dipl. (Dita Janderová). FIALOVÁ, Ivana: Ochrana menšin v mezinárodním právu. Práv. 1997, dipl. (?). GRIBÁČOVÁ, Lenka: Životní příběh hrdiny v romské pohádce a jeho aplikace na kolektivní zkušenost romského etnika. Soc. st. 2003, bak. (?). GRZNÁRIKOVÁ, Lucia: Vzdělávací programy pro romskou národnostní menšinu ve Slovenské republice. Soc. st. 2001, bak. (?). GRZNÁRIKOVÁ, Lucia: Sociální služby pro seniory z vybrané etnické menšiny. Soc. st. 2006, dipl. (?). HÁLOVÁ, Markéta: Má majoritní populace vůli žít s Romy v souladu? Soc. st. 1995, bak. (?). HANČAROVÁ, Blanka: Sar pes šunav, te som Rom: sebepojetí romských dětí ve vztahu k jejich etnické identitě. Soc. st. 2004, bak. (?). HÁNOVÁ, Hana: Postoje pracovníků úřadů práce k otázce zaměstnávání Romů. Ek. spr. 2004, dipl. (?). HARAGAĽOVÁ, Jana: Rozhovory s brněnskými Romkami o jejich životě s přihlédnutím k metodologickým problémům výzkumu. Fil. 2002, dipl. (Martina Pavlicová). HASTÍK, Marek: Romská otázka v kontextu rasové nesnášenlivosti. Práv. 1998, dipl. (?). HOLOMKOVÁ, Jana: Integrace a asimilace svatobořických Romů. Fil. 1989, dipl. (Bedřich Čerešňák). HORÁKOVÁ, Monika: Příspěvek k poznání osobnosti romského dítěte. Fil. 1997, dipl. (Vladimír Smékal). HORÁKOVÁ, Soňa: Postoje učitelů základních a zvláštních škol k romskému etniku. Fil. 1996, bak. (Libor Musil). HRACHOVEC, Jiří: Trestná činnost páchaná na mládeži, trestná činnost páchaná mládeží. Práv. 1997, dipl. (?). HRNČÍŘ, Zbyněk: Romská menšina a její integrace do naší společnosti. Práv. 1994, dipl. (?). CHRISTOVÁ, Kateřina: Prestiž povolání očima romských a českých dětí. Soc. st. 1998, bak. (?). IROVÁ, Renáta: Lokální politika zaměstnanosti Romů v Ústí nad Labem. Soc. st. 2008, dipl. (?). JANDA, Jan: Postoje majority k Romům v sousedství. Soc. st. 2004, bak. (?). JANKŮ, Kateřina: Čeští Romové v Kanadě z pohledu etnografické sociologie. Soc. st. 2001, dipl. (?). JANOUŠKOVÁ, Klára: Kulturní orientace romských adolescentů. Soc. st. 2001, bak. (?). JAROŠ, Adam: Kdo jsou to Romové? Soc. st. 2005, bak. (?). JELÍNKOVÁ, Veronika: Usnadnění přístupu k informacím a vzdělávání romské menšiny ve vybraných lokalitách kolínského regionu. Fil. 2004, bak. (Dana Knotová). JELÍNKOVÁ, Zdenka: Motivace změny konfese richnavských Romů a její vliv na hmotnou kulturu. Fil. 2008, bak. (Roman Doušek). JUCHOVÁ, Monika: Možnosti knihoven při integraci romské menšiny. Fil. 2003, dipl. (Pavla Kánská). JURÁKOVÁ, Kateřina: Romové — chtějí skutečně pracovat nebo jen žít ze sociálních dávek? Ped. 2007, dipl. (?). KALEJA, Martin: Specifické atributy rodiny a její výchovy v komunitě Romů z pohledu současnosti. Ped. 2007, dipl. (Lenka Gulová). KELÍŠKOVÁ, Marie: Postavení romské ženy v tradiční romské rodině. Fil. 2004, bak. (Dana Knotová). KEPRTOVÁ, Jana: Interetnické soužití Romů a Čechů. Soc. st. 2000, bak. (?). KLAMKOVÁ, Katarína: Model terénní sociální práce jako nástroje k účinnému uchopení problémů romských komunit. Fil. 2004, bak. (Dana Knotová). KLIMEŠOVÁ, Markéta: Romské děti v náhradní rodinné péči. Soc. st. 2001, dipl. (?).

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

KLUSÁKOVÁ, Ludmila: Sociální situace vybraných romských rodin v ČR. Ped. 2004, bak. (Lenka Gulová). KLUSOVÁ, Jana: Mediální obraz Romů v regionálním zpravodajství ČT Ostrava. Soc. st. 2008, bak. (?). KOPECKÁ, Šárka: Postoje Romů ke vzdělávání. Ped. 2008, dipl. (Věra Vojtová). KOUKALOVÁ, Markéta: Nezaměstnanost Romů v městě Brně a její příčiny. Ek. spr. 1999, bak. (Mirka Wildmannová). KOZEL, Zdeněk: Současné změny romského etnika a možnosti jeho výchovy a vzdělávání. Ped. 2001, dipl. (Dana Knotová). KRIŠTOF, Oldřich: Odkaz cikánských tradic a zákonů ve vědomí romských rodin žijících na území města Brna. Ped. 2004, bak. (Martina Urbanová). KŘENKOVÁ, Hana: Romové a bydlení: možnosti sociálně potřebné romské rodiny v oblasti bydlení v Brně. Soc. st. 2001, bak. (?). KŘIVÁNKOVÁ, Marcela: Pohled na romské obyvatelstvo se zaměřením na jeho vzdělání. Soc. st. 1998, dipl. (?). KŘÍŽKOVÁ, Eliška: Bojkovští Romové v letech 1918—1945. Ped. 2002, dipl. (Jaroslav Vaculík). KUČERA, Jindřich: Charakteristika Romů ve společnosti se zaměřením na jejich výchovu a vzdělávání. Ped. 2001, dipl. (Dana Knotová). KUCHARIČOVÁ, Magda: Romský novinář. Soc. st. 2007, dipl. (?). LEBDUŠKA, Vojtěch: Styly rodinné výchovy a agresivní tendence u romských a neromských pubescentů. Fil. 2008, dipl. (Mojmír Svoboda). LHOTKA, Petr: Transporty Romů do cikánského tábora v Letech u Písku 1942—1943. Fil. 1996, dipl. (Ctibor Nečas). LHOTKA, Petr: Majetek Romů zabavený nacisty v Protektorátu Čech a Morava 1939—1945. Práv. 2002, dipl. (?). LONGAVEROVÁ, Jana: Využití prvků arteterapie v práci s romskými dětmi mladšího školního věku. Fil. 2007, bak. (Dana Knotová). MAČOŠKOVÁ, Olga: Multikulturní výchova. Ped. 2002, dipl. (Dana Knotová). MAKOVINY, Julius: Případová studie sociálně nepřizpůsobeného klienta romského původu, který vykonává trest odnětí svobody. Ped. 2000, dipl. (Otto Čačka). MARČÍKOVÁ, Vendulka: Literární tvorba autorů romské, německé a slovenské národnostní menšiny. Fil. 2004, bak. (Dana Knotová). MAROUNKOVÁ, Markéta: Geografické aspekty migrace Romů. Ped. 2004, dipl. (Jozef Mečiar). MATĚJÍČKOVÁ, Olga: Mladí Romové v demokratické společnosti. Jak se jim u nás žije? Práv. 2003, dipl. (?). MATULOVÁ, Jana: Nízkoprahový klub Pavlač — alternativa prevence sociálně patologických jevů se zaměřením na romskou menšinu. Fil. 2004, bak. (Dana Knotová). MATULOVÁ, Jana: Bariéry v práci s romskou menšinou u studentů oboru sociální pedagogika. Ped. 2006, dipl. (Dana Knotová). MERKA, Libor: Hodnotová orientace mladistvých Romů. Ped. 2001, dipl. (Otto Čačka). MIKUŠ, Martin: Analýza sociálního vyloučení marginalizované skupiny v ČR. Ek. spr. 2007, bak. (?). MLÁDKOVÁ, Šárka: Romská hudební kultura. Fil. 2004, bak. (Miloš Štědroň). MUSILOVÁ, Hana: Postoj žáků druhého stupně ZŠ k Romům. Soc. st. 2005, bak. (?). NEČAS, Jiří: Problémy multikulturní výchovy v ČR. Kriminalita Romů. Ped. 2002, bak. (Dana Knotová). NETOLICKÁ, Jana: Literatura s romskou tematikou pro děti a mládež. Ped. 2007, dipl. (Milena Šubrtová). NOVÁK, Jaroslav: Etopsychologie Romů. Ped. 2002, dipl. (Otto Čačka). NOVÁKOVÁ, Tereza: Psychosociální aspekty duálního vyloučení Romů. Fil. 2005, dipl. (Vladimír Smékal). NOVOTNÁ, Lucie: Nezletilé dívky v diagnostickém ústavu v Brně v letech 1987—1991. Soc. st. 1994, dipl. (?). NOVOTNÝ, Jan: Romové na trhu práce a sociální exkluze. Soc. st. 2005, dipl. (?). OLEXOVÁ, Kateřina: Komunikace školy s rodiči. Specifika komunikace mezi speciální školou (učiteli) a rodiči romských dětí. Fil. 2008, bak. (Lenka Hloušková).

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

OPLATEK, David: Návrh projektu zaměstnanosti Romů ve městě Rožnov pod Radhoštěm. Soc. st. 2005, dipl. (?). PÁLENÍKOVÁ, Lenka: Výchova a vzdělávání Romů. Ped. 2000, dipl. (Marie Procházková). PANAŠOVÁ, Tereza: Analýza sociálního vyloučení romské komunity v Dobré Vodě. Soc. st. 2003, dipl. (?). PASTUSZKOVÁ, Hana: Aktivizace romských žáků v matematice pomocí slovních úloh. Ped. 2007. dipl. (Milena Vaňurová). PAVELCOVÁ, Marie: Romský pedagogický asistent v roli sociálního pedagoga na zvláštní škole. Fil. 2002, bak. (Vlastimil Čiháček). PAVELČÍKOVÁ, Nina: Vývoj romského etnika v oblasti bývalého Ostravského kraje v období po druhé světové válce. Fil. 1998, hab. (Ctibor Nečas). PAVLÍČKOVÁ, Pavla: Doprovodné programy k výstavě Svět očima Romů. Fil. 2005, bak. (Lenka Mrázová). PECHÁČKOVÁ, Hana: Otázky diskriminace podle Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin. Práv. 2000, dipl. (?). PEKÁRKOVÁ, Petra: Institucionalizace řešení integrace Romů v ČR. Ek. spr. 2003, dipl. (?). PEKAŘOVÁ, Miroslava: Romská hudba — charakteristické rysy, kulturní přínos, významní skladatelé — překlad a stylistická analýza. Fil. 2008, bak. (Ladislava Milíčková). PELÁKOVÁ, Kristina: Bydlení v segregované lokalitě a proces sociální exkluze Romů. Soc. st. 2005, dipl. (?). PIŇOS, Petr: Vzdělávání z pohledu Romů a majoritní společnosti, jejich komparace. Ped. 2001, dipl. (Ladislav Zapletal). PIŠOJOVÁ, Edita: Romská občanská iniciativa České republiky. Soc. st. 2003, bak. (?). POSPÍŠILOVÁ, Anna: Postoj adolescentů k romské komunitě. Soc. st. 2003, bak. (?). POSPÍŠILOVÁ, Milena: Romské dítě v přípravném ročníku základní (zvláštní) školy. Soc. st. 2002, dipl. (?). PRACHAŘOVÁ, Leona: Slovesný folklór Romů. Fil. 2007, bak. (Martina Pavlicová). PRECLÍK, Petr: Mezinárodní obraz ČR v kontextu její politiky vůči romské menšině. Soc. st. 2006, bak. (?). PROCHÁZKA, Jan: Současné romské umění. Fil. 2004, bak. (Tomáš Šenkyřík). PROCHÁZKOVÁ, Antonie: Zařazování romských dětí do speciálního předškolního a zvláštního školství jako faktor ovlivňující úspěšnost přípravy na vstup do občanského života. Ped. 2002, dipl. (Dagmar Přinosilová). PROKOPOVÁ, Lenka: Obyvatelé sociálně vyloučených lokalit považovaných za romské v systému sociální ochrany ČR. Soc. st. 2007, dipl. (?). RICHTER, Jan: Kriminalita etnických minorit v ČR se zaměřením na romskou minoritu. Práv. 1997, dipl. (?). ROZUM, Jan: Teoreticko-právní problémy rasismu. Práv. 1999, dipl. (?). RUPCOVÁ, Karla: Srovnání poruch komunikace u romského etnika a žáků majoritní skupiny při lehké mentální retardaci. Ped. 2003, dipl. (Dagmar Polášková). ŘEHÁK, Rostislav: Romové v ČR, jak se žije Romům v Česku. Ped. 2006, dipl. (Ema Štěpařová). SKŘIVÁNKOVÁ, Elena: Komunitní plánování sociálních služeb v kontextu práce s Romy v Brně. Fil. 2008, bak. (Dana Knotová). SLOVÁČEK, Jiří: Sociálně pedagogické aspekty romské problematiky. Ped. 2001, dipl. (Dana Knotová). STANCEV, Martin: Problematika primární protidrogové prevence mezi romskou mládeží. Soc. st. 2002, bak. (?). STANJUROVÁ, Lucie: Vnímání romství z pohledu romských dětí žijících v městském prostředí v ČR. Fil. 2006, bak. (Martina Pavlicová). STROJENÁ, Vladimíra: Romský asistent a jeho role v edukaci. Ped. 2004, dipl. (Věra Vojtová). SÝKORA, Jiří: Televize v romské rodině. Soc. st. 2002, bak. (?). SÝKOROVÁ, Petra: Romská menšina v Pardubicích. Ped. 2005, dipl. (Lenka Gulová). ŠEVČÍKOVÁ, Martina: Auto- a heterostereotypy u členů romského etnika. Soc. st. 2001, bak. (?). ŠIROKÁ, Kateřina: Romské organizace neziskového sektoru jako součást primární prevence závislosti Romů v městě Brně. Fil. 2004, bak. (Dana Knotová).

Nálezové zprávy

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

191

R O M S K É

ŠIŠLÁKOVÁ, Monika: Podmínky výchovy v romských sociálně vyloučených rodinách. Soc. st. 2004, dipl. (?). ŠKÁCHA, Karel: Regulační přístupy při řešení romské otázky na území ČR. Soc. st. 2000, bak. (?). ŠKARKOVÁ, Veronika: Projektové vyučování českého jazyka ve spojení s výtvarnou výchovou a se zaměřením na romské děti. Ped. 2001, dipl. (Helena Kneselová). ŠLOSARČÍK, Pavel: Možnosti informační práce knihoven v kontextu romské minority Ostravska. Fil. 2005, dipl. (Helena Balabánová). ŠPAČKOVÁ, Kateřina: Vývoj etnické identity romského dítěte. Soc. st. 2000, bak. (?). ŠRÁMKOVÁ, Katarína: Posun rómskej otázky na Slovensku v súvislosti s jeho vstupom do Európskej únie. Soc. st. 2006, bak. (?). ŠTEGMANNOVÁ, Kateřina: Obsahová analýza romských novin Romano kurko. Fil. 1997, bak. (Aleš Burjanek). ŠTEGMANNOVÁ, Kateřina: Stereotypy vůči Romům u studentů vysokých škol v Brně. Soc. st. 2000, dipl. (?). ŠŤASTNÁ, Miluše: Hodnotová orientace romských žáků 8. tříd v Brně. Fil. 2004, bak. (Dana Knotová). ŠŤASTNÝ, Petr: Vývoj právní úpravy postavení Romů na území ČR. Práv. 2006, dipl. (?). TLUČHOŘOVÁ, Eliška: Vánoce slovenských Romů. Fil. 2005, bak. (Martina Pavlicová). TLUČHOŘOVÁ, Ivana: Bytová situace Romů opouštějících výkon trestu odnětí svobody. Soc. st. 2008, bak. (?). TRNEČKOVÁ, Jaroslava: Rizikové faktory rodinného prostředí na chování žáka a postoje ke vzdělávání se zaměřením na sociokulturně znevýhodněnou populaci. Ped. 2005, dipl. (Věra Vojtová). URBÁNKOVÁ, Eva: Úloha rodiny a školy ve výchovně vzdělávacím procesu romského žáka. Ped. 2002, bak. (Jaroslav Nevoránek). URBÁNKOVÁ, Eva: Romská rodina, útvar prověřený staletími. Ped. 2004, dipl. (Lenka Gulová). URBANOVÁ, Jana: Romské etnikum a otázky vzdělávání. Fil. 2008, dipl. (Jan Zouhar). VANÍČEK, Miroslav: Romská otázka v ČSR 1918—1927. Soc. st. 2002, dipl. (?). VAŠÍČKOVÁ, Blanka: Postoje majoritní populace v Ostravě a ve vesnickém prostředí ostravského regionu k Romům. Soc. st. 2006, bak. (?). VAŠÍČKOVÁ, Silvie: Portrét českých Romů v českém tisku. Soc. st. 2000, bak. (?). VEČERKOVÁ, Zuzana: Možnosti sociální práce při sociální inkluzi Romů v oblasti bydlení. Soc. st. 2003, bak. (?). VINCŮRKOVÁ, Kateřina: Romové v kulturně geografické perspektivě. Přír. 1997, dipl. (?). VÍTKOVÁ, Pavla: Novodobé integrační tendence Romů na Moravě. Fil. 1992, dipl. (Ctibor Nečas). VÍZNEROVÁ, Klára: Přípravné třídy pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí ve Středočeském kraji. Ped. 2007, dipl. (Ilona Fialová). VLACHOVÁ, Petra: Sociální klima třídy z pohledu romských žáků. Fil. 2007, bak. (Petr Novotný). VLK, David: Stereotypní pohledy na Romy v západoevropských kinematografiích střední a východní Evropy. Fil. 2006, bak. (Vladimír Blažejovský). VORLIČKOVÁ, Lenka: Porušujeme (vaše) pravidla: soubor interview s olašskými Romy. Soc. st. 2004, bak. (?). VOŘÍŠEK, Pavel: Rasismus v české společnosti: postoje adolescentů k Romům. Soc. st. 1998, bak. (?). VOŘÍŠEK, Pavel: Romové očima dospívajících. Ped. 2002, dipl. (Dana Knotová). WACHSBERGEROVÁ, Simona: Rodina jako kulturní vzor — postoje romských rodičů k hodnotě vzdělání. Fil. 2008, dipl. (Alena Schauerová). ZAPLATÍLEK, Martin: Skládání rozbitého zrcadla: biografická (re)konstrukce romské identity v autobiografických vyprávěních české romské elity. Soc. st. 2001, dipl. (?). ZOUHAROVÁ, Ivana: Delikvence romské mládeže. Soc. st. 2000, bak. (?).

192

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Ostravská univerzita, Ostrava BARTOŠOVÁ, Martina: Spolupráce rodiny s neziskovými organizacemi v oblasti práce s rizikovou mládeží. Ped. 2009, dipl. (Věra Filipi). BÁTOROVÁ, Jana: Efektivita primární prevence u romských dětí v Salesiánském středisku dětí a mládeže v Ostravě. Ped. ?, dipl. (Kateřina Janků). BÁTOROVÁ, Marie: Péče o zdraví v romské komunitě. Ped. ?, bak. (Darja Jarošová). BURIANSKÁ, Antonie: Formy a metody práce s romským etnikem na speciální škole. Ped. ?, bak. (Kateřina Janků). CVRKALOVÁ, Radka: Vstup romského dítěte do české školy. Ped. ?, dipl. (Hana Kubíčková). ĎURANOVÁ, Iveta: Integrace romské menšiny do české společnosti. Ped. ?, bak. (Ivana Nesétová). ELIZOVÁ, Martina: Analýza románu Martina Šmause Děvčátko, rozdělej ohníček. Fil. 2008, bak. (Martin Pilař). FRANKOVÁ, Andrea: Vytváření podmínek pro integraci romských dětí aneb svět očima romského dítěte. Ped. ?, bak. (Alena Čermáková). GAZDÍKOVÁ, Olga: Postoje vysokoškolských studentů k Romům. Ped. ?, dipl. (Petr Saforek). GRIGOROVÁ, Michaela: Sociální potřeby romské menšiny. Ped. ?, bak. (Jan Nevřala). GRYGARČÍKOVA, Eva: Podpůrná funkce neformálních sociálních sítí Romů. Ped. ?, dipl. (Dana Sýkorová). HAMERKA, Petr: Rasismus, xenofobie a postavení minoritních skupin v ČR. Ped. 2007, bak. (Jiří Osadník). HAVLÍKOVÁ, Magda: Specifika sociální práce s romskou menšinou. Ped. ?, dipl. (Kateřina Pavlisková). HEBDOVÁ, Lucie: Asistent pedagoga v současném školství. Ped. 2008, bak. (Renata Kovářová). hom*oLOVÁ, Lucie: Romové; romská rodina, zvyky, tradice. Fil. 2008, dipl. (Vladimír Horák). HORTVÍKOVÁ, Petra: Sociální potřeby romského etnika. Ped. ?, dipl. (Jan Nevřala). HOŘÍNKOVÁ, Marcela: Vybrané problémy etnických skupin a škola. Ped. ?, bak. (Josef Malach). HOŘÍNKOVÁ, Marcela: Integrace dětí z romské etnické skupiny do výchovně vzdělávacího systému v ČR. Ped. ?, dipl. (Josef Malach). HRAŠOVÁ, Silvie: Současná produkce domácích romských hudebních skupin a jejich místo v zájmové preferenční oblasti dětí staršího školního věku. Ped. ?, dipl. (Veronika Ševčíková). HRTŮSOVÁ, Kamila: Příčiny a důsledky umísťování romských dětí do dětských domovů. Ped. ?, dipl. (Helena Balabánová). HUDECZEK, Roman: Bezpečnostní aspekty romské integrace. Ped. 2007, dipl. (Anna Krausová). CHOMIČ, Juraj: Problémové oblasti života romského etnika a možná podpora jejich řešení. Ped. ?, bak. (Eva Tobiczyková). JALŮVKA, Tomáš: Některé aspekty sociální práce s romským etnikem. Ped. ?, dipl. (Pavel Veselský). JANKO, Jiří: Komunitní práce a Romové. Fil. 2008, bak. (Jan Nevřala). JAROŠ, Jakub: Rasismus a xenofobie v ČR. Fil. 2009, dipl. (Vladimír Horák). KACIEROVÁ, Dagmar: Specifika práce u žáků romského etnika se specifickými poruchami učení na 1. stupni ZŠ. Ped. ?, bak. (Renata Kovářová). KADEROVÁ, Hana: Specifika práce u žáků romského etnika se specifickými poruchami učení na I. stupni ZŠ. Ped. 2008, bak. (Renata Kovářová). KALOČOVÁ, Lucie: Spolupráce učitelky a asistenta pedagoga při integraci romských dětí na MŠ. Ped. ?, bak. (Radmila Burkovičová). KLIMÁNKOVÁ, Lucie: Hodnotový systém mladých Romů a jejich pohled na postavení ve společnosti. Ped. ?, bak. (Petra Šobáňová). KLIMUNDA, Jan: Struktura delikvence v romské populaci na území ČR. Ped. ?, bak. (Milan Vichlenda). KLVAČOVÁ, Lucie: Některé osobnostní charakteristiky u dětí romského etnika na základě percepce barev. Ped. ?, dipl. (Maria Vašutová).

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

KODROSOVÁ, Lydie: Uplatnění metod komunitní práce v sociálně vyloučených komunitách. Soc. st. 2007, dipl. (Anna Krausová). KOŽUSZNIKOVÁ, Kateřina: Romové a kultura na Karvinsku. Ped. 2008, dipl. (Marcel Mečiar). KRAUS, Martin: Postoje a názory mládeže na romskou menšinu. Ped. ?, dipl. (Petr Saforek). KRČÁK, David: Školní úspěšnost žáků se sociálním znevýhodněním. Ped. 2009, dipl. (Mirjam Prokešová). KUBATKO, Jiří: K problematice postojů Romů ke vzdělání. Ped. ?, bak. (Vladimír Mařádek). KUBECOVÁ, Zdeňka: Sociální postoje ke způsobu života romské populace. Ped. ?, bak. (Ivana Nesétová). KUBIŠOVÁ, Radka: Volný čas a vliv na rozvoj osobnosti romského dítěte. Ped. ?, dipl. (Mirjam Prokešová). LEŠOVÁ, Kateřina: Chápání pojmu štěstí a pocitu osobního štěstí u romských dětí mladšího školního věku (srovnání z rodin a dětských domovů). Ped. ?, dipl. (Mirjam Prokešová). LIPJAKOVÁ, Jana: Problematika náhradní rodinné péče romských dětí. Ped. ?, bak. (Josef Mrhač). LITVIK, Kamil: Strategie sociální inkluze Romů na trhu práce. Ped. ?, dipl. (Anna Krausová). LOJKOVÁ, Simona: Postoje a názory mládeže na romskou menšinu. Ped. ?, dipl. (Petr Saforek). MAIWALDOVÁ, Hana: Spolupráce rodiny s neziskovými organizacemi v oblasti práce s rizikovou mládeží. Ped. 2009, bak. (Věra Filipi). MALÝ, Jaroslav: Sociální determinanty hospodářské kriminality vybrané skupiny obyvatel. Fil. 2007, dipl. (Jan Nevřala). MARTINÁSKOVÁ, Kateřina: Postoj žáků ZŠ většinové společnosti k národnostním minoritám a přistěhovalcům. Ped. ?, dipl. (Jaromír Pavlíček). MATINE, Jorge Arnaldo: Etnicita a identita v sociální práci. Soc. st. 2008, bak. (Alice Gojová). MOLÍKOVÁ, Štěpánka: Volnočasové aktivity romských dětí v nízkoprahových zařízeních. Ped. ?, bak. (Jan Nevřala). MORAVCOVÁ, Věra: Sociální klima třídy a školy v kontextu prevence sociálně patologických jevů. Ped. 2009, bak. (Pavla Štalmachová). MRÁZKOVÁ, Dagmar: Romské etnikum a škola. Ped. ?, bak. (Josef Mrhač). NOVÁK, Karel: Lichva jako sociálně patologický jev v romských kumunitách ve městě Ostravě. Ped. ?, bak. (Ivana Nesétová). OBORNÁ, Libuše: Problematika dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí na I. stupni ZŠ. Ped. 2009, bak. (Kateřina Janků). ODSTRČILÍKOVÁ, Jana: Vzájemné soužití Romů a majoritní společnosti. Ped. ?, bak. (Anna Krausová). OCHMANOVÁ, Ivana: Škola, vzdělávání a vlastní představy romského dítěte o budoucnosti. Ped. ?, dipl. (Mirjam Prokešová). ONDRUCHOVÁ, Iveta: Možnosti využití kooperativního učení v edukaci romských žáků. Ped. ?, dipl. (Alexandra Tomášová). ORLÍK, Přemysl: Kriminalita mládeže jako negativní jev ovlivňující vývoj jedince. Fil. 2000, dipl. (Jiří Osadník). PAVELKOVÁ, Michaela: Romové v ČR. Vztah Romů a majority, situace bydlení. Fil. 2008. dipl. (Vladimír Horák). POLÁČKOVÁ, Miluše: Metody a formy práce (s dětmi?) předškolního věku romského původu a využití grantu k ozdravnému programu. Ped. ?, bak. (Kateřina Janků). POSPÍCHALOVÁ, Soňa: Jazykové aspekty výukového dialogu vedeného s nečeským žákem. Ped. 2008, dipl. (Kamila Seá?). POTYŠOVÁ, Renata: Romské ženy. Ped.?, dipl. (Eva Saunders). PROKOPEC, Jaroslav: Volný čas romské mládeže v lokalitách města Ostravy. Ped. ?, bak. (Lýdie Poláčková). PŘIBYLOVÁ, Jana: Romská populace dětí staršího školního věku a možnosti biologického vzdělávání v Moravskoslezském kraji. Ped. ?, dipl. (Svatava Kubicová). PUSTELNÍKOVÁ, Jana: Metody práce s dětmi a mládeží romského původu. Ped. ?, bak. (Josef Malach). RONZOVÁ, Zdeňka: Prožívání volného času a jeho vliv na rozvoj osobnosti romského dítěte. Ped. ?, dipl. (?). RYDLOVÁ, Saskia: Romové — sociální problémy. Fil. 2006, dipl. (Jan Nevřala).

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

RYCHVALSKÝ, Jiří: Postoje občanů Krnova k řecké a romské menšině. Fil. 2010, dipl. (Petr Saforek). RZAHOVSKÝ, Jiří: Stereotypy a předsudky ve vztahu k národnostním menšinám. Ped. 2008, dipl. (Marcel Mečiar). SEDLÁK, Rostislav: Integrace romského etnika do společnosti. Ped. ?, bak. (Milan Kozák). SLANÝ, Jiří: Romové a sociální pedagogická péče. Ped. ?, bak. (Alice Strnadlová). SMILEK, Lukáš: Rozdílné diskurzy v mediálním obrazu Romů v ČR. Ped. ?, dipl. (Marcel Mečiar). SOLNÝ, Zbyněk: Romské etnikum a sociálně patologické jevy. Ped. ?, bak. (Josef Malach). STUCHLÍK, Petr: Sociálně patologické jevy — názory žáků 8. a 9. tříd ZŠ na projevy nesnášenlivosti, xenofobie a rasismu. Ped. 2009, bak. (Josef Mrhač). SUČIKOVÁ, Šárka: K některým otázkám výchovy a vzdělávání romských dětí. Ped. ?, dipl. (Ladislav Langr). SÝKOROVÁ, Šárka: Život romských dětí a mládeže ve společnosti. Ped. ?, bak. (Helena Hortová). SZURMANOVÁ, Jarmila: Sociálně pedagogické nástroje a služby očima romské populace. Ped. ?, bak. (Mirjam Prokešová). ŠEVČÍKOVÁ, Veronika: Sociokulturní a hudebně výchovná specifika romské minority v kontextu doby. Ped. ?, dis. (Zora Stiborová). ŠKORŇOVÁ, Lenka: Řečová výchova v podmínkách ZŠ u žáků romského etnika. Ped. ?, bak. (Dagmar Dedrle Vavrošová). TESAŘOVÁ Kateřina: Svět romských pohádek. Ped. ?, dipl. (Mirjam Prokešová). TOMANOVÁ, Diana: Limity procesu sociálního začleňování formou předškolní přípravy dětí ze sociálně vyloučených komunit. Ped. 2009, bak. (Milan Kozák). TOMOVÁ, Simona: Jazyková kompetence v psaném projevu u dětí na I. stupni ZŠ (se zvláštním zřetelem k romským dětem). Ped. ?, dipl. (Pavlína Kuldanová). TROJANOWSKÁ, Vlastimila: Romské etnikum a škola. Ped. ?, bak. (Josef Mrhač). TYRANOVÁ, Hana: Hodnotový systém romského žáka na II. stupni speciální školy ve Vítkově. Ped. ?, bak. (Jan Nevřala). TYRANOVÁ, Hana: Soužití ve škole s významnou romskou minoritou. Ped. ?, dipl. (Jan Nevřala). UNGERMANOVÁ, Lucie: Dlouhodobá nezaměstnanost v romské komunitě. Ped. ?, dipl. (Kateřina Pavlisková). VAINER, Martin: Praktiky integrace rokycanských Romů do místní společnosti. Přír. 2004, dipl. (Eleonora Hamar). VAŠKOVÁ, Ivona: Romské tradice a kultura a jejich vliv na rozvoj dítěte. Ped. ?, dipl. (Mirjam Prokešová). VLČKOVÁ, Klára: Postoj romských žen k těhotenství a porodu. Zdrav. st. 2007, bak. (Bohdana Dušová). VOROBELOVÁ, Vendula: Přístupy sociální práce v řešení problematiky bydlení romské rodiny. Ped. ?, dipl. (?). WROŽYNOVÁ, Hana: Péče o předškolní děti ze znevýhodněného sociálního prostředí. Ped. 2008, dipl. (Alice Strnadová). ZANINA, Milan: Migrace Romů ze Slovenska do ČR od roku 1993, politická opatření a mezinárodní spolupráce. Ped. ?, dipl. (Kateřina Sidiropulu-Janků). ZAVADIL, Josef: Proromské aktivity speciálních škol Lipník nad Bečvou. Ped. ?, dipl. (Veronika Ševčíková). ZEMÁNEK, Petr: Sociálně patologické jevy u dětí a mládeže v okr. Opava. Ped. 2008, bak. (Milan Kozák). ŽÁK, Petr: Projevy rasismu v rámci vězeňské služby. Ped. 2009, bak. (Vladimír Mařádek). ŽÁRSKÁ, Martina: Aktuální hudební zájmy a preference romských dětí staršího školního věku. Ped. ?, dipl. (Veronika Ševčíková).

Slezská univerzita, Opava BALCAROVÁ, Magdaléna: Cesty k romské duši: romská literatura v období 1989—2002. Fil. přír. 2003, dipl. (Vladimír Soldán). BYSTŘICKÁ, Marie: Vývoj obrazu romské populace v českých médiích. Fil. přír. 2007, bak. (Mečislav Borák). ČERNOHORSKÝ, René: Problematika Romů v ČR. Fil. přír. 1998, bak. (Eva Michalíková).

Nálezové zprávy

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

193

R O M S K É

DEMETEROVÁ, Veronika: Vývoj a stav ochrany práv romské menšiny v ČR. Fil. přír. 2007, bak. (Mečislav Borák). KOLÁČKOVÁ, Michaela: Romové v českých zemích: zmapování situace Romů ve městě Rožnově pod Radhoštěm. Fil. přír. 2003, bak. (Lenka Daková). KREJČÍŘ, Jaroslav: Romská problematika v procesu vzdělávání. Fil. přír. 2005, bak. (Mečislav Borák). LEJSAL, Jan: Problémy romské menšiny po roce 1989. Fil. přír. 2005, bak. (Mečislav Borák). MAHR, Dalibor: Životní podmínky romské menšiny v České a Slovenské republice. Fil. přír. 2004, bak. (Věra Machalová). MLÝNKOVÁ, Veronika: Rozvoj kulturní činnosti Romů v ČR po roce 1989. Fil. přír. 2003, bak. (Jana Žáčková). PAVELKOVÁ, Lenka: Volnočasové aktivity romských dětí v Opavě. Fil. přír. 2005, bak. (Jana Žáčková). PROCHÁZKOVÁ, Jitka: Hodnotový systém romské rodiny. Fil. přír. 2004, bak. (Věra Juříčková). SNÁŠELOVÁ, Kateřina: Vzdělávání Romů na základní škole a jejich následné uplatnění ve společnosti. Fil. přír. 2007, bak. (René Pastrnák). STŘÍŽOVÁ, Radomíra: Zařazování Romů na trh práce. Fil. přír. 1999, bak. (Eva Sotoniaková). ŠAVRDOVÁ, Lenka: Eva Davidová — romská srdce v objektivu. Fil. přír. 2002, bak. (Tomáš Pospěch). ŠIMÁNEK, Vít: Romové před objektivy českých fotografů od 60. let 20. stol. do současnosti. Fil. přír. 2000, bak. (Vladimír Borgis). ŠIMÁNEK, Vít: Romové v české fotografii od 60. let 20. stol. do současnosti. Fil. přír. 2002. dipl. (Vladimír Borgis).

Univerzita Palackého, Olomouc (bez uvedení fakult) BALCY, Petr: Romové v Česku. 2008, dipl. (Marcela Musilová). BERÁNKOVÁ, Kristýna: Romové v ČR na počátku 21. stol. a Afroameričané v USA na konci 20. stol. 2007, dipl. (Jitka Skopalová). FICKOVÁ, Ivana: K problematice soužití Romů s majoritou. 2006, bak. (Jaroslav Čihovský). GRÜNFELDOVÁ, Jana: Romská otázka v regionu Prostějov se zaměřením na práci romského poradce. 2007, dipl. (Ivana Knausová). HÁJKOVÁ, Martina: Prostorové aspekty sociální exkluze — případ Romů. 2009, dipl. (Daniel Topinka). HASALOVÁ, Alena: Riziko sociálního vyloučení. 2009, bak. (Pavel Kliment). HRADILOVÁ, Monika: Sinti und Roma in deutsch geschriebenen Kinder- und Jugendliteratur. 2009, dipl. (Jenny Poláková). JANČÁLKOVÁ, Tereza: Romské zvyky a tradice. 2008, bak. (Miluše Hutyrová). KOUBKOVÁ, Zuzana: Vliv tištěných médií na vnímání národnostních menšin (především Romů) žáky II. stupně ZŠ. 2009, bak. (Jindřiška Svobodová). KOUTECKÁ, Nora: Multikulturalita a etnocentrismus v českém vzdělávání. 2009, dipl. (Jan Šteigl). KUMPOŠTOVÁ, Petra: Romové v České Třebové z pohledu dospívajících. 2008, dipl. (Josef Konečný). LEVOVÁ, J.: Problematika romského dítěte ve škole. Ped. 1990, dipl. (?). LÍŠKOVÁ, J.: Vybrané problémy romské minority. Fil. 1993, dipl. (?). MACHÁČKOVÁ, Klára: Využití etnické hudby v mateřské škole. 2009, bak. (Pavel Svoboda). MIKUNDOVÁ, Blanka: Volný čas dětí a mládeže ze sociokulturně znevýhodněného prostředí v Klubu Kamarád Kopřivnice. 2007, bak. (Tomáš Dohnal). MILFAITOVÁ, Romana: Volnočasové aktivity romských dětí a mládeže. 2008, bak. (Marie Renotiérová). PAČINKOVÁ, Jana: Specifika poradenství pro volbu povolání u romských žáků ZŠ. 2008, dipl. (Milan Valenta). PALOVÁ, Renata: Kauza vsetínských Romů. Případová studie. 2008, bak. (Martin Fafejta).

194

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

PARTLOVÁ, Michaela: Sociální programy o. s. Prostor — sociální práce s Romy na Kolínsku. 2009, bak. (Michal Umlauf). PIZUR, David: Romská inteligence jako socializační faktor v kontextu bruntálského regionu. 2008, dipl. (Jitka Skopalová). PODHAJSKÁ, Pavla: Programy interkulturního vzdělávání. 2008, dipl. (Miluše Hutyrová). RŮŽIČKOVÁ, Šárka: Volný čas dětí ze sociálně vyloučených lokalit. 2008, dipl. (Jaroslav Šotol). ŘEZNÍČKOVÁ, D.: Možnosti výchovně vzdělávacího působení na romské obyvatelstvo prostřednictvím časopisu Lačho lav. Fil. 1991, dipl. (?). STRÁŽOVSKÁ, K.: Sociálně historické kořeny romské problematiky. Fil. 1992, dipl. (?). ŠIMKOVÁ, Z.: Postoj veřejnosti k romské etnické skupině. Ped. 1990, dipl. (?). ŠÍMOVÁ, Z.: Postavení romského dítěte ve škole. Ped. 1990, dipl. (?). ŠPINAROVÁ, J.: Výchova a vzdělávání romského dítěte. Ped. 1992, dipl. (?). TOBIÁŠOVÁ, I.: Demografické zvláštnosti romské populace okr. Olomouc. Přír. 1990, dipl. (?). VEČEŘOVÁ, J.: Hodnotové orientace romských dětí mladšího školního věku. Ped. 1993, dipl. (?). ZAVADILOVÁ, Markéta: Integrace Romů v ČR. 2009, dipl. (Daniel Topinka).

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

Romani-Related Qualification Theses, Ctibor Nečas A list of Romani-related student theses from Czech universities written in the last twenty years.

1 8 / 2 0 0 9

Recenze, anotace Roman Erös

Cadík

Praha: Protis a Dauphin Daniela Podhradského. 2008. 148 s.

Univerzita T. Bati, Zlín (práce magisterské a bakalářské) DANIELOVÁ, Eva: Romové v multikulturní společnosti z pohledu sociální pedagogiky. Hum. st. 2008, (?). DOSTÁLKOVÁ, Monika: Romské děti v náhradní rodinné péči. Hum. st. 2007, (?). DVOŘÁKOVÁ, Lenka: Vnímání bytové problematiky Romů ve Vsetíně v kontextu soužití majority s romskou minoritou. Hum. st. 2007, (?). GRÖGEROVÁ, Lucie: Prevence sociálně patologických jevů v dětských domovech se zaměřením na romské děti adolescenčního věku. Hum. st. 2008, (?). HALVA, Jaroslav: Prostředky výchovy a vzdělávání romských žáků v podmínkách výchovného ústavu. Hum. st. 2007, (?). JAVŮRKOVÁ, Petra: Romské děti v systému základního českého školství. Hum. st. 2007, (?). KUBJÁTOVÁ, Ludmila: Současné sociokulturní aspekty romské rodiny. Hum. st. 2008, (?). KVASNIČKA, Petr: Specifika romské kriminality. Hum. st. 2006, (?). LOŠŤÁK, Jan: Specifika romské kultury v ČR se zaměřením na drogovou kriminalitu Romů ve městě Brně v letech 2005—2006. Hum. st. 2007, (?). MARKOVÁ, Lucie: Hodnotová orientace romských dětí. Hum. st. 2007, (?). NEDOMOVÁ, Simona: Interkulturní vzdělávání jako možnost ovlivnění vnímání romské menšiny dnešními pubescenty. Hum. st. 2007, (?). NEUDEKOVÁ, Dita: Postavení Romů v ČR. Hum. st. 2008, (?). NOVÁKOVÁ, Lucie: Výchova a vzdělávání romských dětí. Hum. st. 2008, (?). OBR, Pavel: Úloha policie v souvislosti se specifiky kriminality Romů na Vsetínsku. Hum. st. 2007, (?). ŠALLÉOVÁ, Klára: Služba Romská policejní asistence ve městě Brně. Hum. st. 2008, (?). ŠESTÁKOVÁ, Ivana: Postoj Romů ke vzdělání. Hum. st. 2008, (?). ŠVAJDOVÁ, Jitka: Příprava romských dětí na vstup do základní školy. Hum. st. 2006, (?). TROCHTOVÁ, Ivana: Soužití majority s romskou minoritou ve Vsetíně. Hum. st. 2008, (?). ZÁLUSKÁ, Michaela: Problematika soužití romského etnika s majoritní společností. Hum. st. 2007, (?).

K U L T U R Y

Roman Erös se narodil v roce 1963, vystudoval střední ekonomickou školu a v době vydání své prvotiny pracoval jako strojník a studoval dálkově historii na Karlově univerzitě. V dubnu 2008 převzal cenu K. H. Máchy udělovanou Akademií literatury české nevydaným rukopisům. Díky tomu můžeme dnes držet v rukách povídkový román Cadík.1 Ačkoliv v celém téměř stopadesátistránkovém díle se zcela vytrácí fakt, že autor je Rom, „zdá se …, že … vyrostl další romský literát, jehož by bylo chybou přehlédnout“.2 Nesp*rnou kvalitu příběhu nemohou narušit ani překlepy nebo vypadnutá písmena a dokonce ani stylistické chyby, které pravděpodobně postihnou více prvotin, na což upozorňuje ve své recenzi také romistka Karolína Ryvolová.3 V příběhu je velmi patrný motiv holocaustu, který by neměl nikoho nechat v klidu. Stejně tak pocit viny za zločiny svých předků, konkrétně

dědečka kolaborujícího za války s Němci, který nesl ve svém srdci jeden z hrdinů, je na první pohled zjevný. Prozkoumáme-li blíže hlavní postavy, zjistíme, že ani jedna z nich není nositel jednoznačné kultury — pocházejí z etnicky smíšených rodin. Snad je to nepřímá reakce autora na současnost přinášející xenofobii a nesnášenlivost. Téma rasové diskriminace je však v celém románu potlačeno do pozadí. Stejně jako lidé pronásledovaní pro svůj původ se zde objevují osoby perzekvované za svoje náboženské přesvědčení nebo politickou příslušnost. Jediné, co pro čtenáře zůstane tak trochu záhadou, je Cadík, nejspravedlivější ze spravedlivých. Může se jen domýšlet, kdo je oním Cadíkem. Malé děvče, které bojuje o svoji vlastní existenci, muž, který svoji existenci v podstatě ztratil a snaží se vše nějak napravit, lidé, kteří nezištně pomáhají jiným? Nebo je to jen pomyslná hledaná osoba, která může hodit kamenem? V knize se od začátku prolínají dva příběhy. První vypráví sám o sobě přibližně třicetiletý Martin Richter. Jeho příběh je zasazen do současnosti. Jeho matka byla Romka a otec potomek českých Němců. Většinu svého dosavadního života strávil jako každý obyčejný člověk. Předěl nastal v okamžiku, kdy přistihl svoji ženu při nevěře. Propadl alkoholu, prohýřil veškeré svoje úspory a začal žít pochybný život zkrachovalé existence, motající se v dluzích a mezi protialkoholickou léčebnou a hospodou. Občas se mu snažila pomoci jeho rodina a pár přátel, kteří ho spíše litovali. Jako kdysi šikovný restaurátor dostal přes jednoho z nich práci. V domě, o kterém si pamatoval, že patřil židovské emigrantce, měl opravit současné majitelce starodávné dveře. Byly vlastně úplně zbytečné, nikam nevedly, ale pro dceru původní majitelky jako by měly nějaký zvláštní význam. Druhý příběh se odehrává v době II. světové války a je o děvčátku Rebece ze smíšeného německo-židovského manželství. V jednom okamžiku přišla o celou svoji rodinu. Do jejich domu vpadlo gestapo a ona vběhla do jedněch dveří v domu. Dveře ji z nepochopitelných důvodů zavedly do temného lesa, kde se potkala s napůl opilým mužem, který si pro sebe vymyslel jméno Alfréd. Společně se rozhodli přes Německo, Francii a Španělsko utéct před hitlerovským běsněním do Spojených států. Po válce se vrátili zpět do původní vlasti a Rebeka zde našla svého životního partnera.

viz http://www.novinky.cz/kultura/137011-roman-eros-nechci-aby-se-lide-znicili-sami.html, stav ze dne 19. 2. 2010. O autorovi a jeho románu byl též natočen krátký dokument Čtenářský deník, Roman Erös: Cadik (ČT2 28. 12. 2008, 9:55-10:08). 2 KAPRÁLOVÁ, Dora: Román od Roma? To ano, ale hlavně dobrá próza! Mladá fronta DNES, 6. 6. 2008, Umění & kritika, s. 7. 3 viz http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=22777, stav ze dne 19. 2. 2010.

Recenze, anotace

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

195

R O M S K É

Oba příběhy se v rámci knihy pravidelně střídají, což navozuje čtenáři atmosféru tajemna a vtahuje ho do dalších stránek. „Po prvním překotném zhltnutí románu se naráz ocitá v situaci, kdy kniha už je přečtená, ale souvislosti unikají. Teprve na druhé čtení má šanci docenit jeho velikou rafinovanost“, upozorňuje Karolína Ryvolová ve své recenzi na román Romana Eröse.4 A nedočkavému čtenáři se jistě něco podobného stane. Pokud však román dostane do ruky čtenář „ukázněný“, který si umí vychutnat postupné odhalování autorova záměru, propletení a beze spěchu vyčká na úplný závěr, je odměněn již po prvním čtení. To, co po celou dobu tuší snad jen v hlubokém podvědomí, dostane v samém závěru jasné kontury. Dva časově odloučené příběhy se přestanou střídat a v jednom bodě se prolnou. Prozradím, že tím bodem jsou dveře. A všem čtenářům doporučím, aby při čtení nehltali písmena s nedočkavostí. Na konci je čeká příjemná odměna. Jana Poláková

Rogier Fokke

Paramisa

Portréty Romů a Sintů Amsterdam: Nakladatelství IF ipsofacto. 2006. 82 s.

Fotograf Rogier Fokke se narodil 9. 5. 1952 v Nijmegenu v Nizozemí. Po studiu sociologie na univerzitě v Tilburgu absolvoval v roce 1989 „Academie voor Fotografie“ v Haarlemu. Od roku 1991 realizuje pravidelně fotografické projekty v zahraničí, mimo jiné v Rusku, Latinské Americe a poslední dobou v Asii. Jako portrétní fotograf a sociolog se zajímá o nejrůznější lidi. 4

196

http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=22777, stav ze dne 19. 2. 2010.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Fotografická publikace Rogiera Fokkeho nás přivádí do světa očí a příběhů tváří. Kniha čtvercového formátu na první pohled upoutává obličejem staršího muže. Vidíme však jen polovinu jeho tváře, druhá část pokračuje na zadní straně přebalu. Celá kniha je tisknutá na matný křídový papír s vysokou gramáží. Velmi jemný tmavě fialový podklad spolu s černým pozadím fotografie a bezpatkovým typem písma v názvu Paramisa připravuje diváka na putování po knize. Publikace obsahuje kolem 60 portrétů fotografií Romů a Sintů z celé Evropy. Především zde ale najdeme fotografie z Holandska, Rumunska, Polska, Česka, Slovenska a Německa. Na fotografiích nalezneme všechny věkové kategorie. Rogier Fokke začal pracovat na projektu Paramisa v prosinci 2002, fotografování skončilo v dubnu 2006. Pracoval tím způsobem, že si pronajal místnost, kde nainstaloval černé pozadí a na něm fotografoval oslovené Romy. Snažil se jim co nejvíce přiblížit, pochopit jejich život. Fokke pochází z Holandska, kde je silná vlna přistěhovalců, i to ho inspirovalo k tomuto projektu. Hledal zajímavé osobnosti a příběhy Romů, kteří sami vynikají ve své komunitě svým umem, profesí či životním přesvědčením. Je dobré říci, že v knize je i několik fotografií českých a slovenských Romů — jako např. romský aktivista Jan Rác či muzikant kapely Koa Mário Bihári. Portréty jsou vědomě redukovány na to podstatné: na fotografiích se ukazují pozorovatelům lidé před jednolitým černým pozadím, ve své individualitě a ve své nenahraditelné důstojnosti. Jsou to tváře žen a mužů, lidí různého věku a postavení. Fokke komponoval obrazy tak, že oči lidí představují centrální bod fotografií. Jejich pohled zaujme veškerou pozornost diváka. Lidé na obrazech mu hledí vstříc, člověk má až dojem, že se dívají přímo na něj: vyzývavě nebo melancholicky, sebevědomě či přemýšlivě. Díky tomu vzniká bezprostřední a vzájemný vztah mezi zobrazenou osobou a pozorovatelem. Tento postoj portrétovaných v nás může vzbuzovat spoustu otázek. Jaký je jejich příběh, jaká je jejich životní cesta? V minimalizované obrazové formě se nám naskýtá velká možnost naší vlastní fantazie a roviny vnímání. Vidíme tváře, vidíme oči jako okna do duše a na nás záleží, jak budeme vnímat onu paramisi — příběh fotografovaného člověka. V romštině paramisi znamená doslova pohádka, paramisa — pohádky. Autor má však pod tímto slovem na mysli spíše „vyprávění“ ve smyslu vyprávění příběhu. Vždyť také příběh hlavního hrdiny, a někdy přímo hrdinský skutek, býval podstatou romských pohádek. Každý jeden portrétovaný nás vede svým vlastním příběhem. Kniha je tedy spíše intimním vyprávěním lidí, kteří se nechali vyfotografovat. Ne, nešokuje, neirituje ani neapeluje. Nechává nás tiše číst v duších lidí. Otvírá nám tajemství tváří a pohledů, které hovoří svým vlastním jazykem. V každé fotografii nalézáme skutečnou lidskou osobnost se svou dů-

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

stojností a moudrostí. Je tedy čistě jen na nás, jak dokážeme tuto křehkou symbiózu několika fragmentů obrazu přijmout a vnímat. Pokud se ještě vrátím k technickému popisu knihy, je velmi příjemná na prohlížení, jak formátově, tak graficky. Dvojstránky obsahují vždy dvě fotografie. Kniha je opatřena základním textem o projektu a autorovi. Několik fotografovaných hovoří v knize i o svých příbězích. Na jedné stránce se pak dozvídáme, co se skrývá za tváří portrétovaného. Jde o velmi silná a hluboká sdělení, ukazující na zajímavé životní cesty a osudy vypravěčů — tím se vracíme k onomu názvu Paramisa — k příběhu a jeho vypravěči. Putování po příbězích může otvírat i naše vlastní příběhy a fantazii a dává nám možnost chápat lidské bytí jako společenství lidí, kde každý konkrétní jedinec hraje svou vlastní roli se svým vlastním příběhem. Můžeme si představit, že takovou knihu vytvoříme o sobě samých, o svých partnerech a dětech. Protože lidská tvář je pohledem do duše, stejně jako ikona je okno, kterým nazíráme na Boží tajemství. A tím tajemstvím je každý z nás. Fokke dokázal ve své Paramise zachytit alespoň kousek onoho tajemství, které nás obklopuje a jehož součástí sami jsme. Lenka Grossmannová

Rinaldo Oláh — Ján Kulich — Igor Danihel

Rinaldo

Kniha spomienok a korešpondencie „slovenského Paganiniho“ Rinalda Oláha zo Zvolenskej Slatiny Zvolen: G.A.G. — umelecká agentúra, spol. s r.o. 2005. 55 s.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Útlá knížečka o 55 stranách, sestavená Igorem Danihelem, přináší svérázný biografický pohled na životní osudy a hudební cestu výjimečného romského houslisty Rinalda Oláha (1929—2006) prostřednictvím vzpomínek samotného houslového virtuosa. Publikace si v žádném případě neklade za cíl podat faktografický a životopisný pohled na tohoto mimořádného romského muzikanta, o němž ti, kteří poznali jeho hudební umění, mluví jen v superlativech. Kniha přináší emotivně laděné vzpomínky „slovenského Paganiniho“, vycházející z jeho rukopisu Spomienky Rinalda Oláha. V nich se zrcadlí střípky vzpomínek z dětství, rodinného prostředí, hudebních tradic rodného kraje Podpoľaní, z kterých vyšel a k nimž se v další své tvůrčí práci obracel, v nich zmiňuje výrazné hudební osobnosti lidové hudby v tomto regionu, které pamatuje nebo s kterými hrával, vzpomíná na své muzikantské začátky. Své neopomenutelné místo zde má působení Rinalda ve SĽUKu (Slovenský ľudový umelecký kolektiv), v němž strávil většinu své umělecké kariéry jako koncertní mistr, ale také jaké upravovatel lidových písní a skladatel virtuózních skladeb s lidovou tematikou. Svým bezprostředním vypravěčským stylem přibližuje a hodnotí své hudební nadání a virtuózní umění, kterého si byl po celý život plně vědom, stejně jako své životní osudy, ale i osobní postřehy, úvahy a celkové názory na život. Stěžejní částí knihy je 12 tematicky zaměřených oddílů (kapitolek). Autor publikace (Igor Danihel) pak některé krátké pasáže, v nichž chtěl zdůraznit osobitost vypravěčského stylu a lidové filozofie Rinalda Oláha, tedy jakási „mudrosloví“, vizuálně vyčleňuje kurzívou. Další, spíše osobní rozměr, mají reprodukce šesti dopisů z korespondence mezi Rinaldem Oláhem a Igorem Danihelem, Rinaldovým mladším přítelem a obdivovatelem. Ty ještě více umocňují smutný konec života vynikající romské osobnosti lidového hudebního umění na Slovensku. Útlou publikaci esteticky dokreslují reprodukce plastik a kreseb Rinaldova přítele a vrstevníka, slatinského rodáka, akademického sochaře Jána Kulicha. K umocnění hudební geniality Rinalda Oláha jsou v knize reprodukovány tři ukázky jeho notových partitur. Knihu doplňuje jen několik málo fotografií. Závěrem je připojen velmi stručný Rinaldův životopisný nástin a charakteristika jeho hudebního a interpretačního umění z pera Igora Danihela. Přestože se nejedná o (auto)biografickou publikaci, je kniha zajímavým pramenem pro bližší poznání výrazné a zároveň složité osobnosti romského muzikanta, který ovšem měl punc znamenitého houslového virtuosa. Petr Mička

Recenze, anotace

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

197

R O M S K É

Václav Miko

Skvrna Evropy Brno: Tribun EU. 2009. 80 s.

198

Známý romský aktivista Václav Miko se narodil roku 1971 v Rokycanech, kde se také na počátku 90. let 20. století zapojil do práce pro Romy. V roce 2000 spoluzaložil občanské sdružení Roma Realia, jehož je předsedou, a v roce 2006 zformoval se spolupracujícími organizacemi Hnutí romského odporu, které se zaměřuje proti všem formám rasismu a diskriminace. V roce 2003 mu vyšla jeho první publikace s titulem Zvláštní přístup ke vzdělání Romů v ČR, která pojednává o postavení romských dětí v českém školském systému. V roce 2009 mu vyšly hned tři knihy. První z nich je Anticikanismus v Čechách, v níž popisuje situaci Romů, jejich diskriminaci a násilí páchané na Romech z rasových důvodů. Druhou je pak kniha Sto romských osobností, což je vlastně sbírka stručných životopisných medailonů sta osobností s romskými kořeny. Třetí knihou je publikace s názvem Skvrna Evropy a vydalo ji brněnské nakladatelství Tribun EU. Kniha se zaměřuje především na historii, současnost a budoucnost jednoho ze dvou protektorátních tzv. cikánských táborů — tábora v Letech u Písku. Autor ji věnoval Václavu Havlovi za to, že v polovině 90. let 20. století zaštítil a podpořil vznik pomníku na místě masového pohřebiště vězňů letského tábora a tím se také postavil za snahy nejen pozůstalých, ale i odborné veřejnosti a dalších, kteří volali a stále volají po důstojnějším připomínání romského holocaustu u nás. V úvodu knihy se autor věnuje spíše současnému postavení Romů v České republice a současnému postoji české většiny vůči nim, který charakterizuje jako plný averze, předsudků a expandující nenávisti. Kromě toho se dozvídáme také hlavní motiv vzniku knihy, a to připomenout

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

mladé generaci temnou minulost, která se však v současné době může stát opět skutečností. Tomu má sloužit právě historie a současnost letského tábora jako nejznámějšího symbolu utrpení Romů za II. světové války u nás. Stejně jako paralelní tábor na Moravě v Hodoníně u Kunštátu byl nepopiratelně součástí a jedním z nástrojů nacistického vyhlazení Romů, protože vstupenkou do tábora byla rasová odlišnost. Tábory byly přestupní stanicí do vyhlazovacího tábora v Osvětimi (Auschwitz), odkud se 90 % našich předválečných Romů již nevrátilo. První část knihy má název Skvrna Evropy a ačkoliv má v podnázvu vročení 1945—1946, věnuje se období od počátku II. světové války až po současnost. Nejprve autor nastiňuje stručnou historii tzv. cikánského tábora v Letech u Písku. Popisuje tu vznik tábora v srpnu 1942, jeho fungování, zacházení s vězni, jejich denní režim, katastrofální životní podmínky vedoucí až k vypuknutí tyfové epidemie, až po rok 1943, kdy byl po posledním transportu romských vězňů do koncentračního vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau letský tábor zrušen. Samozřejmě se tu zmiňuje také vybudování velkokapacitního vepřína na místě tábora v 70. letech 20. století. Ačkoliv zdroj či použitá literatura pro tuto historickou část knihy není nikde uvedena, autor s největší pravděpodobností vycházel ze studií předního českého odborníka na romský holocaust prof. Ctibora Nečase, který o problematice protektorátních táborů pro Romy začal uveřejňovat své příspěvky a od počátku 70. let 20. století již i samostatné knihy. Takže rozhodně nelze souhlasit s tvrzením Václava Mika, že historii letského tábora odkryl teprve americký genealog Paul Polansky v roce 1992. Velice zajímavou kapitolou je část nazvaná Kamufláž, v níž autor s převažujícím subjektivním přístupem hovoří o snaze některých nejmenovaných historiků zfalšovat tzv. superprojekci půdorysu dnes již neexistujícího letského tábora do příslušné katastrální mapy obce Lety ve snaze dokázat, že dnešní vepřín nestojí na místě bývalého tábora. O zmíněné „kamufláži“ čerpal autor, jak sám uvádí, informace od novináře a aktivisty Petra Uhla, který mu poskytl i kopii zfalšované superprojekce. Ovšem vzhledem k tomu, že se Václav Miko neobtěžoval podat konkrétnější informace, přesné zdroje či důkazy (snad kromě přiložené pozměněné superprojekce), nelze se k této „kauze“ nijak objektivně vyjádřit. Snad můžeme jen dodat, že když se v roce 1995 při slavnostním odhalení pomníku v Letech u Písku konal i mezinárodní seminář pod názvem Neznámý holocaust, který pořádalo Muzeum romské kultury (tehdy ještě jako o.p.s.), byla všem účastníkům spolu s dalšími materiály rozdána mapka, která lokalizovala letský tábor v dnešním areálu vepřína. Tato verze byla a je nadále užívána odborníky i médii a dosud jsem se nesetkal s nějakou její „kamuflovanou“ verzí. V další části svého textu s názvem Decimující postoj prezidenta ČR se Václav Miko opět zcela subjektivně zamýšlí nad prohlášeními prezidenta Václava Klause, ve kterých v roce 2005 jasně podpořil tu část politiků,

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

odborníků a veřejnosti, jež považují letský a hodonínský tábor za pouhý „pracovní“ či „sběrný“, nikoliv „koncentrační“ tábor ve smyslu nucené koncentrace jedné skupiny obyvatel, a to na základě jejího rasového původu. Autor tu vyčítá prezidentovi ČR přílišné zbagatelizování celého problému a zlehčování holocaustu. V části Současnost se autor zamýšlí nad pokračujícími snahami Romů o vybudování důstojného památníku obětem letského tábora a sám sebe jednoznačně zařazuje do skupiny nejradikálnější, která požaduje vykoupení a následné zbourání vepřína. Všechny Romy, kteří souhlasí s jakýmkoliv dočasným řešením a provizorními úpravami stávajícího pietního místa, označuje za romské hlupáky a zaprodance. Dle něj si nelze představit, že by na místě, kde umíraly stovky nevinných lidí, mohlo být ještě v 21. století a uprostřed Evropy něco tak dehonestujícího jako je vepřín v případě Letů u Písku a rekreační středisko v případě Hodonína u Kunštátu. V dlouhotrvající neschopnosti českých politiků vyrovnat se s touto záležitostí vidí Miko paralelu s neschopností vyrovnat se s anticikanismem, který v České republice po roce 1989 neustále sílí. Druhá část knihy je nazvána Sudetská bolest 1945—1946 a stručně a velice nesouvisle popisuje historii vyhnání (odsunu) německého obyvatelstva z českých zemí po II. světové válce. Na příkladu česko-německého problému se snaží autor poukázat na paralelu s problémy česko-romskými, a to jak v minulosti, tak v současnosti. Všímá si mimo jiné podobnosti v častém zlehčování české brutality páchané na německé menšině, která slouží pro některé veřejné činitele jako „účelový záchytný bod při zmírnění ponoru do etických norem společnosti“. Stejně jako se Němci po II. světové válce přihlásili ke své zodpovědnosti a vině, měli by se i Češi přihlásit k zodpovědnosti a vině za zločiny spáchané na Romech za protektorátu a na Němcích při jejich odsunu. Miko správně poukazuje na nutnost rozlišovat mezi jednotlivci, odmítá paušalizování, kolektivní vinu ať na jedné či druhé straně, což ale neznamená zlehčování nebo dokonce ospravedlňování konkrétních zločinů. Publikaci chybí, bohužel, jakýkoliv závěr, který by shrnul autorem nastíněnou problematiku, což by vzhledem k tomu, že kniha poněkud trpí jakousi celkovou obsahovou i myšlenkovou nesoustavností a rozkolísaností, bylo jistě vhodné. Sám autor se v úvodu přiznává, že jako pro příslušníka romské menšiny pro něj bude „velmi obtížné neslučovat doprovodné oblasti, které se vzájemně prolínají s tímto problémem“, a otevřeně říká, že při psaní knihy měl silné tendence inklinovat ke svým „vlastním možná tendenčním komentářům“. A jistá tendenčnost a uhýbání od tématu a faktografických údajů jsou v této knize značné, stejně jako nejednotnost základních pojmů a faktů. Autor v textu používá zcela nahodile pojmy Cikán a Rom a v souvislosti s letským táborem pojmy jako koncentrační a cikánský, aniž by vysvětlil smysl a důvod jejich užití. U celé řady fotografií, které jsou poněkud nepochopitelně připojeny vždy v menším a ná-

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

sledně na další dvoustraně i ve velice nekvalitním větším formátu, jsou chybně uvedeny jejich popisky. Jsou zaměňovány fotografie z letského a hodonínského tábora a nejsou vysvětleny ani zkratky majitelů fotografií, tj. Národního archivu v Praze a Muzea romské kultury, Brno. Autor na začátku omlouvá absenci informací o druhém protektorátním tzv. cikánském táboře v Hodoníně u Kunštátu časovou tísní, což poněkud osvětluje také problém celé knihy, která je evidentně obsahově i formálně uspěchaná, bez dotažených jazykových i obsahových korektur, plná stylistických nedostatků. Text nejspíše ani neprošel redakční úpravou. Jeho četba se stává i přes nesp*rně zajímavý myšlenkový obsah krkolomnou a náročnou poutí s mnoha odbočkami a zbytečnými pseudoodbornými frázemi a spojeními. Zcela tu chybí seznam použité či alespoň doporučené literatury ke zvolenému tématu. Knihu Václava Mika nelze rozhodně považovat za odbornou ani za populárně naučnou. Na to působí autorův jazyk a větná skladba (stejně jako autor sám) až příliš emotivně, subjektivně, angažovaně, často dokonce naštvaně. Pokud ovšem odhlédneme od všech výše naznačených nedostatků a podíváme se na knihu jako na svébytný pohled romského aktivisty, může být zajímavou a podnětnou. Michal Schuster

Karol Janas

Zabudnuté tábory

Trenčín: Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíně. 2008. 133 s.

Téma genocidy evropských Romů za II. světové války je stále ještě ne zcela probádané a na veřejnosti dostatečně známé. I proto je nutné ocenit jakoukoliv studii, která do dané oblasti přinese nové světlo či alespoň posune bádání o něco kupředu. Mezi důležité a objevné patří již mnoho let právě historické práce slovenského historika Karola Janase, působícího na Trenčianské

Recenze, anotace

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

199

200

R O M S K É

univerzitě Alexandra Dubčeka, který se věnuje především období existence Slovenské republiky (1939—1945) a s tím souvisejícím tématům. Z jeho pera vyšla celá řada prací, zmiňme především jeho studie publikované v Bulletinech Muzea romské kultury či ve sborníku romistických studií Romano džaniben, v nichž se zabýval například problematikou vzniku, vývoje, organizační struktury jednotlivých slovenských pracovních útvarů a Zaisťovacieho tábora pre Cigánov v Dubnici nad Váhom, perzekucí Romů ve slovenské armádě v letech 1940—1942 nebo pokusy slovenské vlády o likvidaci kočování. Jeho poslední studie s názvem Zabudnuté tábory (Premeny hospodárskeho a sociálneho postavenia slovenských Rómov s osobitným zameraním na tábory perzekučného a internačního charakteru na severozápadnom Slovensku) vyšla roku 2008 v nakladatelství Trenčianské univerzity Alexandra Dubčeka. I když se po roce 1989 již podařilo různým historikům mnohá místa zmíněné etapy slovenských dějin osvětlit, mezi nejméně probádané oblasti stále patří otázka perzekučních opatření slovenského státu namířených proti romskému obyvatelstvu. Tímto tématem se zabývali či stále zabývají vedle Janase především český historik Ctibor Nečas a slovenští historikové Ivan Kamenec a Arne B. Mann. A ačkoliv tedy již existují odborné studie, které zkoumají existenci pracovních táborů i Zaisťovacieho tábora pre Cigánov v Dubnici nad Váhom, zůstávají i nadále stranou zájmu badatelů otázky běžného života romského obyvatelstva na Slovensku. Proto se ve své studii Janas pokouší odpovědět na otázky, jak žili Romové, kteří nebyli odvedeni do pracovních útvarů, jaké formy skryté i otevřené perzekuce se jich dotýkaly a jaké dopady měla existence pracovních útvarů na běžný život Romů na Slovensku. Zaměřil se především na opatření proti kočování, vznik a fungování internačních táborů pro Romy a tzv. asociální osoby na severozápadě Slovenska. Podrobněji se věnuje pracovním útvarům v Dubnici nad Váhom (a pozdějšímu místnímu Zaisťovaciemu táboru pre Cigánov), Ilavě a Ústí nad Oravou. Jak autor uvádí, při studiu tohoto tématu musel vycházet z velice omezeného spektra odborných prací, a tak se zaměřil především na rozsáhlý archivní výzkum. Šlo hlavně o materiály ze Slovenského národního archivu v Bratislavě (fond Ministerstva vnitra) a Státního archivu v Bytči, přičemž autor využil i dosud nepřístupný, a proto dosud nezpracovaný archivní materiál jako např. fondy Štátny policejný úrad v Žilině, Vodné dielo Dubnica nad Váhom a Vodné dielo Ilava. Ačkoliv měla být práce původně spíše pohledem na vybraný region, nakonec se tu pojí celoslovenský pohled s regionálním. Důvodem bylo, že se v archivech nedochovalo mnoho dokumentů, které by napomohly většímu zmapování přístupu regionálních úřadů k pokusům slovenské vlády o likvidaci romského kočovnictví, ke zmapování pokusů o násilné usazení a vznik prvních romských osad. V případě regionálního pohledu na pracovní útvary byl však výzkum o mnoho úspěšnější, a tak mohly být

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

doplněny a upřesněny závěry publikované především Ctiborem Nečasem, ale i jinými. Autor se v první kapitole věnuje početnímu stavu a vývoji romské populace do roku 1940, čímž je nastíněno postavení Romů v první polovině 20. století na Slovensku. V souvislosti se vznikem Slovenské republiky v březnu 1939 a s jejím dalším vývojem došlo totiž k radikální přeměně hospodářského a sociálního postavení slovenských Romů, což na ně mělo zásadní dopad. Toto téma velice obšírně zpracovává druhá kapitola s názvem Hospodárske a sociálne postavenie Rómov v Slovenskom štáte. Klerofašistický režim se pokusil kočující osoby násilně usadit, což se podařilo pouze částečně, a to především u tuláků a asociálně žijících Romů. Další formou opatření vedoucí k nápravě měla být koncentrace nepohodlných osob v pracovních útvarech. Jak autor dokazuje, existence pracovních útvarů, respektive táborů, měla jako hlavní cíl využití levné pracovní síly. Tábory byly dle něj otevírány vždy, když na nějaké významné stavbě chyběli pracovníci a hrozilo zpoždění prací. Právě třetí kapitola pojednává o „pracovních útvarech pro Cikány a asociální osoby“ na severozápadním Slovensku — konkrétně o pracovních útvarech v Dubnici nad Váhom, Ilavě a v Ústí nad Oravou. Janas zdůrazňuje, že slovenské orgány nepřistupovaly k řešení romské otázky jednotně a s jasným postojem. Objevovalo se totiž mnoho nekoncepčních řešení, protichůdných vyhlášek a kompetenčních sporů mezi jednotlivými ministerstvy a úřady. Zlom v nastalé situaci přinesl až rok 1944 a obsazení Slovenska německou armádou v souvislosti s potlačením Slovenského národního povstání. Kromě aktivit samotných Němců vůči Romům se však zostřil i postup státu. Autor vidí dvě hlavní linie postupu proti Romům v tomto období. První bylo otevření Zaisťovacieho tábora pre Cigánov v Dubnici nad Váhom, který již měl prvky koncentračních táborů, jak je známe z Říše či dnešního Polska. Kvůli epidemii skvrnitého tyfu a následné několik týdnů trvající karanténě lze však jen těžko zjistit, jaké byly záměry státu se zde koncentrovanými vězni. Dosud se totiž nepodařilo najít v archivech dokumenty, které by osvětlovaly plány s tímto táborem. Danému táboru, jeho vzniku a fungování se podrobně věnuje autor ve čtvrté kapitole. Jako neméně důležitou druhou linii postupu proti Romům na Slovensku od roku 1944 vidí Janas případy přímé fyzické likvidace, ke kterým docházelo kvůli podezření z pomoci partyzánům, držení zbraní či rozkrádání vojenského materiálu. Romové byli Němci masově vražděni v řadě obcí, někde byli dokonce hromadně upáleni. Autor také upozorňuje, že ačkoliv celou řadu těchto brutálních činů měli na svědomí příslušníci německých okupačních sil, nelze zapomínat ani na aktivní pomoc jejich slovenských přisluhovačů. Po válce bylo na Slovensku objeveno 176 masových hrobů a ačkoliv nelze přesně určit, kolik z 3 723 obětí tvořili Romové, toto číslo nebylo jistě zanedbatelné.

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

Autor také dochází k závěru, že i přes násilné koncentrování Romů a jejich otevřenou perzekuci, nedocházelo na Slovensku ve vztahu k Romům k takovým excesům jako v jiných státech, především v Německu. Slovenské úřady nepřikročily k otevření vyhlazovacích táborů ani k deportacím, ačkoliv takové tendence můžeme s postupem doby sledovat. Na rozdíl od židovského obyvatelstva o slovenské Romy totiž ani Němci nejevili zvláštní zájem. Studie má bohatý poznámkový aparát a podrobný soupis použitých pramenů a literatury, a je tak cennou knihou pro budoucí badatele. Je doplněna o řadu přehledových tabulek s počty zařazenců pracovních útvarů, jejich přírůstky a úbytky, o nákresy vodních děl, které byly zařazenci stavěny apod. V případě Zaisťovacieho tábora pre Cigánov v Dubnici nad Váhom jsou také připojeny fotografie zobrazující jeho vězně, exhumace zde zavražděných Romů a nákres tábora vytvořený vězni. V závěru najdeme i anglické a německé resumé. Tato práce je velice cenným a důležitým shrnutím dosud vykonaného archivního výzkumu k tématu perzekuce Romů na Slovensku v letech 1939 —1945 a navazuje tak na publikované studie především z pera samotného Karola Janase ale i Ctibora Nečase a dalších. Michal Schuster

Autorský kolektiv: Miloš Ondrejkovič, Irena Stefančíková, Viera Matisová

Domáca obrázková kuchárka — Kerutni čitraňi romaňi tavľarďi Prešov: Fond sociálného rozvoja. 2008. 84 s.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Výsledkem projektu Šanca pre Rómov Šariša — návrat k tradícii ovocinárstva realizovaného v roce 2007 byla i Domáca obrázková kuchárka — Kerutni čitraňi romaňi tavľarďi v roce 2008. Organizátoři projektu, sídlící v Prešově, se kromě uvedeného soustředili i na utváření nových pracovních návyků u čtyřiceti Romů ohrožených chudobou. Hlavním cílem projektu bylo podle realizátorů zlepšit možnosti zaměstnávání skupin ohrožených sociálním vyloučením, zlepšit životní podmínky a zajistit udržitelnost příjmů cílové skupiny. Další specifické cíle projektu byly: • vytvořit předpoklady pro uplatnění Romů v oblasti ovocnářské výroby ve dvou tradičních centrech ovocnářství, v městě Sabinov a v obci Chminianske Jakubovany, • přispět k odstraňování projevů chudoby Romů formou zvyšování úrovně poznatků v oblasti rodinného a pracovního života, • realizovat osvětovou činnost zaměřenou na předcházení, zmírňování a řešení chudoby. Domácí obrázková kuchařka je výsledkem kurzu Práce, Rodina, Finance, na kterém účastnice probíraly teorii i praxi vedení domácnosti. Jistá část doporučení se nachází i v kuchařce v podobě kalendáře výdajů a rozpočtu domácnosti. Kolonky jsou uspořádány pro všechny potřeby všech členů domácnosti až tak podrobně a pečlivě, že je těžké věřit, jak a jestli vůbec je možné si výdaje takto hlídat a žít podle tabulek. Jinak pěkná barevná kuchařská knížečka rozebírá nejen návod na rodinný rozpočet romské rodiny, ale i postupy přípravy jídel romské i zdravé kuchyně. Postupy přípravy velmi jasně a srozumitelně popisují jednotlivé kroky přípravy jídel v romštině i slovenštině, popisy doprovázejí obrázky. Vše doplňují informace o projektu a fotografie Romů, kteří se účastnili kurzů a získali doklad o jeho absolvovaní. Vše nasvědčuje tomu, že projekt se zdařil. Romové kurz navštěvovali, což lze vidět i na zadních stránkách publikace. Z fotografií se můžeme dozvědět, jak Romové nabírají teoretické znalosti o ovocnářství, jak pracují na poli, sázejí a štěpují stromky. Na fotografiích v zadní časti publikace vidíme děti ve školce, o které se v době, kdy se jejich matky účastnily výuky, staraly lektorky. Vydáním knihy autoři splnili hned několik cílů. Publikace je výstupem z už zmíněného projektu. Naplnili tedy cíle projektu a snad i uspokojili potřeby Romů nejenom získáním certifikátu o absolvování kurzů, ale i opětovného zařazení se do pracovního procesu. Margita Rácová

Recenze, anotace

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

201

R O M S K É

Štěpán Nepraš (střih) Richard Špůr (kamera) Viliam Poltikovič (námět, scénář, režie)

Romský král

Film & sociologie, Centrum publicistiky a dokumentu ČT délka: 57 min., rok výroby: 2009

S Foto z filmu Romský král, foto Česká televize

202

Dokumentární film Romský král vznikal v letech 2002—2008, jeho součástí jsou však některé záběry pořízené již v roce 1992 pro starší snímek režiséra Poltikoviče. Poltikovičovi se daří nalézt původní hrdiny a ukázat nám posuny a proměny v jejich životech. Postavou, která filmem prochází jako určité pojítko, je samorostlý Rom Gejza Horváth, šedesátník, odmítající se přestěhovat z nuzného obydlí kdesi na okraji osady do nově vystavěných domků ve vsi. Film by se dal orientačně rozdělit na tři části, z nichž ta první je soustředěná přímo do slovenských vesnic Žehra a Rudňany, ležících nedaleko Spišské Nové Vsi. Již právě od roku 1992 zde místní zastupitelé vyvíjejí snahu o postupné přemístění romského obyvatelstva z jejich obydlí v osadách, která neodpovídají ani základním hygienickým požadavkům, do bytových či rodinných domů ve vsích. Vidíme tak dva rozdílné světy — na jedné straně osadu a jakýsi život „postaru“ reprezentovaný právě Gejzou, na straně druhé pokusy o život dle vzoru bílých v domech ve vsi — tuto snahu zastupuje především romský starosta vesnice Žehra Marián Mižigár. Situace však není nijak černobílá. Byty ve vsi jsou velice malé a Romové v nich často žijí namačkáni úplně

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

stejně jako dříve ve svých kolibách, někteří z těch, co se dříve z osady odstěhovali, se do ní nyní vrátili žít zpět s tím, že je jim zde lépe a lépe si zde rozumí se sousedy. Jako problém je často zdůrazňováno, že mají Romové příliš mnoho dětí, že je tak nemohou pořádně vychovávat a žijí jen z přídavků, které jsou jim na ně vypláceny. Režisér se na to konto dotazuje starosty Mižigára, který mu odpovídá, že má dětí něco kolem dvaceti a ani si není schopen vzpomenout na jména všech z nich. Rozhovor probíhá v pohodlí starostovy kanceláře zdobené kýčovitým obrazem obnažené dívky. Na další dotaz Mižigár odpovídá, že u žádného porodu svého dítěte nebyl, že se toho bojí, a že by si už potom zřejmě žádné další děti nepřál, což on ale samozřejmě ještě chce. Večer ho pak vidíme s kumpány v kulečníkovém salónku, jak odhání své syny, kteří jim narušují hru. Jistě ne náhodou se stejně režisér ptá i Gejzy, odpovídajícího, že má dětí dvaadvacet, a taktéž neschopného si na jejich jména vzpomenout. Gejza však vypráví také o tom, jak svého syna odrodil sám, v záběrech ho neustále vidíme pohromadě s jeho manželkou a dětmi, jak si s nimi hrají, a divák má pocit, že přes příšernou chudobu a zřejmé Gejzovo pití je v jejich životech jakási přímočará radost, svoboda a vůle k životu stále přítomná a že tyto věci se z životů starosty Mižigára a jemu podobným vytratily, nahrazeny hrou na velké pány. V druhé třetině délky náhle prostředí filmu získá na značném rozkročení, neboť se ze slovenského venkova přenášíme až do anglického města Sheffield. Z problematiky bydlení a přílišného množství potomků, která je do určitě míry skrytá v druhém plánu první třetiny filmu, se můstkem několika hovorů o nemožnosti sehnat práci na Slovensku režisér dostává právě k otázkám získání zaměstnání, s nimi spojenou emigrací do zahraničí a tam otevírání zcela nových životních možností. Průvodci touto částí jsou pak Romové, kteří okamžitě po otevření hranic v rámci Evropské unie, do Anglie odjeli a podařilo se jim zde úspěšně uchytit — především Cyril Dunka, který si vzal dceru Gejzy Horvátha z prvního manželství Květu, pak také její matka, Gejzova první manželka Markéta Helena Horváthová, ale i další rodina, Šándorovi. Část anglická se pak již volně začne prolínat s pomyslnou závěrečnou třetinou filmu, jež se zaměřuje na pro mnohé Romy dosti neobvyklý životní zlom — příklon k hluboké křesťanské víře. To probíhá jak v Sheffieldu působením pastora Andrzeje Kurpiela, tak na hromadných zpívaných bohoslužbách ve Spišské Nové Vsi vedených romským pastorem Emilem Adamem. Vše se zdá být opravdu tak, jak pastor ve své řeči přímo do kamery předkládá — to, na co světské systémy a postupy nikdy nestačily, ten duchovní dokáže — množství Romů žijících v nuzných podmínkách odvrátit od alkoholu, násilí na bližních, závislosti na hazardu a lichvářství. Nejeden z nových věřících neváhá do kamery plamenně popisovat své převrácení na lepšího člověka. Film pak logicky ústí do závěrečného konstatování

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

Cyrila Dunky, že Romové, kteří nemají svůj stát ani krále, kteří stále něco hledají a chtějí, a přitom vlastně neví co, přece svého jediného krále mají, a tím je Ježíš. Dle mého názoru je opravdu nutno vyzdvihnout, že na ne až zas tak rozsáhlé ploše hodinového dokumentu, který jistě měl svá produkční omezení, se tvůrcům podařilo velmi zdařile vystavět vrstevnatou výpověď o různých podobách současného života romské společnosti pocházející z východního Slovenska. Jak jsem již zmiňoval výše, film kontinuálně přechází mezi nejdůležitějšími tématy: rodina — bydlení — zaměstnání a jeho hledání za hranicemi — víra. Na další rovině vykresluje život Romů v chudých osadách, v nových domech vystavěných pro ně na slovenských vesnicích, ale také v emigraci v Anglii. A velmi nezanedbatelnou je také postava Gejzy Horvátha, více či méně procházejícího celým filmem až do samotného závěru. Jeho postava kontrastuje jak s bývalou rodinou uchýlivší se do relativního blahobytu Sheffieldu, tak s Romy žijícími ve vsi. Film tak také vytváří plastický portrét jeho samého, muže, ke kterému sice sotva díky komplikovanosti jeho osudu můžeme cítit jednoznačné sympatie, nicméně také se sotva dá ubránit souhlasu se slovy jeho zetě Cyrila — „on je frajer“ — které režisér jistě ne náhodou řadí též k samotnému závěru snímku. Martin Chlup

Identifikace sociálně vyloučených lokalit a zpracování jejich mapy ve městě Brně Praha: Úřad vlády České republiky, VeryVision s.r.o. 2008. 102 s.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Na základě objednávky Úřadu vlády ČR — Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách (dále jen Agentura) — vypracovala agentura VeryVision s.r.o. zprávu, s níž seznámil odbornou veřejnost na prezentaci v Muzeu romské kultury dne 29. 1. 2009 Daniel Topinka. Zpráva byla též vytištěna ve zhruba stostránkové brožuře a na prezentaci volně distribuována. Vedle přednášky Daniela Topinky došlo také k představení nejnovějšího výzkumu FS MU — Dlouhodobý monitoring situace romských komunit v ČR — moravské lokality v podání Ireny Kašparové a Adély Couralové. Při ústní prezentaci zprávy agentury VeryVision, kterou se zájmem sledovali vedle zástupců všech zainteresovaných subjektů (místní samosprávy, členové lokálního partnerství, Agentura) též pracovníci muzea, studenti a další zájemci, byl výklad zaměřen zejména na deskripci brněnských lokalit, zjištěné skutečnosti a jejich srovnání se situací v Ostravě, kde výzkum prováděla též agentura VeryVision. V ústním výkladu Daniela Topinky byl mnohokrát opakovaně použit výraz — rom —, respektive — romové, romský... Chtěla bych upozornit (a na prezentaci jsme též v tomto smyslu vznesla dotaz), že během výkladu byly a i v publikované verzi zprávy jsou v souvislosti s etnonymem Rom zaváděny mylné konotace. Ačkoli se autoři výzkumu hned v úvodu metodologicky k problematice pojímaní romské etnicity vymezili — s tím, že zpráva pro své praktické poslání bude „romství neproblematizovat“ (s. 5), a zavádějí hned v úvodu termín „Rom“ (psaný v uvozovkách) — v rámci celého výkladu se (ať už z hlediska relevance mnohých dalších informací, či pouze ze zvídavosti) musí člověk ptát, kdo se pod jimi užívaným termínem „Rom“ vlastně skrývá a nač je tento uvozovkový styl ve zprávě vůbec zaváděn. Při deskripci zkoumaných lokalit zacházeli výzkumníci do podrobných detailů a při jejich identifikaci se nemohli samozřejmě vyhnout též popisu obyvatel těchto lokalit. Navazovali při své práci na celou řadu již uzavřených výzkumů, též na publikované výsledky výzkumu agentury GAC s.r.o. z roku 2006 (Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit v České republice a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti) a další relevantní rozličnou odbornou literaturu. Je jisté, a Daniel Topinka to v přednášce částečně objasňoval, že ze sociologického (nejen z něho) hlediska při specifikaci romské etnicity zde máme složitý problém. Nicméně, je, myslím, nutno dodat: s tímto problémem se musí vždy odborníci nějakým způsobem vyrovnat, vymezit jeho rozsah, a tím i dát smysl své práci. V úvodních statích publikovaného výzkumu se autoři jakž takž vyrovnávají s objasněním důvodu zavedení pojmu „Rom“ ve své studii (zpráva s. 5—6), ovšem nijak se už nezabývají ujasněním, kdo je vlastně jedinec jimi označovaný jako Rom. Přičemž oba pojmy se při prezentaci výzkumu v řeči a textu objevují, a to v nejednoznačně daných významových odlišeních. Tak například: v projekci při prezentaci (Topinkova přednáška byla doprovázena power pointovou prezentací) tabulky, která obsahuje „Údaje o počtu sociálně vyloučených

Recenze, anotace

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

203

R O M S K É

osob či osob v riziku sociálního vyloučení“ (v tištěné verzi zprávy na s. 65) se uváděl údaj „Z toho počet Romů“, dále specifikovaný na „Zjištěno pozorováním“, „Zjištěno dotazováním expertů“, „Zjištěno dotazováním v lokalitě“ a čísla, čísla, čísla. Zde v tabulce se už objevuje nikoli termín „Rom“ ale bez uvozovek, prostě Rom. Dále je například zarážející, s jakou bohorovností byli Romové či nějací „Romové“ ve zprávě identifikováni jako Rumungři a Olaši (s. 66 a další). Při používání pojmu Olach a Rumungro není absolutně jasné, kdo je kým. Proč se zde nějaké rozdělení Romů či „Romů“ na další podskupiny objevuje a koneckonců, proč nejsou ti Olaši a Rumungři uvedeni v uvozovkách také? Jde zde, podobně jako i na dalších stránkách publikace, o chybu editora? Nebo oč jde? Nejsou výsledky snahy zjistit „Údaje o počtu sociálně vyloučených osob či osob v riziku sociálního vyloučení“ úměrně zavádějící tomu, nakolik se v zjištěných údajích pojem Rom překrývá anebo dokonce plete s pojmem „Rom“? Součástí zprávy je i několik stran historického výkladu — Romové v Brně (s. 8—19). Zde autoři zprávy, jak uvádějí (s. 8), čerpali ze spolupráce s historikem a kurátorem fondu písemného materiálu Muzea romské kultury

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Michalem Schusterem. Použití historických reálií v sociologickém výzkumu je relevantní, nicméně nemělo by to seznámení s historií po výtce „historia — magistra vitae“ vést v průběhu výzkumu též k ponaučení realizátorů a zpřesnění jimi používané metodologie? Nač je kapitola Romové v Brně do zprávy zahrnuta, nač se zde bez nadsázky řečeno (!) koketuje s romskou historií, když o charakteristiku romské etnicity ve zprávě jít nemá? Proč má ona krátká kapitola posloužit zde ve zprávě jenom jako nějaká ilustrace vývoje society, jejíž etnické složení je konstruktem realizátorů výzkumu? Nadnesla jsem ve svém příspěvku několik výtek, které by měly upozornit na nedostatky v odborné úrovni předkládaných výsledků výzkumu. V rámci uvažovaného smyslu celé zprávy nejde jen o nějaké slovíčkaření, ale o možnost použít výsledky výzkumu v praxi. Domnívám se, že nejednoznačné pojmové vymezení etnonyma Rom se oproti záměru výzkumného týmu VeryVision zaváděním pojmu „Rom“ nadále zproblematizovalo, a praktické práci Agentury nijak neprospěje, pokud ji dokonce nebude ještě více komplikovat. Milada Závodská

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

1 8 / 2 0 0 9

Rozhovor Mahala Rai Banda — drogy, ekonomická krize i Romové z hedvábí Rozhovor v rumunštině vedla a úvod napsala Jana Šustová, redaktorka internetových stránek Českého rozhlasu www.romove.cz. Rozhovor byl natočen 27. ledna 2010 před vystoupením skupiny Mahala Rai Banda v pražském Paláci Akropolis. V roce 2009 však MRK získalo do svých sbírek druhé album kapely (Ghetto Blasters), proto je skupině věnován následující příspěvek. Překlad z rumunštiny: Jarmila Novotná

Nejznámější a nejnadanější romští muzikanti z Rumunska pocházejí ze dvou vesnic. Ta první jménem Clejani leží jihozápadně od Bukurešti a je rodištěm houslistů, cimbalistů, akordeonistů a kontrabasistů, z nichž někteří po Ceauşescově pádu zformovali skupinu Taraf de Haïdouks (v překladu Kapela zbojníků). Druhá vesnice — Zece Prăjini (Deset polí) — leží severovýchodně od rumunské metropole a je „líhní“ hráčů na dechové nástroje, z nichž mnohé známe ze skupiny Fanfare Ciocărlia (Dechovka Skřivánek). Jakousi mixáží hudebníků z obou vesnic je skupina Mahala Rai Banda, která v roce 2009 vydala své druhé album s názvem Ghetto Blasters. Kapela Mahala Rai Banda vznikla v drsném prostředí bukurešťských periférií. Mahala, původně arabské slovo, které se na Balkán dostalo přes turečtinu, neznamená přímo ghetto, ale chaotickou, živelně vzniklou romskou čtvrť na kraji města. Mahaly se rozrostly po pádu totality, kdy se Romové z venkova stěhovali za obživou do metropole. A druhá část názvu sestavy, rai, znamená v tomto kontextu špičkovou úroveň. Zárodkem nynější kapely byla skupina Rom Bengale, která vznikla v Bukurešti, ale její členové žel záhy podlehli drogové závislosti. Kapela se rozpadla, rodiny se rozvrátily, muzikati byli zatčeni a uvězněni. Nejhoršímu se vyhnul jen houslista Aurel Ioniţă [Aurel Jonýc], dnešní kapelník skupiny Mahala Rai Banda, a akordeonista Florinel Ioniţă. K následujícímu rozhovoru jsem pozvala kapelníka Aurela Ioniţu: V roce 2009 jste vydali nové album Ghetto Blasters, můžete ho představit? Je to opravdu nové album a řekl bych, že je specificky určeno pro mladou generaci. Je namixováno novým způsobem a odráží se v něm nové hudební tendence. Podle mého názoru je to takový cikánský rock.

204

K U L T U R Y

Jaké hudební nástroje na této nahrávce zaznívají? Složení hudebních nástrojů je stejné jako na prvním albu. Polovina jsou dechové nástroje, jako má Fanfare Ciocărlia, a druhá polovina nástrojů je jako z Taraf de Haïdouks, tedy housle, akordeon, bicí, saxofon, klarinet.

Rozhovor

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

Kolik alb jste už vydali? Toto je naše druhé album. První jsme vydali u belgického vydavatelství Crammed Discs, to druhé vyšlo v německém vydavatelství Asphalt Tango.

205

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Kdy vznikla kapela Mahala Rai Banda? Kapela Mahala Rai Banda hraje od roku 2001—2002. První album jsme vydali v roce 2004. Představili jsme ho na jednom festivalu. A pak, myslím, přišel celosvětový úspěch. Členové Vaší kapely pochází z vesnic Zece Prăjini a Clejani, které jsou známou líhní romských muzikantů. Jak se tam žije? Ano, je to tak. Jsme tak půl na půl. Dechová sekce je ze Zece Prăjini a další — já, harmonikář, zpěvák a bubeník — jsme z Clejani. A jaký tam je život? Pro nás je život krásný. Cestujeme všude po světě. Pracujeme a vyděláváme na živobytí. Pro nás je to jednodušší. Ostatní to mají o něco těžší. Hlavně teď během krize. Je to velmi, velmi, velmi těžké. Lidé už si nezvou muzikanty na svatby, křty a jiné oslavy. Řeší to pomocí cédéčka nebo kazeťáku. U nás v Clejani hudba už nemá pokračovatele. Mladí, kteří přicházejí po nás, nemají příležitost a ani motivaci naučit se hrát na hudební nástroj. Všichni se snaží emigrovat pryč — do Španělska sbírat jahody, do Itálie na stavbu, do Německa… Je hůř. Krize teď u nás začala a je to rozhodně znát. S Skupina Mahala Rai Banda na festivalu Respect Plus v Praze, leden 2010, foto J. Šustová

Co Vás vedlo k tomu, že jste v názvu alba použili slovo „ghetto“? V textech nezpíváme o ghettech, ale máme písničku Ding deng dong, která vypraví o krizích, o chudých zahořklých Romech, kteří nemají práci. Jejich společenská situace není moc dobrá a pokouší se emigrovat do zahraničí. Dříve jste vystupoval ve skupině Rom Bengale, můžete něco říci o její historii? Vím, že v ní svou smutnou roli sehrály také drogy... Ano, moje první kapela, která vznikla v roce 1998, se jmenovala Rom Bengale. Západ byl pro nás jako zjevení po padesáti letech komunismu. My mladí, kteří jsme tam přijeli z tzv. demokratického Rumunska, jsme si mysleli, že na Západě je všechno krásné a růžové. Byli jsme jak utržení ze řetězu. Neměl jsem nad kapelou kontrolu. Část členů se tam zapletla s drogami a jinými věcmi. Takže jsme se, spolu s managementem, rozhodli skončit. Pokračování by bylo příliš riskantní. To byla naše první zkušenost na Západě.

206

Našel někdo cestu, jak se zbavit drog? Zvládnul to jen harmonikář. Povedlo se mu to, on sám chtěl. Uvědomil si, že udělal chybu. Znovu hraje na akordeon a tvoří jeden ze základních pilířů v mé kapele. Ostatní se už nepovedlo zachránit. To je život. Ne všechno vždycky záleží jen na mně. Je mi jich líto, ale život jde dál.

Kolik obyvatel má obec Clejani? Kolem 3000—3200 obyvatel. Je to hodně velká obec, ale má spoustu problémů. A kolik tam žije Romů? Po pravdě řečeno nejsem schopen Vám sdělit přesné číslo. Nebylo provedeno žádné přesné sčítání. Mnozí nemají doklady, nejsou zapsáni do matriky na radnici. Odhaduji, že je tam kolem 1000, 1200—1300 cikánských obyvatel. Kde Vy sám jste se naučil hrát na nějaký hudební nástroj? Hudbě jsem se naučil doma. Hudba se u nás předává z otce na syna. Je to pro nás základní povolání. Nezabýváme se ani zemědělstvím ani obchodem, ale máme tradičně jiná povolání. Tím nejdůležitějším je šumař (romští hudebníci tradičně hráli bez znalosti not, pozn. red.). Ne muzikant nebo hudebník, ale šumař. Předává se to z otce na syna. Já jsem se narodil a vyrostl v domě plném hudebních nástrojů: měli jsme housle, harmoniku, cimbál. To byly moje hračky. Jiné jsem neměl. A když jsem to viděl doma, dělal jsem to taky. Jasně, že takhle se dá pěkně vydělat, snáze, a proto nám ostatní trochu závidí. Proto máme v názvu kapely slovo rai (v překladu pán). Jsme považováni za šlechtice, určitou aristokracii. Nepracujeme na poli nebo v továrně, jsme trochu takoví „Cikáni z hedvábí“. Rádi se pěkně oblékáme, rádi řešíme věci slušně. Jsme ve styku s majoritní společností. Teď se trochu ztratila ta hudební tradice. Ne všichni mají to štěstí mít manažera v zahraničí, který je všude propaguje.

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Můžu říct, že jsem měl obrovské štěstí, že jsem dostal příležitost hrát na Západě a vydělávat si tam na živobytí. Kolik členů má teď skupina Mahala Rai Banda? Mahala Rai Banda se teď skládá z dvanácti osob. Je to dost velká kapela. A teď jste zrovna na turné s novou nahrávkou? Ano, teď jsme na propagačním turné k novému albu. Začali jsme v Glasgow, pak následoval Kolín nad Rýnem, Linec, dnes Praha, zítra Stuttgart, Berlín, Skandinávie. Ani si to všechno nepamatuju. V každém případě si myslím, že zahajujeme propagační turné v plné síle a jsme tam, kde máme být. Pokolikáté vystupujete v Praze? V Praze v Akropoli jsme podruhé. Doufám, že koncert bude dobrý. Pražské obecenstvo už trochu známe, je to úžasné publikum, které kladně reaguje na cikánskou hudbu z Balkánu. Snad bude plno a posluchači budou dobře naladěni. Z Rumunska jsou známé romské kapely Fanfare Ciocărlia a Taraf de Haïdouks. Máte něco společného? Samozřejmě, polovina z nás je z obce Zece Prăjini a polovina z Clejani. Máme příbuzné ve Fanfare Ciocărlia, příbuzné v Taraf de Haïdouks. Jsme v podstatě švagři z různých stran. Stýkáme se. Dříve jsme byli srovnáváni s Taraf de Haïdouks, teď s Fanfare Ciocărlia. Známe se velmi dobře, víme jedni o druzích. Máme toho hodně společného. Známe se mezi sebou opravdu dobře.

S Kapelník a houslista Aurel Ioniţa, foto J. Šustová

Kdo píše hudbu, kterou hraje Mahala Rai Banda? Neřekl bych, že píšeme hudbu. Jsme šumaři, hrajeme podle sluchu. Obvykle já přijdu s nějakým nápadem a pak přijde každý člen s vlastním příspěvkem k tomu nápadu. Naše hudba vzniká kolektivně. Není nikdo, kdo by rozhodoval, co tam zůstane a co ne, protože to není psaná hudba. Je vytvářena podle sluchu a každý přináší to, co může podle svých hudebních možností. Takhle nějak to probíhá.

Rozhovor

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

207

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Blahopřejeme / But bacht sasťipen

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

Ján Oláh-Širo * 14. 1. 1959 Detva

Prof., PhDr. Nina Pavelčíková, CSc. * 1. 9. 1939 Zlín

208

V roce 2009 se dožila 70 let historička Nina Pavelčíková, vedoucí katedry historie na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. Blahopřejeme jí nejen k tomuto výročí, ale zároveň k tomu, jak významně přispívá k romistickému bádání. Narodila se v roce 1939 ve Zlíně a studovala v Opavě, kde později působila ve Slezském ústavu ČSAV. Opravdu v plné míře mohla však uskutečňovat svou odS Nina Pavelčíková, bornou, vědeckou a pedagogickou práci foto z internetu až po roce 1989 na Ostravské univerzitě. Zde se specializuje na historii Romů, zejména poválečnou. Na fakultě založila oborový předmět romistika, k níž vede i mnohé své studenty. Z její obsáhlé bibliografie jmenujme alespoň zásadní monografie o Romech v letech 1945—1975 na Ostravsku (1999) a obecnější studii o situaci této oblasti v českých zemích za období 1945—1989 (2004), v nichž spojila svůj přístup historika a archiváře. Pro současný fakultní projekt hledá nyní i nové metodiky výzkumu, založené na orální historii i některých metodách sociologických a etnologických. Nině Pavelčíkové byl k jejím narozeninám věnován i poslední sborník prací Filozofické fakulty Ostravské univerzity Historie — Historica (č. 16/2009), v němž se několik studií zabývá romistickými tématy (autorů Ctibora Nečase, Evy Davidové, Heleny Noskové, Petra Lhotky, Radka Lipovského a Jiřího Pavelčíka). Nina Pavelčíková patří k zakládajícím členům původní společnosti pro Založení Muzea romské kultury, nyní Společnosti přátel Muzea romské kultury. Je také členkou redakční rady této ročenky, Bulletinu MRK. Nino, přejeme Ti upřímně hodně dalších let ve zdraví a ve Tvé neutuchující vědecké a pedagogické aktivitě — but sasťipen tuke! Eva Davidová

Jaroslav Cicko

* 10. 3. 1939 Bodorová V březnu oslavil 70. kulatiny jeden ze současných úspěšných romských sochařů, Jaroslav Cicko. Dětství prožil ve slovenské obci Bodorová, okr. Turčianské Teplice, odkud byl spolu se všemi místními Romy za války vyhnán a museli se usadit 3 km za vlastní vesnicí. Odtud byli místní Romové v roce 1949 komunisty přesídlení do S Jaroslav Cicko, foto MRK Hornej Štubně, kde sochař bydlí — A. Juránková, Horná Štubňa (SK), 2008 dosud. Zde také 42 let pracoval jako strojař a obývá zde dům se zahradou, v níž už zvenku možno obdivovat jeho kamenné skulptury. Vedle soch vytesává z kamene i fontány a vodotrysky pro objednavatele z bližšího i vzdálenějšího okolí. Jaroslav Cicko ale tvoří vedle tvrdého kamene také ze dřeva, z něhož vyřezává zejména rázovité lidové figury. V roce 2008 byla jeho díla součástí muzejní výstavy Romská socha 2008, sochař se zúčastnil také prvního ročníku sochařského sympózia, které v muzeu probíhalo jako doprovodná akce k této výstavě (viz foto, s. 217). Více viz: Sbírky Muzea romské kultury. Výtvarné umění/Visual Arts. Romští autoři/Romani artists, přírůstky 1991—2005/acquisitions 1991—2005. Brno 2005, s. 156—157.

S Jaroslav Cicko se svou sochou, foto MRK — A. Juránková, Horná Štubňa (SK), 2008

V lednu se stal padesátníkem výtvarník Ján Oláh-Širo. Věnuje se zejména kresbě a dříve také kolážím. Žije v Detvě, což zřejmě jeho výtvarnou dráhu předurčilo; zde totiž od roku 1990 navštěvoval při místním kulturním středisku velmi dobře pracující výtvarný kroužek. V životě to jednoduché neměl, velmi dlouho byl nezaměstnaný, S Ján Oláha-Širo, nyní po předčasném skonu své foto MRK — J. Horváthová, Detva (SK), 1998 ženy sám vychovává pět dětí. Vedle drobných ilustrací, které vycházejí v romských médiích, je autorem souboru ilustrací k romské hádankové karetní hře: Romane karti garude lavenca/Romské hádankové karty, 1995 (viz foto, s. 219). Více viz: Sbírky Muzea romské kultury. Výtvarné umění/Visual Arts. Romští autoři/Romani artists, přírůstky 1991—2005/ acquisitions 1991—2005. Brno 2005, s. 106—114.

Robert Boldy

* 22. 2. 1959 poblíž Rožňavy Dalším padesátníkem se v únoru stal jiný z „našich“ výtvarníků, neustále nakažlivě dobře naladěný Robert Boldy z Rožňavy. Ve skutečnosti ani jeho život neplyne jen lehce. Je vyučený zedník a za lepšími pracovními nabídkami pravidelně odjíždí od milované rodiny do Čech. Přesto jeho obrazy dýchají klidem a harmonií. Robert Boldy se ve svém výtvarném koníčku považuje stále za S Robert Boldy, začátečníka, který si cestu uměním bez foto MRK — M. Kucharičová, Rožňava (SK), 2005 odborných znalostí razí zcela sám (viz foto, s. 218). Více viz: Sbírky Muzea romské kultury. Výtvarné umění/Visual Arts. Romští autoři/Romani artists, přírůstky 1991—2005/acquisitions 1991—2005. Brno 2005, s. 60—61.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Mgr. Jana Šustová (*22. 10. 1972 Praha)

první držitelka ceny Muzea romské kultury

V letošním roce Muzeum romské kultury poprvé vyhlásilo Cenu muzea. Její historicky první držitelkou se stala Mgr. Jana Šustová, redaktorka Českého rozhlasu Online (více viz část A, str. 59). Jana Šustová v podstatě sama „vybudovala“ internetové stránky rozhlasu o Romech (www. romove.radio.cz) do své dnešní S Jana Šustová, autor neznámý, 2009, podoby, díky níž byly v roce 2009 soukromý archiv J. Šustové nominovány na cenu Gypsy Spirit. Janě Šustové blahopřejeme a předáváme jí slovo, aby se pokusila čtenářům muzejní ročenky nastínit své počátky v redakci, ale třeba i to, jak se jako typický „nemluva“ dostala k mikrofonu coby profesionál.

Ty máš na starosti samé české „oblíbence“... Internetová redakce Radia Praha, do níž se mi poštěstilo v červenci roku 2000 nastoupit, měla na svém kontě různá prvenství. Svůj web www.radio.cz spustila v roce 1994, čímž se řadila k vůbec prvním webům v České republice. V roce 1997, u příležitosti Evropského roku proti rasismu, byl navíc na její půdě založen web www.romove.cz, který byl jedním z prvních romských webů u nás (možná byl úplně první). Ale já jsem v té době ještě byla „na houbách“ co se týče webu, Českého rozhlasu i Romů, takže to přesně neumím popsat. Myslím, že tehdy musel být v Radiu Praha pozoruhodný tým pracovníků a osvícený ředitel, když v plenkách internetu v ČR dokázali založit první rozhlasový web a krátce poté romské stránky. Ale na to bychom se museli zeptat jiných pamětníků... Já jsem do této redakce přišla z oněch pověstných „hub“ těsně poté, co už Markéta Kaštánková, „maminka“ romského webu, odešla pracovat do BBC. A nebyla jediná, kdo z internetové redakce Radia Praha tehdy odešel. V onom červenci 2000 nás do redakce na jeden inzerát nakonec přijali dvě — mě a Jitku. Nastoupily jsme do rozpadající se redakce, obě nedlouho po studiích. Jitka měla tu výhodu, že vystudovala Vysokou školu ekonomickou a měla zkušenosti a větší talent pro práci s počítači, webem a vůbec

Blahopřejeme

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

209

210

R O M S K É

vším technickým. Mně asi v konkurzu na místo v Radiu Praha pomohla znalost několika světových jazyků, ale při práci v internetové redakci jsem se začala jevit jako strašné nemehlo. Sice jsem v dřívějších zaměstnáních neměla problémy s prací v prostředí Windows, ale web Radia Praha „jede“ na Linuxu, takže na Windows jsem mohla zapomenout. Při svém humanitním vzdělání i zaměření jsem se prostě „nechytala“, navíc zaškolování pro práci s webem, které nám tehdy poskytovali místní „ajťáci“, bylo značně zmatečné. Velmi záhy po nabytí vysněné práce mi tedy hrozil vyhazov hned ve zkušební době. Nakonec mě zachránilo to, že místní „ajťáci“ odešli „za lepším“ do jiné práce a v nadále se rozpadající redakci zbyl tristní tým: já a Jitka — dvě nové a nezkušené — a Američan Dan, kterého jsme neustále otravovaly se svými dotazy, jak co na webu dělat a proč nám něco nefunguje. Vůbec nechápu, jak s námi mohl mít trpělivost, a nedivím se, že často utíkal do anglické redakce hrát hry... Takhle nějak uplynuly mé první tři čtyři měsíce v rozhlase. Náš americký kolega bravurně obstarával anglické a španělské stránky a ještě u toho stihl „pařit“ hry v anglické redakci a zodpovídat naše neustálé dotazy. Jitka zvládala editovat české a francouzské stránky. Ale já, děsné počítačové nemehlo, jsem stěží zvládala německé stránky a občas něco nesměle „kutala“ na těch romských. Na podzim měla v Radiu Praha vzniknout ruská redakce, tak jsem postupně připravovala její webové stránky a moc se na ní těšila, protože rusky a podobně mluvící národy jsou moje „srdcová záležitost“. Nicméně práce s azbukou na českém webu byl v roce 2000 docela oříšek... Je to asi ironie osudu, že těsně před vznikem mojí milované ruské redakce mě kousek od sídliště, kde bydlím, přepadl, zmlátil a okradl Ukrajinec. Že to je Ukrajinec, jsem se dozvěděla jen díky tomu, že ho policie chytla (vůbec nechápu, jak ho dokázali vypátrat a rozhodně to mluví proti všem předsudkům o policii, které jsem do té doby slyšela). Ale i přes tuto zkušenost jsem se na nově vznikající ruskou redakci Radia Praha těšila a našla v ní nezapomenutelné a velmi vzdělané kolegy i přátele. Moc mě rozesmálo, když Elena, tehdejší vedoucí ruské redakce, sama Běloruska, jednou na mou adresu se smíchem prohlásila: „Janičko, Ty máš na starosti samé české oblíbence: Rusy, Romy a Němce.“ No, a podobně, jak mě „Romáci“ zatáhli k natáčení rozhovorů na mikrofon, tak to pak byli „Rusáčci“ — jmenovitě Elena, kdo mě zatáhl do další rozhlasáčtiny — k mikrofonu přímo ve studiu. Elena si usmyslela, že se mnou natočí pořad — a já nic zlého netuše jsem poprvé vlezla do rozhlasového studia. Tam mě zmohla má klasická paralyzující tréma, bylo mi děsně špatně a navíc jsem měla mluvit 20 minut ve své NErodné ruštině. Technik mi od mixážního pultu každou chvíli nadával, jak špatně mluvím, a tak moje tréma rostla a rostla. Pořad za moc nestál — ale přesto jsem pak o pár dní později Elenu nachytala s obálkou v ruce, jak ho na kazetě posílá na velvyslanectví do Moskvy.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Ale když ještě vzpomenu na to přepadení Ukrajincem... Natlučené oko mě sice trochu bolí dodnes, ale jednou se ta příhoda hodila. O pár let později probíhala v České republice jedna z vládních kampaní proti rasismu, a její kreativci pro ten rok vymysleli, že do ní zapojí „bělochy“, kteří mají něco společného s těmi „tmavšími“. I mě vybrali jako jednu z tváří kampaně a všichni jsme měli na fotce tvář natřenou různými barvami a u toho byl nápis: „Buďte také barevní“. V rámci kampaně jsem byla pozvána do jednoho živě vysílaného pořadu Českého rozhlasu. Když pořad skončil, přišla do studia nějaká paní, asi nějaká mně neznámá rozhlasová kolegyně, a hned se ke mně vrhla s otázkou „Jak s těmi Cikány můžete mít něco společného?“ a začala vyprávět srdceryvný příběh, který už jsem v různých variantách slyšela mnohokrát — jak ji jednou Cikáni přepadli, zmlátili a okradli. Přiznám se, že nikdy nevím, co na takové příběhy odpovědět. Té paní ve studiu jsem tehdy dokázala říct jen toto: „Mě také jednou okradl a zmlátil Ukrajinec. Přesto moji nejlepší a nejoblíbenější přátelé v Českém rozhlase jsou lidé z ruské redakce a každý rok jezdím na dovolenou na Ukrajinu...“ Ona paní se na mě tehdy jen udiveně zahleděla a já jsem radši rychle vyklidila studio, protože opravdu nevím, co na takové otázky říkat.

Jak Romové nemluvu k mikrofonu přivedli Nikdy jsem nechtěla pracovat v rozhlase nebo v televizi, protože neumím mluvit. Ale nakonec, téměř po roce bezúspěšného hledání práce a běhání po konkurzech, jsem odpověděla na inzerát Českého rozhlasu — a tam to vyšlo. S úsměvem jsem si říkala: „Odříkaného chleba největší krajíc,“ ale věděla jsem, že nastupuji na místo dobře ukryté redaktorky internetových stránek ruské a německé redakce Radia Praha (zahraničního vysílání Českého rozhlasu) a že na této pozici mi rozhodně žádné mluvení na mikrofon nehrozí. Ale to se velmi záhy zvrtlo úplně jinam... Ukázalo se, že v dané redakci jsou také internetové stránky www.romove.cz, o které už se neměl kdo starat. O Romech jsem toho moc nevěděla, ale ráda jsem tyto stránky vzala „pod svá křídla“, protože pro mne znamenaly pojítko s mým oborem. Vystudovala jsem totiž sociální práci na pražské Filozofické fakultě a romské stránky Českého rozhlasu založila v roce 1997 má spolužačka z ročníku Markéta Kaštánková-Kristová. Úplně náhodou (určitě Pánem Bohem vedenou) jsem nastoupila na její bývalé místo — bylo to v létě roku 2000. Jenže — Markéta se během celého studia o Romy zajímala, dokonce se učila romštinu a o Romech psala bakalářskou a možná i diplomovou práci — zatímco já jsem o Romech vyslechla jen pár přednášek v rámci cyklu Etnické minority a mé znalosti o nich byly opravdu mizivé. Takže romské stránky pro mě znamenaly cestu za poznáváním dosud neznámého světa.

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

Vedena selským rozumem jsem se šla seznámit s romskou redakcí Českého rozhlasu. Tam jsem narazila na vedoucí redakce Annu Polákovou, které všichni říkají Hanka, a na produkční Ivetu Durdoňovou. Obě jsou Romky. Sama už si na naše první setkání nevzpomínám, ale o pár let později mi obě s velkým smíchem vyprávěly, jak jsem byla strašně nesmělá, prý jsem se styděla si vůbec u nich sednout a že vůbec nevěděly, co si se mnou mají počít. Nevím, jestli to opravdu bylo tak hrozné, ale Ivetka by to určitě znovu se svým typickým smíchem hezky popsala — už ji slyším... Krátce po našem seznámení chtěla Hanka Poláková natáčet v Letech u Písku při nočním vartování za zemřelé — tak jsem se přidala. Byl domluven odvoz autem, ale ten nakonec těsně před odjezdem zkrachoval. Hanka tedy zavolala svého manžela, nočního taxikáře, aby nás tam odvezl. Sice jí vyhověl, ale celou cestu děsně brblal, že „na ně“ zrovna vůbec nemá náladu (nevím, jestli myslel Romy celkově nebo někoho konkrétního). Každopádně jeho stížnostem, že v Praze přijde o kšeft, jsem rozuměla. V Letech na louce, kde je dnes památník, byly postaveny obrovské vojenské stany, byly tam transparenty proti prasečáku a když jsme přijeli, velká skupina Romů a jejich přátel zrovna seděla kolem ohně. Povídali si a v kruhu kolovala flaška slivovice. Tak jsme se přidali a Hanka mě představila. Lokla jsem si z kolující láhve a snažila se trochu rozkoukat, ale tu už se ke mně přihnala Hanka a zcela typicky (jak jsem ji pak po mnohá léta zažívala) se rozhlédla ostřížím zrakem po přítomných a pravila: „Já jdu natáčet s támhletím a támhletím, ty mi natoč toho a toho!“ Dodnes se vidím, jak jsem tam bezradně stála s mikrofonem a s minidiskem v rukou a jen jsem rychle stačila špitnout: „Hanko, dyť já ani nevím, jak se ten minidisk pouští. Navíc na něj v tý tmě ani nevidím...“ Tak mi Hanka „nastartovala“ minidisk a odkvačila natáčet kamsi do tmy. Rychle jsem zalapala po dechu a odkráčela oslovit prvního člověka, kterého mi Hanka ukázala. Jak dobře bylo, že mě Hanka předtím všem představila — jinak by asi koukali, jaká gádžovka ryze árijského vzhledu je uprostřed té zvláštní noci oslovuje s mikrofonem v ruce... Žel už si nevzpomínám, s kým přesně jsem tehdy natáčela rozhovory. Ale každopádně to byla krásná noc, na kterou nikdy nezapomenu. Dodnes

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Blahopřejeme

M U Z E A

S Jana Šustová, foto ze soukromého archivu

před očima vidím lidi povídající si kolem ohně a vzpomínající na zemřelé, a také špalír, který pak všichni vytvořili a jehož dlouhou řadou si přítomní z ruky do ruky podávali čajové svíčky. Ty pak na konci špalíru poslední člen řetězce vypouštěl na hladinu rybníka, u jehož břehů tolik Romů trpělo. Obcházela jsem špalír třímajíce v rukou jakéhosi pomalého prapředka digitálních fotoaparátů a snažila se vše vyfotografovat pro naše romské stránky. A právě tam, nedaleko rybníka, ve špalíru se svíčkami, jsem uviděla svého židovského soukmenovce Fedora Gála. Od té doby už jsem ho v souvislosti s Romy potkala či slyšela mnohokrát a vždy si říkám, jak ty naše národy — romský a židovský — tak mnoho spojuje, i když máme rozdílný původ i povahu... Při zpáteční cestě do Prahy už v našem autě vládla krásná a utěšená atmosféra. Původně brblající Hančin manžel už nelitoval, že byl v Letech, a já jsem si v minidisku odvážela své první příspěvky pro rozhlasové vysílání. Jana Šustová

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

211

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Vzpomínáme / Mi del o Del loki phuv Prom. hist., Bartoloměj Daniel (* 17. 10. 1924 Šaštín — † 10. 10. 2001 Brno)

S Bartoloměj Daniel při práci v muzeu, foto MRK — M. Hoffer, Brno 1995

212

První romský historik v Československu a také jeden ze zakladatelů Muzea romské kultury a náš milý a všemi vážený kolega „Bartík“ — Bartoloměj Daniel by oslavil v tomto roce 85. narozeniny. Narodil se v Šaštíně na západním Slovensku. Po smrti otce převzal jeho zaměstnání obecního zřízence a pomáhal nemocné matce. Významný přelom v jeho životě a nezbytný impuls k budoucí kariéře znamenal rok 1946, kdy nastoupil vojenskou službu v Dačicích, později v ní pokračoval v Jihlavě a Olomouci. Po absolvování vojenské služby roku 1949 se už domů na Slovensko nevrací, ale míří přímo do Prahy. Po absolvování tzv. dělnické přípravky studuje Benešovo gymnázium v Dejvicích a následně pak pokračuje na vysoké škole, kde je přijat jako posluchač oboru politických a hospodářských věd. V roce 1952 skládá první státnice a přechází na Filosofickou fakultu University Karlovy — na obor české dějiny a archivnictví. Tady se poprvé cíleně zaměřuje i na vlastní studium dějin Romů

a shromažďuje dostupné prameny a literaturu. Po promoci roku 1956 se stal prvním romským historikem v bývalém Československu. Poté pracoval na různých místech jako vychovatel, archivář, dělník v kladenských hutích či v pražské tiskárně Mír. Odborné práci, zaměřené na historii Romů, se mohl plně věnovat až v letech 1969—1973 ve Svazu Cikánů-Romů, kde působil také jako tajemník Městského výboru SCR v Brně a člen redakční rady svazového časopisu Románo ľil. Velice výrazně se také podílel na systematické etnografické a historiografické činnosti svazu, která směřovala jednak k dokumentaci tradiční romské kultury a dějin, jednak k jejich prezentaci nejen v odborných textech, ale také při výstavní činnosti směrem k nejširší veřejnosti. Bartoloměj Daniel se neúnavně věnoval své práci odborné — historické (archivační i publikační). Ve spolupráci s dalšími členy SCR podnikal cesty zejména na západní Slovensko (ale i do oblastí dále na východ), kde se věnoval terénně-sbírkotvorné činnosti. Úzce spolupracoval s tehdejším ředitelem Etnografického ústavu Moravského zemského muzea (Brno) etnologem Ludvíkem Kunzem. Byl také jedním z otců myšlenky, aby byl při brněnském Etnografickém ústavu zřízen Kabinet romské kultury. Přestože k realizaci tohoto záměru nikdy nedošlo, bylo v jakémsi improvizovaném depozitáři (jedna místnost mezi kancelářemi v sídle SCR v Brně na Dimitrovově ulici) péčí B. Daniela shromážděno několik desítek historicky cenných předmětů a další dokumentace. Jednalo se zejména o předměty dokumentující vývoj a úroveň romského kovářství, ale také cenné hudební nástroje, výrobky romských řemeslníků (košíkářů, korytářů aj.), tradiční romské oděvy a další. Významným sbírkovým předmětem byl autentický vůz kočovných Romů, pořízený ve slovenských Rasticích, který Bartoloměj Daniel nechal odborně zrestaurovat. Je smutnou skutečností, že po roce 1973 se v organizačním chaosu provázejícím likvidaci SCR mnohé cenné předměty ze základní sbírky navždy ztratily. Předměty, které se v úschově Moravského zemského muzea dochovaly do 90. let 20. století, do doby vzniku Muzea romské kultury, se později staly nejcennějšími sbírkovými předměty dokumentujícími kulturu a historii Romů v Československu. Po zrušení svazu mohl Daniel pracovat pouze v dělnických profesích. V roce 1991 byl jedním ze zakladatelů Muzea romské kultury v Brně, kde také až do konce svého života pracoval. Bartoloměj Daniel je autorem řady odborných článků především o romských řemeslech a způsobu života Romů. Jeho historická odbornost se spojila s výrazným pocitem romství v jeho nejznámější publikaci Dějiny Romů, kterou vydalo v roce 1994 vydavatelství Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

B. Daniel se tak stal prvním romským autorem v České republice, který publikoval dílo o romských dějinách. Mimo to, také skvěle ovládal svůj mateřský jazyk — romštinu, jejímž byl poutavým popularizátorem. Uměl také výborně francouzsky a latinsky, samozřejmě německy. Jeho koníčkem bylo esperanto. Každý, kdo jej kdy slyšel mluvit o romské kultuře, jistě potvrdí, že byl nejen vzdělaný, ale také talentovaný vypravěč, který uměl vtáhnout do děje. Jeho univerzitní vzdělání a erudice však nic neubraly z jeho romství, na které byl pyšný. Především to byl ale velmi mírný a laskavý člověk, který jakýkoliv problém řešil klidným a uvážlivým slovem. Čest jeho světlé památce! Michal Schuster s přispěním Jany Horváthové

S Miroslav Holomek, foto SCR, 1969—1973, foto ze sbírek MRK

Doc., RSDr. Ing. Miroslav Holomek, CSc. (* 6. 1. 1925 Svatobořice — † 10. 6. 1989 Brno)

Narodil se v rodině moravských Romů ve Svatobořicích u Kyjova a šel ve šlépějích svého strýce JUDr. Tomáše Holomka, prvního romského právníka v bývalém Československu, který pro něj byl velkým vzorem. Ve Svatobořicích vychodil obecnou školu a začal studovat na gymnáziu v Kyjově, odkud byl za II. světové války z rasových důvodů vyloučen. Poté pracoval jako dělník, podařilo se mu uniknout koncentračnímu táboru, ve kterém však zahynulo mnoho jeho příbuzných. Po skončení války studoval do roku 1951 na Vysoké škole sociální v Brně, v letech 1962—1966 pak dálkově na Vysoké škole politické, kde získal titul doktora společenských věd. V letech 1951—1954 pracoval jako zástupce ředitele na učilišti státních pracovních záloh. Pět roků byl ředitelem Večerní university marxismu-leninismu. 15 let pracoval v aparátu KSČ, jejímž upřímně přesvědčeným členem byl už od roku 1946. Po válečných tragických zkušenostech jeho rodiny se

ani nebylo čemu divit, ostatně tento poválečný příklon přeživších Romů k politice KSČ byl dosti typický. Miroslav Holomek, řečený Miloš, byl ale především jedním ze zakladatelů první romské organizace v českých zemích — Svazu Cikánů-Romů (SCR), když během března 1968 spolu s dalšími romskými představiteli (Tomášem Holomkem, Zigmundem Vágaiem, Antonínem Danielem a dalšími) začal na společných schůzkách uvažovat o možnosti založení vlastní organizace. Poté byl jedním z členů přípravného výboru pro založení SCR a formuloval jeho program pro přípravné období nazvaný Návrh programu řešení problematiky Cikánů. Na historickém ustavujícím sjezdu svazu, 30. srpna 1969 v Brně, byl zvolen jeho předsedou. Jako takový zastupoval svaz v nově vzniknuvší státní Komisi pro práci s cikánským obyvatelstvem při Ministerstvu práce a sociálních věcí. V květnu 1970 se spolu s dalšími členy svazu zúčastnil Mezinárodního setkání Romů a tradiční romské pouti v Saintes-Maries-de-la-Mer ve Francii a o rok později I. světového kongresu Romů v Orpingtonu u Londýna. V rámci své profese se celý život věnoval romské otázce a publikoval na toto téma řadu odborných statí. Obhájil kandidátskou práci s názvem Společenská problematika Romů v ČSSR, 1984. Michal Schuster

Vzpomínáme

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

213

R O M S K É

Annemarie Babbitt, rozená Gottliebová (*21. 1. 1923 Brno — †29. 7. 2009 Felton, USA)

S Dina Gottliebová s profesorem Ctiborem Nečasem v jeho univerzitní pracovně, foto MRK — J. Horváth, Brno 1997

V tomto roce zemřela v americkém Feltonu, poblíž Santa Cruz v Kalifornii ve věku 86 let proslulá kreslířka vězňů cikánského tábora v Osvětimi (Auschwitz II-Birkenau) — Dina Gottliebová. Na nezapomenutelné osobní setkání s ní vzpomenul historik Ctibor Nečas (pozn. red.).

Zlomky vzpomínek na setkávání se svébytnou výtvarnicí

214

Malířce a grafičce Annemarii Babbit, rozené Gottliebové, říkali v mládí Dina. Tímto osobním jménem, které bylo v jejím případě ve skutečnosti přezdívkou, signovala později všechnu svou výtvarnou tvorbu. Proto budu v následujícím textu psát o ní s používáním jejího zvoleného pseudonymu, pod nímž byla ostatně v odborné i laické veřejnosti mnohem známější než pod vlastním občanským jménem.

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Dina se narodila v Brně židovským rodičům, po jejichž brzkém rozchodu se o ní s téměř až nadměrnou péčí starala jenom sama její matka. Ta ji po ukončení základního vzdělání pro nesp*rné výtvarné nadání dala zapsat na brněnskou Školu uměleckých řemesel. Z tohoto odborného učiliště byla však Dina pro svůj neárijský původ ze studia vyloučena. Vypomáhala pak kdesi na střední Moravě v zemědělství a nakonec si našla s pomocí známých práci v jedné grafické dílně v Praze. Tam byla načerno zaměstnána do chvíle, než přistoupil okupační režim k hromadným deportacím protektorátních Židů do táborů nucené koncentrace. Tehdy se Dina okamžitě vrátila zpět domů, tj. k matce do Brna, odkud byly obě transportovány do Terezína, potom do Auschwitz-Birkenau a postupně do dalších koncentračních táborů. Po osvobození přijely do Československa, krátkou dobu bydlely v Praze a pak emigrovaly na Západ. Za pobytu v Paříži se Dina seznámila s holywoodským filmovým producentem, provdala se za něho a odjela s ním do Spojených států, které se staly druhou její domovinou. Do konce svých dnů žila v kalifornském Feltonu. Odtud došla letos smutná zvěst o jejím úmrtí. Po zavlečení do Osvětimi byla Dina spolu s matkou internována v tzv. rodinném táboře terezínských Židů, kde mimo jiné vyzdobila vnitřní stěny dětského bloku pohádkovými postavičkami z Disneyových filmů. Příležitostně malovala podle dodaných fotografií také portréty esesáků a vězeňských funkcionářů. Když se o této její činnosti doslechl Josef Mengele, opatřil jí potřebné malířské potřeby, vyhradil pro ni malou místnost v sauně cikánského tábora a nařídil jí portrétovat vybrané Romy a Romky, kteří byli objektem jeho pseudolékařských pokusů a antropologických výzkumů. O Dinině osvětimském příběhu jsem se dovídal postupně z různých informačních zdrojů. Jak se tento výjimečný příběh odvíjel? Nejprve mne na Dinu a její podivuhodné akvarely z Auschwitz-Birkenau upozornila Vlasta Kladivová. S touto emeritní docentkou FF UK jsem byl členem mezioborového týmu pro romskou problematiku při Sociologickém ústavu ČSAV. Spojili jsme tehdejší své badatelské záměry a zpracovali rukopis o osudu českých Romů za nacistické okupace; naděje na jeho vydání byla mizivá: Kladivová měla v období normalizace zakázanou jakoukoliv publikační činnost, já jsem publikoval jen s velkými překážkami. Rukopis, jemuž se dostalo ocenění od osvětimského Mezinárodního vězeňského výboru a s rozpačitým zpožděním a dlouhými odklady také od českého Svazu protifašistických bojovníků, doplňovaly textové a obrazové přílohy, mezi nimi i několik vybraných Dininých portrétů. Během opakovaných výzkumných cest do Polska mi dr. Iwaszko, tehdejší ředitel Archivu Státního muzea v Osvětimi-Březince, trpělivě předkládal ke studiu evidenční knihy vězňů cikánského tábora, stejně jako memoráty z bohaté sbírky vzpomínek. Mimořádnou výpověď mi poskytly především vzpomínky samotné Diny a částečně také svědectví Stanislawa Krcze a ně-

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

mi jakoby na oplátku perokresbu; znázorňuje babičku sedící na vězeňské pryčně a hlídající neposednou vnučku; aby dítě neuteklo, přivázala si je provázkem k pryčnové podpěře (viz reprodukce vlevo). Celý dlouhý rozhovor nahrával na magnetofonový pásek Janko Horváth (tehdejší pracovník muzea, pozn. red.), který k tomu pořizoval i fotodokumentaci. Obojí je dnes uloženo ve sbírkách Muzea romské kultury. Dina měla neobyčejně vřelý vztah k Romům a shodně se Simonem Wiesenthalem pokládala příslušníky židovského a romského etnika za bratry ve společně prožitém utrpení za nacistického teroru. Když jsem jí sdělil, že Muzeum romské kultury chystá autobusový zájezd k odhalení letského památníku, zúčastnila se tohoto zájezdu a dokonce promluvila i na mezinárodní konferenci, která se při této příležitosti konala v Písku. V pozdějších dopisech opakovaně vzpomínala na všechny romské pamětníky, s nimiž cestovala do Letů a kteří ji přijali mezi sebe jako svou. V zahraničí mám hrstku přátel a známých. Patřila k nim také Annemarie Babbitt- Gottliebová: Dina. S lítostí jsem o ní psal tyto zlomky vzpomínek, bohužel nikoliv v přítomném, ale už pouze minulém čase. Ctibor Nečas

Vzpomínáme

M U Z E A

S Dina Gottliebová, Výjev z cikánského tábora v Auschwitz II-Birkenau, perokresba, 1999, z majetku Ctibora Nečase

kterých dalších informátorů, které se vztahovaly spíše k záchraně Dininých portrétů. Třetí a nejvydatnější autentický zdroj informací jsem získal z podání samotné protagonistky. Nezapomenutelné setkání s ní mi zprostředkovala její spolužačka, která mi v polovině května před patnácti lety zatelefonovala, že Dina k ní přijela na návštěvu, chtěla by se mnou mluvit a ptala se, kde bychom se mohli sejít. Odpověděl jsem, že třeba okamžitě, přestože byl už pozdní večer. Smluvili jsem si schůzku na zítřejší odpoledne u mě na fakultě. Toho dne jsem odvolal všechny přednášky, upozornil vrátného, že čekám jednu starou dámu a že prosím, aby ji přivedl ke mně na katedru. A tam už jsem jen s napětím hleděl na dveře své pracovny. Očekávaná návštěva byla zcela jiná, než jak jsem si ji představoval. Úctyhodná a přitom srdečná, přístupná a zcela otevřená paní s bystrýma očima, zastíněnýma kouřovými modrými brýlemi. Při představování mi s úsměvem nabídla tykání, posadila se do křesla a bez jakýchkoliv zábran začala odpovídat na mé dotazy. Plánovaný dialog se změnil díky její hovornosti v monolog. Byl přerušen jen jedním odmlčením, když jsem se zeptal na její příchod do cikánského tábora, respektive na první pohledy, které se jí naskytly v otevřených vratech jednotlivých bloků. Tehdy se na chvíli zamyslela a do očí se jí vehnaly slzy, což bylo při jejím naturelu něco naprosto neobvyklého. Omluvila se, že o tom nemůže mluvit a že mi to raději nakreslí. Když jsem jí po čase daroval právě vydanou anglickou verzi své monografie o holocaustu českých Romů, poslala

Andrej Pešta-Corrado

(* 21. 11. 1921 poblíž Užhorodu — † 24. 11. 2009 Brno) W Andrej Pešta ve svém domě, Borová u Letovic, foto MRK — J. Horváthová, 2003

Mra da ehas šukar bala, ajse kale sar angara, ajse bare sar grastane, bašavnas jon sar romane

Když má matka česala si jako uhel černé vlasy, pevné jako žíně klisny zněly hlasem romských písní.

(Z básně Andreje Pešty: Mra Dakere kale bala/Černé vlasy mé matky. Do češtiny přeložila Milena Hübschmannová, převzato z Romano džaniben, ňilaj 2007, s. 196.)

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

215

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

B U L L E T I N

M U Z E A

R O M S K É

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

Z tvorby romských autorů: výtvarné umění

S Andrej Pešta jako vedoucí souboru Jagóri, foto SCR, 1969—1973, foto ze sbírek MRK

S Redakční fotograf časopisu Románo ľil Andrej Pešta si podává ruku s předsedou svazu Miroslavem Holomkem, v pozadí Ignác Zima, foto SCR, 1969 —1973, foto ze sbírek MRK

Andrej Pešta, s nímž jsme se v tomto roce rozloučili, byl člověkem, který do pokročilého věku sršel energií a činorodostí, jež byla pro něj příznačná. Jako by chtěl v životě všechno zkusit. Jenže, na co sáhl, to se mu dařilo a pozvolna se v daném oboru stával mistrem. Narodil se nedaleko Užhorodu, který byl tehdy součástí Československa. V době II. světové války se na Slovensku zapojil do odbojové činnosti, vstoupil do Svobodovy armády. Po válce pracoval nějakou dobu na Slovensku, v 70. letech 20. století se již v Brně významně zapojil do činnosti první romské organizace u nás, Svazu Cikánů-Romů (1969—1973), kde působil jednak jako profesionální fotograf svazového časopisu Románo ľil, jednak jako vedoucí dětského pěveckého sboru. Z jeho fotografické činnosti se dochoval úctyhodný soubor fotografií, které jsou dnes unikátním dokladem existence a činnosti svazu. Tyto materiály věnoval autor Muzeu romské kultury. Andrej Pešta byl však především umělec, literární i výtvarný. Jeho básně, příběhy i pohádky psané v romštině mají zřejmou literární hodnotu a byly opakovaně publikovány v romských a romistických médiích. Pešta se v mládí vyučil zámečníkem, znalost práce s kovem se projevovala v jeho oblíbeném kutilství, z něhož plynule přešel k činnosti uměleckořemeslné a pak již rovnou k volnému umění. Jen tak pro radost namaloval řadu olejů na plátně s náměty z říše přírody i pohádek. Kromě toho vytvořil také olejem a temperou na papíře návrhy výzdoby nástěnných talířů,

jejichž dekorce byla také jedním z jeho koníčků (viz foto s. 218). Andrej Pešta vytvořil také nezapomenutelné objekty z vršků od pivních lahví, ať již to byla křehká baletka nebo nebezpečná kobra. V osobním kontaktu s Andrejem Peštou, který si nechal říkat Corrado, bylo muzeum posledních šest let jeho života, kdy jsme jej navštěvovali v jeho rozlehlém domě nedaleko Brna — v Borové u Letovic. Tento dům byl plný nejen jeho výtvarných děl, ale také jeho umělecko-řemeslných produktů, od ručně zhotovených kovaných plotů a branek, různých praktických vynálezů (jako například samovaru-kávovaru) a mnoha dalších dekorativních objektů. Nejpoutavější však byla jeho životopisná vyprávění; jejich košatost nás vždy znejisťovala, zda při vzpomínkách neuplatňuje více svoji brilantní fantazii, či jakýsi po předcích zděděný vypravěčský talent starých paramisarů (pohádkářů). Dnes už jen stěží rozhodneme, co z jeho vyprávění se skutečně událo. Nicméně Peštovo výtvarné, řemeslné i literární dílo bude zřetelně promlouvat za svého autora i v budoucnu. (Muzeum romské kultury uchovává ve svých sbírkách sice nijak rozsáhlou, ale zato půvabnou kolekci autorových výtvarných počinů, stejně jako záznamy jeho vzpomínek a fotodokumentaci (viz foto s. 218). Více viz: Sbírky Muzea romské kultury. Výtvarné umění/Visual Arts. Romští autoři/ Romani artists, přírůstky 1991—2005/acquisitions 1991—2005. Brno 2005, s. 121—124.)

S Jaroslav Cicko, Kapela, dřevo, 1993, ze sbírek MRK S Jaroslav Cicko, Romská matka II, dřevo, 2000—2005(?), ze sbírek MRK, číslo katalogu 761

Z tvorby romských autorů: výtvarné umění

M U Z E A

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

B U L L E T I N

S Jaroslav Cicko, Milenci, dřevo, 2001, ze sbírek MRK

216

217

M U Z E A

R O M S K É

S Robert Boldy, Zátiší s lahví vína, hrozny, růžemi a motýly, olej na plátně, 2005, ze sbírek MRK, číslo katalogu 200

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

B U L L E T I N

M U Z E A

218

S Andrej Pešta, dekorativní malovaný talíř s motivem kostela, olej na porcelánu, 1995—1997 (?), ze sbírek MRK, číslo katalogu 563

K U L T U R Y

1 8 / 2 0 0 9

S Robert Boldy, Krásna Hôrka, olej na sololitu, 2005, ze sbírek MRK, číslo katalogu 199

S Ján Oláh-Širo, Dva koně u stromu, komb. tech. na papíře, 1994, ze sbírek MRK, číslo katalogu 467

ODBORNÁ ROMISTICK Á PŘÍLOHA

SJán Oláh-Širo, Romské dětské iluze, komb. tech. na papíře, 1994, ze sbírek MRK, číslo katalogu 468

S Andrej Pešta, Pohádkový hrad, olej na plátně, kol. 2000, ze sbírek MRK, číslo katalogu 560

R O M S K É

S Andrej Pešta, Návrh k dekorativnímu talíři s motivy koňů, pahorků a stylizovaných květů, komb. tech. na papíře, 90. léta 20. stol., ze sbírek MRK, číslo katalogu 579

S Andrej Pešta, Jeleni v zimní hornaté krajině, olej na plátně, kol. 2000, ze sbírek MRK, číslo katalogu 562

Z tvorby romských autorů: výtvarné umění

B U L L E T I N

S Ján Oláh-Širo, Romane karti garude lavenca/ Romské hádankové karty, písmeno A — e angrusťi/ prstýnek, komb. tech. na papíře, 1994, ze sbírek MRK, číslo katalogu 484

S Ján Oláh-Širo, Romane karti garude lavenca/ Romské hádankové karty, písmeno Ch — e cholov/ kalhoty, komb. tech. na papíře, 1994, ze sbírek MRK, číslo katalogu 496

S Ján Oláh-Širo, Romane karti garude lavenca/ Romské hádankové karty, písmeno S — e suv taveha/navlečená jehla, komb. tech. na papíře, 1994, ze sbírek MRK, číslo katalogu 508

219

Bulletin Muzea romské kultury 18 / 2009 Vydává Muzeum romské kultury, státní příspěvková organizace IČO: 71239812 Vychází s laskavou podporou Statutárního města Brna

Redakční rada: prof., PhDr. Ctibor Nečas, DrSc., prof., PhDr. Nina Pavelčíková, CSc., PhDr. Jana Pospíšilová, Ph.D., PhDr. Jana Horváthová, Mgr. Jana Poláková Výkonná redaktorka: PhDr. Jana Horváthová Překlady do angličtiny část A: Mgr. Jiří Šantavý Překlady do angličtiny část B: Mgr. Alena Petrovicová Jazykové korektury část A: Mgr. Marie Hanzelková, PhDr. Hana Palová, Mgr. Jana Poláková Jazykové korektury část B: Mgr. Jana Poláková Foto na obálce: Julius Lakatoš, Loď, olej na plátně, nový přírůstek do sbírek MRK za rok 2009, foto MRK — M. Chlup Technické zpracování, grafická úprava: Václav Juda Tisk: xPrint s.r.o., Prokopská 8, CZ-261 01 Příbram Vychází: 1x ročně Náklad: 300 kusů ISBN 978-80-86656-18-2 ISSN 1212-0707 Adresa vydavatele a redakce: Muzeum romské kultury, státní příspěvková organizace Bratislavská 67, 602 00 Brno www.rommuz.cz Tel.: +420 545 571 798 GSM: +420 608 972 782 e-mail: [emailprotected] Toto číslo vyšlo v roce 2010.

Bulletin Muzea romské kultury

Část A — VÝROČNÍ ZPRÁVA přináší kompletní přehled veřejné i odborné činnosti Muzea romské kultury v roce 2009 doplněný řadou fotek. Doslova Vás zasvětí do tajů naší specifické muzejní práce, jejíž důležitá část se odehrává právě v „terénu“ — mezi Romy. Část B — ODBORNÁ ROMISTICKÁ PŘÍLOHA obsahuje příspěvky špičkových odborníků na dějiny a současnost Romů u nás. Dozvíte se o historických tzv. cikánských křížích, které lze dosud na našem území najít. Budete zasvěceni do situace Romů na Ostravsku v době první republiky, nebo získáte kompletní

ISBN 978-80-86656-18-2

ISSN 1212-0707

přehled o studentských pracích s romskou tematikou, jaké vznikly za posledních 20 let na českých vysokých školách. Naleznete zde dosud neznámá fakta, ale také praktické rady psychologa podstatné pro výchovu romských dětí v náhradní rodině. Jiná studie ukazuje zkušenosti s integrací našich romských emigrantů v Británii a srovnává ji se situací u nás. Tento oddíl přináší také medailony jubilujících osobností romských i z oblasti romisti ky (žijících i dříve zesnulých). V kapitole z Tvorby romských autorů si prohlédnete výtvarná díla jubilujících romských malířů a sochařů.

Bulletin. Muzea romské kultury VÝROČNÍ ZPRÁVA ODBORNÁ ROMISTICKÁ PŘÍLOHA - PDF Free Download (2024)

References